Související informace naleznete také v článku Dějiny Bruselu.
Podle legendy založil osadu kolem roku 580 sv. Guegerich (St. Géry). Jméno města je snad odvozeno od názvu Brucsella či Broekzelle, což znamená ves v bažinách. Brusel se jako metropole nachází přímo uprostřed Belgického království. Při jeho poloze vzkvétal rozvoj řemesel a v 11. století se ves rozrostla v opevněné město. Čtrnácté a patnácté století představovala zlatý věk města jako obchodního centra Evropy.
Na konci 17. století byl Brusel dělostřelecky odstřelován Francouzi, což vedlo k velkému poškození města, následné obnově a rozsáhlé přestavbě. Zničena byla zhruba čtvrtina veškeré zástavby, včetně domů na náměstí Grand-Place.
V 19. století se Brusel jako metropole mladého belgického státu dynamicky rozvíjel. V závěru století se zde konaly časté výstavy, což městu přineslo velkou prestiž na mezinárodním poli. V té době došlo také k dramatickému rozvoji města, zakrytí řeky Senne a vybudování třídy Anspach, zavedení železnice aj.
Během obou světových válek byl Brusel ušetřen válečného ničení. V 2. polovině 20. století však docházelo často k necitlivým zásahům do historické zástavby, známé pod pojmem bruselizace.
Administrativa
Brusel je jednou z 19 obcí Bruselského regionu. Žije v něm přibližně 175 000 obyvatel a jeho rozloha činí 32,61 km². Název Brusel se používá často také k označení celého Bruselského regionu, který se rozkládá na ploše 161 km². Stejně jako všechny obce Bruselského regionu je i Brusel oficiálně dvojjazyčný – úředními jazyky jsou francouzština a nizozemština.
Mezinárodní instituce
Související informace naleznete také v článku Evropská čtvrť.
Většina obyvatel je frankofonní (85–90 %).[7] Značnou část obyvatel města tvoří přistěhovalci a jejich potomci (marockého, tureckého, balkánského, polského, afrického a jiného původu). Okolo 32 % obyvatel Bruselu jsou přistěhovalci z evropských zemí a dalších 36 % obyvatel jsou lidé neevropského původu, především z Maroka, Turecka a subsaharské Afriky.[8] Dle vyjádření Josepha De Kesela, belgického arcibiskupa, z dubna roku 2016 vyplývá, že praktikujících muslimů je ve městě 19 % oproti 12 % praktikujících katolíků.[9] V Bruselu fungují čtyři muslimské školy, jejichž výuka klade důraz na muslimskou kulturu a totožnost.[10]
Turistické atrakce
Náměstí Grand-Place
Náměstí Grand-Place (nizozemsky Grote Markt) je historickým jádrem města. Mnozí (mj. Victor Hugo) jej považují za jedno z nejpůvabnějších náměstí na světě. Jeho dominantou je gotická radnice z 15. století s 96 m vysokou věží, na které je umístěna socha svatého Michaela, patrona Bruselu. Další významnou budovou je Maison du Roi / Broodhuis. Od roku 1998 je náměstí zapsáno na Seznamu světového dědictvíUNESCO.
13. srpna1695 byla většina domů, postavených ze dřeva, zničena střelbou z děl francouzského vojska pod vedením maršála vévody de Villeroy. Nepoškozena zůstala pouze věž radnice a několik kamenných zdí. V následujících letech byly cechovní domy na náměstí vybudovány znovu, tentokrát z kamene. Přestože průčelí každého domu je jiné, tvoří spolu architektonicky harmonický celek.
Manneken-Pis
Manneken Pis (soška čurajícího chlapečka) je symbolem Bruselu. Sochu vytvořil v 17. století sochař Jérôme Duquesnoy. Manneken Pis se může pochlubit 800 oblečky, které jsou umístěny v městském muzeu. První kroj byl věnován v roce 1698. V roce 1745 sochu Manneken Pis ukradli Angličané. O dva roky později se ho zmocnili Francouzi. Poté, co se o tom dozvěděl král Ludvík XV., daroval Bruselu kroj ze zlatého brokátu, zdobený křížem svatého Ludvíka. V roce 1817 sošku zcizil a posléze zničil bývalý vězeň Antoine Lycas. Z jejích úlomků byl vytvořen model pro sošku, která zde stojí dnes. Od roku 1987 má svůj protějšek – čůrající holčičku – Jaenneke Pis. V roce 1998 přibyla také socha čůrajícího psa – Zinneke Pis.
Parc du Cinquantenaire, který vznikl roku 1880 při příležitosti oslav padesátého výročí belgické nezávislosti. V parku se nachází vítězný oblouk Palais du Cinquantenaire a několik galerií a muzeí.
Bruselský park, nacházející se mezi Královským palácem a budovou belgického parlamentu
Atomium postavené k příležitosti světové výstavy Expo 58.
Mini-Europe – park, ve kterém je vystaveno více než 300 zmenšených modelů významných evropských staveb.
Skleníky Serres royales de Laeken v královské zahradě, dílo architekta Alphonse Balata. Každým rokem na přelomu dubna a května jsou na 14 dnů zpřístupněny veřejnosti.
Muzeum komiksů, zřízené v secesní budově, projektované architektem Victorem Hortou. Ukazuje belgické komiksové hrdiny, jako jsou Kuifje, Suske, Wiske, Šmoulové a Tintin. Muzeum vlastní nejvíce obrázkových knížek na světě. Má 31 000 alb. Je zde zachycena historie kreslených seriálů na dílech více než 670 umělců.
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Odvozeninou od názvu města Brusel je v češtině pojmenování sportovní pomůcky brusle. S bruslením se poprvé setkali členové mírového poselstva českého krále Jiřího z Poděbrad vedeného panem Lvem z Rožmitálu během návštěvy Nizozemí, v rámci níž v roce 1465 zavítali i do Bruselu, podle kterého brusle nazvali a přivezli do Čech.
↑ abChiffres de population au 1er janvier 2024. Statbel. Dostupné online.
↑Totale oppervlakte volgens het Kadasterregister, België, gewesten en provincies. Statbel. Dostupné online.
↑Pohled do Bruselu: hlavní město Evropy má své kouzlo i pochutiny [online]. www.studentpoint.cz [cit. 2015-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08.
↑Luboš Palata: Co kdyby místo Bruselu byla hlavním městem Evropy Praha [online]. Český rozhlas [cit. 2015-11-28]. Dostupné online.
↑Belgie, Brusel – hlavní město Evropy [online]. www.infoglobe.cz [cit. 2015-11-28]. Dostupné online.
↑Home > Cijfers > Taal [online]. Brussels Informatie-, Documentatie- en Onderzoekscentrum [cit. 2015-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. (nizozemsky)
↑Vreemde afkomst 01/01/2012 [online]. Npdata.be. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ČTK. Islám už je v Bruselu hlavním náboženstvím, varoval nový belgický primas. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
↑La STIB en chiffres, STATISTIQUES, 2014 [online]. Société des transports intercommunaux de Bruxelles (STIB) [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brusel na Wikimedia Commons