PROFILBARU.COM

Linec ; Linz
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°18′21″ s. š., 14°17′11″ v. d.
Nadmořská výška	266 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00; středoevropský čas
Stát	Rakousko
Spolková země	Horní Rakousy
	Linec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	96,0 km²
Počet obyvatel	210 165 (2023)
Hustota zalidnění	2 189,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Klaus Luger (SPÖ)
Oficiální web	www.linz.at
E-mail	info@mag.linz.at
Telefonní předvolba	+732
PSČ	4010, 4020, 4030, 4040, 4047
Označení vozidel	L
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linec (německy Linz) je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy. Žije zde přibližně 210 tisíc^[1] obyvatel. Je největším městem Horních Rakous a po Vídni a Štýrském Hradci třetím největším v celém Rakousku. Leží na Dunaji a rozkládá se na ploše 96 km². Linec je statutárním městem a taktéž okresem.

Historie

Pravěk

Kolem roku 400 před Kristem vzniklo kolem Dunaje (v blízkosti města) několik keltských sídlišť a pevností. Uvnitř hranic dnešního města leželo oppidum Grunberg, působivé keltské opevnění bylo umístěno na místě dnešního újezdu západně od Haselgraben a Freinbergu, západně od centra města.

Keltské jméno Lentos neslo pravděpodobně právě sídliště na vrchu Freinberg, znamenalo ohebný či ohnutý. Jméno následně přešlo na pozdější římský tábor. Pevnost padla s převážně mírovou cestou pokračující integrací království Noricum do Římské říše.

Antika

Linz je poprvé připomínán jako Lentia v římské úřednické příručce Notitia dignitatum. V polovině 1. století vybudovali Římané k zajištění spojení přes Dunaj další pevnost, kterou ve 2. století rozšířili ve větší kamenný hrad. Lentia byla po 2. století několikrát přepadena a zničena germánskými nájezdy (např. v letech 166 a 180 v průběhu Markomanských válek). Přetrvávající migrační přepady germánského obyvatelstva v pozdní antice částečně narušily sídelní kontinuitu keltsko-římského osídlení.

Středověk

V období raného středověku se stal Linec důležitější po rozšíření Bavorského vévodství směrem na východ. Roku 799 se poprvé oficiálně objevuje německý název města „Linze“. Během vlády Karlovců plnilo město funkci trhu a celnice. Do roku 1210 spadal Linec pod bavorské vévody.

Pod vládou Babenberků byl Linec roku 1207 povýšen na město, které v sobě zahrnulo staré sídelní centrum. Roku 1240 získalo město právo městského soudu a vlastní městské insignie. Linecké mýto patřilo k významným finančním zdrojům rakouských vévodů, město prodělalo významný rozvoj. Jako hraniční město s Bavorskem byl Linec též zajímavý jako místo významných knížecích setkání. Roku 1335 zde byl například uzavřen zisk Korutan Habsburky. Roku 1230 bylo založeno nové hlavní náměstí.

Od konce 13. století byl Linec sídlem zemského hejtmana, a tak se stal hlavním městem celých Rakous nad Enží. Fridrich III. si dokonce Linec zvolil mezi roky 1489 a 1493 za své sídelní město a hlavní město Svaté říše římské, Vídeň byla právě obsazena uherským králem Matyášem Korvínem. Linec byl již před tím v letech 1458–1462 sídlem dvora rakouského vévody Albrechta VI., což přineslo městu kulturní i politický vzestup, na druhou stranu město trpělo náročnými požadavky vydržování dvora.

První hornorakouský zemský den byl slaven roku 1452 ve Welsu. Druhý se konal roku 1457 již v Linci. Roku 1490 se stal Linec hlavním městem Horních Rakous a městská rada získala pravomoc volit si starostu a městského soudce. 3. března 1497 získal Linec od římsko-německého krále a později císaře Maxmiliána I. povolení ke stavbě mostu přes Dunaj. Byl to teprve třetí most přes Dunaj v Rakousku (po Vídni a Křemži).

Novověk

Za války o rakouské dědictví bylo město v roce 1741 obsazeno francouzskými a bavorskými vojsky. Dne 3. května 1809 se během napoleonských válek nedaleko města odehrála bitva u Ebelsbergu.^[2] Během nacistické nadvlády zahynulo v blízkém Mauthausenu více než 100 000 lidí z celé Evropy. Ve městě měl tento koncentrační tábor 3 filiálky, dále zde bylo 77 táborů pro nuceně nasazené pracovníky.^[3] Za 2. světové války bylo město těžce poškozeno bombardováním. Bylo zničeno 691 domů, 1 174 domů bylo těžce poškozeno. 1 679 obyvatel bylo zabito a 19 434 obyvatel zůstalo bez domova.^[2]

Linec byl v roce 2009 (společně s litevským Vilniusem) Evropským hlavním městem kultury.^[4]

Doprava

Linec je díky své poloze důležitou křižovatkou silniční, železniční a vodní dopravy. V ulici Landstraße a v jejím okolí je pěší zóna.^[5]

Silnice

Dopravní uzel Hinsenkampplatz ve čtvrti Urfahr, nedaleko mostu Niebelungů.

Linec je důležitým dopravním uzlem. Kromě na jih od města ležící dálnice A1 Vídeň–Salcburk, je zde dálnice A7 (Mühlkreisautobahn)), spolu s jejím plánovaným prodloužením jako S10 (Mühlviertler Schnellstraße), důležitá spojnice do Česka, vedoucí územím města. Na území obce Ansfelden, jihozápadně od Lince, začíná dálnice A25 (Welser Autobahn) napojující se na dálnici A8 (Innkreisautobahn) vedoucí až do německého Pasova.

Vnitroměstské tahy:

Wiener Straße (S-J)
Dinghoferstraße (S-J)
Humboldtstraße (S-J)
Salzburger Straße (V-Z)
Freistädterstraße (V-Z)
Leonfeldner Straße (S-J)
Waldeggstraße/Kellergasse/Sandgasse/Hopfengasse/Kapuzinerstraße (Západní obchvat – „Westumfahrung“, S-J)
Kremstal Straße (V-Z)
Rudolfstraße

Dopravní stavby:

Most Niebelungů: vystavěn 1938
tunel Römerbergtunnel: otevřen 1967
most VÖEST-Brücke: otevřen 1972
tunel Mona-Lisa-Tunnel a obchvat obce Ebelsberg: otevřen 2000
překrytí dálnice A7 ve čtvrti Bindermichl: otevřeno 2005
Dálnice A26 Linzer Autobahn – západní obchvat: plánováno 2010–2012
silniční most přes Dunaj u Tabákové továrny: projekt

Železnice

Od roku 1825 stavěná a roku 1832 otevřená koněspřežná dráha z Gmundenu, přes Wels a Linec do Českých Budějovic byla první železnicí na evropském kontinentu. Železnice spojovala Dunaj s Vltavou a byla impulsem k rozvoji Lince jako dopravní křižovatky.

V roce 1852 byl Linec napojen na trať společnosti Dráha císařovny Alžběty a stal se klíčovým pro dopravu do Bavorska a Salcburku. Vedle hlavního nádraží na tehdejším jižním konci města bylo roku 1880 otevřeno Centrální nákladové a seřaďovací nádraží pro nákladní dopravu.

Původní linecké hlavní nádraží bylo v době druhé světové války zničeno bombardováním a bylo obnoveno v letech 1945 až 1950. V letech 2000 až 2004 bylo v rámci tzv. Bahnhofsoffensive ÖBB postavena nová nádražní budova s vylepšeným napojením na místní dopravu. Stavba byla dokončena roku 2004 a roku 2005 ho začala využívat i společnost LILO, Linzer Lokalbahn, a její nádraží bylo zrušeno.

Linecká nádraží pro osobní dopravu:

Linec hlavní nádraží
Linec Mühlkreisbahnhof – ve čtvrti Urfahr, otevřeno 1888

Linecké železniční mosty:

Železniční most Summerauer Bahn
Železniční most ve čtvrti Urfahr: otevřen 1900.
Most pro S-Bahn ve čtvrti Urfahr: plánované otevření 2012.

Veřejná doprava

Podnik Linz Linien (dříve ESG, dnes část akciové společnosti Linz AG) provozuje v Linci tramvajovou dopravu tvořící páteř městské hromadné dopravy doplněnou rozsáhlou sítí trolejbusových a autobusových linek. V Linci je také v provozu systém taxi na zavolání AST (Anruf-Sammel-Taxi).

5. prosince 2004 byla uvedena do provozu zásadní stavba Linecké městské dopravy, přeložka tramvajové trati do tunelu vedoucího pod nově budované hlavní nádraží. Přeložený úsek délky 1,9 km mezi stanicemu Bulgariplatz a Goethekreuzung tak výrazně zlepšil napojení nádraží na síť MHD. V prostoru nádraží vznikl také nový autobusový terminál.

Mezi Lincem a obcí Eferding je od roku 1912 v provozu trať společnosti Linzer Lokalbahn (LILO). Zahájení provozu lineckého S-Bahnu z hlavního nádraží na nádraží Linec Mühlkreisbahnhof je plánováno na rok 2012.^[6]

V roce 2015 má Linec s Českem celkem šest přímých vlakových spojení, z toho tři páry osobních vlaků z Českých Budějovic a tři páry rychlíků z Prahy.^[zdroj?]

Lodní doprava a přístavy

Linec je největším přístavem Rakouska a horního Dunaje vůbec. Leží na největší vodní cestě Evropy, která je díky průplavu Rýn–Mohan–Dunaj spojnicí mezi Severním a Černým mořem. V roce 2005 bylo v městském přístavu provozovaném Linz AG a v přístavu společnosti VÖEST-Alpine naloženo a vyloženo 6,9 mil. tun zboží, a to i přesto, že v nedalekém Ennsu byl vystavěn čtvrtý rakouský přístav. Z celkového objemu zboží připadá cca 0,6 mil. tun na obchodní přístav, 0,6 mil. na ropný přístav, 1,9 mil. tun na kontejnerový přístav a 3,8 mil na přístav VÖEST-Alpine^[7]

Linecký přístav má rozlohu cca 150 ha, z toho 45 ha vodních ploch. V plánu je jeho rozšíření.

Letiště

Linecké letiště Blue Danube Airport Linz se nachází v Hörschingu 12 km jihozápadně od Lince. Z letiště jsou v provozu linky do měst Düsseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Mnichov, Curych, Vídeň, Salcburk a Štýrský Hradec. Z nízkonákladových společností odtud létá Ryanair do Londýna a Girony u Barcelony. Společnost Niki na Palma de Mallorca a společnost TUIfly na letiště Köln-Bonn. Dále také charterové lety do Egypta, Řecka, Itálie, Chorvatska, Španělska, Tuniska a Turecka. Na letišti je také provozována nákladní doprava. Jako mateřské toto letiště používá společnosti Amerer Air. Z letiště také létá DHL do svého evropského hubu v Lipsku. V roce 2007 odbavilo letiště 773 000 cestujících.^[zdroj?]

Sport

Ve městě hraje velké množství fotbalových klubů mezi ty nejznámější patří LASK Linz, ve městě hraje velké množství hokejových klubů mezi ty nejznámější patří EHC Black Wings Linz.

Pamětihodnosti

Poutní kostel – bazilika Pöstlingberg: Symbol města, Poutní kostel na vrchu vysokém 537 m n. m., postaven v letech 1738–1774
Pöstlingbergbahn: adhezní dráha s největším sklonem na světě (sklon 10,5 %), vystavěna roku 1898. Konečná stanice ve věži opevnění města
Linzer Grottenbahn: na Pöstlingbergu, v bývalé pevnosti, otevřena 1906, okružní úzkorozchodná dráha
Katedrála Neposkvrněného Početí Panny Marie (Mariä-Empfängnis-Dom): také zvaný Neuer Dom, vybudovaný v letech 1862–1924, novogotická, z pískovcového kamene, s nedokončenými detaily; největší kostel Rakouska, kapacita cca 20 000 osob, po dómu sv. Štěpána ve Vídni, druhá nejvyšší kostelní věž (134,8 m)
Alter Dom: jezuitský kostel z roku 1669 s dvěma věžemi
Landhaus: ve stylu italské renesance, z roku 1564. Kašna z roku 1648.
Hauptplatz: největší náměstí na Dunaji, sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a radnicí Alten Rathaus
Landstraße: Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí města. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Je také významnou z hlediska obchodu, je třetí nejfrekventovanější (pěší) ulicí Rakouska
Stadtpfarrkirche: Městský farní kostel na pozdně románských základech, barokizován roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III:
Linzer Schloss: Linecký zámek – první zmínky z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum
Martinskirche: první zmínka z roku 799, původně považován za nejstarší kostel Rakouska, dle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století^[8]
Botanická zahrada: okolo 100 000 návštěvníku za rok, leží na vrchu Bauernberg, plocha 4,2 ha, 8 000 druhů rostlin
Hotel Zum Schwarzen Bären: Hotel U černého medvěda – rodný dům tenoristy Richarda Taubera

Osobnosti

Johannes Kepler (1571–1630), německý matematik, astrolog a astronom
Johann Grueber (1623–1680), jezuitský misionář, cestovatel a astronom
Marie Anna Josefa Habsburská (1683–1754), portugalská královna
Joseph Anton Feuchtmayer (1696–1770), štukatér a sochař
Joseph Fouché (1759–1820), francouzský politik
Josef Ressel (1793–1857), český lesník, spisovatel a vynálezce
Adalbert Stifter (1805–1868), spisovatel, malíř a pedagog
Anton Bruckner (1824–1896), skladatel a varhaník
Alois Hitler (1837–1903), otec Adolfa Hitlera
Hermann Bahr (1863–1934), spisovatel
Anna Mitgutsch (* 1948), spisovatelka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka
Alois Riegl (1858–1905), kunsthistorik
Ludwig Wittgenstein (1889–1951), filozof
Igo Hofstetter (1926–2002), skladatel
Franz Welser-Möst (* 1960), dirigent
Parov Stelar (* 1974), DJ, zakladatel Electro Swingu
Christina Stürmer (* 1982), zpěvačka

Partnerská města

Galerie

Pohled na Linec a Dunaj
Centrum Lince

Reference

↑ ^a ^b Bevölkerung zu Jahresbeginn nach administrativen Gebietseinheiten (Bundesländer, NUTS-Regionen, Bezirke, Gemeinden) seit 2002 (.ods). Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2023-02-26].
↑ ^a ^b KNOGLINGER, Walter. Linz heute: Landeshauptstadt, Lebensraum u. Wirtschaftszentrum. [s.l.]: [s.n.], 1986.
↑ Nationalsozialismus in Linz. Linz: Archiv der Stadt Linz ISBN 3-900388-81-4. S. 1044.
↑ LINZ, Stadt. Linz, UNESCO City of Media Arts. Stadt Linz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. (německy)
↑ LINZ, Stadt. Erlaubte Ladetätigkeit in der Fußgängerzone. Stadt Linz [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (německy)
↑ http://www.nachrichten.at/lokal/linz/499638^{[nedostupný zdroj]} Oberösterreichische Nachrichten, 7. Dezember 2006
↑ www.linz.at Archivováno 30. 1. 2012 na Wayback Machine., Hafen Linz – Umschlagsmengen 2005 (Seite abgerufen am 7. November 2007)
↑ ORF ON Science – Neues und Altes zur Martinskirche von Linz [1] Archivováno 26. 11. 2005 na Wayback Machine.