V hrobce spočívají ostatky 149 osob, z toho 148 příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie (mezi nimi 12 císařů a 19 císařoven) a Karolina von Fuchs-Mollard, chůva a přítelkyně Marie Terezie. Místo svého posledního odpočinku zde však alespoň dočasně nalezlo 150 osob, ostatky Napoleon II. byly převezeny do Paříže. Do hrobky se pohřbívá od roku 1633. Poslední pohřbenou příslušnicí rodu byla v říjnu 2023 Yolande, roz. de Ligne (1923–2023), manželka Karla Ludvíka (Carla Ludwiga) (1918–2007), syna posledního rakouského císaře a českého krále Karla I.
Historie
Anna Tyrolská, manželka císaře Matyáše, přišla s myšlenkou vybudovat pro sebe a svého manžela kapucínský klášter a pohřební kryptu v sousedství vídeňského hradu Hofburg. Finanční prostředky na něj poskytla v závěti, kterou sepsala 10. listopadu 1617, a následujícího roku 1618 zemřela, čímž se finanční prostředky uvolnily a mohlo se začít s plánováním a stavbou. Její manžel zemřel v roce 1619.
Základní kámen byl položen 8. září 1622 za přítomnosti císaře Ferdinanda II. a po pomalém postupu způsobeném rozptýlením v důsledku třicetileté války byl kostel vysvěcen 25. července 1632. O Velikonocích následujícího roku byly prosté sarkofágy s ostatky císaře Matyáše a císařovny Anny s velkou slavností přeneseny do místa, které se dnes nazývá hrobka zakladatelů. Hrobka byla poté mnohokrát rozšiřována (v letech 1657, 1701, 1710–1720, 1748, 1753, 1824, 1840, 1840–1842, 1908 a 1960–1962).
Císař Leopold I. v roce 1657 rozšířil kryptu v prostoru pod lodí kostela a jeho syn císař Josef I. ji protáhl dále na západ a v roce 1710 vybudoval další pohřební komoru a kapli na východě. V roce 1720 navázal na úpravy jeho bratr císař Karel VI. a prodloužil hrobku směrem na západ, která se dostala pod kněžiště a apsidovým chór. Poprvé se na rozšíření krypty podílel známý architekt (Johann Lucas von Hildebrandt).
V roce 1754 jeho dcera císařovna Marie Terezie zašla ještě dále na západ, zcela mimo kostel nad ním, do klášterní zahrady. Nad hrobkou ční kopulovitá přístavba, která propouští přirozené světlo. Impozantní kopule a krypta jsou dílem architekta Jeana Jadota de Ville-Issey. Za vlády jejího vnuka císaře Františka II. se architekt Johann Aman obrátil v roce 1824 se svou přístavbou na sever.
Klášter, který kostel obklopoval, po 200 letech neustálého užívání chátral, a tak byl za vlády císaře Ferdinanda I. v roce 1840 klášter (nikoliv však kostel) zbořen a přestavěn. V rámci tohoto projektu vybudoval architekt Johann Höhne Ferdinandovu hrobku a toskánskou hrobku jako součást suterénu nové stavby.
V rámci jubilea oslavujícího 60 let svého působení na trůně v roce 1908 nechal císař František Josef I. postavit architektem Cajo Perisicem další pohřební komoru a kapli východně od hrobek Františka II. a Ferdinanda I. Současně byly po obou stranách kostela vytvořeny nové přístavby pro návštěvníky. V roce 1909 byla zavedena elektřina.
V období druhé republiky v roce 1960 bylo ze zhoršujícího se stavu hrobek zřejmé, že prostředí s proměnlivým teplem a vlhkostí je třeba regulovat, mají-li být historické sarkofágy zachovány pro další generace. Novou hrobku, severně od toskánské, Ferdinandovy a hrobky Františka Josefa, postavil architekt Karl Schwanzer, kovové dveře vytvořil sochař Rudolf Hoflehner. Rozšířil se tím prostor krypty asi o 20 % a mohlo následovat rozsáhlé přeskupení hrobek v kryptách.
Původní malá hrobka obsahovala kromě hrobů obou zakladatelů i hroby tuctu dětí a nazývala se Andělská hrobka. Ty byly přemístěny do otevřených výklenků nově vytvořených v čelní stěně Leopoldovy hrobky. Do Nové hrobky byly přemístěny vybrané rakve z různých jiných hrobek a seskupeny do témat, jako jsou biskupové, přímí předkové posledního vládnoucího císaře a nejbližší rodina arcivévody Karla, vítěze u Aspern.
Třicet sedm dalších hrobů, některých nezletilých a méně významných členů panovnické rodiny, bylo zazděno do čtyř pilířů vytvořených ve Ferdinandově klenbě. V rámci této velké reorganizace tak byla přibližně polovina všech rakví přemístěna z původních hrobek na přehlednější místa.
V roce 2003 byl v rámci dalšího projektu zpřístupněn prostor krypty pro handicapované návštěvníky a byly otevřeny dříve nepoužívané dveře, takže při průchodu hrobkou se návštěvníci nemusí vracet stejnou cestou, což bylo dříve nutné. Celá krypta byla také klimatizována, aby se zabránilo znehodnocení hrobek.
Pohřební ceremoniál
Habsbursko-lotrinský rod používal po staletí před uložením zesnulého člena rodiny do útrob hrobky zvláštní ceremoniál. Zesnulý se do císařské hrobky dostal až po absolvování ceremonie před vchodem do hrobky. Do společnosti dvanácti císařů, devatenácti císařoven a několika dalších desítek členů rodu byl vpuštěn až po pronesení trojí žádosti. Po prvním a druhém zaklepání a po odříkání plné i zkrácené verze všech světských titulů byl žadatel odmítnut. Vpuštěn byl až po třetím zaklepání a odpovědi, že o vstup žádá hřešící smrtelník.
Když došel pohřební průvod se zesnulým k bráně Kapucínské hrobky, muž v čele průvodu na ni zaklepal poprvé. Za bránou se ozvalo: „Kdo žádá o vstup?“ Muž představil zesnulého se všemi jeho tituly: „Císař římský, král český a vévoda rakouský...“ Mnich odpověděl: „Toho neznám.“ Muž zaklepal podruhé a na otázku: „Kdo žádá o vstup?“ odpověděl zkráceným titulem zesnulého. Mnich znovu odpověděl: „Toho neznám.“ Muž zaklepal potřetí a na otázku: „Kdo žádá o vstup?“ odpověděl: „Kajícný hříšník.“ Na to mnich odvětil: „Toho znám.“ Poté vpustil průvod dovnitř.
Byly zde pohřbeny ostatky 149 osob, z toho 148 (145 po otci + 3 po matce) příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie (včetně manželek), z nich dále
kosti 144 členů rodiny (č. 1–8, 10–23, 25–33, 35–40, 42–83, č. 84 – 2 osoby, 85–90, 92–123, 125–144, 146, 148–151)
Nejstarší zde pohřbená osoba: Yolande de Ligne (č. 149) – 100 let, dále korunní princ Otto von Habsburg (1912–2011) (č. 150) – 98 let a 7 měsíců a jeho matka císařovna (1916–1918) Zita Bourbonsko-Parmská (1892–1989) (č. 146) – bezmála 97 let. 25 % zde pochovaným bylo 5 nebo méně let.
Jednotlivé hrobky a v ní pohřbení
Tučně jsou vyznačeni panovníci a panovnice a jejich manželky a manželé, případně další osobnosti jako následníci trůnu a jejich manželky. Žlutě jsou vyznačeny tělesné ostatky, červeně srdce a zeleně vnitřnosti. Pořadí odpovídá číslování na oficiálních stránkách Císařské hrobky, které ovšem zahrnuje i busty a sochy (ty jsou bez barevného odlištění).
Hrobka zakladatelů (Gründergruft)
Také zvaná Andělská hrobka (Engelsgruft). Nejstarší část hrobky. Malá pravoúhlá prostora. První pohřeb do hrobky je datován k roku 1633, kdy sem byly přeneseny ostatky zakladatelů, odtud název. Anna i Matyáš zemřeli před dokončením stavby, proto musely být jejich ostatky pohřbeny na přechodnou dobu ve vídeňském klášteře královen v Dorotheergasse. Název Andělská hrobka je odvozen od četných dětských pohřbů (v 17. století zde byly uloženy 4 děti Ferdinanda III. a 7 dětí Leopolda I.). Dnes jsou zde pouze dvě rakve (č. 1–2).
Císař (1612–1619), spoluzakladatel kostela kapucínů a Císařské hrobky.
Leopoldova hrobka (Leopoldsgruft)
Ve východní stěně vzniklo v roce 1960 kolumbárium s 12 výklenky, kam byly umístěny rakve s pozůstatky dětí původně pohřbených v Hrobce zakladatelů (č. 3–8, 10–15). Po obou stranách Leopoldovy hrobky je kolmo ke stěnám uloženo po 8 sarkofázích (v severní části č. 16–23, v jižní části č. 25–32). V severozápadním rohu je uloženo srdce Klaudie Felicitas Tyrolské (č. 24). V západovýchodní ose uprostřed kolumbária je urna se srdcem portugalské královny Marie Anny (č. 9).
Královna polská a velkokněžna litevská (1670–1673), vévodkyně lotrinská (1678–1690). Druhý manžel byl ve válkách s Turky vrchním velitelem císařských vojsk.
Císařovna (1673–1676). Její tělo oděné do roucha dominikánské jeptišky bylo na její přání pohřbeno v kryptě pod kaplí sv. Dominika v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni, vedle ní byla v tom samém roce pohřbena i její matka Anna Medicejská.
Římský král (1653–1654), zakladatel Hrobky srdcí a zároveň tradice pohřbívání různých částí těla členů císařské rodiny ve třech vídeňských kostelech. Zemřel 2 měsíce před svými 21 narozeninami.
Císařovna (1705–1711). Podle testamentu bylo její tělo oblečeno do roucha salesiánek a pochováno v kryptě pod hlavním oltářem kostela salesiánek ve Vídni. Klášter salesiánek v ulici Rennweg sama založila a tam také jako vdova zemřela.
Římský císař (1711–1740), otec Marie Terezie (č. 55). Vládl 29 let a zemřel ve věku 55 let.
Hrobka Marie Terezie (Maria-Theresien-Gruft)
Architektonicky nejhodnotnější část krypty, dispozičně mimo půdorys kostela, západně od Karlovy hrobky. Centrální prostor ve stylu rokoka s kopulí zdobenou freskami. Uprostřed je společný sarkofág Marie Terezie (č. 55) a jejího manžela Františka I. Štěpána (č. 56), kolem byly pochovány jejich děti a vnučky.
Hraběnka, vychovatelka a dvorní dáma císařovny Marie Terezie (č. 55). Jediná osoba pohřbená v Kapucínské hrobce, která není z habsburského domu.[pozn. 1]
Císařovna (1745–1765), matka 16 dětí. Zemřela ve věku 63 let. Ve dvojitém sarkofágu se svým mužem. Cínový sarkofág zhotovil dvorní cínař Ferdinand Baltazar Moll (1717–1785).
Římský císař (1745–1765). Zemřel ve věku 56 let. Ve dvojitém sarkofágu se svou ženou.
Františkova hrobka (Franzensgruft)
Osmiboký, do čtyř stran otevřený centrální prostor ve stylu biedermeieru, který v roce 1825 nechal pro sebe a pro své 4 ženy (č. 58–61) vybudovat císař František (č. 57). Hrobka byla přeplněna 13 sarkofágy, než byla v roce 1960 většina přesunuta do Nové hrobky. V současnosti hrobka obsahuje jen 5 sarkofágů. Uprostřed stojí Františkův a u výklenků v rozích jsou pravidelně rozmístěny sarkofágy s ostatky jeho žen.
29. 10. 1816 Mnichovper procurationem / 10. 11. 1816 Vídeň: František I. (č. 57), tohoto čtvrtá manželka
Ferdinandova hrobka (Ferdinandsgruft)
Podlouhlý pravoúhlý prostor byl zbudován na přání císaře Ferdinanda ve stylu pozdního biedermeieru z původních klášterních sklepů. Hrobka byla postavena v roce 1842 spolu s Toskánskou hrobkou v souvislosti s rekonstrukcí kláštera. Uprostřed stojí Ferdinandův sarkofág (č. 62), ve výklenku východní stěny pak sarkofág jeho ženy (č. 63). Přestože návštěvníci vidí téměř prázdnou místnost se dvěma sarkofágy císařského páru, tato hrobka ve skutečnosti obsahuje jednu čtvrtinu všech pochovaných v Císařské hrobce – 37 sarkofágů (č. 64–100). Tato úprava, která řeší nedostatek prostoru, pochází až z roku 1962. Jména pochovaných nesou 4 mramorové desky.
15. 8. 1790 Neapol per procurationem / 19. 9. 1790 Vídeň: Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda (1790–1801 a 1814–1824), tohoto 1. manželka
Manžel byl o 22 let starší. Přežila ho o 48 let. Po smrti korunního prince Rudolfa (č. 144) byl její manžel následníkem trůnu a ona vykonávala své reprezentační povinnosti zanedbávané stále cestující císařovnou Alžbětou – Sissi (č. 143), dokud se její ženatý nevlastní syn František Ferdinand d'Este (č. x863) nestal následníkem trůnu. Během 1. světové války pracovala jako zdravotní sestra. Doprovodila posledního císaře Karla I. (č. x887) do exilu na Madeiru, ale dožila ve Vídni.
1921–1928 (rozvod): Rosa Kaltenbrunner (1878–1929)
Obě manželství byla morganatická.
1929: Gertruda Tomanek (1902–1997)
Toskánská hrobka (Toskana-Gruft)
Vybudována v souvislosti s Ferdinandovou hrobkou v letech 1840–1842. Jednoduchý pravoúhlý prostor s prostými nezdobenými sarkofágy vyrovnanými v řadách.
Římský císař (1790–1792), většinu své kariéry prožil ve Florencii jako velkovévoda toskánský (1765–1790). Zemřel ve věku 44 let. Jeho kenotaf (prázdný náhrobek) od Franze Antona Zaunera se nachází v kapli sv. Jiří v augustiniánském kostele.
Velkovévodkyně toskánská (1765–1790), císařovna (1790–1792), matka šestnácti dětí, mezi nimi císaře Františka II./I. (č. 57) a arcivévody Karla Ludvíka (č. 122), vítěze od Aspern (1809). Zemřela ve věku 46 let, manžela přežila jen o 2 měsíce.
Nová hrobka (Neue Gruft)
Vybudována v 60. letech 20. století. Jedná se o poměrně nízký prostor s betonovými stěnami. Levá užší strana je vyhrazena církevním hodnostářům, pravá strana rodičům a příbuzným Františka Josefa I. Místo v čele zaujímá sarkofág Marie Luisy (č. 127), 2. Napoleonovy manželky.
Na stěně je pamětní deska "prvním obětem Světové války 1914–1918", arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este (č. x 863) a jeho ženě Žofii, vévodkyni z Hohenbergu (č. x868). Protože zde Žofie nemohla být pohřbena, pár byl pohřben v kryptě zámku Artstetten. Na desce je nápis v němčině: Zum Gedenken an die ersten Opfer des Weltkrieges 1914–1918 Erzherzog Franz Ferdinand von Österreich-Este * Graz 18. 12. 1863 + Sarajevo 28. 6. 1914 und Sophie Herzogin von Hohenberg * Stuttgart 1. 3. 1868 + Sarajevo 28. 6. 1914. Begraben in der Gruft zu Schloss Artstetten.
Biskup pasovský (1625–1662), biskup štrasburský (1626–1662), biskup olomoucký (1638–1662), biskup vratislavský (1656–1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641–1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647–1656), velký sběratel umění.
Ve svých 13 letech 46. velmistr řádu německých rytířů (1662–1664, nastoupil po svém strýci Leopoldu Vilémovi (č. 115)), biskup pasovský (1662–1664), biskup vratislavský (1663–1664), biskup olomoucký (1663–1664). Sbírka, kterou zdědil po svém strýci (č. 115) se stala základem pro Uměleckohistorické muzeum (Kunsthistorisches Museum) ve Vídni. Zemřel ve věku 14 let. Matka zemřela po jeho porodu.
Do roku 1908 hrobka již obsahovala 129 těl a urny se srdci dalších 3 osob. Tehdy byla vybudována hrobka Františka Josefa spolu s přilehlou kaplí při příležitosti 60. výročí nástupu Františka Josefa na trůn. Chorvatský architekt Cajo Perisić nechal hrobku obložit světlým mramorem. Původně se zde ještě nacházel sarkofág malé Žofie Frederiky (č. 78), 1. dcery Františka Josefa a Sisi, později přenesený do Ferdinandovy hrobky. Do této hrobky se obvykle vchází severním vchodem z Nové hrobky.
Byla postavena spolu s hrobkou Františka Josefa v roce 1908. Obvykle se do ní vstupuje severním vchodem z hrobky Františka Josefa.
Vpravo u západní stěny se nachází rakev poslední císařovny Zity a jejího syna Karla Ludvíka. Vpravo od oltáře podél jižní stěny je pohřben Otto von Habsburg a vlevo jeho žena Regina
Vlevo před východní stěnou se nachází socha Madony od sochaře Györgya Zaly věnovaná uherskými ženami v roce 1899 jako pomník císařovny Alžběty Bavorské (č. 143).
V jihovýchodním rohu je umístěna pamětní busta posledního rakouského císaře (1916–1918) Karla I. (1887–1922) (č. x887), který zemřel a byl pohřben v exilu ve Funchalu na portugalském ostrově Madeira. Na bustě je nápis Carolus, Austriae Imperator et Hungariae Rex apostolicus, natus in Castello Persenbeug 1887, defunctus in exilio 1922. Non corpore quidem sed suffragiis suis patriae semper praesens.
Poslední císařovna rakouská, královna uherská a česká (1916–1918). Dožila se požehnaného věku 96 let, a proto se pohřbu do roku 2011 stala nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
147.
Socha madony na památku císařovny Alžběty (č. 143)
Korunní princ. Zde pohřben jako poslední ze členů císařské rodiny v červenci 2011. Dožil se požehnaného věku 98 let, a proto byl do roku 2023 nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
Arcivévoda, vévoda štýrský, kraňský a korutanský (1564–1590). Jeho potomci ze štýrské linie Habsburků byli rovněž pochováni v klášterní bazilice v Seckau.
Poslední rakouský císař (1916–1918), v roce 2004 blahořečen. Pod Loretánskou kaplí v Muri je rodinná hrobka Habsburků, kde byli pohřbeni Karlovi synové Robert (1915–1996), Felix (1916–2011) a Rudolf (1919–2010).
Galerie
Rakev hraběnky Karolíny Fuchsové (1675–1754), vychovatelky Marie Terezie; jediná osoba mimo rod Habsburků pohřbená v Císařské hrobce
↑Na rakvi je přípis: Zum unsterblichen Angedenken eines wohlwollenden dankbaren Herzens für die edle Erziehung zur Tugend. Ich, Maria Theresia, v českém překladu Na nesmrtelnou památku shovívavě vděčného srdce za ušlechtilou výchovu ke ctnosti. Já, Marie Terezie.
NaskahPapirus 104NamaP.Oxy.LXIV 4404Tanda P {\displaystyle {\mathfrak {P}}} 104TeksInjil Matius 21:34-37; 43 and 45(?)Waktuakhir abad ke-2Aksarabahasa YunaniDitemukanMesirKini diPapyrology Rooms, Sackler Library, OxfordUkuran7 x 5,2 cmJenisTeks WesternKategoriICatatantidak memuat Mat 21:44 Papirus 104 (bahasa Inggris: Papyrus 104; dalam penomoran Gregory-Aland diberi kode P {\displaystyle {\mathfrak {P}}} 104, atau P.Oxy.LXIV 4404) adalah sebuah lembaran fragmen papirus kuno yang mer...
Ram KhamhaengRaja SukhothaiPatung Raja Ram Khamhaeng Agung, Taman Bersejarah Sukhothai, Provinsi Sukhothai, ThailandBerkuasa1279–1298PendahuluRaja Ban MuangPenerusRaja Loe ThaiKelahiran1237/1247Kerajaan SukhothaiKematian1298Kerajaan SukhothaiNama lengkapYang Mulia Raja Ramkhamhaeng yang AgungAyahRaja Sri IndradityaIbuRatu SueangAnakLoethaiPhaya Sai SongkhramMay Hnin Thwe-DaAgamaBuddha Theravada Ram Khamhaeng (bahasa Thai: พ่อขุนรามคำแหงมหาราช; Pho...
Museum of Fine Arts إحداثيات 47°30′57″N 19°04′36″E / 47.51587°N 19.07678°E / 47.51587; 19.07678 معلومات عامة الموقع ميدان الأبطال الدولة المجر المؤسس لويوش كوشوت سنة التأسيس 1906[1] تاريخ الافتتاح الرسمي 1906 التصميم والإنشاء المهندس المعماري ألبرت شيكيدانز[2]...
Town and municipality in Puerto Rico Town and Municipality in Puerto RicoComerío Municipio Autónomo de ComeríoTown and MunicipalityView of Comerío from Lazos Hill FlagCoat of armsNicknames: La Perla de Plata, Pueblo de los GuabalerosAnthem: Con alma henchida de amor y ensueñoMap of Puerto Rico highlighting Comerío MunicipalityCoordinates: 18°13′05″N 66°13′34″W / 18.21806°N 66.22611°W / 18.21806; -66.22611Commonwealth Puerto RicoFoundedJune 1...
بحيرة سوميت (سبرينغفيلد، مقاطعة أوتسيغو، نيويورك)الموقع الجغرافي / الإداريالإحداثيات 42°51′39″N 74°50′56″W / 42.860914°N 74.848883°W / 42.860914; -74.848883 دول الحوض الولايات المتحدة هيئة المياهالنوع بحيرة تعديل - تعديل مصدري - تعديل ويكي بيانات هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات...
1990 British film by Ken Loach Hidden AgendaTheatrical release posterDirected byKen LoachWritten byJim AllenProduced byEric FellnerStarring Frances McDormand Brian Cox Brad Dourif Mai Zetterling John Benfield Des McAleer Jim Norton Maurice Roëves CinematographyClive TicknerEdited byJonathan MorrisMusic byStewart CopelandDistributed byHemdale Film CorporationRelease date 21 November 1990 (1990-11-21) Running time108 minutesCountryUnited KingdomLanguageEnglishBudget£3 million...
North Carolina Central Eagles 2023–24 North Carolina Central Eagles men's basketball team UniversityNorth Carolina Central UniversityHead coachLeVelle Moton (11th season)ConferenceMEACLocationDurham, North CarolinaArenaMcDougald–McLendon Arena (Capacity: 3,056)NicknameEaglesColorsMaroon and gray[1] NCAA tournament champions1989*NCAA tournament Final Four1989*NCAA tournament Elite Eight1989*, 1993*NCAA tournament Sweet Sixteen1989*, 1993*NCAA tournament s...
Artikel ini sebatang kara, artinya tidak ada artikel lain yang memiliki pranala balik ke halaman ini.Bantulah menambah pranala ke artikel ini dari artikel yang berhubungan atau coba peralatan pencari pranala.Tag ini diberikan pada November 2022. Dr. Awang Sariyan (lahir 20 Oktober 1953) ialah ahli bahasa Malaysia yang terkenal dan yang telah banyak menulis buku ilmiah, buku umum, buku teks, buku kumpulan puisi dan kamus serta ratusan rencana bahasa, pendidikan, kesusasteraan, kebudayaan, fals...
اضغط هنا للاطلاع على كيفية قراءة التصنيف دجاجة الماء الصغيرة حالة الحفظ أنواع غير مهددة أو خطر انقراض ضعيف جدا المرتبة التصنيفية نوع[1][2] التصنيف العلمي النطاق: حقيقيات النوى المملكة: حيوانات الفرقة العليا: البعديات الحقيقية القسم: ثانويات الفم الشعبة: الحبليات...
Halaman ini berisi artikel tentang stasiun di Kabupaten Empat Lawang. Untuk stasiun di Kota Tebing Tinggi, lihat Stasiun Tebing Tinggi (Tebing Tinggi). Untuk kegunaan lain, lihat TI. Stasiun Tebing Tinggi Stasiun Tebing TinggiLokasiPasar Tebing Tinggi, Tebing Tinggi, Empat Lawang, Sumatera Selatan 31453IndonesiaKetinggian+105 mOperatorKereta Api IndonesiaDivisi Regional III PalembangLetak dari pangkalkm 500+740 lintas Panjang-Tanjungkarang-Prabumulih-Lubuklinggau[1]Jumlah peron2 (satu...
Russian film director, screenwriter and actor Gennadi PolokaBornGennadi Invanovich Poloka(1930-07-15)15 July 1930Kuybyshev, RSFSR, Soviet Union (now Russia)Died5 December 2014(2014-12-05) (aged 84)Moscow, RussiaOther namesEgor Gorashchenko (alias)Occupation(s)Film director, screenwriter, actorYears active1956–2010 Gennadi Ivanovich Poloka (Russian: Генна́дий Ива́нович Поло́ка; 15 July 1930, Kuybyshev – 5 December 2014, Moscow) was a Soviet and Russi...
Public, magnet high schoolBuffalo Academy for Visual and Performing ArtsAddress450 Masten AvenueBuffalo, New York 14209Coordinates42°54′53″N 78°51′35″W / 42.914589°N 78.859673°W / 42.914589; -78.859673InformationSchool typePublic, magnet high schoolFounded1977School districtBuffalo Public SchoolsSchool number192PrincipalJody J. CovingtonGrades5–12Color(s) Black and YellowWebsiteBuffaloArtsAcademy The Buffalo Academy for Visual and Perform...
Swedish rock band Royal RepublicRoyal Republic performing in 2017Background informationOriginMalmö, SwedenGenresGarage rock,[1] alternative rock,[2] rock and roll,[3] hard rock[4]Years active2007–presentLabelsCosmos, Roadrunner, Warner Bros., Vertigo, Arising EmpireMembersAdam GrahnHannes IrengårdJonas AlménPer AndreassonWebsiteroyalrepublic.net Royal Republic is a Swedish rock band from Malmö. The band is currently signed to Universal Music and managed b...
Spanish production company Produzioni Europee Associati (PEA) is an Italian film production company founded in 1962 by Alberto Grimaldi to produce international co-productions.[1] It released its first feature film The Shadow of Zorro (L'ombra di Zorro) in December that year. Its next production was its first Spaghetti Western: Texas Ranger (I due violenti) released in 1964. After the immense success of A Fistful of Dollars (1964) in popularizing the genre, United Artists financed the...
State park in New York state, United States Letchworth State ParkView of the Middle Falls, with mist from the Upper Falls and the new Genesee Arch Bridge visible in the backgroundLocation of Letchworth State Park within New York StateTypeState parkLocationLivingston and Wyoming counties, New York, United StatesCoordinates42°38′5″N 77°59′0″W / 42.63472°N 77.98333°W / 42.63472; -77.98333Area14,427 acres (58.4 km2)[1]Created1906; 117 ...
Pembangkit listrik tenaga air KyivTampak dari VyshhorodLokasiVyshhorod, UkrainaKoordinat50°35′18.02″N 30°30′44.36″E / 50.5883389°N 30.5123222°E / 50.5883389; 30.5123222Koordinat: 50°35′18.02″N 30°30′44.36″E / 50.5883389°N 30.5123222°E / 50.5883389; 30.5123222KegunaanPembangkit listrik, navigasiStatusBeroperasiBendungan dan saluran pelimpahKapasitas pelimpah12.500 m3/s (441.433 cu ft/s){{{plant_name}}}P...
Plaque de rue typique aux armoiries d'Auderghem Auderghem, commune belge située dans la région de Bruxelles-Capitale, possède de nombreuses rues[1] toutes répertoriées dans cette liste. Sommaire : Haut A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z Notes Liens externes A Avenue des Argus avenue des Ablettes avenue Jean Accent[1] rue de l'Amblève place de l'Amitié rue de l'Application avenue des Argus avenue des Arums sentier des Aubépines drève des Augustins (en Forêt de S...
2013 Norwegian drama film VictoriaFilm posterDirected byTorun LianStarring Jakob Oftebro Iben Akerlie Bill Skarsgård Release date 1 March 2013 (2013-03-01) CountryNorwayLanguageNorwegian Victoria is a 2013 Norwegian drama film directed by Torun Lian, starring Jakob Oftebro, Iben Akerlie and Bill Skarsgård. It tells the story of the love between the daughter of a landowner and the son of a local miller. The film is based on the novel Victoria by Knut Hamsun. It was released in...
Alvin York: A New Biography of the Hero of the Argonne AuthorDouglas V. MastrianoSubjectAlvin YorkGenreBiography, HistoryPublisherUniversity Press of KentuckyPublication date2014Pagesxii, 323 pagesAwardsColby AwardISBN9780813145198OCLC858901754 Alvin York: A New Biography of the Hero of the Argonne is a biography of Alvin York by Douglas V. Mastriano published in 2014 by the University Press of Kentucky. Awards The book received the Colby Award in 2015.[1][2] Revised edition A...