Běh je druh pohybu, při kterém se živočich pohybuje pomocí končetin takovým způsobem (převážně větší rychlostí než při jiných způsobech pohybu), že v určitých fázích pohybu se žádná z končetin nedotýká povrchu, po kterém se pohyb vykonává (na rozdíl např. od chůze nebo plazení). U lidí je dalším znakem , že se při běhu střídají (na rozdíl od skákání sounož). Běhat je možné i na pohyblivém běžeckém pásu. Nejrychlejším běžcem mezi všemi živočichy je gepard štíhlý.
Výkon potřebný pro pohyb člověka lze orientačně určit dle následující tabulky.
Činnost člověka
Výkon
,0 chůze
60 W ,
,0 běh maratón
300 W ,0
,0 běh 1 500 m
500 W ,0
,0 běh 100 m
,0 1 200 W ,0000.
,0 tepelný výkon v klidu ,00
80 W ,
Sport
Jako běh se označuje také atletickásportovní disciplína, která se vykonává uvedeným způsobem – cílem je v tomto případě uběhnout určitou vzdálenost v co nejkratším čase. Běhá se (při oficiálních soutěžích) na vzdálenost od 60 m (běžecký sprint v hale), přes 100 m, 200 m, 400 m, 800 m, 1000 m, 1500 m, 3000 m, 5 km, 10 km, 21 km až po maratónský běh – 42 km (přesněji 42,195 km). V lehké atletice se závodí i v běhu přes překážky. Nejrychlejší mužští sprinteři dokážou krátkodobě vyvinout rychlost v běhu až přes 44 km/h.[1]
V běhu se závodí i ve volné přírodě, označuje se slovem přespolní běh (cizím slovem kros). Mezi nejznámější české závody tohoto typu patří Velká Kunratická. Existuje horský běh (horské závody),[2] dále závody v běhu do vrchu (zde jde obvykle o výběh na vrchol nějaké vhodné hory, sjezdovky) nebo po schodech (například v nějaké výškové budově apod.). Na delší vzdálenost se často běhá i na silnicích a po ulicích, jde o tzv. silniční běh. Nejznámějším českým závodem tohoto typu je silniční závod Běchovice-Praha.
Běh[3] provozovaný „pro zdraví“ (například s cílem zhubnout nebo zlepšit fyzickou kondici bez ambice soutěžit v běhu s ostatními) je obvykle označován termínem jogging.
Známí běžci
Krátké tratě
Nejrychlejším známým běžcem historie je jamajský sprinter Usain Bolt, kterému byla změřena nejvyšší rychlost dosažená člověkem – 44,72 km/h (MS v atletice, Berlín2009).[4] Z žen to byla Američanka Florence Griffith-Joynerová, která k roku 2017 stále drží světové rekordy na 100 i 200 metrů. Naší velmi dobrou běžkyní je Zuzana Hejnová, která má na kontě hned několik titulů. Na Mistrovství světa v roce 2015 se umístila na 1. místě. O rok později zazářila na Olympiádě v roce 2016 v Riu a doběhla si pro 4. místo.[5] Mezi nejlepší české běžce patří například čtvrtkař Pavel Maslák.