Na výběžku hory Sciberras krátce po velkém obležení Malty osmanskými Turky a rozbití dosavadní pevnosti Fort St. Elmo (z roku 1530) město založili 28. března1566johanité v čele s velmistrem Jeanem de la Valette. Urbanistický koncept města s geometricky uspořádanou uliční sítí navrhl architekt Francesco Lapparelli, pokračoval v něm jeho asistent Gerolamo Cassar, který také během následujících 20 let postavil mnoho důležitých budov, pod vedením následujícího velmistra Pierra de Monte. Mohutnou fortifikaci a novou pětibokou pevnost s bastiony, zvanou Floriani Lines navrhl Pietro Paolo Floriani de Macerata. Roku 1571 sem johanité přenesli z Birgu své hlavní sídlo. Výstavbu roku 1676 přerušila morová epidemie, při které zemřelo na deset tisíc obyvatel. Do konce 18. století zde vyrostlo 320 staveb.
Během britské nadvlády nad Maltou byla Valletta (i se zbytkem země) značně industrializována. Větší část opevnění a některé staré budovy byly zbořeny a nahradily je nové moderní stavby. Město je vystavěno převážně z kamene, což ho zachránilo za 2. světové války, že nelehlo popelem jako mnohá jiná evropská města. I tak bylo ale město značně poškozeno bombardováním (zničena byla třeba budova královské opery z roku 1800). Většina důležitých historických památek ale přežila.
Památky
Dominantou města je kupole kostela Panny Marie z hory Karmel, založená v 16. století, kostel byl přestavěn v letech 1958-1981
římskokatolická katedrála sv. Jana Křtitele, trojlodní bazilika s kryptou velmistrů maltézského řádu; založená rovněž v 16. století, která je vybavena drahocennými uměleckými díly barokního slohu, oltáře financovali řádoví rytíři, kteří jsou zde také v mnoha mramorových hrobkách pohřbeni. Při chrámu je muzeum.
Anglikánský chrám sv. Pavla je neoklasicistní stavba z 19. století, kterou vybudovali Britové během své správy.
Palác velmistrů - reprezentační barokní rezidence se zbrojnicí slouží jako prohlídkový objekt,
K dalším patří např. Tritonova kašna s fontánou, Národní archeologické muzeum, ale také zahrady Argoti a Upper Barracca atd. Hlavní městskou ulicí je Třída Republiky, které dominují fontány, muzea a kostely. V této ulici se nachází většina velvyslanectví a konzulátů a také prodejny nejznámějších světových a domácích firem (H&M, Benetton, Adidas a další).
Demografie
Populace města v průběhu let poklesla na třetinu původního počtu obyvatel. Tato situace se ještě zhoršila po druhé světové válce, kdy byly postaveny nové městské aglomerace a obyvatelé se začali stěhovat do nově vzniklých předměstských čtvrtí. Původní Valletta je ale stále důležitým obchodním a administrativním městem.
Město bylo postaveno jako pevnost s navzájem kolmými ulicemi. Leží na poloostrově mezi dvěma přírodními přístavy Marsamxett a Grand Harbour. Přestože není Valletta největším městem Malty, je jeho hlavním městem. Přilehlé oblasti Floriana, Birkirkara, Qormi, Żabbar a další mají dohromady více než 100 000 obyvatel.
Doprava
Městská veřejná doprava se skládá především z autobusů, které jezdí po Vallettě a po předměstích z hlavního autobusového nádraží. Doprava v centru města je někdy omezena pouze na taxi služby, většina ulic v historickém jádru je přestavěna na pěší zóny.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valleta na dánské Wikipedii.
↑Alfred Zammit is-sindku tal-Belt Valletta - TVM [online]. 2019-05-29 [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. (maltsky)
↑Estimated Population by Locality 31st March, 2014 [online]. Government of Malta, 16 May 2014 [cit. 2022-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-21.
