Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s nimiž má dlouhou vojensky nestřeženou hranici. Jde o nejdelší hranici mezi dvěma státy na světě. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území – Grónska – oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy a krátká pozemní hranice na neobydleném Hansově ostrově.
Navzdory své obrovské rozloze má Kanada poměrně málo obyvatel, asi 38 milionu lidí, a tedy i nízkou hustotu osídlení. Hlavním městem Kanady je Ottawa, nejlidnatějšími městy jsou Toronto, Montréal a Vancouver. Kanada je zakládajícím členem NATO.
Název
Název Canada pochází z řeči prvních národů – konkrétněji kmene Huronů – a zní kanata a do češtiny jej lze přeložit jako „vesnice“, „uskupení vesnic“ či „osídlení“. V roce 1535 použili indiáni toto slovo pro označení osady Stadacona v rozhovoru s Jacquesem Cartierem. Ten je potom začal používat pro označení oblasti okolo své osady – dnes je součástí města Québec. Od roku 1547 se toto označení začalo objevovat na mapách jako označení rozsáhlé okolní oblasti. Tedy původní označení, Nová Francie, se přestávalo používat a Canada byl název území na sever od USA a na východ od Aljašky.
Francouzská kolonieKanada, Nová Francie vznikla podél řeky svatého Vavřince a severně od Velkých jezer. Později získala území Velká Británie, která na něm posléze ustavila dvě kolonie: Horní (Upper Canada) a Dolní Kanadu (Lower Canada), dohromady označované jako Kanady The Canadas. Tyto zanikly v roce 1841, kdy byly sjednoceny v Sjednocenou kanadskou provincii (United Province of Canada). V roce 1867 se Kanada stala konfederací a britským dominiem, přičemž oficiálně byla označována jako Dominion of Canada, případně Canadian Confederation. S rostoucí mírou nezávislosti na Velké Británii se postupně stále častěji vypouštělo ze jména Dominion of. V roce 1982 byl přijat Canada Act, který uvádí jako jediné oficiální jméno země Canada. V témže roce došlo také k přejmenování státního svátku Dominion Day na Canada Day.
Historie
Související informace naleznete také v článku Dějiny Kanady.
Před 50 000–17 000 lety, během čtvrté doby ledové, neboli tzv. Wisconsinu, snížená hladina moře umožnila lidem postupovat přes dnešní Beringovu úžinu (přes tzv. Beringii) ze Sibiře na americký kontinent. Území Kanady bylo ovšem blokováno ledovcovým příkrovem (tzv. Laurentijský ledovec). Tisíce let se tak lidské osídlení omezovalo na Aljašku a Yukon.[2] Nejstarší stopy po paleoindiánech na území Kanady byly nalezeny na ostrově Haida Gwaii, v jeskyni Bluefish a v mokřadu Old Crow (obojí na území Yukonu).[3] Byli to lovci a sběrači a zanechali po sobě kamenné nástroje. Lovili velké savce.
Severoamerické klima se stabilizovalo kolem roku 8000 př. n. l. Ledová plocha začala ustupovat, z roztáté vody vznikala jezera, včetně Velkých jezer. Od 2000 let př. n. l. začínají archeologové rozlišovat jednotlivé indiánské kultury. Na území Kanady působily tři klíčové indiánské skupiny: nejvýznamnější z nich byly Algonkinské kmeny mluvící různými algonkinskými jazyky, které obývaly především oblast Velkých jezer a řeky Svatého Vavřince a větší část východní poloviny moderní Kanady.[4]
Významní byli rovněž Irokézové, kteří původně sídlili v oblasti dnešního New Yorku (na území dnešních Spojených států), ale pozvolna rozšířili svůj vliv do jižního Ontaria a Montrealské oblasti dnešního Québecu. Zde se dostali do kontaktu s Algonkiny a vytvořilo se mezi nimi tuhé nepřátelství. Roku 1142 vytvořili Irokézové tzv. Irokézskou ligu, nejvýznamnější pozdní indiánskou politicko-vojenskou strukturu severní Ameriky.[5]
Třetí klíčovou skupinou byli mluvčí jazyků na-dené, kteří jsou příbuzní současných obyvatel Sibiře. Tyto kmeny přišly do severní Ameriky okolo roku 6000 př. n. l., tedy později než Algonkinové a liší se od nich jazykově i etnicky. Osídlily zejména severozápad Kanady (část migrovala na jih USA).[6]
Ke třem hlavním okruhům nepatří některé izolované indiánské kmeny jako Haidové žijící především na Haida Gwaii u pobřeží Britské Kolumbie, nebo Kvakiutlové obývající pobřeží Britské Kolumbie a severní část ostrova Vancouver, kde žil i kmen Nuu-chah-nulth. Právě v těchto oblastech bylo zaznamenáno nejvíce totemových polí a slavností zvaných potlač, jejichž studium sehrálo velkou úlohu v rozvoji moderní etnologie a antropologie. Specifické obyvatelstvo se usadilo i v Kanadském arktickém souostroví, kde se již kolem roku 500 př. n. l. utvořila významná paleo-eskymácká kultura Dorset. Dnešní Inuité do této oblasti přišli až kolem roku 1500 z Grónska a původní eskymácké obyvatelstvo vytlačili.
První evropské osídlení založili na kanadském území Vikingové okolo roku 1000 v L'Anse aux Meadows, to však existovalo pouze krátce a z dlouhodobého hlediska nemělo žádný význam.[7] Kanada (resp. její východní pobřeží) byla pro Evropu znovu objevena na přelomu 15. a 16. století výzkumnou plavbou Johna Cabota (1497)[8], další výpravy sem podnikli Jacques Cartier (1534), Martin Frobisher (1576), Samuel de Champlain (1603) a další. První dlouhodobé evropské osídlení zde založili Francouzi. Šlo o Port Royal (1605) a Québec (1608). Angličané je následovali v roce 1610 v oblasti Newfoundlandu. S příchodem Evropanů se na kanadském území začaly rychle šířit evropské choroby, které decimovaly původní obyvatele a otevíraly kolonistům cestu do indiánských území.
Obchodníci s kožešinami pracující pro HBC prozkoumali kanadské vnitrozemí.
Za americké války za nezávislost se Kanada nepřipojila k povstání 13 kolonií a stala se cílovou zemí desítek tisíc loajalistů odcházejících z území dnešních USA. Tím se dostala na území Québecu řada anglicky mluvících protestantů usídlujících se zejména v oblasti Velkých jezer. To vedlo k pozdějšímu rozdělení provincie Québec na Horní a Dolní Kanadu, pro Horní Kanadu (nynější provincie Ontario) nebyl Quebec Act nadále relevantní.
V britsko-americké válce v letech 1812–1815 hrála kanadská fronta enormně důležitou roli.[10]USA se opakovaně pokoušely obsadit Horní i Dolní Kanadu, ale jejich vpády byly odraženy. Významný byl v tomto ohledu postoj indiánského obyvatelstva, které podporovalo spíše Brity (na britské straně bojovaly hlavní kmeny z oblasti Velkých jezer i Tecumsehova aliance), jakož i místních kolonistů. Války se francouzští obyvatelé většinou neúčastnili a pokud ano, tak většinou na straně Britů. Válka s USA skončila nakonec uznáním statu quo ante.
Následovala expanze na sever a západ za pomoci Severozápadní společnosti a Společnosti Hudsonova zálivu, která intenzívně probíhala již několik desetiletí. V roce 1837 došlo k povstání části francouzského obyvatelstva (viz povstání roku 1837). Po jeho potlačení se Británie rozhodla vytvořit z Horní a Dolní Kanady jeden celek (Sjednocená kanadská provincie).[11]
V roce 1846 byly podepsáním Oregonské úmluvy ukončeny teritoriální spory mezi USA a Kanadou (za hranici na západě byla určena 49. rovnoběžka). Prudký růst kanadské populace díky velké imigraci z Evropy i vysoké porodnosti vedl k osidlování kanadského vnitrozemí a zakládání nových kolonií: Vancouver a Britská Kolumbie. Zároveň někteří Evropané začali Kanadu opouštět a odcházeli do USA. V roce 1867 byl přijat Zákon o Britské Severní Americe, který sjednotil britské severoamerické kolonie Sjednocená provincie Kanada, Nové Skotsko a Nový Brunšvik v jediné, už do značné míry autonomnídominium. Krátce poté došlo k znovuvytvoření provincií Ontario a Québec. Do těchto provincií byla začleněna Ruprechtova země a přičleněny byly oblasti bývalé Severozápadní společnosti jakožto Severozápadní teritoria a nově vytvořená provincieManitoba. Následně byla připojena Britská Kolumbie (od roku 1866 sjednocená s Vancouverem). Osidlování nových území bylo podpořeno mimo jiné výstavbou tří transkontinentálních železnic a ustavením královské severozápadní jízdní policie. V roce 1873 se připojila další kolonie (Ostrov prince Edvarda) a provinční status získaly části Severozápadních teritorií: Alberta a Saskatchewan (1905).
Kanada vstoupila do první světové války automaticky vyhlášením války Velkou Británií a vyslala na evropská bojiště kontingent složený převážně z dobrovolníků. Ztráty však byly natolik těžké, že pro doplnění kanadských sil v roce 1917 musel premiér Robert Borden vypsat povinné odvody do armády.[12]
V roce 1919 Kanada v rámci dalšího osamostatňování sama za sebe vstoupila do Společnosti národů a v roce 1931Westminsterský statut potvrdil její nezávislost. Velká hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let zasáhla Kanadu velmi silně, vše ještě zhoršilo mimořádné sucho. Proto se v Kanadě 30. léta 20. století nazývají Dirty Thirties.[13]
Před druhou světovou válkou Kanada podporovala politiku appeasementu vůči Německu, po přepadení Polska pak její premiér William Lyon Mackenzie King prosadil v kanadském parlamentu vyhlášení války (10. září). Je nutno dodat že kanadská vláda nikdy neuznala německou okupaci českých zemí, a tím pádem bylo bývalému československému generálnímu konzulovi Dr. Františku Pavláskovi povoleno zůstat v Kanadě a byla respektována jeho diplomatická privilegia a konzulární práva.[14] Během války došlo k obrovskému rozvoji válečného průmyslu, Kanada zásobovala jeho produkty nejen Velkou Británii, ale i USA a SSSR. Její pozemní jednotky byly nejdříve dislokovány převážně ve Velké Británii, později se účastnily válečných operací. Obchodní i válečné loďstvo hrálo enormně významnou roli v bitvě o Atlantik.[15]
V roce 1949 se do té doby formálně nezávislé Dominium Newfoundland připojilo ke Kanadě jako její 10. provincie. Ve stejném roce byla Kanada zakládajícím členem NATO. V roce 1956 reagovala OSN na suezskou krizi vytvořením mimořádných mírových sil OSN, které dohlížely na stažení znepřátelených stran. Šlo o návrh kanadského ministra zahraničí (a budoucího premiéra) Lestera B. Pearsona, který za to roku 1957 získal Nobelovu cenu míru.[16] Suezská krize měla však i dopad na veřejné mínění a zahraniční politiku Kanady, když vedla k jistému odcizení mezi Británií a Francií na straně jedné (útočící strany v Suezské válce) a Kanadou na straně druhé. Symbolem tohoto postupného procesu pak bylo, když si Kanada v roce 1965 vytvořila novou vlajku s javorovým listem, čímž z jejího státního praporu zmizel britský Union Jack.[17]
Plakát k referendu o nezávislosti Québecu z roku 1995
V důsledku silné poválečné imigrace z různých evropských zemí a USA došlo postupně ke změně demografické situace v Kanadě. Hodně též přispěla válka ve Vietnamu, během níž se řada Američanů přesídlením vyhýbala branné povinnosti. Výsledkem byla tzv. tichá revoluce v Québecu, kde zřetelně poklesl podíl francouzsky mluvících obyvatel a došlo k výrazné sekularizaci společnosti. Tento jev ale zároveň posílil nacionalistické a separatistické tendence zejména u francouzsky mluvících obyvatel.[18]
Během roku 1981 došlo k dohodě tzv. o patriaci (Patriation) ústavy, která měla definitivně učinit Kanadu nezávislou zemí. 17. dubna1982 tak došlo i přes odpor představitelů Québecu k schválení nové verze ústavy, podle níž se Kanada stala zcela nezávislou zemí, v jejímž čele stojí monarcha sdílený s Velkou Británií.
Sociální a společenské změny v rámci kanadského zřízení a zmíněných ústavních změn vedly k prudkému nárůstu autonomizačních a separatistických snah Québecu a výsledkem byla dvě referenda o osamostatnění této provincie. V prvním bylo jednoznačně odmítnuto (1980, ještě před změnou ústavy)[19], výsledek druhého byl již velmi těsný (1995, pro odtržení 49,4% hlasujících)[20]. Kanadský nejvyšší soud však vydal v roce 1997 stanovisko, že Québec nemá právo na jednostranné vyhlášení nezávislosti. Separatistické hnutí v Québecu ovšem stále pokračuje v činnosti a víceméně odmítá toto stanovisko akceptovat.
V průběhu poválečných let docházelo ke stále větší ekonomické integraci mezi Kanadou a USA. Ta v roce 1987 vyústila v kanadsko-americkou smlouvu o volném obchodu (Canada-United States Free Trade Agreement), která vytvořila kanadsko-americkou zónu volného obchodu. Pod silným americkým vlivem jsou též kanadská média (v americkém příhraničí a v anglicky mluvících částech země obecně skomírající pod konkurencí médiích amerických), což vede na jedné straně ke snahám ještě více posílit integraci obou zemí (existuje zde signifikantní skupina usilující o vytvoření tzv. Severoamerické unie). 1. dubna1999 došlo k poslední změně v nejvyšším administrativním členění země, když bylo ze Severozápadních teritorií vyčleněno teritorium Nunavut.
Kanadská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi svislými pruhy – červenými při žerdi a u vlajícího okraje, bílým uprostřed, ve kterém je umístěn stylizovaný jedenácticípý javorový list.
Štít kanadského státního znaku je rozdělen na pět polí, každé z nich nese znak země, jejíž obyvatelé osidlovali Kanadu. Heraldicky pravým štítonošem je zlatý anglický lev držící žerď s vlajkou Spojeného království, levým štítonošem je bílý skotský jednorožec držící žerď s vlajkou zobrazující tři zlaté lilie na modrém poli symbolizující Francii. Tito štítonoši stojí na modré stuze se zlatým latinským nápisem A MARI USQUE AD MARE (českyOd moře k moři). Štít obtáčí červená stuha se zlatým heslem Řádu Kanady: DESIDERANTES MELIOREM PATRIAM (českyTi, co se zasloužili o lepší zemi). Na štítu stojí zlatá přilba se červeno-stříbrnými přikryvadly. Na ní stojí zlatý anglický lev držící v tlapě červený javorový list, a nad ním je královská korunasv. Eduarda.
Hymna
Podrobnější informace naleznete v článku Kanadská hymna.
Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v koridoru Québec-Windsor. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je CFS Alert (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku Ellesmerova ostrova, 450 námořních mil od severního pólu.
Středo-severní část Kanady tvoří tzv. Kanadský štít, který obklopuje Hudsonův záliv. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstva půdy (pokud vůbec), bohatě minerálů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.[21] Nejdelšími kanadskými řekami jsou Mackenzie (4200 km) a řeka sv. Vavřince (3000 km).
Ve východní části Kanady ústí řeka sv. Vavřince do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý záliv sv. Vavřince. Na konci zálivu leží ostrov Newfoundland. Jižně od zálivu a poloostrova Gaspé leží tzv. Přímořské nebo Pobřežní provincie. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma Alberty a Saskatchewanu, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny zálivem Fundy, který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.
Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím Hudsonovým zálivem a Jamesovou zátokou, na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv. Prérijními provinciemi, které Skalisté hory odtínají od jediné „pacifické“ provincie, Britské Kolumbie.
Nejvyšší horou Kanady (a druhou nejvyšší horou Severní Ameriky) je Mount Logan. Nachází se v jihozápadním Yukonu, na území národního parku a rezervace Kluane, jež byla zapsána na seznam světového přírodní dědictví UNESCO. Před rokem 1992 byla přesná výška hory udávaná 6050 metrů nad mořem. V květnu 1992 vylezla na vrchol expedice Kanadské geologické společnosti a s použitím GPS opravila její skutečnou výšku na současných 5959 metrů. Nejvýznamnějšími pohořími jsou Appalačské pohoří, severní část Kordiller a Skalnaté hory.
Kanada je konstituční monarchií, jejíž hlavou je Karel III., král Velké Británie. Královým zástupcem v Kanadě je generální guvernér. Kanada je též parlamentní zastupitelská demokracie s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi.
Kanadská ústava vytváří právní rámec existence země, skládá se z psaného obsahu a nepsaných tradic a konvencí. Její základ je obsažen v Zákoně o britské Severní Americe z roku 1867 („British North America Act 1867“, resp. „Constitution Act 1867“). Říká, že Kanada má ústavu podobnou principům Spojeného království a rozděluje moc mezi federální a provinční vlády. Zahrnuje tzv. Kanadskou chartu práv a svobod („Canadian Charter of Rights and Freedoms“) zaručující základní práva a svobody, jež v obecném měřítku nemohou být potlačeny žádnými legislativními nebo procedurálními kroky na žádné z úrovní vlády. Federálnímu parlamentu a provinčním správám nicméně umožňuje na pět let některé její další části potlačit.
Funkce premiéra náleží vůdci strany, jež získá důvěru většiny dolní komory kanadského parlamentu. Generální guvernér zastupující krále formálně jmenuje vládu i premiéra. Podle konvencí však volbu premiéra respektuje. Kanadská vláda tradičně sestává ze členů strany prvního ministra, jež mají křeslo v parlamentu, většinou v dolní sněmovně. Její členové jsou vázáni přísahou ke Králově tajné radě pro Kanadu a stávají se ministry britské koruny. Premiér má širokou politickou moc především při jmenování dalších vysokých úředníků. generální guvernérkou byla od roku 2017 do rezignace v lednu 2021 Její Excelence Julie Payetteová, současným premiérem je od roku 2015 vůdce Kanadské Liberální stranyJustin Trudeau.
Kanadský parlament je složen ze dvou komor, z volené dolní komory parlamentu, sněmovny lidu, a jmenovaného senátu. Každý ze členů sněmovny lidu je volen většinovým volebním systémem. Všeobecné volby vypisuje generální guvernér na žádost předsedy vlády. Nové volby musí být vypsány do pěti let od posledních voleb. Členové senátu, jejichž křesla jsou přidělována na regionálním základě, jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni generálním guvernérem. Svou funkci pak zastávají až do věku 75 let.
Čtyřmi hlavními kanadskými politickými stranami jsou Conservative Party of Canada (Konzervativní strana Kanady), Liberal Party of Canada (Liberální strana Kanady), New Democratic Party (Nová demokratická strana) (NDP) a „Bloc Québécois“ (Quebecký blok). Současná (červen 2017) vláda je sestavena liberální stranou (vládne od roku 2015). Menší strany jako Green Party of Canada (Strana zelených) a další strany zastoupení v parlamentu nemají.
Kanada má úzké zahraniční vztahy s USA, s nimiž má nejdelší nebráněnou hranici na světě, nebo např. společnou leteckou obranu (NORAD).[32] Obě země spolu často kooperují jak na politické, tak i vojenské úrovni a jejich ekonomiky jsou velmi úzce provázané (i díky obchodním dohodám mezi USA, Kanadou a Mexikem: mezi roky 1994 a 2020 NAFTA, od 2020 pak USMCA).[33] Mimo to má Kanada nadstandardní vztahy s Velkou Británií a Francií, dvěma bývalými imperiálními mocnostmi, které hrály nezastupitelnou roli při jejím vzniku – je členem Commonwealthu a La Francophonie. S Velkou Británií má navíc společnou formální hlavu státu.
Zhruba od poloviny 20. století je Kanada advokátem multilateralismu, a vyvíjí úsilí k dosažení řešení globálních problémů ve spolupráci s jinými národy. Jednou z prvních výrazných demonstrací tohoto stanoviska je vystupování L. B. Pearsona za Suezské krize, který prosazoval vyslání mírových sil OSN do oblasti. Kanada hraje v oblasti mírových misí OSN vůdčí roli, zúčastnila se již více než padesáti, včetně těch před rokem 1989, v posledních letech se však její příspěvek krátí.
Mezi lety 2009 až 2012 měla Kanada jednostrannou vízovou povinnost pro občany České republiky. Ta byla ke 14.11. 2013 zrušena.[37]Slovensko, Polsko a Maďarsko vízovou povinnost taktéž nemá.
Kanadské ozbrojené síly
Kanadští vojáci v Afghánistánu vzdávají poctu padlému kolegovi
Provincie jsou zodpovědné za většinu státních sociálních programů v Kanadě (viz zdravotní péče v Kanadě, vzdělávací systém v Kanadě a sociální dávky v Kanadě) a společně soustředí více finančních prostředků než federální vláda. Míra finanční a samosprávné autonomie je zde velice vysoká. Federální vláda může iniciovat národní programy a politiku v jednotlivých provinciích (např. Canada Health Act), ale provincie mohou rozhodnout, že se nebudou na této politice podílet (byť se tak často neděje). O více méně vyrovnanou úroveň služeb v jednotlivých provinciích se starají tzv. vyrovnávací platby řízené Federální vládou, které přesouvají finanční prostředky od bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších.
Všechny provincie i teritoria mají jednokomorový volený zákonodárný orgán, v jehož čele stojí premiér, vybíraný stejně jako první ministr Kanady. Zároveň má každá provincie viceguvernéra (Lieutenant-Governor), který reprezentuje Korunu a je analogií generálního guvernéra na federální úrovni. U teritorií je obdobou viceguvernéra korunní komisař.
Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je tak velmi vysoká. Jedná se o člena OECD a skupiny G8. Její ekonomika je tržní a ač více regulovaná než v sousedních Spojených státech, méně regulovaná než ve většině evropských států. Tradičně má nižší hrubý domácí produkt na obyvatele než její jižní soused (bohatství je však rozděleno rovnoměrněji), také však vyšší než velké rozvinuté západoevropské ekonomiky. V minulém desetiletí její ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou nezaměstnanost. V roce 2006 byla nezaměstnanost 6,3 % což je nejlepší výsledek za posledních 30 let. Nejvyšších hodnot naopak dosahuje na Newfoundlandu a Labradoru a to okolo 14,5 %.
V minulém století růst výroby, těžby a služeb přeměnil ekonomiku ze zemědělsky zaměřeného státu na především urbanizovaný průmyslový stát. Stejně jako v ostatních zemích rozvinutého světa v kanadské ekonomice dominuje sektor služeb, jež zaměstnává tři čtvrtiny Kanaďanů. Mezi rozvinutými zeměmi je však Kanada neobvyklá v míře důležitosti primárního sektoru v čele s těžbou dřeva a ropy.
Kanada je jedním z nejdůležitějších světových dodavatelů zemědělských produktů. Bývalé kanadské prérie jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstování pšenice a ostatních obilovin. Také je největším světovým vývozcem zinku a uranu a předním světovým vývozcem zlata, niklu, hliníku, olova. Mnoho sídel v severní části země existuje jen díky těžařství, ať už minerálních surovin nebo dřeva. Má také značně velký výrobní sektor, především na jihu v Ontariu, kde je důležitý především automobilový průmysl, a dále pak na jihu Québecu, kde sídlí mnoho firem zabývajících se kosmonautikou a vesmírným průmyslem.
Kanada je ve vysoké míře závislá na mezinárodním obchodu, zvláště se Spojenými státy. Bilaterální dohoda mezi Kanadou a USA z roku 1989 (FTA) a především Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA)[p 1] z roku 1994 zahrnující i Mexiko spustila dramatický růst míry ekonomického propojení s USA. V roce 2001 země úspěšně překonala ekonomický pokles a udržuje si tak nejlepší celkový výkon ekonomiky mezi zeměmi G8. Od poloviny devadesátých let je státní rozpočet v trvalém přebytku, dochází tak k pokračujícímu snižování státního dluhu.
Měna
Související informace naleznete také v článku Kanadský dolar.
V Kanadě se platí kanadským dolarem. Jeho ISO 4217 kód je CAD. Jeden dolar je tvořen stem centů (¢). V běžném mluveném projevu Kanaďanů se mu říká „buck“ (anglicky) a „piastre“ (francouzsky). Do roku 1871 se na území dnešní Kanady používalo více měn (dolar Britské Kolumbie, dolar Ostrova prince Edwarda, dolar Nového Skotska a další). V dubnu tohoto roku byla podepsána Uniform Currency Act / Loi sur l'uniformité de la monnaie, která ve všech provinciích zavedla jednu společnou měnu – kanadský dolar, který je používán dodnes.
Mince kanadského dolaru mají nominální hodnoty 5, 10, 25, 50 centů a 1, 2 dolary
Bankovky kanadského dolaru mají nominální hodnoty 5, 10, 20, 50 a 100 dolarů a jsou z polymeru.[39]
Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 měla Kanada 30 007 094 obyvatel, populaci na počátku roku 2011 odhaduje Statistický úřad na 33,5 milionu obyvatel. Většinu růstu zajišťuje imigrace, menší část porodnost. Osídlení je zřetelně nerovnoměrné, velká část obyvatelstva žije poblíž východního pobřeží či do 160 km od americké hranice. Velké nahuštění obyvatelstva se nachází zejména v koridorech Québec-Windsor, Calgary-Edmonton a v oblasti Lower Mainland. Naopak obrovská teritoriální území na severu jsou osídlena velice řídce. Statistický úřad odhaduje počet obyvatel v roce 2025 na 40 milionů, v roce 2050 je počet obyvatel odhadován na více než 55 milionů.
Etnické složení
Čínská čtvrť v Torontu
Kanada je etnicky velice různorodá. Dle sčítání z roku 2001 zde existuje 34 etnických skupin, k nimž se hlásí minimálně 100 000 obyvatel. Řada obyvatel (zejména francouzsky mluvících) navíc o sobě mluví jako o Kanaďanech i jako o např. Francouzích a ve sčítání udávají obě tato etnická zařazení.
Francouzsky mluvící populace je soustředěna zejména v Québecu a existují v ní silné separatistické tendence. Eskymáci jsou soustředěni zejména na severu, první národy a Métis ve středu země na jihu (prérijní provincie). Populace těchto tří původních etnik roste více než dvakrát rychleji než zbytek kanadské populace.
V roce 1971 kanadská vláda oficiálně přijala politiku multikulturalismu.[41] V současnosti Kanada přijímá každý rok okolo 280 000 imigrantů a většina nově příchozích pochází z Asie.[42] Od roku 2025 chce Kanada přijímat 500 000 imigrantů ročně.[43] V roce 2001 patřilo 13,4 % populace k tzv. viditelným menšinám, v roce 2011 se k viditelným menšinám hlásilo už 19.1% populace,[44] a v roce 2021 tvořily viditelné menšiny 26,5% kanadské populace.[45]
Většina obyvatel Kanady (67,3%) se hlásí ke křesťanství. Nejsilnější křesťanskou církví je římskokatolická církev, ke které se hlásí 43,6 % obyvatel. Působí tam i početné diecéze východních katolíků z celkem 7 církví: arménští katolíci, chaldejští katolíci z Iráku, maronité, řeckokatolíci-melchité, ukrajinští řeckokatolíci, rumunští řeckokatolíci, slovenští řeckokatolíci. Mají celkem 251500 věřících a část z 36000 arménských katolíků a část z 6200 rumunských řeckokatolíků mají diecéze pro USA a Kanadu. Největší protestantskou denominací je Sjednocená církev Kanady (9,6%), následuje ji anglikánská církev. Z nekřesťanských náboženství je nejvýznamnější islám (3,2 %). Jako bez vyznání se profiluje 23,9 % obyvatel.[46]
Zastoupení různých vyznání není pochopitelně rovnoměrné – katolická církev má enormně silnou pozici v Québecu a obecně pak mezi obyvatelstvem irského a francouzského původu. Sikhismus, islám a buddhismus mají silnou pozici ve velkých městech jako Toronto nebo Vancouver.
Islám je nejrychleji rostoucím náboženstvím v Kanadě a počet jeho vyznavačů stoupl z 98000 v roce 1981 na více než 1 milion v roce 2011,[47] především v důsledku liberální imigrační politiky.
Jazyky
Dvojjazyčný anglicko-francouzský nápis na dopravní značce
Kanada je multikulturní země mnoha jazyků. Na federální úrovni se od roku 1969 profiluje jako dvojjazyčná, úřední řeči jsou angličtina (mateřský jazyk 56,0 % obyvatel) a francouzština (mateřský jazyk 20,6 % obyvatel). Jeden z těchto jazyků ovládá 98,1 % obyvatel (jen angličtinu 68,3 %, jen francouzštinu 11,9 % a oba jazyky 17,9 %).[48] Znalost jednoho z jazyků je podmínka k udělení občanství žadatelům z jiných zemí. Angličtina je mateřskou řečí většiny obyvatel všech provincií s výjimkou Québecu a ve dvou ze tří teritorií: Yukonu a Severozápadních teritoriích. (Poznámka: Při pohledu do etnických statistik je třeba si uvědomit, že fakt, že se někdo hlásí k francouzské národnosti, ještě neznamená, že nutně má za mateřský jazyk francouzštinu, u dalších etnik – Irů a Skotů – se takto nedá uvažovat už vůbec. Jako mateřskou řeč udává angličtinu i velká část potomků původních obyvatel.)
Francouzština má nejsilnější pozici v Québecu, kde je zároveň jediným oficiálním jazykem. Québec je také jedinou provincií Kanady, v níž nemá angličtina žádný oficiální status a v níž se většina obyvatel anglicky nedomluví. Mimo Québec má francouzština silnou pozici v provincii Nový Brunšvik, který je jedinou provincií, která je stejně jako celý stát dvojjazyčná. V Ontariu je oficiálním jazykem pouze angličtina, francouzština má ovšem polooficiální status a je v úředním styku používána, podobně je na tom Manitoba. Britská Kolumbie nemá oficiální jazyk, ale angličtina jím de facto je.
Ostrov prince Edvarda a Newfoundland a Labrador mají za úřední jazyk vedenou pouze angličtinu, na nižších úrovních služeb se však lze v rámci komunit domluvit různě. V Novém Skotsku je běžná angličtina, mimo to mají významnou pozici francouzština, irština a skotština. Úřední jazyk není určen. V Albertě je jediným oficiálním jazykem angličtina. V Yukonu jsou úředními jazyky angličtina a francouzština, ve zbylých dvou teritoriích jsou jako úřední jazyky vedeny krom těchto dvou ještě jazyky původních obyvatel (v Severozápadních teritoriích je jich 6, v Nunavutu 2).
Následující tabulka zachycuje procentuální zastoupení mateřských jazyků v kanadské populaci dle sčítání obyvatelstva v roce 2016.[49] Čísla v tabulce nelze zaměňovat se znalostí jazyků - minimálně jeden z oficiálních jazyků ovládá 98,1 % obyvatelstva Kanady.[48]
Kanadská kultura představuje velmi nesourodou směs různých tradic a kultur. Přetrvávají v ní zbytky tradice původních obyvatel (Indiánů a Eskymáků), tradice přistěhovalců, hlavně Francouzů, Irů a Skotů a Angličanů. V moderní době je velice silný vliv americké kultury a amerických médií, zejména na anglicky mluvící část Kanaďanů. V tomto kontextu se mluví o tom, že některé oblasti kultury jsou pro obě země společné. Tvorba a přetrvávání kanadských zvyků a kulturních počinů jsou ovlivňovány a podporovány federálními programy, zákony a institucemi i na úrovni provincií a nižších celků. Na federální úrovni hrají významnou roli Canadian Broadcasting Corporation (CBC), National Film Board of Canada (NFB), a Canadian Radio-television and Telecommunications Commission (CRTC).
Jelikož je Kanada geograficky rozsáhlá a etnicky velice diverzifikovaná oblast, existují zde obrovské kulturní rozdíly mezi provinciemi i nižšími regiony. Kanadská kultura je zároveň stále ovlivňována současnou imigrací lidí z celého světa. Mnozí Kanaďané si tohoto multikulturalismu velice cení a považují ho za hlavní klad a přednost kanadské kultury celkově.[zdroj?]
Nejslavnějším kanadským architektem je Frank Gehry, byť většinu svých staveb vytvořil ve Spojených státech a v Evropě. CN Tower v Torontu je nejvyšší věží na západní polokouli, s výškou 553 metrů.[50] Nejvyšším mrakodrapem v Kanadě je First Canadian Place v Torontu postavený v roce 1975[51], druhým nejvyšším je Scotia Plaza tamtéž. V roce 1992 byl v Torontu postaven komplex Brookfield Place, jehož součástí je i národní hokejová síň slávy. K nejvýznamnějším stavbám dějin brutalismu bývá řazen projekt Habitat 67 izraelsko-kanadského architekta Moše Safdieho. Jde o experimentální obytný objekt v Montrealu připravený u příležitosti světové výstavy Expo 67.[52] Ze starších stylů bývá ceněna empírováMontréalská radnice, první budova v Kanadě postavená v roce 1878 výhradně pro městskou správu, nebo novogotické stavby Bazilika Notre-Dame v Montréalu a zámeček Casa Loma v Torontu. Produktem historismu je i Château Frontenac v Québecu. Rideau Hall v Ottawě je oficiální rezidencí generálního guvernéra Kanady. Na seznam Světového dědictví UNESCO byla zapsána lokalita L'Anse aux Meadows, kde manželé Helge a Anne Ingstadovi nalezli v roce 1960 pozůstatky vikinského osídlení, které zde krátkodobě existovalo okolo roku 1000.[53] Předpokládá se, že by se mohlo jednat o legendární VinlandLeifa Erikssona. Na seznamu Světového dědictví je i historické jádro Québecu, přístavní město Lunenburg (jako unikátní příklad britské dřevěné koloniální architektury v Severní Americe) a rybářská osada Red Bay na Labradoru. Z technických památek je na seznamu Rideau Canal, vodní kanál, spojující hlavní město Kanady, Ottawu, s městem Kingston u pobřeží jezera Ontario.[54]
Významným hudebním skladatelem je Howard Shore, který se proslavil zejména v oblasti filmové hudby; je mj. autorem hudby k filmové trilogii Pán prstenů. Jako sólový klavírista v oblasti vážné hudby se prosadil Glenn Gould. V jazzu to byl skladatel Oscar Peterson.
Kanadské národní symboly jsou silně ovlivněny přírodními podmínkami Kanady, její historií a též tradicemi Prvních národů. Nejrozšířenějším a nejznámějším státním symbolem je javorový list, jehož první používání se datuje až do 18. století a který je vyobrazen na současné kanadské vlajce. Přestože má list jedenáct cípů, symbolizují tyto cípy deset provincií. Tři části listu k tomu reprezentují tři teritoria.[63] Národním heslem je A Mari Usque Ad Mare (Od moře k moři). Národním zvířetem je bobr, je vyobrazen i na 50 centové minci zvané niklák, nebo na budově kanadského parlamentu.[64]
Nejstarší univerzitou v Kanadě je Université Laval v Québecu, jejíž kořeny sahají do roku 1663. Největší univerzitou v zemi je Torontská univerzita. Ta je hodnocena rovněž jako nejkvalitnější v zemi - podle šanghajského žebříčku je 24. nejkvalitnější na světě.[71] V první stovce nejlepších vysokých škol na světě se drží ještě Univerzita Britské Kolumbie, McGillova univerzita a McMasterova univerzita. Většina kanadských vysokých škol je veřejných. Podle studie OECD z roku 2019 má Kanada největší procento vysokoškolsky vzdělaných lidí na světě - 56.71%.[72]
↑Smlouva NAFTA byla roku 2020 nahrazena novou třístranou Dohodou USA–Mexiko–Kanada, která však z NAFTA vychází.
↑Zahrnuty kombinace: angličtina + jiný neoficiální jazyk; francouzština + jiný neoficiální jazyk; angličtina + francouzština + neoficiální jazyk.
Reference
↑Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
↑WYNN, Graeme. Canada and Arctic North America: An Environmental History. [s.l.]: ABC-CLIO 529 s. Dostupné online. ISBN9781851094370. (anglicky) Google-Books-ID: bxGFaFvo2oMC.
↑GIBBON, Professor Guy E.; GIBBON, Guy E.; AMES, Kenneth M. Archaeology of Prehistoric Native America: An Encyclopedia. [s.l.]: Taylor & Francis 1030 s. Dostupné online. ISBN9780815307259. (anglicky) Google-Books-ID: _0u2y_SVnmoC.
↑ Canadian Rocky Mountain Parks. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Gros Morne National Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Kluane / Wrangell-St. Elias / Glacier Bay / Tatshenshini-Alsek. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Nahanni National Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Waterton Glacier International Peace Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Miguasha National Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Wood Buffalo National Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Dinosaur Provincial Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Joggins Fossil Cliffs. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Mistaken Point. UNESCO World Heritage Center [online]. Dostupné online.
↑ About NORAD. www.norad.mil [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
↑KIRBY, Jen. USMCA, Trump’s new NAFTA deal, explained in 600 words. Vox [online]. 2018-10-03 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Podplacené volby a špioni. Čína je pro Kanadu „zákeřnou a nebezpečnou hrozbou“. iDNES.cz [online]. 17. listopadu 2022. Dostupné online.
↑ Saúdská Arábie přeruší letecké spojení s Torontem, vadí jí politika Kanady. iDNES.cz [online]. 7. srpna 2018. Dostupné online.
↑ Roztržka kvůli slovům o vraždě graduje, Indie žádá Kanadu o stažení 40 diplomatů. iDNES.cz [online]. 3. října 2023. Dostupné online.
↑Do Kanady bez víz už ode dneška [online]. Česká televize, ČT24, 2013-11-14 [cit. 2018-08-07]. Dostupné online.
↑ Canadian Armed Forces: Wars and operations. Canada.ca [online]. 2016-08-31 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online.
↑Bank Note Series - Frontiers [online]. Bank of Canada [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑Kanada: Základní charakteristika teritoria [online]. BusinessInfo.cz [cit. 2020-08-15]. Dostupné online.
↑www.cic.gc.ca [online]. [cit. 09-04-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-03-2014.
↑Supplementary Information to the 2015 Immigration Levels Plan [online]. www.cic.gc.ca, 2014-11-06 [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Ottawa reveals plan to welcome 500,000 immigrants per year by 2025. CBC News. November 1, 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 18, 2023.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Visible minority population and top three visible minority groups, selected census metropolitan areas, Canada, 2011 [online]. Statistics Canada, 2016-04-13 [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑GOVERNMENT OF CANADA, Statistics Canada. Visible minority and population group by generation status: Canada, provinces and territories, census metropolitan areas and census agglomerations with parts [online]. 2022-10-26. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑2011 National Household Survey: Immigration, place of birth, citizenship, ethnic origin, visible minorities, language and religion [online]. National Household Survey, 2013-08-05 [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abKnowledge of official languages by age (Total), % distribution (2016) [online]. Statistics Canada / Statistique Canada [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑Language Highlight Tables, 2016 Census, Mother tongue by age (Total), % distribution (2016) [online]. Statistics Canada / Statistique Canada [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑ CN Tower: Toronto z ptačí perspektivy. Poznávací zájezdy | mazaně s Radynacestu.cz [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
↑ First Canadian Place - The Skyscraper Center. www.skyscrapercenter.com [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
↑ L’Anse aux Meadows National Historic Site. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Canada - Properties inscribed on the World Heritage List. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Writing-on-Stone / Áísínai’pi. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Tajemný inukšuk. www.lideazeme.cz [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-19.
↑ Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská spisovatelka Munroová. iDNES.cz [online]. 2013-10-10 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
↑LEHMANN-HAUPT, Christopher. Carol Shields Dies at 68; Wrote 'The Stone Diaries'. The New York Times. 2003-07-18. Dostupné online [cit. 2020-08-13]. ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ En 1979, le roman Pélagie-la-Charrette, d’Antonine Maillet, est récompensé par le Goncourt. Radio-Canada.ca [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (francouzsky)
↑Kanada - víza, letenky, cestování, práce, studium, život - sdílíme zkušenosti, užitečné rady a tipy [online]. 2018-02-06 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.
↑COLLINS, Leah. Denys Arcand finally won an Oscar in 2004 — and he was terrified. Cbc.ca [online]. 2016-03-01 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online.
↑DESLAURIERS, Jean; GOULET, Denis. The medical life of Henry Norman Bethune. Canadian Respiratory Journal : Journal of the Canadian Thoracic Society. 2015, roč. 22, čís. 6, s. e32–e42. PMID: null
PMCID: PMC4676399. Dostupné online [cit. 2020-08-13]. ISSN1198-2241.
↑MCFADDEN, Robert D. Frances Oldham Kelsey, Who Saved U.S. Babies From Thalidomide, Dies at 101. The New York Times. 2015-08-07. Dostupné online [cit. 2020-08-13]. ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ Academic Ranking of World Universities 2019: Canada. Shanghairanking.com [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-12.
↑ Most Educated Countries 2020. worldpopulationreview.com [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
↑ Před 21 lety se s NHL rozloučil nejlepší hokejista všech dob, poslední zápas Gretzkému pokazil Jágr. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
↑ Steve Nash Stats. Basketball-Reference.com [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-20. (anglicky)
↑ Where Basketball was Invented: The History of Basketball | Springfield College. springfield.edu [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
↑KRUPKA, Jaroslav. Před 40 lety vyběhl Terry Fox na životní maraton. Nedoběhl, ale inspiroval svět. Deník.cz. 2020-04-12. Dostupné online [cit. 2020-08-12].
↑ Clara Hughes | The Canadian Encyclopedia. www.thecanadianencyclopedia.ca [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
↑ Olympic Games: results, medals, statistics, analytics: Canada. olympanalyt.com [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-16.
↑ Obří šampionát pro tři země. Fotbalové MS 2026 hostí USA, Kanada a Mexiko. iDNES.cz [online]. 2018-06-13 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
Bureau of Western Hemisphere Affairs. Background Note: Canada [online]. U.S. Department of State, 2011-06-01 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-15. (anglicky)
CIA. The World Factbook – Canada [online]. Rev. 2011-08-01 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-30. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Ottawě. Souhrnná teritoriální informace: [online]. Businessinfo.cz, 2011-04-05 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23.
BERCUSON, David J, a kol. Canada [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Шахта імені Фрунзе Країна УкраїнаРозташування Покровський район 48°00′19″ пн. ш. 33°26′17″ сх. д. / 48.00527777780577310° пн. ш. 33.43805555558377307° сх. д. / 48.00527777780577310; 33.43805555558377307Координати: 48°00′19″ пн. ш. 33°26′17″ сх. д. / 48.00527777780577310° пн.&...
Nokia XPembuatNokia, kemudian Microsoft Mobile[1][2]SeriKeluarga Nokia XJaringan(GSM/GPRS/EDGE): 850, 900, 1.800 dan 1.900 MHz 3G (HSDPA 7.2 Mbit/s, HSUPA 5.76 Mbit/s): 900 dan 2.100 MHzKetersediaan menurut negara24 Februari 2014 (Amerika Serikat)6 Maret 2014 (Malaysia)23 Maret 2014 (India)12 April 2014 (Indonesia)Dihentikan17 Juli 2014PenerusNokia X2TipePonsel pintar layar sentuhFaktor bentukSlateDimensi1.155 mm (45,5 in) H104 mm (4,1&#...
Artikel ini membutuhkan rujukan tambahan agar kualitasnya dapat dipastikan. Mohon bantu kami mengembangkan artikel ini dengan cara menambahkan rujukan ke sumber tepercaya. Pernyataan tak bersumber bisa saja dipertentangkan dan dihapus.Cari sumber: Taman Ismail Marzuki – berita · surat kabar · buku · cendekiawan · JSTOR Pusat Kesenian Jakarta Taman Ismail MarzukiTaman Ismail MarzukiGedung Ali Sadikin atau Gedung Panjang adalah bangunan baru di Taman Ism...
У Вікіпедії є статті про інших людей із прізвищем Добровольська. Добровольська Євгенія Володимирівна Народилася 26 грудня 1964(1964-12-26)[1] (58 років)Москва, СРСРГромадянство Росія СРСРДіяльність акторкаAlma mater Російський університет театрального мистецтва (1987)Роки д...
Football tournamentCONCACAF Cup Winners CupOrganizing bodyCONCACAFFounded1991Abolished2001RegionNorth America, Central America & the CaribbeanRelated competitionsCONCACAF Giants CupMost successful club(s) Atlético Marte Monterrey Necaxa Tecos América(1 title each) The CONCACAF Cup Winners Cup was an international association football club competition held from 1991 to 2001. The cup was between the winners of their nation's domestic cup competitions, which posed a problem as some partici...
هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (نوفمبر 2020) غدا في نانغويلا (بالإنجليزية: Demain à Nanguila) الصنف فيلم وثائقي تاريخ الصدور 1969 البلد فرنسا مالي اللغة الأصلية الإنجليزية معلومات على ... IMDb.com tt0053757 ...
انتخابات الرئاسة المصرية 2005 البلد مصر التاريخ 7 سبتمبر 2005 1999 2012 عدد السكان 74.2032 مليون [1] عدد الناخبين 32 مليون عدد الأصوات المرفوضة 173685 [2] عدد الأصوات المقبولة 7131851 عدد المترشحين 10 مرشحون حسني مبارك منصب رئيس مصر نتيجة الدور الأول حسني مبارك الدور الأول ان
Life peer from Enfield Town, England For other persons named Andrew Turnbull, see Andrew Turnbull (disambiguation). The Right HonourableThe Lord TurnbullKCB CVOTurnbull in 2019Cabinet SecretaryHead of the Home Civil ServiceIn office2 September 2002 – 31 July 2005Prime MinisterTony BlairPreceded bySir Richard WilsonSucceeded bySir Gus O'DonnellPermanent Secretary to the TreasuryIn office1998–2002ChancellorGordon BrownPreceded byTerence BurnsSucceeded bySir Gus O'DonnellPrincip...
Batalla de Brión Guerra anglo-española (1796-1802)Parte de Segunda Coalición Ría de FerrolFecha 25 y 26 de agosto de 1800Lugar Ría de FerrolResultado Victoria españolaBeligerantes Reino de España Reino Unido Comandantes Mariscal DonadíoTeniente General Moreno Contralmirante WarrenGeneral Pulteney Fuerzas en combate 10 buques~ 2.000 hombres ~ 100 buques: ~ 20 de guerra ~ 80 transportes~ 15.000 hombres Bajas 37 muertos102 heridos...
Pupul BhuyanBornSainkul, Keonjhar district, OdishaOther namesPayal Bhuyan[1]Alma materBuxi Jagabandhu Bidyadhar CollegeOccupation(s)(Odia) actress, TV presenterYears active2012 - presentSpouseDeep ThadaniParent(s)BataKrishna Bhuyan (father)Baijayantimala Bhuyan (mother)AwardsRupanagara Mahanagara Award for Best Female DebutOpera Mrs India Global 2018[2] Pupul Bhuyan (Odia pronunciation: [pupulɔ bʱujaː̃]) is an Indian actress, television presenter, an...
Retinoid X receptor, beta بنك بيانات البروتينات rendering based on 1by4. التراكيب المتوفرة بنك بيانات البروتين بحث أورثولوغ: PDBe, RCSB قائمة رموز معرفات بنك بيانات البروتين 1H9U, 1UHL المعرفاتالرمز، (أو الرموز) RXRB; DAUDI6; H-2RIIBP; NR2B2; RCoR-1معرفات خارجية OMIM: 180246 MGI: 98215 هومولوجين: 7923 الاتحاد الدولي للصيدل...
Ministerium des Innern des Landes Nordrhein-Westfalen — IM NRW — Staatliche Ebene Nordrhein-Westfalen Stellung Oberste Landesbehörde Gründung 1946 (als Innenministerium Nordrhein-Westfalen) Hauptsitz Düsseldorf, Nordrhein-Westfalen Behördenleitung Herbert Reul (CDU), Innenminister des Landes Nordrhein-Westfalen Netzauftritt www.im.nrw Herbert Reul (CDU), Innenminister des Landes Nordrhein-Westfalen Sitz des Ministeriums in der Friedrichstraße 62–80 in Düsseldorf-Friedrichstadt Das...
Highway in Australia This article is about the road classified as a highway in New South Wales, Victoria and South Australia. For other uses, see Princes Highway (disambiguation). This article contains a bulleted list or table of intersections which should be presented in a properly formatted junction table. Please consult this guideline for information on how to create one. Please improve this article if you can. (December 2021) Princes HighwayNew South Wales–South AustraliaGeneral informa...
Station in St. Louis MetroLink light rail system, Missouri, USA Rock RoadRock Road stationGeneral informationLocation7019 St. Charles Rock RoadPagedale, MissouriCoordinates38°41′07″N 90°18′05″W / 38.685215°N 90.301411°W / 38.685215; -90.301411Owned byBi-State DevelopmentOperated byMetro TransitPlatforms2 side platformsTracks2Bus stands6[1]Connections MetroBus Missouri: 2, 19, 32, 35, 64[2]ConstructionStructure typeAt-gradeParking191 spaces&#...
American contemporary R&B group This article is about the contemporary R&B group. For the American football player, see Drew Hill. Dru HillBackground informationAlso known asLegacy, 14K Harmony, StormOriginBaltimore, Maryland, U.S.GenresR&B[1]Years active1992–presentLabels Island Def Soul Def Jam Kedar Empire MembersSisqóNokioJazzScolaTaoSmokeBlackPast membersWoodyWebsitewww.druhillonline.com Dru Hill is an American R&B group, whose repertoire included soul, hip hop...
The following is a timeline of the history of the city of Nairobi, Kenya. This is a dynamic list and may never be able to satisfy particular standards for completeness. You can help by adding missing items with reliable sources. Prior to 20th century Part of a series on the History of Kenya Overview Timeline of Kenya List of years in Kenya Pleistocene Koobi Fora Hominins Olorgesailie Aechulean hand axe culture Kariandusi prehistoric site Enkapune Ya Muto Nataruk Neolithic Lothagam North Monum...
Hidemi KonNative name今 日出海Born(1903-11-06)6 November 1903Hakodate, Hokkaidō, JapanDied30 July 1984(1984-07-30) (aged 80)Kamakura, JapanResting placeCatholic Cemetery, Kamakura, JapanOccupationWriter and literary criticLanguageJapaneseAlma materTokyo Imperial UniversityGenreessayist and literary criticism, short stories Hidemi Kon (今 日出海, Kon Hidemi, 6 November 1903 – 30 July 1984) was a literary critic and essayist active in Japan during the Shōwa period. Early l...
Little Deaths First editionAuthoredited by Ellen DatlowCountryUnited StatesLanguageEnglishGenreFantasy, Horror short storiesPublisherMilleniumPublication date1994Media typePrint (hardback)Pages454 ppISBN1-85798-014-XOCLC33023121 Little Deaths: 24 Tales of Horror and Sex is an anthology of stories edited by Ellen Datlow. It was published by Millenium in September 1994. The anthology contains 24 stories horror relating to sex. The anthology itself won the 1995 World Fantasy Award for Best ...
Railway station in Beppu, Ōita Prefecture, Japan Beppu Daigaku Station別府大学駅Beppu Daigaku Station in May 2022General informationLocationBeppu, ŌitaJapanCoordinates33°18′47″N 131°29′58″E / 33.31306°N 131.49944°E / 33.31306; 131.49944Operated by JR KyushuLine(s)■ Nippō Main LineDistance117.0 km from KokuraPlatforms2 side platformsTracks2ConstructionStructure typeAt gradeOther informationStatusStaffed ticket window (outsourced)WebsiteOfficial web...
American Muslim activist Abdul Rahman Al-AmoudiAbdul Rahman Al-Amoudi in 1995BornEritreaOccupation(s)Lobbyist and fundraiserCriminal statusUSAConviction(s)Illegal financial transactions with Libyan government, unlawful procurementof citizenship, impeding administration of Internal Revenue Service, and rolein Libyan conspiracyto assassinate SaudiCrown Prince Abdullah (October 2004)Criminal chargeIllegal financial transactions with Libyan government, unlawful procurementof citizenship, impeding...
.svg)
.svg)
_a_Kwakwaka%27wakw_big_house.jpg)
.jpg)
-02.jpg)
.svg)
