Císařská hrobka ve Vídni

Císařská hrobka ve Vídni
Základní informace
Výstavba	1633
Poloha
Adresa	Vídeň, Vnitřní město, Rakousko Rakousko
Souřadnice	48°12′20″ s. š., 16°22′11″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařská hrobka (zvaná též kapucínská, něm. Kaisergruft nebo Kapuzinergruft) ve Vídni je pohřebiště rakouského panovnického rodu habsburského, později habsbursko-lotrinského. Nachází se v centru Vídně, na náměstí Neuer Markt, pod kostelem Panny Marie zdejšího kapucínského kláštera.

V hrobce spočívají ostatky 149 osob, z toho 148 příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie (mezi nimi 12 císařů a 19 císařoven) a Karolina von Fuchs-Mollard, chůva a přítelkyně Marie Terezie. Místo svého posledního odpočinku zde však alespoň dočasně nalezlo 150 osob, ostatky Napoleon II. byly převezeny do Paříže. Do hrobky se pohřbívá od roku 1633. Poslední pohřbenou příslušnicí rodu byla v říjnu 2023 Yolande, roz. de Ligne (1923–2023), manželka Karla Ludvíka (Carla Ludwiga) (1918–2007), syna posledního rakouského císaře a českého krále Karla I.

Historie

Detail barokní hrobky císaře Karla VI. – lebka s císařskou korunou

A. Zakladatelská hrobka
B. Dětské kolumbarium
C. Leopoldova hrobka
D. Karlova hrobka
E. Hrobka Marie Terezie
F. Františkova hrobka
G. Ferdinandova hrobka
H. Nová hrobka
I. Hrobka Františka Josefa
J. Hrobní kaple
K. Toskánská hrobka

Anna Tyrolská, manželka císaře Matyáše, přišla s myšlenkou vybudovat pro sebe a svého manžela kapucínský klášter a pohřební kryptu v sousedství vídeňského hradu Hofburg. Finanční prostředky na něj poskytla v závěti, kterou sepsala 10. listopadu 1617, a následujícího roku 1618 zemřela, čímž se finanční prostředky uvolnily a mohlo se začít s plánováním a stavbou. Její manžel zemřel v roce 1619.

Základní kámen byl položen 8. září 1622 za přítomnosti císaře Ferdinanda II. a po pomalém postupu způsobeném rozptýlením v důsledku třicetileté války byl kostel vysvěcen 25. července 1632. O Velikonocích následujícího roku byly prosté sarkofágy s ostatky císaře Matyáše a císařovny Anny s velkou slavností přeneseny do místa, které se dnes nazývá hrobka zakladatelů. Hrobka byla poté mnohokrát rozšiřována (v letech 1657, 1701, 1710–1720, 1748, 1753, 1824, 1840, 1840–1842, 1908 a 1960–1962).

Císař Leopold I. v roce 1657 rozšířil kryptu v prostoru pod lodí kostela a jeho syn císař Josef I. ji protáhl dále na západ a v roce 1710 vybudoval další pohřební komoru a kapli na východě. V roce 1720 navázal na úpravy jeho bratr císař Karel VI. a prodloužil hrobku směrem na západ, která se dostala pod kněžiště a apsidovým chór. Poprvé se na rozšíření krypty podílel známý architekt (Johann Lucas von Hildebrandt).

V roce 1754 jeho dcera císařovna Marie Terezie zašla ještě dále na západ, zcela mimo kostel nad ním, do klášterní zahrady. Nad hrobkou ční kopulovitá přístavba, která propouští přirozené světlo. Impozantní kopule a krypta jsou dílem architekta Jeana Jadota de Ville-Issey. Za vlády jejího vnuka císaře Františka II. se architekt Johann Aman obrátil v roce 1824 se svou přístavbou na sever.

Klášter, který kostel obklopoval, po 200 letech neustálého užívání chátral, a tak byl za vlády císaře Ferdinanda I. v roce 1840 klášter (nikoliv však kostel) zbořen a přestavěn. V rámci tohoto projektu vybudoval architekt Johann Höhne Ferdinandovu hrobku a toskánskou hrobku jako součást suterénu nové stavby.

V rámci jubilea oslavujícího 60 let svého působení na trůně v roce 1908 nechal císař František Josef I. postavit architektem Cajo Perisicem další pohřební komoru a kapli východně od hrobek Františka II. a Ferdinanda I. Současně byly po obou stranách kostela vytvořeny nové přístavby pro návštěvníky. V roce 1909 byla zavedena elektřina.

V období druhé republiky v roce 1960 bylo ze zhoršujícího se stavu hrobek zřejmé, že prostředí s proměnlivým teplem a vlhkostí je třeba regulovat, mají-li být historické sarkofágy zachovány pro další generace. Novou hrobku, severně od toskánské, Ferdinandovy a hrobky Františka Josefa, postavil architekt Karl Schwanzer, kovové dveře vytvořil sochař Rudolf Hoflehner. Rozšířil se tím prostor krypty asi o 20 % a mohlo následovat rozsáhlé přeskupení hrobek v kryptách.

Původní malá hrobka obsahovala kromě hrobů obou zakladatelů i hroby tuctu dětí a nazývala se Andělská hrobka. Ty byly přemístěny do otevřených výklenků nově vytvořených v čelní stěně Leopoldovy hrobky. Do Nové hrobky byly přemístěny vybrané rakve z různých jiných hrobek a seskupeny do témat, jako jsou biskupové, přímí předkové posledního vládnoucího císaře a nejbližší rodina arcivévody Karla, vítěze u Aspern.

Třicet sedm dalších hrobů, některých nezletilých a méně významných členů panovnické rodiny, bylo zazděno do čtyř pilířů vytvořených ve Ferdinandově klenbě. V rámci této velké reorganizace tak byla přibližně polovina všech rakví přemístěna z původních hrobek na přehlednější místa.

V roce 2003 byl v rámci dalšího projektu zpřístupněn prostor krypty pro handicapované návštěvníky a byly otevřeny dříve nepoužívané dveře, takže při průchodu hrobkou se návštěvníci nemusí vracet stejnou cestou, což bylo dříve nutné. Celá krypta byla také klimatizována, aby se zabránilo znehodnocení hrobek.

Pohřební ceremoniál

Habsbursko-lotrinský rod používal po staletí před uložením zesnulého člena rodiny do útrob hrobky zvláštní ceremoniál. Zesnulý se do císařské hrobky dostal až po absolvování ceremonie před vchodem do hrobky. Do společnosti dvanácti císařů, devatenácti císařoven a několika dalších desítek členů rodu byl vpuštěn až po pronesení trojí žádosti. Po prvním a druhém zaklepání a po odříkání plné i zkrácené verze všech světských titulů byl žadatel odmítnut. Vpuštěn byl až po třetím zaklepání a odpovědi, že o vstup žádá hřešící smrtelník.

Když došel pohřební průvod se zesnulým k bráně Kapucínské hrobky, muž v čele průvodu na ni zaklepal poprvé. Za bránou se ozvalo: „Kdo žádá o vstup?“ Muž představil zesnulého se všemi jeho tituly: „Císař římský, král český a vévoda rakouský...“ Mnich odpověděl: „Toho neznám.“ Muž zaklepal podruhé a na otázku: „Kdo žádá o vstup?“ odpověděl zkráceným titulem zesnulého. Mnich znovu odpověděl: „Toho neznám.“ Muž zaklepal potřetí a na otázku: „Kdo žádá o vstup?“ odpověděl: „Kajícný hříšník.“ Na to mnich odvětil: „Toho znám.“ Poté vpustil průvod dovnitř.

Habsburská pohřební ceremonie

Mezi lety 1654 až 1878 bylo tělo, vnitřnosti a srdce zesnulých Habsburků pohřbíváno odděleně, a sice tělo v Kapucínské hrobce, srdce v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele, vnitřnosti ve Vévodské hrobce v katedrále svatého Štěpána.

Statistiky

Hrobka císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Štěpána. Hrobku vytvořil sochař Balthasar Ferdinand Moll na přání císařovny ještě za jejího života. V téže místnosti jsou další 4 rakve s ostatky s dcerami, snachami a vnučkami Marie Terezie.

Detail hrobky barokního císaře Karla VI.

Sarkofág mexického císaře Maxmiliána I.

• První pohřeb do hrobky – roku 1633 – zakladatelé Anna a Matyáš Habsburský (č. 1 a 2) – tzv. hrobka zakladatelů (Gründergruft)
• Poslední pohřeb – 7. října 2023 Yolande de Ligne (č. 149) a před ní 16. července 2011 Otto von Habsburg a Regina (č. 150 a 151)
• Byly zde pohřbeny ostatky 149 osob, z toho 148 (145 po otci + 3 po matce) příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie (včetně manželek), z nich dále
  • kosti 144 členů rodiny (č. 1–8, 10–23, 25–33, 35–40, 42–83, č. 84 – 2 osoby, 85–90, 92–123, 125–144, 146, 148–151)
  • urny se srdcem nebo popelem 4 dalších
    • 1. Marie Anna (č. 9) – urna se srdcem
    • 2. Klaudie Felicitas (č. 24) – urna se srdcem
    • 3. Amálie Vilemína (č. 34) – urna se srdcem
    • 4. Leopold Maria Alfons (č. 91) – urna s popelem
    • (Henrietta Nasavská – tělo i urna se srdcem a vnitřnostmi (č. 123 a 124))
  • 12 císařů (8 římských, 1 zároveň římský a rakouský, 2 rakouští, 1 mexický)
    • 1. 1612–1619 Matyáš (č. 2)
    • 2. 1637–1657 Ferdinand III. (č. 27)
    • 3. 1657–1705 Leopold I. (č. 37)
    • 4. 1705–1711 Josef I. (č. 35)
    • 5. 1711–1740 Karel VI. (č. 40)
    • 6. 1740–1765 František I. Štěpán (č. 56), manžel Marie Terezie (č. 55)
    • 7. 1765–1790 Josef II. (č. 42)
    • 8. 1790–1792 Leopold II. (č. 113)
    • 9. 1792–1835 František II./I. (č. 57), římský (1792–1806) a rakouský císař (1804–1835)
    • 10. 1835–1848 Ferdinand I. (č. 62)
    • 11. 1848–1916 František Josef I. (č. 142)
    • 12. 1864–1867 Maxmilián I. (č. 126), mexický císař
  • 19 císařoven (12 římských, 1 zároveň římská a rakouská, 5 rakouských, 1 francouzská)
    • 1. 1612–1618 Anna (č. 1), manželka Matyáše (č. 2)
    • 2. 1637–1646 Maria Anna (č. 22), 1. manželka Ferdinanda III. (č. 27)
    • 3. 1648–1649 Marie Leopoldina (č. 21), 2. manželka Ferdinanda III. (č. 27)
    • 4. 1651–1657 Eleonora Magdalena (č. 19), 3. manželka Ferdinanda III. (č. 27)
    • 5. 1666–1673 Markéta Terezie (č. 20), 1. manželka Leopolda I. (č. 37)
    • 6. 1673–1676 Klaudie Felicitas (č. 24) – urna se srdcem, 2. manželka Leopolda I. (č. 37)
    • 7. 1676–1705 Eleonora Magdalena (č. 32), 3. manželka Leopolda I. (č. 37)
    • 8. 1705–1711 Amálie Vilemína (č. 34) – urna se srdcem, manželka Josefa I. (č. 35)
    • 9. 1711–1740 Alžběta Kristýna (č. 36), manželka Karla VI. (č. 40)
    • 10. 1740–1765 Marie Terezie (č. 55)
    • 11. 1765–1767 Marie Josefa (č. 49), manželka Josefa II. (č. 42)
    • 12. 1790–1792 Marie Ludovika (č. 114), manželka Leopolda II. (č. 113)
    • 13. 1792–1807 Marie Terezie Karolína (č. 60), římská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807), manželka Františka II./I. (č. 57)
    • 14. 1808–1816 Marie Ludovika (č. 58), manželka Františka II./I. (č. 57)
    • 15. 1816–1835 Karolina Augusta (č. 61), manželka Františka II./I. (č. 57)
    • 16. 1835–1848 Marie Anna (č. 63), manželka Ferdinand I./V. (č. 62)
    • 17. 1854–1898 Alžběta (č. 143), manželka Františka Josefa I. (č. 142)
    • 18. 1916–1918 Zita (č. 146), manželka Karla I. (č. x887)
    • 19. 1810–1814 Marie Luisa (č. 127), francouzská císařovna, manželka Napoleona I.
  • 11 panovníků, kteří byli i českými králi (resp. českou královnou)
    • 1. 1611–1619 Matyáš (č. 2)
    • 2. 1637–1657 Ferdinand III. (č. 27)
    • 3. 1657–1705 Leopold I. (č. 37)
    • 4. 1705–1711 Josef I. (č. 35)
    • 5. 1711–1740 Karel VI. (č. 40)
    • 6. 1740–1780 Marie Terezie (č. 55)
    • 7. 1780–1790 Josef II. (č. 42)
    • 8. 1790–1792 Leopold II. (č. 113)
    • 9. 1792–1835 František II./I. (č. 57)
    • 10. 1835–1848 Ferdinand I./V. (č. 62)
    • 11. 1848–1916 František Josef I. (č. 142)
• Z jiných rodin zde bylo pohřbeno 30 manželek a manželů Habsburků:
  • 1. Eleonora Gonzagová (1629–1686) (č. 19)
  • 2. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) z rodu Wittelsbachů (č. 32)
  • 3. Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742) z rodu Welfů (č. 34)
  • 4. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750) (č. 36)
  • 5. Marie Josefa Bavorská (1739–1767) z rodu Wittelsbachů (č. 49)
  • 6. Isabela Parmská (1741–1763) z rodu Bourbon-Parma (č. 50)
  • 7. František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765) (č. 56)
  • 8. Alžběta Vilemína Württemberská (1767–1790) z rodu Württemberků (č. 59)
  • 9. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (1772–1807) z rodu Bourbonů (č. 60)
  • 10. Karolína Augusta Bavorská (1792–1873) z rodu Wittelsbachů (č. 61)
  • 11. Marie Anna Savojská (1803–1884) z rodu Savojských (č. 63)
  • 12. Louisa Marie (1773–1802) z rodu Bourbonů (č. 84)
  • 13. Marie Antonie (1814–1898) z rodu Bourbonů (č. 85)
  • 14. Marie Ferdinanda (1796–1865) z rodu Wettinů (č. 86)
  • 15. Marie Immakulata (1844–1899) z rodu Bourbonů (č. 89)
  • 16. Adelgunde (1823–1914) z rodu Wittelsbachů (č. 94)
  • 17. Marie Tereza Portugalská (1855–1944) z rodu Braganza (č. 99)
  • 18. Marie Beatrix Modenská (1750–1829) z rodu Este (č. 106)
  • 19. Albert Sasko-Těšínský (1738–1822) z rodu Wettinů (č. 111)
  • 20. Marie Ludovika Španělská (1745–1792) z rodu Bourbonů (č. 114)
  • 21. Henrietta Nasavsko-Weilburská (1797–1829) z rodu Nasavských (č. 123)
  • 22. Hildegarda Luisa Bavorská (1825-1864) z rodu Wittelsbachů (č. 129)
  • 23. Markéta Karolína Saská (1840–1858) z rodu Wettinů (č 134)
  • 24. Žofie Frederika Bavorská (1805–1872) z rodu Wittelsbachů (č. 137)
  • 25. Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská (1843–1871) z rodu Bourbonů (č. 139)
  • 26. Marie Josefa Saská (1867–1944) z rodu Wettinů (č. 141)
  • 27. Alžběta Bavorská (1837–1898) z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi" (č. 143)
  • 28. Zita Bourbonsko-Parmská (1892–1989) (č. 146)
  • 29. Regina Sasko-Meiningenská (1925–2010) z rodu Wettinů (č. 151)
  • 30. Yolande de Ligne (č. 149).
• Jediná protestantka: Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská (č. 123 a 124), manželka arcivévody Karla Ludvíka (č. 122), vítěze nad Napoleonem v bitvě u Aspern (1809). Jednalo se o první smíšené (kalvinsko-katolické) manželství v habsburském rodě.
• Jediná osoba, která nepatřila k rodu Habsburků ani se k Habsburkům nepřivdala: Karolina Fuchs-Mollarth (č. 41) a
  • 3 osoby – Habsburkové pouze po matce:
    • bezejmenný syn (č. 15)
    • bezejmenná princezna (č. 47)
    • arcibiskup trevírský Karel Josef Lotrinský (č. 117)
• Za celou dobu byl z krypty odstraněn jen jeden sarkofág s ostatky Napoleona II. - Josefa Karla Františka (1811–1832), zvaného Orlík, syna Napoleona Bonaparte a Marie Luisy (č. 127). Původně byl uložen ve Františkově hrobce. Adolf Hitler ho v roce 1940 daroval francouzskému prezidentovi Henrimu Phillipu Pétainovi u příležitosti 100. výročí převozu Napoleonových ostatků z ostrova sv. Heleny do Paříže. Sarkofág váží více než 800 kg a byl uložen v pařížské Invalidovně.
• Nejstarší zde pohřbená osoba: Yolande de Ligne (č. 149) – 100 let, dále korunní princ Otto von Habsburg (1912–2011) (č. 150) – 98 let a 7 měsíců a jeho matka císařovna (1916–1918) Zita Bourbonsko-Parmská (1892–1989) (č. 146) – bezmála 97 let. 25 % zde pochovaným bylo 5 nebo méně let.

Jednotlivé hrobky a v ní pohřbení

Tučně jsou vyznačeni panovníci a panovnice a jejich manželky a manželé, případně další osobnosti jako následníci trůnu a jejich manželky. Žlutě jsou vyznačeny tělesné ostatky, červeně srdce a zeleně vnitřnosti. Pořadí odpovídá číslování na oficiálních stránkách Císařské hrobky, které ovšem zahrnuje i busty a sochy (ty jsou bez barevného odlištění).

Hrobka zakladatelů (Gründergruft)

Hrobka zakladatelů

Také zvaná Andělská hrobka (Engelsgruft). Nejstarší část hrobky. Malá pravoúhlá prostora. První pohřeb do hrobky je datován k roku 1633, kdy sem byly přeneseny ostatky zakladatelů, odtud název. Anna i Matyáš zemřeli před dokončením stavby, proto musely být jejich ostatky pohřbeny na přechodnou dobu ve vídeňském klášteře královen v Dorotheergasse. Název Andělská hrobka je odvozen od četných dětských pohřbů (v 17. století zde byly uloženy 4 děti Ferdinanda III. a 7 dětí Leopolda I.). Dnes jsou zde pouze dvě rakve (č. 1–2).

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
1.	Anna Tyrolská z rodu Habsburků	4. 10. 1585 Innsbruck	15. 12. 1618 Vídeň	Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595)	Anna Kateřina Gonzagová (1566–1621)	4. 12. 1611 Vídeň: Matyáš Habsburský (č. 2), její bratranec	urna č. 1 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 17 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císařovna (1612–1618), zakladatelka kostela kapucínů a Císařské hrobky.
2.	Matyáš Habsburský	24. 2. 1557 Vídeň	20. 3. 1619 Vídeň	Maxmilián II. (1527–1576)	Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)	4. 12. 1611 Vídeň: Anna Tyrolská (č. 1), jeho sestřenice	urna č. 2 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 18 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císař (1612–1619), spoluzakladatel kostela kapucínů a Císařské hrobky.

Leopoldova hrobka (Leopoldsgruft)

Sarkofág Ferdinanda III.

Ve východní stěně vzniklo v roce 1960 kolumbárium s 12 výklenky, kam byly umístěny rakve s pozůstatky dětí původně pohřbených v Hrobce zakladatelů (č. 3–8, 10–15). Po obou stranách Leopoldovy hrobky je kolmo ke stěnám uloženo po 8 sarkofázích (v severní části č. 16–23, v jižní části č. 25–32). V severozápadním rohu je uloženo srdce Klaudie Felicitas Tyrolské (č. 24). V západovýchodní ose uprostřed kolumbária je urna se srdcem portugalské královny Marie Anny (č. 9).

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
3.	Anna Marie Žofie	1674	1674	Leopold I. (č. 37)	Klaudie Felicitas (č. 24)			urna č. 30 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
4.	Ferdinand Josef	1657	1658	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)			urna č. 22 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
5.	Ferdinand Václav	1667	1668	Leopold I. (č. 37)	Markéta Tereza Habsburská (č. 20)		urna č. 26 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	urna č. 25 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
6.	Jan Leopold	20. 2. 1670 Vídeň	20. 2. 1670 Vídeň	Leopold I. (č. 37)	Markéta Tereza Habsburská (č. 20)			urna č. 27 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, mrtvě narozený syn císaře.
7.	Marie Anna	1672	1673	Leopold I. (č. 37)	Markéta Tereza Habsburská (č. 20)			urna č. 28 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře
8.	Marie Josefa	1675	1676	Leopold I. (č. 37)	Klaudie Felicitas Tyrolská (č. 24)		srdce v zlatostříbrné urně umístěno nahoře na matčině sarkofágu v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni	urna č. 32 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
9.	Marie Anna Josefa	7. 9. 1683 Linec	14. 8. 1754 Lisabon	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)	27. 10. 1708: Jan V. Portugalský z rodu Braganza (1689–1750), portugalský král (1706–1750)	urna se srdcem zde		Portugalská královna (1708–1750). Její tělo je pohřbeno v Lisabonu
10.	Marie Markéta	1690	1691	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)		urna č. 35 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	urna č. 34 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
11.	Maxmilián Tomáš	21. 12. 1638	29. 6. 1639	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Marie Anna Španělská (č. 22)				Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
12.	Filip August	15. 7. 1637	22. 6. 1639	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Marie Anna Španělská (č. 22)				Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
13.	Kristina	18. 6. 1679	18. 6. 1679	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)				Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, mrtvě narozená dcera císaře.
14.	Tereza Marie	27. 3. 1652	26. 7. 1653	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)				Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
15.	bezejmenný syn	1686	1686	Jan Vilém Falcko-Neuburský (1658–1716)	Marie Anna Josefa Habsburská (č. 17)				Kolumbárium. Nedospělý vnuk císaře Ferdinanda III. (č. 27)
16.	Marie Josefa	6. 3. 1687 Vídeň	14. 4. 1703 Vídeň	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)		urna č. 10 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 40 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šestnácti letech.
17.	Marie Anna Josefa	20. 12. 1654 Řezno	4. 4. 1689 Vídeň	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)	25. 10. 1678 Vídeňské Nové Město: Jan Vilém Falcký z rodu Wittelsbachů (1658–1716), falcký kurfiřt (1690–1716)
18.	Eleonora Marie	21. 5. 1653 Řezno	17. 12. 1697 Vídeň	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)	1670: Michał Korybut Wiśniowiecki (1640–1673), polský král (1669–1673)			Královna polská a velkokněžna litevská (1670–1673), vévodkyně lotrinská (1678–1690). Druhý manžel byl ve válkách s Turky vrchním velitelem císařských vojsk.
						1678: Karel V. Lotrinský (1643–1690)
19.	Eleonora Magdalena Gonzagová z Mantovy	18. 11. 1629 Mantova	6. 12. 1686 Vídeň	Karel II. Gonzaga (1609–1631)	Marie Gonzagová (1609–1660)	30. 4. 1651 Vídeňské Nové Město: Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto třetí manželka	urna č. 7 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 33 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císařovna (1651–1657), založila dámský Řád hvězdového kříže.
20.	Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků	12. 8. 1651 Madrid	12. 3. 1673 Vídeň	Filip IV. Španělský (1605–1665)	Marie Anna Habsburská (1634–1696)	12. 12. 1666 Vídeň: Leopold I. (č. 37), zároveň její bratranec a strýc, tohoto první manželka	urna č. 6 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 29 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císařovna (1666–1673).
21.	Marie Leopoldina Tyrolská z rodu Habsburků	6. 4. 1632 Innsbruck	7.8. 1649 Vídeň	Leopold V. Habsburský (1586–1632)	Klaudie Medicejská (1604–1648)	1648: Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto druhá manželka			Císařovna (1648–1649).
22.	Marie Anna Španělská z rodu Habsburků	18. 8. 1606 El Escorial	13. 5. 1646 Linec	Filip III. Španělský (1578–1621)	Markéta Habsburská (1584–1611)	Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto první manželka			Císařovna (1637–1646), matka císaře Leopolda I. (č. 37).
23.	Marie Amálie	5. 4. 1724 Vídeň	19. 4. 1730 Vídeň	Karel VI. (č. 40)	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)			urna č. 45 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šesti letech, sestra Marie Terezie (č. 55).
24.	Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsburků	30. 5. 1653 Innsbruck	8. 4. 1676 Vídeň	Ferdinand Karel Tyrolský (1628–1662)	Anna Medicejská (1616–1676)	1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec: Leopold I. (č. 37), tohoto 2. manželka	urna se srdcem zde	urna č. 31 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císařovna (1673–1676). Její tělo oděné do roucha dominikánské jeptišky bylo na její přání pohřbeno v kryptě pod kaplí sv. Dominika v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni, vedle ní byla v tom samém roce pohřbena i její matka Anna Medicejská.
25.	Marie Terezie	22. 8. 1684 Vídeň	28. 9. 1696 zámek Ebersdorf, Vídeň	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)		urna č. 9 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 37 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Dvanáctiletá dcera císaře zemřela na pravé neštovice.
26.	Leopold Josef	2. 6. 1682	3. 8. 1684	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)				Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
27.	Ferdinand III.	13. 7. 1608 Štýrský Hradec	2. 4. 1657 Vídeň	Ferdinand II. (1578–1637; č. x578)	Marie Anna Bavorská z rodu Wittelsbachů (1574–1616)	1631 Vídeň: Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)		urna č. 21 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císař (1637–1657).
						1648: Marie Leopoldina Tyrolská z rodu Habsburků (1632–1649)
						1651 Vídeň: Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686)
28.	Marie Antonie	18. 1. 1669 Vídeň	24. 12. 1692 Vídeň	Leopold I. (č. 37), tohoto první dcera	Markéta Habsburská (1651–1673)	15. 7. 1685 Vídeň: Maxmilián II. Emanuel (1662–1726), bavorský kurfiřt (1679–1726)	urna č. 8 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 36 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévodkyně zemřela ve věku 23 let.
29.	Ferdinand IV.	8. 9. 1633 Vídeň	9. 7. 1654 Vídeň	Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto nejstarší syn	Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)		urna č. 4 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 20 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Římský král (1653–1654), zakladatel Hrobky srdcí a zároveň tradice pohřbívání různých částí těla členů císařské rodiny ve třech vídeňských kostelech. Zemřel 2 měsíce před svými 21 narozeninami.
30.	Leopold Jan	13. 4. 1716 Vídeň	4. 11. 1716 Vídeň	Karel VI. (č. 40), tohoto jediný syn	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)		urna č. 44 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	urna č. 43 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévoda, jeho smrt byla popudem k vydání Pragmatické sankce.
31.	Marie Magdaléna	26. 3. 1689 Vídeň	1. 5. 1743 Vídeň	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)				Arcivévodkyně rakouská. Neprovdala se. Zemřela na zápal plic.
32.	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská z rodu Wittelsbachů	6. 1. 1655 Düsseldorf	19. 1. 1720 Vídeň	Filip Vilém Falcký (1615–1690)	Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská (1635–1709)	Leopold I. (č. 37), tohoto třetí manželka			Císařovna (1676–1705).

Karlova hrobka (Karlsgruft)

Nachází se pod kněžištěm kostela.

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
33.	Leopold Josef	29. 10. 1700 Vídeň	4. 8. 1701 Vídeň	Josef I. (č. 35)	Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (č. 34)		urna č. 39 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	urna č. 38 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře, zemřel na vodnatelnost hlavy.
34.	Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská	21. 4. 1673 Lüneburg	10. 4. 1742 Vídeň	Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský (1625–1679)	Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská (1652–1730)	24. 2. 1699 Vídeň: Josef I. (č. 35)	urna se srdcem zde		Císařovna (1705–1711). Podle testamentu bylo její tělo oblečeno do roucha salesiánek a pochováno v kryptě pod hlavním oltářem kostela salesiánek ve Vídni. Klášter salesiánek v ulici Rennweg sama založila a tam také jako vdova zemřela.
35.	Josef I.	26. 7. 1678 Vídeň	17. 4. 1711 Vídeň	Leopold I. (č. 41)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)	24. 2. 1699 Vídeň: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742)	urna č. 12 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 42 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Římský císař (1705–1711), bratr císaře Karla VI. (č. 40). Zemřel ve věku 32 let.
36.	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská	28. 8. 1691 Brunšvik	21. 12. 1750 Vídeň	Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1671–1735)	Kristýna Luisa z Öttingen-Öttingenu (1671–1747)	23. 4. 1708 per procurationem[1] / 1. 8. 1708 Barcelona: Karel VI. (č. 40)	urna č. 17 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 53 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císařovna (1711–1740), matka Marie Terezie (č. 55). Zemřela ve věku 59 let.
37.	Leopold I.	9. 6. 1640 Vídeň	5. 5. 1705 Vídeň	Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto druhý syn	Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)	12. 12. 1666 Vídeň: Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků (č. 29)	urna č. 11 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 41 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Římský císař (1657–1705), otec císařů Josefa I. (č. 35) a Karla VI. (č. 40). Vládl 48 let. Bránil Evropu proti Turkům a zapojil se do války o španělské dědictví.
						1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec: Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsbursků (č. 31)
						14. 12 1676 Pasov: Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)
38.	Marie Alžběta	13. 12. 1680 Linec	26.8.1741 zámek Mariemont, Belgie	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)		urna č. 14 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 51 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévodkyně, místodržící Nizozemí (1725–1741), zemřela ve věku 60 let. Původně do roku 1749 pohřbena v katedrále sv. Guduly v Bruselu.
39.	Marie Anna	14. 9. 1718 Vídeň	16. 12. 1744 Brusel	Karel VI. (č. 40)	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)	leden 1744 Vídeň: Karel Lotrinský (1712–1780)	urna č. 15 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 52 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Mladší sestra Marie Terezie (č. 55).
40.	Karel VI.	1. 10. 1685 Vídeň	20. 10. 1740 Vídeň	Leopold I. (č. 41)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)	23. 4. 1708 per procurationem[1] / 1. 8. 1708 Barcelona: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)	urna č. 13 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 48 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Římský císař (1711–1740), otec Marie Terezie (č. 55). Vládl 29 let a zemřel ve věku 55 let.

Hrobka Marie Terezie (Maria-Theresien-Gruft)

Hrobka Marie Terezie

Architektonicky nejhodnotnější část krypty, dispozičně mimo půdorys kostela, západně od Karlovy hrobky. Centrální prostor ve stylu rokoka s kopulí zdobenou freskami. Uprostřed je společný sarkofág Marie Terezie (č. 55) a jejího manžela Františka I. Štěpána (č. 56), kolem byly pochovány jejich děti a vnučky.

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
41.	Karolina von Fuchs-Mollard	14. 01. 1675 Drážďany	27. 04. 1754 Vídeň	Ferdinand Arnošt z Mollardu	Kateřina ze Seeau		hrobka Mollardů v kostele sv. Michaela ve Vídni	hrobka Mollardů v kostele sv. Michaela ve Vídni	Hraběnka, vychovatelka a dvorní dáma císařovny Marie Terezie (č. 55). Jediná osoba pohřbená v Kapucínské hrobce, která není z habsburského domu.[pozn. 1]
42.	Josef II.	13. 3. 1741 Vídeň	20. 2. 1790 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55), této první syn a čtvrté dítě	5. 9. 1760 Padova per procurationem / 6. 10. 1760 Vídeň: Isabela Parmská (č. 50)			Římský císař (1765–1790).
						13. 1. 1765 Mnichov per procurationem / 23. 1. 1765 Schönbrunn: Marie Josefa Bavorská (č. 49)
43.	Marie Karolina	17. 9. 1748	17. 9. 1748	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55), této desáté dítě				Arcivévodkyně, mrtvě narozená.
44.	Karel Josef	1. 2. 1745 Vídeň	18.1.1761 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55), této druhý syn		urna č. 18 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 54 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévoda, zemřel na neštovice krátce před 16. narozeninami.
45.	Johanna Gabriela	4. 2. 1750 Vídeň	23. 12. 1762 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55), této osmá dcera		urna č. 19 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 55 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévodkyně, zemřela na neštovice ve věku 12 let.
46.	Marie Josefa	19. 3. 1751 Vídeň	15. 10. 1767 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55), této dvanácté dítě				Arcivévodkyně, zemřela na neštovice.
47.	bezejmenná princezna	6. 10. 1744 Brusel	6. 10. 1744 Brusel	Karel Alexandr Lotrinský (1712–1780)	Marie Anna Habsburská (č. 39)		urna č. 16 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele		Neteř Marie Terezie (č. 55).
48.	Marie Alžběta	5. 2. 1737 Vídeň	7. 6. 1740 Laxenburg	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56), tohoto nejstarší dcera	Marie Terezie (č. 55), této první dcera		urna č. 47 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	urna č. 46 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévodkyně, zemřela mladá.
49.	Marie Josefa Bavorská z rodu Wittelsbachů	30. 3. 1739 Mnichov	28. 5. 1767 Vídeň	Karel VII. Bavorský (1697–1745)	Marie Amálie Habsburská (1701–1756)	13. 1. 1765 Mnichov per procurationem / 23. 1. 1765 Schönbrunn: Josef II. (č. 42), tohoto druhá manželka			Císařovna (1765–1767).
50.	Isabela Parmská	31. 12. 1741 Buenretiro u Madridu	27. 11. 1763 Vídeň	Filip Parmský (1720–1765)	Luisa Alžběta Francouzská (1727–1759)	5. 9. 1760 Padova per procurationem / 6. 10. 1760 Vídeň: Josef II. (č. 42)			Korunní princezna, vnučka španělského krále Filipa V.
51.	Kristýna	22. 11. 1763	22. 11. 1763	Josef II. (č. 42), tohoto druhá dcera	Isabela Parmská (č. 50)				Korunní princezna zemřela dvě hodiny po jejím narození.
52.	Marie Terezie	20. 3. 1762 Schönbrunn	23. 1. 1770 Schönbrunn	Josef II. (č. 42), tohoto první dcera	Isabela Parmská (č. 50)
53.	Marie Karolína	12. 1. 1740 Vídeň	25. 1. 1741 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55)		urna č. 50 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	urna č. 49 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévodkyně.
54.	Kristýna	16. 5. 1767	17. 5. 1767	Albert Kazimír Sasko-Těšínský (č. 111)	Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská (č. 112)
55.	Marie Terezie	13. 5. 1717 Vídeň	29. 11. 1780 Vídeň	Karel VI. (č. 40)	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)	12. 2. 1736 Vídeň: František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	urna č. 21 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 57 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císařovna (1745–1765), matka 16 dětí. Zemřela ve věku 63 let. Ve dvojitém sarkofágu se svým mužem. Cínový sarkofág zhotovil dvorní cínař Ferdinand Baltazar Moll (1717–1785).
56.	František I. Štěpán Lotrinský	8. 12. 1708 Nancy	18. 8. 1765 Innsbruck	Leopold Josef Lotrinský (1679–1729)	Alžběta Charlotta Orleánská (1676–1744)	12. 2. 1736 Vídeň: Marie Terezie (č. 55)	urna č. 20 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 56 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Římský císař (1745–1765). Zemřel ve věku 56 let. Ve dvojitém sarkofágu se svou ženou.

Františkova hrobka (Franzensgruft)

Sarkofág Františka II./I.

Osmiboký, do čtyř stran otevřený centrální prostor ve stylu biedermeieru, který v roce 1825 nechal pro sebe a pro své 4 ženy (č. 58–61) vybudovat císař František (č. 57). Hrobka byla přeplněna 13 sarkofágy, než byla v roce 1960 většina přesunuta do Nové hrobky. V současnosti hrobka obsahuje jen 5 sarkofágů. Uprostřed stojí Františkův a u výklenků v rozích jsou pravidelně rozmístěny sarkofágy s ostatky jeho žen.

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
57.	František II./I.	12. 2. 1768 Florencie	2. 3. 1835 Vídeň	Leopold II. (č. 113)	Marie Ludovika Španělská (č. 114)	6. 1. 1788 Vídeň: Alžběta Vilemína Württemberská (č. 59)	urna č. 43 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele		Poslední římský (1792–1806) a první rakouský císař (1804–1835).
						15. 8. 1790 Neapol per procurationem: Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)
						6. 1. 1808 Vídeň: Marie Ludovika Modenská (č. 58)
						29. 10. 1816 Mnichov per procurationem / 10. 11. 1816 Vídeň: Karolína Augusta Bavorská (č. 61)
58.	Marie Ludovika Modenská z linie Rakousko-Este habsbursko-lotrinského rodu	14. 12. 1787 Monza	7. 4. 1816 Vídeň	Ferdinand Karel d'Este (č. 105)	Marie Beatrice d'Este (č. 106)	6. 1. 1808 Vídeň: František II./I. Rakouský (č. 57), tohoto třetí manželka a zároveň sestřenice	urna č. 39 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 74 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Rakouská císařovna (1808–1816).
59.	Alžběta Vilemína Württemberská	21. 4. 1767 Trzebiatów	18. 2. 1790 Vídeň	Fridrich II. Evžen Württemberský (1732–1797)	Bedřiška Braniborsko-Schwedtská (1736–1798)	6. 1. 1788 Vídeň: František II. (č. 57), tohoto první manželka			Korunní princezna.
60.	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů	6. 6. 1772 Neapol	13. 4. 1807 Vídeň	Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825)	Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 107)	15. 8. 1790 Neapol per procurationem: František II./I. Rakouský (č. 57), tohoto druhá manželka a zároveň sestřenice	urna č. 35 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 70 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Římská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807). Matka Napoleonovy manželky Marie Luisy (č. 127) a císaře Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 62).
61.	Karolína Augusta Bavorská z rodu Wittelsbachů	8. 2. 1792 Mannheim	9. 2. 1873 Vídeň	Maxmilián I. Josef Bavorský (1756–1825)	Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská (1765–1796)	8. 6. 1808 Mnichov: Vilém I. Württemberský (1781–1864)			Rakouská císařovna (1816–1835).
						29. 10. 1816 Mnichov per procurationem / 10. 11. 1816 Vídeň: František I. (č. 57), tohoto čtvrtá manželka

Ferdinandova hrobka (Ferdinandsgruft)

Ferdinandova hrobka

Podlouhlý pravoúhlý prostor byl zbudován na přání císaře Ferdinanda ve stylu pozdního biedermeieru z původních klášterních sklepů. Hrobka byla postavena v roce 1842 spolu s Toskánskou hrobkou v souvislosti s rekonstrukcí kláštera. Uprostřed stojí Ferdinandův sarkofág (č. 62), ve výklenku východní stěny pak sarkofág jeho ženy (č. 63). Přestože návštěvníci vidí téměř prázdnou místnost se dvěma sarkofágy císařského páru, tato hrobka ve skutečnosti obsahuje jednu čtvrtinu všech pochovaných v Císařské hrobce – 37 sarkofágů (č. 64–100). Tato úprava, která řeší nedostatek prostoru, pochází až z roku 1962. Jména pochovaných nesou 4 mramorové desky.

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
62.	Ferdinand I. Dobrotivý	19. 4. 1793 Vídeň	29. 6. 1875 Praha	František II./I. (č. 57)	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)	12. 2. 1831 Turín per procurationem / 27. 2. 1831 Vídeň: Marie Anna Savojská (č. 63)	urna č. 53 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 77 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	2. rakouský císař (1835–1848). Duševně zaostalý, abdikoval v roce 1848, zbytek života strávil v Praze.
63.	Marie Anna Savojská	19. 9. 1803 Řím	4. 5. 1884 Praha	Viktor Emanuel I. (1759–1824)	Marie Tereza Rakouská-Este (1773–1832)	12. 2. 1831 Turín per procurationem / 27. 2. 1831 Vídeň: Ferdinand I. Dobrotivý (č. 62)			Císařovna (1835–1848).

Jihozápadní roh

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
64.	Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský	14. 8. 1772 Florencie	12. 7. 1795 Laxenburg	Leopold II. (č. 113), tohoto 4. syn	Marie Ludovika Španělská (č. 114)		urna č. 26 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 62 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Uherský palatin (1790–1795). Zemřel ve věku 22 let.
65.	Marie Amálie	15. 10. 1780 Florencie	25. 12. 1798 Vídeň	Leopold II. (č. 113)	Marie Ludovika Španělská (č. 114)		urna č. 27 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 64 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Zemřela ve věku 18 let.
66.	Luisa Alžběta	18. 2. 1790 Vídeň	24. 6. 1791 Vídeň	František II./I. (č. 57), tohoto první dcera	Alžběta Vilemína Württemberská (č. 59)		urna č. 22 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 58 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Zemřela mladá.
67.	Marie Eleonora	19. 11. 1864 Židlochovice	9. 12. 1864 Židlochovice	Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (č. 121)	Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská (1831–1903)				Zemřela mladá.
68.	František Josef	5. 3. 1855 Židlochovice	13. 3. 1855 Židlochovice	Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (č. 121), tohoto první syn	Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská (1831–1903)		urna č. 47 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele		Zemřel v kojeneckém věku.
69.	Josef František	9. 4. 1799 Vídeň	30. 6. 1807 Laxenburg	František II./I. Rakouský (č. 57), tohoto druhý syn	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)		urna č. 36 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 71 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Zemřel mlád.
70.	Leopold Ludvík	6. 6. 1823 Milán	24. 5. 1898 zámek Hernstein	Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský (1783–1853)	Alžběta Savojsko-Carignanská (1800–1856)				Arcivévoda a důstojník.
71.	Jan Nepomuk Karel	29. 8. 1805 Vídeň	19. 2. 1809 Vídeň	František II./I. Rakouský (č. 57), tohoto čtvrtý syn	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)		urna č. 37 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 72 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Zemřel mlád.
72.	Robert Ferdinand	15. 10. 1885 Salcburk	2. 8. 1895 Salcburk	Ferdinand IV. Toskánský (č. 108), tohoto desáté dítě	Alice Bourbonsko-Parmská (1849–1935)				Zemřel mlád.

Jihovýchodní roh

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
73.	Marie Antonie Toskánská	10. 1. 1858 Florencie	13. 4. 1883 Cannes	Ferdinand IV. Toskánský (č. 108)	Anna Saská (1836–1859)				Abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech.
74.	Marie Anna	27. 10. 1835	5. 2. 1840 Vídeň	František Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135)	Žofie Bavorská (č. 137)				Sestra císaře Františka Josefa I. (č. 142), zemřela v pěti letech na epileptický záchvat.
75.	Marie Karolína	6. 2. 1821	23. 1. 1844	Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský (1783–1853)	Alžběta Savojsko-Carignanská
76.	Ferdinand Salvátor	2. 6. 1888	28. 7. 1891	Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)	Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)
77.	Rainer Salvátor	27. 2. 1880	4. 5. 1889	Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)	Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)
78.	Žofie Frederika	5. 3. 1855 Vídeň	29. 5. 1857 Budín	František Josef I. (č. 142)	Alžběta Bavorská – Sissi (č. 143)				Zemřela ve dvou letech na černý kašel při cestě po Uherském království. Původně pohřbena v hrobce Františka Josefa.
79.	Karolína Ferdinanda	2. 8. 1793 Florencie	5. 1. 1802 Vídeň	František II./I. (č. 57)	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)		urna č. 31 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 67 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály

Severozápadní roh

8 hrobek obsahujících 9 těl

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
80.	Natálie	12. 1. 1884 Prešpurk (Bratislava)	23. 3. 1898 Prešpurk (Bratislava)	Bedřich Rakousko-Těšínský (1856–1936), tohoto 4. dcera	Isabela z Croy ( 1856–1931)				Vnučka Karla Ferdinanda (č. 121).
81.	Štěpánka	1. 5. 1886 Prešpurk (Bratislava)	29. 8. 1890 Ostend	Bedřich Rakousko-Těšínský (1856–1936), tohoto 5. dcera	Isabela z Croy ( 1856–1931)				Vnučka Karla Ferdinanda (č. 121).
82.	Marie Anna	8. 6. 1804 Vídeň	28. 12. 1858 zámek Hetzendorf	František II./I. (č. 57)	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)		urna č. 48 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
83.	Marie Karolína	10. 9. 1825 Vídeň	17. 7. 1915 Baden u Vídně	Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122)	Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)	21. 2. 1852: Rainer Ferdinand Habsbursko-Lotrinský (č. 110)			Abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě (1844–1852).
84.	Louisa Marie Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů a její mrtvě narozený bezejmenný syn	27. 7. 1773 Neapol	19. 9. 1802 Vídeň	Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825)	Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 107)	15. 8. 1790 Neapol per procurationem / 19. 9. 1790 Vídeň: Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda (1790–1801 a 1814–1824), tohoto 1. manželka	urna č. 32 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 68 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
85.	Marie Antonie Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů	19. 12. 1814 Palermo	7. 11. 1898 Gmunden	František I. Neapolsko-Sicilský (1777–1830)	Marie Isabela Španělská (1789–1848) z rodu Bourbonů	7. 6. 1833: Leopold II. Toskánský (č. 109), tohoto 2. manželka
86.	Marie Ferdinanda Saská z rodu Wettinů	27. 4. 1796 Drážďany	3. 1. 1865 Brandýs nad Labem	Maxmilián Saský (1759–1838)	Karolína Bourbonsko-Parmská (1770–1804)	6. 5. 1821 Florencie: Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda (1790–1801 a 1814–1824), tohoto 2. manželka	urna č. 51 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
87.	Karolína Louisa	9. 12. 1795 Vídeň	30. 6. 1799 zámek Hetzendorf	František II./I. (č. 57)	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)		urna č. 29 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 65 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.	Nedospělá dcera císaře.

Severovýchodní roh

13 hrobek - především toskánská linie

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
88.	Albrecht Salvátor	22. 11. 1871 Stará Boleslav	27. 2. 1896 Gries u Bolzana	Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)	Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)				C. k. důstojník, v roce 1894 byl povýšen na rytmistra. Zemřel na tuberkulózu.
89.	Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů	14. 4. 1844 Neapol	18. 2. 1899 Vídeň	Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský (1810–1859)	Marie Terezie Habsburská (1816–1867)	1861 Řím: Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)
90.	Karel Salvátor Rakousko-Toskánský	30. 4. 1839 Florencie	18. 1. 1892 Vídeň	Leopold II. Toskánský (č. 109)	Marie Antonie Neapolsko-Sicilská (č. 85)	1861 Řím: Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů (č. 89)
91.	Leopold Maria Alfons Rakousko-Toskánský	30. 1. 1897 Záhřeb	14. 3. 1958 Willimantic, Connecticut	Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 132)	Blanka Bourbonsko-Kastilská (1868–1949)	1919: Dagmar Nicolis-Podrinie z Wolfenau (1898–1971)			Urna s popelem. Za první světové války bojoval jako poručík na italské frontě.
						USA: Alice Coburnová
92.	Marie Antonie	18. 4. 1874 Vídeň	14. 1. 1891 Arco	Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)	Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)				Arcivévodkyně rakouská.
93.	Arnošt	8. 8. 1824 Milán	4. 4. 1899 Arco	Rainera Josefa (1783–1853)	Alžběta Savojská (1800–1856)				Bojoval v bitvě u Hradce Králové, c. k. generál jezdectva a honores (1867).
94.	Adéla Augusta Bavorská z rodu Wittelsbachů	19. 3. 1823 Würzburg	28. 10. 1914 Würzburg	Ludvík I. Bavorský (1786–1868)	Tereza Sasko-Hildburghausenská (1792–1854)	1842: František V. Modenský (č. 101)
95.	Karolína Leopoldina	8. 6. 1794 Vídeň	16. 3. 1795 Vídeň	František II./I. (č. 57)	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)		urna č. 25 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 61 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Nedospělá dcera císaře.
96.	Amálie Terezie	6. 4. 1807 Vídeň	7. 4. 1807 Vídeň	Františka II./I. (č. 57)	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)				Přežila pouhý jeden den.
97.	Henrieta Marie	20. 2. 1884 Vídeň	13. 8. 1886 Traunkirchen	Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)	Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)
98.	Ludvík Salvátor Toskánský	4. 8. 1847 Florencie	12. 10. 1915 Brandýs nad Labem	Leopold II. Toskánský (č. 109)	Marie Antonie Neapolsko-Sicilská (č. 85)
99.	Marie Tereza Portugalská z rodu Braganza	24. 8. 1855 Kleinheubach	12. 2. 1944 Vídeň	Michal I. Portugalský (1802–1866)	Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (1831–1909)	1873: Karel Ludvík Rakousko-Uherský (č. 138), tohoto třetí manželka			Manžel byl o 22 let starší. Přežila ho o 48 let. Po smrti korunního prince Rudolfa (č. 144) byl její manžel následníkem trůnu a ona vykonávala své reprezentační povinnosti zanedbávané stále cestující císařovnou Alžbětou – Sissi (č. 143), dokud se její ženatý nevlastní syn František Ferdinand d'Este (č. x863) nestal následníkem trůnu. Během 1. světové války pracovala jako zdravotní sestra. Doprovodila posledního císaře Karla I. (č. x887) do exilu na Madeiru, ale dožila ve Vídni.
100.	Josef Ferdinand Toskánský	24. 5. 1872 Salcburk	28. 2. 1942 Vídeň	Ferdinand IV. Toskánský (č. 108)	Alice Bourbonsko-Parmská (1849–1935)	1921–1928 (rozvod): Rosa Kaltenbrunner (1878–1929)			Obě manželství byla morganatická.
						1929: Gertruda Tomanek (1902–1997)

Toskánská hrobka (Toskana-Gruft)

Vybudována v souvislosti s Ferdinandovou hrobkou v letech 1840–1842. Jednoduchý pravoúhlý prostor s prostými nezdobenými sarkofágy vyrovnanými v řadách.

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
101.	František V. z větve Rakouští-Este	1. 6 . 1819 Modena	20. 11. 1875 Vídeň	František IV. Modenský (1779–1846)	Marie Beatrice Savojská (1792–1840)	1842: Adéla Augusta Bavorská (č. 94)			Vévoda modenský (1846–1859), v roce 1859 zbaven trůnu.
102.	Ferdinand Karel	25. 4. 1781 Milán	5. 11. 1850 Ebenzweier	Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 105)	Marie Beatrice d'Este (č. 106)		urna č. 46 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele		Polní maršál.
103.	Antonín Viktor	31. 8. 1779 Florencie	2. 4. 1835 Vídeň	Leopold II. (č. 113), tohoto 8. syn	Marie Ludovika Španělská (č. 114)		urna č. 44 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele		54. velmistr řádu německých rytířů (1804–1835).
104.	Ludvík Josef	13. 12. 1784 Florencie	21. 12. 1864 Vídeň	Leopold II. (č. 113)	Marie Ludovika Španělská (č. 114)		urna č. 50 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele		Vedl státní záležitosti za Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 62) v letech 1835–1848.
105.	Ferdinand Karel d'Este	1. 6. 1754 Vídeň	24. 12. 1806 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55), této 4. syn	15. 10. 1771 Milán: Marie Beatrice d'Este (č. 106)	urna č. 34 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 69 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Generální guvernér rakouské Lombardie, zakladatel větve Rakouští-Este.
106.	Marie Beatrix d'Este	7. 4. 1750 Modena	14. 11. 1829 Vídeň	Herkules III. d'Este (1727–1803)	Marie Tereza Cybo-Malaspina (1725–1790)	15. 10. 1771 Milán: Ferdinand Karel d'Este (č. 105)
107.	Marie Karolína	13. 8. 1752 Schönbrunn, Vídeň	8. 9. 1814 zámek Hetzendorf	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55)	7. 4. 1768 : Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825), 1. král Obojí Sicílie (1816–1823), jako král neapolský Ferdinand IV.	urna č. 38 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 73 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Neapolská a sicilská královna.
108.	Ferdinand IV.	10. 6. 1835 Florencie	17. 1. 1908 Salcburk	Leopold II. Toskánský (č. 109)	Marie Antonie Sicilská (č. 85)	24. 11. 1856 Drážďany: Anna Marie Saská (1836–1859)			velkovévoda toskánský (1859–1860)
						1868 Frohsdorf: Alice Bourbonsko-Parmská (1849–1935)
109.	Leopold II. Toskánský	3. 10. 1797 Florencie	29. 1. 1870 Řím	Ferdinand III. Toskánský (1769–1824)	Luisa Marie Neapolsko-Sicilská (č. 84)	16. 11. 1817: Marie Anna Saská (1799–1832)			Velkovévoda toskánský (1824–1849 a 1849–1859), byl považován za pokrokového knížete Itálie, byl však v roce 1859 vyhnán.
						7. 6. 1833: Marie Antonie Sicilská (č. 85)
110.	Rainer Ferdinand	11. 1. 1827 Milán	27. 1. 1913 Vídeň	Rainer Josef (č. x783)	Alžběta Savojská (1800–1856)	21. 2. 1852: Marie Karolína (č. 83)			Velký sběratel starověkých rukopisů, jeho sbírka čítající na 100 tisíc kusů se stala základem pro Papyrové muzeum Rakouské národní knihovny.
111.	Albert Sasko-Těšínský z rodu Wettinů	11. 7. 1738 Moritzburg	10. 2. 1822 Vídeň	August III. Polský (1696–1763)	Marie Josefa Habsburská (1699–1757)	8. 4. 1766 zámek Hof: Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská (č. 112)	urna č. 40 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 75 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Vévoda sasko-těšínský. Muzeum Albertina, které se nachází v jeho bývalém paláci, je pojmenováno po něm, protože jeho sbírky tvoří jádro muzea.
112.	Marie Kristýna, zvaná "Mimi"	3. 5. 1742 Vídeň	24. 6. 1798 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55)	8. 4. 1766 zámek Hof: Albert Kazimír Sasko-Těšínský (č. 111)	urna č. 28 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 63 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Oblíbená dcera Marie Terezie. Její monumentální klasicistní kenotaf od Antonia Canovy ve tvaru pyramidy se nachází v lodi augustiniánského kostela. Zemřela ve věku 56 let.
113.	Leopold II.	5. 5. 1747 Vídeň	1. 3. 1792 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55)	16. 2. 1764 Madrid per procurationem / 5. 8. 1764 Innsbruck: Marie Ludovika Španělská (č. 24)	urna č. 23 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 59 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Římský císař (1790–1792), většinu své kariéry prožil ve Florencii jako velkovévoda toskánský (1765–1790). Zemřel ve věku 44 let. Jeho kenotaf (prázdný náhrobek) od Franze Antona Zaunera se nachází v kapli sv. Jiří v augustiniánském kostele.
114.	Marie Ludovika Španělská z rodu Bourbonů	24. 11. 1745 Portici, Kampánie	15. 5. 1792 Vídeň	Karel III. Španělský (1716–1788)	Marie Amálie Saská (1724–1760)	16. 2. 1764 Madrid per procurationem / 5. 8. 1764 Innsbruck: Leopold II. (č. 113)	urna č. 24 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 60 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Velkovévodkyně toskánská (1765–1790), císařovna (1790–1792), matka šestnácti dětí, mezi nimi císaře Františka II./I. (č. 57) a arcivévody Karla Ludvíka (č. 122), vítěze od Aspern (1809). Zemřela ve věku 46 let, manžela přežila jen o 2 měsíce.

Nová hrobka (Neue Gruft)

Sarkofág Marie Luisy, manželky Napoleona I.

Vybudována v 60. letech 20. století. Jedná se o poměrně nízký prostor s betonovými stěnami. Levá užší strana je vyhrazena církevním hodnostářům, pravá strana rodičům a příbuzným Františka Josefa I. Místo v čele zaujímá sarkofág Marie Luisy (č. 127), 2. Napoleonovy manželky.

Na stěně je pamětní deska "prvním obětem Světové války 1914–1918", arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este (č. x 863) a jeho ženě Žofii, vévodkyni z Hohenbergu (č. x868). Protože zde Žofie nemohla být pohřbena, pár byl pohřben v kryptě zámku Artstetten. Na desce je nápis v němčině: Zum Gedenken an die ersten Opfer des Weltkrieges 1914–1918 Erzherzog Franz Ferdinand von Österreich-Este * Graz 18. 12. 1863 + Sarajevo 28. 6. 1914 und Sophie Herzogin von Hohenberg * Stuttgart 1. 3. 1868 + Sarajevo 28. 6. 1914. Begraben in der Gruft zu Schloss Artstetten.

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
115.	Leopold Vilém Habsburský	6. 1. 1614 Štýrský Hradec	20. 11. 1662 Vídeň	Ferdinand II. Štýrský (č. x578), tohoto druhý syn	Marie Anna Bavorská (1574–1616)		urna č. 5 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 23 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Biskup pasovský (1625–1662), biskup štrasburský (1626–1662), biskup olomoucký (1638–1662), biskup vratislavský (1656–1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641–1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647–1656), velký sběratel umění.
116.	Karel Josef	7. 8. 1649 Vídeň	27. 1. 1664 Linec	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Marie Leopoldina Tyrolská (1632–1649) z rodu Habsburků			urna č. 24 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Ve svých 13 letech 46. velmistr řádu německých rytířů (1662–1664, nastoupil po svém strýci Leopoldu Vilémovi (č. 115)), biskup pasovský (1662–1664), biskup vratislavský (1663–1664), biskup olomoucký (1663–1664). Sbírka, kterou zdědil po svém strýci (č. 115) se stala základem pro Uměleckohistorické muzeum (Kunsthistorisches Museum) ve Vídni. Zemřel ve věku 14 let. Matka zemřela po jeho porodu.
117.	Karel Josef Lotrinský	24. 11. 1680 Vídeň	4. 12. 1715 Vídeň	Karel V. Lotrinský (1643–1690)	Eleonora Marie Josefa Habsburská (č. 18)				Princ lotrinský, biskup olomoucký (1695–1711), biskup osnabrücký (1698–1715), kurfiřt-arcibiskup trevírský (1711–1715).
118.	Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský	8. 12. 1756 Vídeň	26. 7. 1801 zámek Hetzendorf	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55), této nejmladší syn		urna č. 30 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 66 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	53. velmistr řádu německých rytířů (1780–1801), arcibiskup kolínský (1784–1801).
119.	Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský	9. 1. 1788 Florencie	23. 7. 1831 Baden	Leopold II. (č. 113)	Marie Ludovika Španělská (č. 114)		v kryptě katedrály sv. Václava v Olomouci		Kardinál (1820), 3. arcibiskup olomoucký (1819–1831), příznivec Ludwiga van Beethovena.
120.	Vilém Rakousko-Těšínský	21. 4. 1827 Vídeň	29. 7. 1894 Weikersdorf, Dolní Rakousy	Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122), tohoto nejmladší syn	Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)				56. velmistr řádu německých rytířů (1863–1894).
121.	Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský	29. 7. 1818 Vídeň	20. 11. 1874 Židlochovice	Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122)	Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)	1854: Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská (1831–1903)			Těšínský princ.
122.	Karel Ludvík Rakousko-Těšínský	5. 9. 1771 Florencie	30. 4. 1847 Vídeň	Leopold II. (č. 113), tohoto třetí syn	Marie Ludovika Španělská (č. 114)	17. 9. 1815: Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)	urna č. 45 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele		Vévoda těšínský, vítěz od Aspern (1809).
123.	Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská	30. 10. 1797 Bayreuth	29. 12. 1829 Vídeň	Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský (1768–1816)	Luisa Isabela z Kirchbergu (1772–1827)	17. 9. 1815: Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122)	urna č. 124	urna č. 124	Protestantka. Zpopularizovala ve Vídni vánoční strom. Společná urna na srdce a vnitřnosti stojí před rakví.
124.							urna se srdcem zde	urna s vnitřnostmi zde
125.	Rudolf František	25. 9. 1822 Vídeň	24. 10. 1822 Vídeň	Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122)	Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)		urna č. 41 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele		Nedospělý syn.
126.	Maxmilián I. Mexický	6. 7. 1832 Schönbrunn, Vídeň	19. 6. 1867 Santiago de Querétaro, Mexiko	František Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135)	Žofie Frederika Bavorská (č. 137)	27. 7. 1857 Brusel: Charlotta Belgická z rodu Sasko-Koburg-Gotha			Císař mexický (1864–1867), bratr rakouského císaře Františka Josefa I. (č. 142), popraven republikánskými povstalci v Querétaru.
127.	Marie Luisa	12. 12. 1791 Vídeň	17. 12. 1847 Parma	František II./I. (č. 57)	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)	2. 4. 1810 Paříž: Napoleon I. Bonaparte (1769–1821)			Francouzská císařovna (1810–1814), vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally (1814–1847).
						1821: Adam Albert Neipperg (1775–1829)
						17. 2. 1834: Charles-René de Bombelles (1785–1856)
128.	Albrecht	3. 8. 1817 Vídeň	18. 2. 1895 Arco	Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122)	Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)	1844 Mnichov: Hildegarda Luisa Bavorská (č. 129)			Vítěz od Custozzy (1866).
129.	Hildegarda Luisa Bavorská z rodu Wittelsbachů	10. 6. 1825 Würzburg	2. 4. 1864 Vídeň	Ludvíka I. (1786–1868), bavorský král (1825–1848)	Tereza Sasko-Hildburghausenská (1792–1854)	1844 Mnichov: Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (1817–1895)	urna č. 49 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
130.	Matylda	25. 1. 1849 Vídeň	6. 6. 1867 zámek Hetzendorf	Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (č. 128)	Hildegarda Luisa Bavorská (č. 129)		urna č. 52 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
131.	Karel Albert	1847	1848	Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (č. 128)	Hildegarda Luisa Bavorská (č. 129)				Nedospělý syn.
132.	Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský	15. 10. 1863 Brandýs nad Labem	4. 9. 1931 Vídeň	Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)	Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)	1889 Frohsdorf: Blanka Bourbonsko-Kastilská (1868–1949)
133.	Rainer Karel	21. 11. 1895 Záhřeb	25. 5. 1930 Vídeň	Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 132)	Blanka Bourbonsko-Kastilská (1868–1949)
134.	Markéta Karolína Saská z rodu Wettinů	24. 5. 1840 Drážďany	15. 9. 1858 Monza	Jan I. Saský (1801–1873)	Amálie Augusta Bavorská (1801–1877)	4. 11. 1856 Drážďany: Karel Ludvík Rakousko-Uherský (č. 138)
135.	František Karel Habsbursko-Lotrinský	17. 12. 1802 Vídeň	8. 3. 1878 Vídeň	František II./I. (č. 57), tohoto třetí syn	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)	4. 11. 1824 Vídeň: Žofie Frederika Bavorská (č. 137)	urna č. 54 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 78 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Otec císaře Františka Josefa I. (č. 142). Byl posledním Habsburkem, jehož ostatky byly po starém zvyku rozděleny a pohřbeny na třech různých místech.
136.	nepojmenovaný syn	1840	1840	František Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135)	Žofie Frederika Bavorská (č. 137)				Nedospělý syn.
137.	Žofie Frederika Bavorská z rodu Wittelsbachů	27. 1. 1805 Mnichov	28. 5. 1872 Vídeň	Maxmilián I. Josef Bavorský (1756–1825)	Karolína Frederika Vilemína Bádenská (1776–1841)	4. 11. 1824 Vídeň: Františka Karla (č. 135)			Matka císaře Františka Josefa I. (č. 142).
138.	Karel Ludvík	30. 7. 1833 Schönbrunn, Vídeň	19. 5. 1896 Vídeň	František Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135)	Žofie Frederika Bavorská (č. 137)	4. 11. 1856 Drážďany: Markéta Karolína Saská (č. 134)			Otec Františka Ferdinanda d'Este (č. x863), zavražděného v Sarajevu v roce 1914.
						16. 10 1862 Řím per procurationem / 21. 10. 1862 Benátky: Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská (č. 139)
						1873: Marie Tereza Portugalská (č. 99)
139.	Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů	24. 3. 1843 zámek Caserta, Itálie	4. 5. 1871 Vídeň	Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský (1810–1859)	Marie Terezie Izabela Rakouská (1816–1867)	16. 10 1862 Řím per procurationem / 21. 10. 1862 Benátky: Karla Ludvíka (č. 138), tohoto druhá manželka			Matka Františka Ferdinanda d'Este (č. x863).
140.	Ota, zvaný krásný Ota nebo krásný arcivévoda,	21. 4. 1865 Štýrský Hradec	1. 11. 1906 Vídeň	Karel Ludvík Rakousko-Uherský (č. 138)	Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská (č. 139)	2. 10. 1886 Drážďany: Marie Josefa Saská (č. 140)			Otec císaře Karla I. (č. x887). Svobodomyslný arcivévoda, který zemřel na syfilis.
141.	Marie Josefa Saská z rodu Wettinů	31. 5. 1867 Drážďany	28. 5. 1944 zámek Wildenwart	Jiří I. Saský (1832–1904)	Marie Anna Portugalská (1843–1884)	2. 10. 1886 Drážďany: Ota Rakousko-Uherský (č. 140)			Matka císaře Karla I. (č. x887).

Hrobka Františka Josefa (Franz-Josephs-Gruft)

Hrobka Františka Josefa

Do roku 1908 hrobka již obsahovala 129 těl a urny se srdci dalších 3 osob. Tehdy byla vybudována hrobka Františka Josefa spolu s přilehlou kaplí při příležitosti 60. výročí nástupu Františka Josefa na trůn. Chorvatský architekt Cajo Perisić nechal hrobku obložit světlým mramorem. Původně se zde ještě nacházel sarkofág malé Žofie Frederiky (č. 78), 1. dcery Františka Josefa a Sisi, později přenesený do Ferdinandovy hrobky. Do této hrobky se obvykle vchází severním vchodem z Nové hrobky.

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
142.	František Josef I.	18. 8. 1830 Schönbrunn	21. 11. 1916 Schönbrunn	František Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135)	Žofie Bavorská (č. 137)	24. 7. 1854 Vídeň: Alžběta Bavorská (č. 143)			Předposlední (3.) císař rakouský (1848–1916).
143.	Alžběta Bavorská z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi"	24. 12. 1837 Mnichov	10. 9. 1898 Ženeva	Maxmilián Josef Bavorský (1808–1888)	Ludovika Bavorská (1808–1892)	24. 7. 1854 Vídeň: František Josef I. (č. 142)			Rakouská císařovna (1854–1898), zavražděna anarchistou na břehu jezera v Ženevě. Matka 4 dětí (dvě z nich pohřbeny zde: č. 78, 144).
144.	Rudolf, korunní princ	21. 8. 1858 Laxenburg	30. 1. 1889 Mayerling	František Josef I. (č. 142)	Alžběta Bavorská (č. 143)	Štěpánka Belgická z rodu Sasko-Koburg-Gotha (1864–1945)			Následník trůnu (1858–1889), ve věku 30 let spáchal sebevraždu v Mayerlingu. Manželka byla pohřbena v Pannonhalmském arciopatství.

Kaple (Gruftkapelle)

Busta císaře Karla I.

Byla postavena spolu s hrobkou Františka Josefa v roce 1908. Obvykle se do ní vstupuje severním vchodem z hrobky Františka Josefa.

Vpravo u západní stěny se nachází rakev poslední císařovny Zity a jejího syna Karla Ludvíka. Vpravo od oltáře podél jižní stěny je pohřben Otto von Habsburg a vlevo jeho žena Regina

Vlevo před východní stěnou se nachází socha Madony od sochaře Györgya Zaly věnovaná uherskými ženami v roce 1899 jako pomník císařovny Alžběty Bavorské (č. 143).

V jihovýchodním rohu je umístěna pamětní busta posledního rakouského císaře (1916–1918) Karla I. (1887–1922) (č. x887), který zemřel a byl pohřben v exilu ve Funchalu na portugalském ostrově Madeira. Na bustě je nápis Carolus, Austriae Imperator et Hungariae Rex apostolicus, natus in Castello Persenbeug 1887, defunctus in exilio 1922. Non corpore quidem sed suffragiis suis patriae semper praesens.

Po-řadí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
145.	Busta Karla I. (č. x887)
146.	Zita Bourbonsko-Parmská	9. 5. 1892 Villa Pianore u Luccy, Itálie	14. 3. 1989 Zizers, Švýcarsko	Robert I. Parmský (1848–1907)	Marie Antonie Portugalská (1862–1959)	21. 10. 1911 Schwarzau am Steinfeld: Karel I. (č. x887)	Loretánská kaple benediktinského kláštera Muri ve Švýcarsku		Poslední císařovna rakouská, královna uherská a česká (1916–1918). Dožila se požehnaného věku 96 let, a proto se pohřbu do roku 2011 stala nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
147.	Socha madony na památku císařovny Alžběty (č. 143)
148.	Karel Ludvík (Carl Ludwig)	10. 3. 1918 Baden	11. 12. 2007 Brusel	Karel I. (č. x887), tohoto 4. syn	Zita Bourbonsko-Parmská (č. 146)	17. 1. 1950 Belœil: Yolande de Ligne (č. 149)
149.	Yolanda z Ligne	6. 5. 1923 Madrid	13. 9. 2023 Brusel	Evžen z Ligne (1893–1960)	Philippine de Noailles (1898–1991)	17. 1. 1950 Belœil: Karel Ludvík (č. 148)			Pohřbena v přítomnosti rodiny s vyloučením veřejnosti 7. 10. 2023. Poslední zde pohřbená osoba, zároveň nejstarší, protože se dožila 100 let.
150.	Otto von Habsburg	20. 11. 1912 vila Wartholz u Reichenau an der Rax	4. 7. 2011 Pöcking	Karel I. (č. x887), tohoto 1. syn	Zita Bourbonsko-Parmská (č. 146)	10. 5. 1951 Nancy: Regina Sasko-Meiningenská (č. 151)	benediktinský klášter Pannonhalma v Maďarsku		Korunní princ. Zde pohřben jako poslední ze členů císařské rodiny v červenci 2011. Dožil se požehnaného věku 98 let, a proto byl do roku 2023 nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
151.	Regina Sasko-Meiningenská z rodu Wettinů	6. 1. 1925 Würzburg	3. 2. 2010 Pöcking	Jiří Sasko-Meiningenský (1892–1946)	Klára Marie Korff-Schmising-Kerssenbrock (1895–1992)	10. 5. 1951 Nancy: Otto Habsburg (č. 150)	Pevnost Heldburg v Durynsku

Ostatní Habsburkové

Ne všichni Habsburkové byli pochováni v Císařské hrobce. Zde je seznam ostatních významných Habsburků zmíněných v textu.

Po-řadí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Tělo	Poznámky
								Vnitřnosti
Před otevřením Císařské hrobky
x415.	Fridrich III. ("AEIOU")	21. 9. 1415 Innsbruck	19. 8. 1493 Linec	Arnošt Habsburský (1377–1424)	Cimburgis Mazovská († 1429)	16. 3. 1452 Řím: Eleonora Portugalská († 1467)		katedrála sv. Štěpána ve Vídni	Římský král (1440–1493), císař (od roku 1452).
x457.	Marie Burgundská	13. 2. 1457 Brusel	27. 3. 1482 Bruggy	Karel Smělý (1433–1477)	Isabela Bourbonská (1436–1465)	Maxmilián I. (č. x459)		kostel Panny Marie v Bruggách	Vévodkyně burgundská, lucemburská a brabantská (1477–1482), bohatá dědička Burgundska.
x459.	Maxmilián I.	22. 3. 1459 Vídeňské Nové Město	12. 1. 1519 Wels	Fridrich III. (č. x415)	Eleonora Portugalská († 1467)	19. 8. 1477 Gent: Marie Burgundská (č. x457)	kostel Panny Marie v Bruggách, urna se srdcem vložena do sarkofágu jeho první ženy Marie	katedrála sv. Jiří ve Vídeňském Novém Městě, kenotaf ve Dvorním kostele (Hofkirche) v Innsbrucku	Císař (1493–1519).
						30. 11. 1493 Milán per procurationem / 16. 3. 1494 Hall, Tyrolsko: Bianca Marie Sforza (1472–1510)
x478.	Filip I. Kastilský, řečený Sličný	22. 7. 1478 Bruggy	25. 9. 1506 Burgos	Maxmilián I. (č. x459)	Marie Burgundská (č. x457)	Jana I. Kastilská, řečená Šílená (179–1555)	kostel Panny Marie v Bruggách[2]	Královská kaple (Capilla Real) v Granadě	Král Kastilie a Leónu (1504–1506).
x500.	Karel V.	24. 2. 1500 Gent	21. 9. 1558 San Jerónimo de Yuste, Extremadura	Filip I. Kastilský (č. x478)	Jana I. Kastilská, řečená Šílená (179–1555)	Isabela Portugalská (1503–1539)		Královská hrobka kláštera El Escorial nedaleko Madridu	Císař (1519–1556). Jeho potomci – králové španělští byli rovněž pochováni v El Escorialu.
x503.	Ferdinand I.	10. 3. 1503 Alcalá de Henares	25. 7. 1564 Vídeň	Filip I. Kastilský (č. x478), tohoto druhý syn	Jana I. Kastilská, řečená Šílená (179–1555)	26. 5. 1521 Linec: Anna Jagellonská (1503–1547)		Královské mauzoleum v katedrále sv. Víta v Praze	Římský král (1531–1564) a císař (od 1556), bratr císaře Karla V. (č. x500).
x527.	Maxmilián II.	31. 7. 1527 Vídeň	12. 10. 1576 Řezno	Ferdinand I. (č. x503)	Anna Jagellonská (1503–1547)	Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)		Královské mauzoleum v katedrále sv. Víta v Praze	Císař (1564–1576).
x540.	Karel II. Štýrský	3. 6. 1540 Vídeň	10. 7. 1590 Štýrský Hradec	Ferdinand I. (č. x503), tohoto 3. syn	Anna Jagellonská (1503–1547)	1571: Marie Anna Bavorská (1551–1608)		klášterní bazilika v Seckau	Arcivévoda, vévoda štýrský, kraňský a korutanský (1564–1590). Jeho potomci ze štýrské linie Habsburků byli rovněž pochováni v klášterní bazilice v Seckau.
x552.	Rudolf II.	18. 7. 1552 Vídeň	20. 1. 1612 Praha	Maxmilián II. (č. x527)	Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)			Královská hrobka v katedrále sv. Víta v Praze	Císař (1576–1612).
Po otevření Císařské hrobky v roce 1633
x578.	Ferdinand II.	9. 7. 1578 Štýrský Hradec	15. 2. 1637 Vídeň	Karel II. Štýrský (č. x540), tohoto první syn	Marie Anna Bavorská (1551–1608) z rodu Wittelsbachů	Marie Anna Bavorská (1574–1616)	urna č. 3 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	mauzoleum ve Štýrském Hradci	Císař (1619–1637). Jeho potomci tvoří velkou část pochovaných v Císařské hrobce ve Vídni.
						Eleonora Gonzagová (1598–1655)		urna č. 19 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
x755.	Marie Antoinetta	2. 11. 1755 Vídeň	16. 10. 1793 Paříž, popravena	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 55), této nejmladší dcera	19. 4. 1770 Vídeň per procurationem / 16. 5. 1770 Versailles: Ludvík XVI. z rodu Bourbonů (1754–1793)		Bazilika Saint-Denis v Paříži	Francouzská královna (1774–1792).
x769.	Ferdinand III. Toskánský z habsbursko-lotrinského rodu	6. 3. 1769 Florencie	17. 7. 1824 Florencie	Leopold II. (č. 113)	Marie Ludovika Španělská (č. 114)	15. 8. 1790 Neapol per procurationem: Luisa Marie Neapolsko-Sicilská (1773–1802)		bazilika sv. Vavřince ve Florencii	Arcivévoda, velkovévoda toskánský (1790–1801 a 1814–1824).
						Marie Ferdinanda Saská (č. 86)
x779.	František IV. Modenský	6. 10. 1779 Milán	21. 1. 1846 Modena	Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 105)	Marie Beatrice d'Este (č. 106)	20. 6. 1812: Marie Beatrice Savojská (1792–1840)		kostel sv. Vincence v Modeně	Arcivévoda, vévoda modenský (1814–1846).
x783.	Rainer Josef	30. 9. 1783 Pisa	16. 1. 1853 Bolzano	Leopold II. (č. 113)	Marie Ludovika Španělská (č. 114)	1820 Praha: Alžběta Savojsko-Carignanská (1800–1856)		kostel Nanebevstoupení Panny Marie v Bolzanu	Arcivévoda.
x811.	František Josef Karel – Napoleon II., řečený Orlík	20. 3. 1811 Paříž	22. 7. 1832 Vídeň	Napoleon Bonaparte (1769–1821)	Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská (č. 127)		urna č. 42 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Tělo původně pohřbeno v Císařské hrobce, v roce 1940 na příkaz Adolfa Hitlera převezeno do Invalidovny v Paříži.	Římský král (1811–1814), titulární císař Francouzů (1815), princ parmský (1814–1817), vévoda zákupský (1818–1832).
								urna č. 76 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
x856.	Bedřich Rakousko-Těšínský	4. 6. 1856 Židlochovice	30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár	Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (č. 121), tohoto druhý syn	Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská (1831–1903)	1878 Hermitage, Belgie: Isabela z Croy (1856–1931)		farní kostel v Mosonmagyaróváru v Maďarsku	Arcivévoda, těšínský kníže (1895–1918).
x863.	František Ferdinand d'Este	18. 12. 1863 Štýrský Hradec	28. 6. 1914 Sarajevo, zavražděn	Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (č. 138), tohoto první syn	Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská (č. 139)	1. 7. 1900 Zákupy: Žofie z Hohenbergu (č. x868)		zámecká kaple v Artstettenu	Arcivévoda, následník trůnu.
x868.	Žofie z Hohenbergu, rozená hraběnka Chotková	1. 3. 1868 Stuttgart	28. 6. 1914 Sarajevo, zavražděna	Bohuslav Chotek z Chotkova a Vojnína (1829–1896)	Vilemína Kinská z Vchynic a Tetova (1838–1886)	1. 7. 1900 Zákupy: František Ferdinand d'Este (č. x863)		zámecká kaple v Artstettenu	Vévodkyně z Hohenbergu.
x887.	Karel I.	17. 8. 1887 zámek Persenbeug	1. 4. 1922 Monte, Funchal, Madeira	Ota František Josef (č. 140), tohoto první syn	Marie Josefa Saská (č. 141)	21. 10. 1911 Schwarzau am Steinfeld: Zita Bourbonsko-Parmská (č. 146)	Loretánská kaple benediktinského kláštera Muri ve Švýcarsku (od roku 1971)	kostel Nossa Senhora do Monte v Monte (Funchal) na portugalském ostrově Madeira	Poslední rakouský císař (1916–1918), v roce 2004 blahořečen. Pod Loretánskou kaplí v Muri je rodinná hrobka Habsburků, kde byli pohřbeni Karlovi synové Robert (1915–1996), Felix (1916–2011) a Rudolf (1919–2010).

Galerie

• 
  Rakev hraběnky Karolíny Fuchsové (1675–1754), vychovatelky Marie Terezie; jediná osoba mimo rod Habsburků pohřbená v Císařské hrobce
• 
  Detail ze sarkofágu Marie Terezie a jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského
• 
  Reliéf s vyobrazením korunovace Marie Terezie českou královnou v katedrále sv. Víta v Praze (1743) na levé straně sarkofágu Marie Terezie
• 
  Reliéf s vyobrazením korunovačního průvodu v Bratislavě (1741) na levé straně sarkofágu Marie Terezie
• 
  Alegorie Čech se svatováclavskou korunou na levé straně sarkofágu Marie Terezie
• 
  Rakve předčasně zemřelých dětí Marie Terezie, arcivévody Karla Josefa a arcivévodkyň Johanny Gabriely a Marie Josefy
• 
  Rakev císaře Františka I.
• 
  Rakev císaře Ferdinanda I., vpravo rakev jeho manželky Marie Anny Savojské
• 
  Rakve rodiny císaře Františka Josefa I., zleva jeho manželka Alžběta Bavorská, František Josef, korunní princ Rudolf

Odkazy

Poznámky

1. Na rakvi je přípis: Zum unsterblichen Angedenken eines wohlwollenden dankbaren Herzens für die edle Erziehung zur Tugend. Ich, Maria Theresia, v českém překladu Na nesmrtelnou památku shovívavě vděčného srdce za ušlechtilou výchovu ke ctnosti. Já, Marie Terezie.

Reference

1. VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 14. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. 
2. El corazón de Felipe el Hermoso [online]. Tadeus Zimm [cit. 2024-12-15]. Dostupné online. (španělsky) 

Literatura

• BEUTLER, Gigi: The Imperial Crypt of the PP Capuchins in Vienna (Capuchin Crypt); Vídeň, 2015; 86 s. ISBN 978-3-9500584-5-1
• LUTOVSKÝ, Michal; BRAVERMANOVÁ, Milena. Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha: Libri, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7277-228-5. 
• VOCELKA, Karl; HELLER, Lynne. Život Habsburků. Praha: Plejáda, 2012. 344 s. ISBN 978-80-87374-94-8. 

Související články

• Hrobka srdcí
• Vévodská hrobka
• Loretánská kaple v Muri
• Hrobka palatinů
• Seznam pohřebišť Habsburků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Císařská hrobka ve Vídni na Wikimedia Commons
• www.kaisergruft.at

Portály: Architektura a stavebnictví | Křesťanství | Rakousko