Počítá se za součást raného novověku. V evropském prostoru je charakterizováno renesanční kulturou, utvářením základů moderní filozofie a vědy a gradujícími střety politických a náboženských uskupení.
Po celé století trvaly války mezi evropskými křesťany (reprezentovanými zejména Habsburky a Benátkami) a Osmanskou říši, která v tomto období nejprve dosáhla svého největšího rozmachu, aby se v poslední čtvrtině století začala propadat do stagnace a její expanze v evropském prostoru byla zastavena.
Dalšími rozsáhlými válečnými konflikty byla střetnutí mezi velmocemi a náboženské války, obojí se navíc neoddělitelně prolínalo. Nejvýznamnějšími z těchto konfliktů byly třicetiletá válka (původně nábožensko-politický konflikt uvnitř Svaté říše římské a Habsburského impéria, který se rozrostl v celoevropskou válku velmocí), anglo-nizozemské války (střet dvou námořních velmocí o jejich místo na slunci a pravidla námořního obchodu) a války Velké aliance (střet Francie usilující o vůdčí postavení v Evropě s konkurenčními velmocemi, zejména Habsburky a námořními velmocemi), značný význam měla mít v budoucnu Anglická občanská válka.
Evropské velmoci navzdory vyčerpávajícím konfliktům ve vlastním evropském prostoru nalezly dost sil pro rozsáhlou kolonizaci zejména amerického území. V rámci rozličných válek navíc docházelo k přerozdělování koloniálních území, obecně lze mluvit o vzestupu Nizozemska a Anglie na úkor zejména Španělska a Portugalska.
.jpg)
