Jako syn „vítěze od Aspernu“ započal svou vojenskou kariéru u 57. pěšího pluku v Brně. Poté převzal velení jedné z brigád v Itálii, a poté v roce 1848 v Praze proti povstalcům.
Od roku 1854 žil se svou rodinou v Itálii. V roce 1859 byl jmenován generálem na Moravě a ve Slezsku, a roku 1860 byl přeložen do Brna. V roce 1866 se vzdal pozice generála a o osm let později zemřel na nemoc jater. Pohřben byl do vídeňskékapucínské krypty.
Jeho nedospělé syny adoptoval bratr Albrecht Fridrich, který neměl mužského dědice.
1. František Josef (5. 3. 1855 Židlochovice – 13. 3. 1855 tamtéž)[2]
2. Bedřich (4. 6. 1856 Židlochovice[3] – 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár), rakouský arcivévoda, polní maršál, vrchní velitel rakousko-uherské armády v letech 1914 až 1916
S: také španělský infant T: také toskánský princ M: také modenský princ P: také portugalský infant B: také belgický princ kurzívou jsou rakouští panovníci