Město je významným střediskem vysokého školství s 29 fakultami deseti univerzit a dalších vysokých škol s téměř 65 tisíci studenty.[13] Mezi dříve dominující strojírenské závody ve městě patří Zbrojovka, výrobce traktorů Zetor, Královopolská či První brněnská strojírna, producent ložisek ZKL a další. V 19. století díky rozvinutému textilnímu průmyslu získalo Brno přezdívku „rakouský“ či „moravský Manchester“, v 21. století se díky vývoji informačních technologií zmiňuje jako „české“ či „moravské Silicon Valley“.[14][15][16]
Jméno je poprvé doloženo ve 12. století v podobě Brnen (zapisováno též Brenne, Brynen, Birnen a podobně) a vztahovalo se k místnímu hradu. První písemná zmínka o Brně vztahující se k roku 1091 je z Kosmovy kroniky, kde je psáno: „Český král Vratislav I. vtrhl s vojskem na Moravu a oblehl hrad Brno…“[21] Jméno hradu bylo jmenný tvar přídavného jména brnný – „hliněný“, odvozený od podstatného jména brn – „hlína, kal, špína“. Hrad tak byl pojmenován podle polohy na hlinitém místě (vrchu). Označení hradu bylo přeneseno v podobě Brnno (střední rod téhož přídavného jména ve jmenném tvaru) na osadu v jeho sousedství. Z českého Brnno pocházejí i latinské (Brunna) a německé (Brünn) pojmenování města.[22] Židovský název města zní v hebrejštině מברונא (Brona), v jidiš ברין (Brin).[23]
Mezi lety 1949 a 1992 bylo Brno oficiálně označováno jako „krajské město Brno“, předtím neslo název „Zemské hlavní město Brno“, který se ujal v době první republiky, ačkoli Brno bylo hlavním městem již dávno předtím. Na některých starších dokumentech (mapách, různých listinách apod.) lze nalézt označení „Královské hlavní město Brno“.
V brněnské mluvě zvané hantec, jejíž užívání dnes již není zcela běžné, se Brno označuje jako Brnisko[27] nebo Bryncl,[27] možné je také označení Štatl,[28] které je ze zmíněných tří nejtypičtější mezi rodilými obyvateli, i když původně označuje spíše jen centrum Brna.
Historie
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Brna.
Za přímého předchůdce Brna je považováno hradiště Staré Zámky na katastru dnešní Líšně, jedno z hradisek Velkomoravské říše, jehož osídlení se datuje od konce neolitu až do začátku 11. století.[29]
Počátky, středověk a novověk
Rytina Brna v roce 1593
První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z paleolitu a byly nalezeny v oblasti Stránské skály, první doložené slovanské osídlení brněnské oblasti je z doby kolem 5. až 7. století.
V roce 1777 bylo založeno brněnské biskupství,[37][pozn. 4] roku 1839 přijel do Brna první vlak z Vídně, čímž začal provoz parostrojní železnice na území dnešní České republiky.[38] Roku 1850 bylo Brno poprvé administrativně rozšířeno připojením 20 okolních katastrálních území.[30][pozn. 5] V letech 1859–1864 bylo zbořeno téměř kompletně celé městské opevnění, v letech 1896–1916 proběhla v historickém jádru rozsáhlá asanace,[42] při níž bylo asi 240 domů[43] nahrazeno novostavbami nebo zcela odstraněno. Roku 1869 v Brně poprvé na území dnešního Česka vyjela do ulic města tramvaj, tehdy tažena koňmi.[44]
V 15. století zůstalo Brno během husitských válek po celou dobu pevnou baštou katolictví a husité město nezískali. V létě roku 1467 město Brno obléhalo hrad Špilberk, kde sídlila posádka (husitského) českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad.[pozn. 6]
V prosinci 1805 proběhla východně od Brna bitva u Slavkova, známá též jako „bitva tří císařů“. Město samo se do bitvy nezapojilo, francouzská armáda jej však bez boje dočasně obsadila a císař Napoleon I. zde několikrát přenocoval.[41] Několik měsíců bylo Brno francouzskou armádou obsazeno též v roce 1809 a Napoleon ve městě opět několik dní pobyl.[45]
Znak Markrabství moravského v Knize stavu panského s vyobrazenou vedutou Brna (rok 1670)
Před několika staletími bylo Brno po dlouhou dobu ve sporu s Olomoucí o postavení hlavního města Moravy. Tento spor zřejmě zapříčinil kníže Břetislav I., který v roce 1055 rozdělil Moravu na dvě navzájem nezávislá území, olomoucký a brněnský úděl, později vznikl i samostatný znojemský úděl. To vedlo k decentralizaci moci a vzniku tří, později znovu dvou center na Moravě. Znovusjednocení Moravy započalo roku 1182 z vůle římskoněmeckého císaře Fridricha I. Barbarossy vznikem Markrabství moravského. V roce 1348 za vlády markraběte a krále Karla byl zřízen moravský zemský soud a moravské zemské desky, oboje zároveň v Brně a v Olomouci, ale pozice hlavního města Moravy byla stále nejasná, přestože oficiálně byla vždy první uváděna Olomouc. Byla totiž větší a ekonomicky silnější,[pozn. 7] byla sídlem biskupa, později univerzity, měla výhodnější polohu blíže centru země (Moravy).[pozn. 8]
Brno bylo naproti tomu sídlem markraběte (moravského vládce)[pozn. 9] a později hrála roli i blízkost rakouské metropole Vídně. Moravský zemský sněm, jenž byl od 14. století zákonodárnou institucí v markrabství, zasedal střídavě v obou městech (krátkou dobu i ve Znojmě), stejně tak zemský soud zasedal střídavě a zemské desky byly také vedeny v obou městech. Olomouc však měla po dlouhou dobu výhodnější postavení než Brno, a to až do třicetileté války, kdy byl v Brně roku 1636 zřízen královský tribunál, instituce natolik významná, že se Brno stalo de facto jediným hlavním městem Moravy, ne však nadlouho.[pozn. 10]
Nejvýznamnějším milníkem sporu se stal až přelom let 1641–1642. V roce 1641 markrabě a císař Ferdinand III. nařídil, aby byl zemský sněm i soud spolu s královským tribunálem a zemskými deskami trvale přemístěn z Olomouce do Brna, čímž bylo ukončeno střídavé zasedání zemského sněmu a soudu v obou městech.[48] Roku 1642 se Olomouc vzdala švédskému vojsku a tím těžce upadl její politický význam na Moravě ve prospěch Brna,[pozn. 11] tehdy byly do Brna také přemístěny celé zemské desky,[pozn. 12] a Brno se poté definitivně stalo jediným politickým centrem země.
Avšak konečné vyřešení sporů[pozn. 13] o hlavní město Moravy mezi Brnem a Olomoucí náleží až markrabímu a císaři Josefu II., který v roce 1782 přiznal nárok na označení Brna hlavním městem trvale.[pozn. 14][pozn. 15] To bylo později potvrzeno i zemskou ústavou,[55] stejně jako např. působením Vrchního zemského soudu, jehož působnost se ale nevztahovala jen na celou Moravu, ale i na Rakouské Slezsko.
Roku 1919 byla k Brnu připojena dvě sousední města Královo Pole a Husovice a 21 dalších obcí. Vzniklo tak tzv. Velké Brno s asi 7× větší rozlohou a počtem obyvatel asi 222 tisíc oproti původním asi 130 tisícům.[56][57] Roku 1921 se Brno stalo zemským hlavním městem země Moravské v tehdejší první republice, předtím bylo hlavním městem Markrabství moravského, o sedm let později se stalo zemským hlavním městem země Moravskoslezské. Mezi lety 1936 a 1940 byla na Svratce vybudována nad Brnem vodní nádrž Brněnská přehrada (zpočátku nazývána Kníničská přehrada).
V průběhu 20. století se Brno několikrát rozšiřovalo. Kromě vzniku Velkého Brna v roce 1919 k tomu došlo v letech 1944 (připojen městys Líšeň), 1957 (okolí Brněnské přehrady), 1960 (čtyři obce), 1971 (osm obcí) a naposledy 1980, kdy se součástí města stal Útěchov.[62]
21. století
V roce 2017 vytvořilo město strategii zvanou Brno 2050, v níž popsalo vize do budoucnosti ve třech oblastech: kvalita života, městská správa a zdroje.[63] Podle ní má v Brně v roce 2050 žít 600 tisíc obyvatel,[64][65] má zde růst moderní architektura, fungovat spolupráce v rámci metropolitní oblasti, plánuje se zavedení politiky otevřených dat či participativní správy občany. V oblasti dopravní má jít o napojení města na vysokorychlostní tratě a zvýšení provozu na tuřanském letišti, vize dále počítá např. s využíváním obnovitelných zdrojů.[63]
Geografie
Mariánské údolí v LíšniKvalita ovzduší v ČR (2008), Brno si vede velmi dobře ve srovnání s dalšími velkými městy
Brno je odvěkou křižovatkou obchodních cest, která spojovala severní a jižní evropské civilizace po staletí, a po staletí bylo hlavním městem autonomní moravské země. Město je jako součást podunajského regionu historicky spjato s Vídní,[66] vzdálenou 110 km.
V roce 2013 přesahoval v Brně počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach. Město mělo dlouhodobé problémy s překračováním limitů pro znečištění oxidem dusičitým nebo rakovinotvornýmbenzo-a-pyrenem.[69] Od roku 2010 se situace výrazně zlepšuje, čísla koncentrací, která byla naměřena v roce 2016, jsou nižší o desítky procent než před šesti lety.[70]
Brněnský magistrát vynakládá na oblast kultury ročně kolem tří čtvrtin miliardy korun.[71][72] Ve městě působí řada muzeí, divadel a dalších kulturních institucí, pořádá se zde řada festivalů a nejrůznějších kulturních akcí. Krom toho je v Brně je také zřízena Hvězdárna a planetárium Brno, tři botanické zahrady,[pozn. 17] nebo například Zoo Brno, jež je svojí rozlohou 65 ha čtvrtá největší v Česku.
Brno od 90. let zažívá kulturní „znovuzrození“, fasády jsou opravovány, jsou zakládány a rozšiřovány různé výstavy, přehlídky apod., do města se postupně vrací rytmus „menšího evropského velkoměsta“, Brnu se ovšem stále ještě někdy může dostávat ne zcela lichotivé pověsti „nudného maloměsta“. Roku 1996 navštívila Brno britská královna Alžběta II.,[73] v roce 2007 se zde konal summit 15 prezidentů zemí Evropy.[74] Roku 2009 Brno navštívil papež Benedikt XVI.[75] a v roce 2010 syn Alžběty II., princ Charles.[76]
V Brně se nachází řada tzv. „kamenů zmizelých“ – Stolpersteine, které zde byly do chodníků vsazeny 9. června 2010 a 16. června 2011 německým umělcem Gunterem Demnigem.[83]
Brno může být také označováno jako kolébka některých nových trendů v oblasti moderní architektury a její konkrétní podoby, funkcionalismu.[84][95] Tento profil města, známý a oceňovaný ve světě, výrazně pomohl vtisknout zejména Bohuslav Fuchs, jeden z velmi respektovaných architektů 20. století. Podílela se na něm ale i řada dalších tvůrců jako Arnošt Wiesner, Emil Králík, Jindřich Kumpošt, Otto Eisler.[84] Je zde možné vidět velmi pestrou řadu památek tohoto stylu. Následující seznam uvádí pouze některé z nejvýznamnějších památek. Hvězdičkou označené objekty jsou národními kulturními památkami.
V Brně je každoročně na přelomu května a června pořádán festival zábavy Brno – město uprostřed Evropy, jehož součástí je i přehlídka a možnost jízdy starými dopravními prostředky Dopravní nostalgie, Zábava pod hradbami hradu Špilberk s koncertem brněnské filharmonie, lidová hradní slavnost na témže hradu. Součástí tohoto festivalu je i mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis,[19][105] latinsky „Plamen Brněnský“, největší soutěžní show ohňostrojů ve střední Evropě.[106][107]
Od června do září probíhá v centru města Brněnské kulturní léto, jehož součástí je i divadelní festival Brněnské shakespearovské hry; ukončují je folklorní Brněnské lidové slavnosti. V srpnu se každý rok konají Dny Brna – oslavy úspěšné obrany města před Švédy roku 1645, jejichž součástí jsou i rekonstrukce dobových bitevních scén. Od roku 2001 se každoročně koná svátek balónového létání Baloon Jam. V Brně se také pořádá mezinárodní festival Divadelní svět, zahájen Nocí kejklířů a vrcholící Slavností masek,[108] Divadelní svět je největší podobnou akcí ve střední Evropě.[109]
V Brně se také konal mezinárodní filmový festival Cinema Mundi, přehlídka filmů z celého světa, které se ucházejí či ucházely o Oscara.[110] Od roku 2000 zde probíhá filmový festival s gay a lesbickou tematikou Mezipatra (původně Duha nad Brnem).
Nejvýznamnějším muzeem v Brně je Moravské zemské muzeum, které je druhou nejstarší a nejrozsáhlejší muzejní institucí v republice a první na Moravě.[111] Bylo založeno Hospodářskou společností pro povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy v roce 1817, kdy byl Biskupský dvůr na Zelném trhu převeden církví na tuto společnost.[112] První instalace byly provedeny až v roce 1828. Po roce 1880 bylo přistavěno tzv. d'Elvertovo křídlo, které uzavřelo dvůr z jižní strany, v roce 1908 byl zakoupen i sousední Dietrichsteinský palác, muzeum bylo rekonstruováno a během první světové války uzavřeno. Po znovuotevření v roce 1923 muzeum fungovalo až do roku 1944, kdy bylo opět uzavřeno. Po roce 1948 bylo muzeum postátněno a byla provedena rekonstrukce, při níž byly objeveny části středověkých budov. V roce 1968 proběhly velkolepé oslavy 150 let muzea. Později byly přikoupeny a pro muzejní účely rekonstruovány další budovy, např. Palác šlechtičen, či nově postavený pavilon Anthropos.[112] Celý rok 2018 byl ve znamení oslav 200. výročí založení muzea.
Dalšími galeriemi v Brně jsou Dům umění města Brna, jehož součástí je i Galerie G99. V DUMB jsou pořádány výstavy tzv. mladého umění, tato instituce spolupořádá Cenu Jindřicha Chalupeckého pro umělce mladší než 35 let. Budova DUMB se nachází na Malinovského náměstí a byla po druhé světové válce přestavěna do současné podoby Bohuslavem Fuchsem. Již od svého dostavění roku 1910 sloužila pro umění, nejprve jako německý Künstlerhaus (dům umění) a později jako výstavní sál mladých.
K dalším centrům výtvarného umění patří galerie Brněnského kulturního centra (Galerie mladých, Galerie kabinet, Galerie U dobrého pastýře), Wannieck Gallery v areálu zrekonstruované Vaňkovky pod patronátem Richarda Adama[117] a letohrádek Mitrovských, místo konání výstav, doprovodných akcí k veletrhům a společenských akcí.
V Brně sídlí Moravská zemská knihovna v Brně, přední odborná veřejná knihovna na Moravě s právem povinného výtisku a zároveň krajská knihovna Jihomoravského kraje. S knihovním fondem čítajícím přes 4 miliony položek je druhou největší knihovnou v Česku.[118][119] Městská veřejná Knihovna Jiřího Mahena v Brně, která je druhou největší obecní knihovnou ve státě, má přes 30 poboček po celém Brně.[120] Ve městě se dále nachází množství specializovaných knihoven různých veřejných institucí a odborných organizací, jako jsou muzea, výzkumné ústavy, soudy, nemocnice, vysoké školy a další.[121]
Moravský zemský archiv v Brně je státní oblastním archivem pro Jihomoravský kraj, Kraj Vysočinu a Zlínský kraj[122] a zároveň uchovává archiválie státních a samosprávných orgánů a organizací zaniklých zemí Moravské a Moravskoslezské.[123] V Archivu města Brna, který je archivem územního samosprávného celku, jsou uloženy archiválie týkající se samosprávy města Brna a připojených obcí a dalších organizací působících na území města.[124] V Brně dále sídlí specializované archivy vysokých škol a Moravské galerie.[125]
Divadla
Podrobnější informace naleznete v článku Divadla v Brně.
V Brně můžeme nalézt nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě, kterou je divadlo Reduta na náměstí zvaném Zelný trh.[101] Divadelní tradice v Brně má mít kořeny až do 17. století, kdy se v tehdejší městské taverně, dnešní Redutě, odehrávaly občasné divadelní produkce pravděpodobně již v 60. letech 17. století, ovšem vlastní divadlo lóžového typu bylo v tomto komplexu vystavěno až roku 1733.[101] První doložené profesionální a česky hrané představení se odehrálo roku 1767 opět v Redutě, šlo o představení Zamilovaný ponocný provedené bádenskou divadelní společností, tentýž rok zde koncertoval Wolfgang Amadeus Mozart se svojí sestrou Marií Annou.[101] Mozartova rodina totiž tou dobou v Brně trávila Vánoce,[126] tuto vzácnou návštěvu dodnes připomíná soška malého Mozarta před Redutou a jeho jméno nese i Mozartův sál v Redutě.[127]
Reduta, nejstarší divadelní budova ve střední Evropě
Národní divadlo Brno je jedním z předních představitelů operní,[128] činoherní[129] a baletní[130] scény města Brna, pod názvem Národní divadlo v Brně zahájilo svoji činnost roku 1884.[pozn. 23] Dnes do správy této instituce patří Mahenovo divadlo postavené roku 1882, Janáčkovo divadlo postavené roku 1965 a divadlo Reduta,[133] která je onou nejstarší divadelní budovou střední Evropy.[101] S Národním divadlem v Brně je spjata také osobnost světově uznávaného skladatele Leoše Janáčka.[134] Zajímavostí je, že Mahenovo divadlo se stalo prvním plně elektricky osvětleným divadlem na evropském kontinentu, kvůli tomu musela být v blízkosti divadla dokonce postavena malá parní elektrárna a sám Thomas Alva Edison přijel roku 1911 do Brna zhlédnout svůj výtvor.[135]
Brněnská divadla prošla dlouhým vývojem, původní scény se proto mohou od těch dnešních podstatně lišit, například Mahenovo divadlo se dříve nazývalo Městské divadlo a hrálo německy, součástí Národního divadla v Brně se stalo až za první republiky v roce 1918, podobně tomu bylo s divadlem Reduta. Mezi lety 1971 a 1978 se některé činoherní inscenace dokonce odehrávány na brněnském výstavišti kvůli rekonstrukci Mahenova divadla.[149]
Kina
Podrobnější informace naleznete v článku Kina v Brně.
Foyer kina Scala
Do 90. let 20. století v Brně fungovalo několik desítek kin. Během 90. let zanikla kina Jadran, Jalta, Kinokavárna Boby, Kinokavárna Rio, Premiéra Club, Slavia a Světozor.[150] Po otevření multikina v nákupním centru Olympia v nedalekých Modřicích v roce 1999 vznikla zbývajícím kinům technicky lépe vybavená konkurence, tato konkurence ještě narostla roku 2001 vznikem dalšího multikina Velký Špalíček v centru města. Tato situace vedla k uzavření[151] kin Alfa, Beseda, Kapitol, Morava, Svratka a Svět.
Z původních menších kin tak zůstala pouze kina Art (ulice Cihlářská) a Lucerna (ulice Minská). První z nich je ve správě městské organizace TIC Brno, Lucerna, druhé nejstarší stále hrající kino v České republice,[152] je v soukromém vlastnictví. Provoz kina Scala (Moravské náměstí), které patří městu, byl jako prodělečný zastaven v prosinci 2011. Od října 2013 kino provozuje Masarykova univerzita, která kromě promítání sál využívá i pro konference a výuku.[153][154][155]
Hudební kluby
Fléda v roce 2015
V Brně lze najít několik známých klubů. Dvoupatrové Mersey je jedním z nejstarších klubů v České republice vůbec. Kultovním místem je pak největší brněnský hudební klub Fléda, známý velkými koncerty i pátečními tanečními akcemi, dává šanci i začínajícím českým kapelám. V samotném srdci města stojí legendární Skleněná louka, která v prostoru Sklenick nabízí útočiště tanečnímu undergroundu. Znovuotevřený (roku 2012[156]) Kabinet múz se stal útočištěm brněnských hipsterů, kapel, divadel a DJů. U kolejí VUT pak stojí Yacht, který proslul svými HC/Punkovými koncerty organizovanými Loser Crew a dalšími DIY promotéry. Později jej však nahradily spíše kluby Boro (zaniklý v létě 2014[156]), Vegalité a klub Praha. V dubnu 2014 bylo na ulici Veveří otevřeno Sono Centrum.[157]
V Brně se nachází stovky různých restaurací nabízející domácí i cizí druhy pohoštění, vináren s moravským vínem, kaváren, různých klubů a dalších. V obdobích turistické a především festivalové sezóny centrum města často pulzuje životem a stává se dějištěm kulturních akcí, jako jsou divadelní a jiná umělecká vystoupení v ulicích, přehlídky historických vozů, lidové slavnosti a řada dalších. V době mimo takovéto kulturní akce život v ulicích centra města utichá, a to zejména v nocích před pracovními dny. Nejvýznamnější skupinu vyznavačů nočního života v centru města tvoří studenti, kterých je v Brně na sto tisíc. V noci je nejrušnějším místem historického jádra města terminál hromadné dopravy před hlavním vlakovým nádražím, odkud vyjíždějí takzvané „rozjezdy“ noční autobusové dopravy a působí zde několik non-stop restaurací a stánků rychlého občerstvení, díky čemuž se v tomto místě pohybují lidé v podstatě nepřetržitě.
K významným brněnským gastronomickým zařízením patří dvě restaurace, které, jako dosud jediné mimopražské, zvítězily v každoročním celostátním výběru Maurerův výběr Grand-restaurant.[158] V roce 2005 to byla restaurace U Kastelána (v Kotlářské ulici)[159] a roku 2013 restaurace Koishi fish & sushi (v Údolní ulici).[160] V soutěži Gourmet 2016, pořádané brněnským Turistickým informačním centrem, uspěly restaurace Simplé, kavárna Coffee Fusion, pivnice Lokál u Caipla, vinárna Retro Consistorium, cukrárna Raw with Love a bar Super Panda Circus. Mezi dalšími oceněnými dále byly v kategorii restaurací Koishi, Restaurant Pavillon, Borgo Agnese, Palazzo Restaurant, Forhaus, Castellana trattoria, La Bouchée a Retro Consistorium, v kategorii kaváren SKØG, Kafec, Punkt., Cafe Mitte, Café Placzek, Kavárna Era a Spolek, v kategorii pivnic Výčep Na stojáka, Zelená Kočka Pivárium, Ochutnávková pivnice a Pivovarská Starobrno (zmíněny byly i podniky Lucky Bastard Beerhouse, Hostinec u Bláhovky a Pegas), v kategorii vináren Garage Wine, Petit Cru wine bar & shop, Kohout na víně, Don Pintxos, U Tří knížat, Jedna báseň a Baroko, v kategorii cukráren cukrářství Bukovský, Cukrářství Martinák a cukrárna Kolbaba a v kategorii barů Runway, Bar, který neexistuje, Rotor bar, Cubana, Spirit bar a Two Faces coctail bar.[161] K dalším známým podnikům s dlouhou tradicí patří i Stopkova plzeňská pivnice z konce 19. století[162][163] a také Restaurant Černý medvěd, existující minimálně od 18. století.[164]
Média
Budova Českého rozhlasu Brno, Beethovenova 4
V Brně sídlí velké redakce nejvýznamnějších celostátních médií – deníků Mladá fronta DNES a Brněnský deník (dříve Rovnost), jejichž redakce zajišťují denní výrobu regionálních zpravodajských příloh svých titulů, a menší redakce deníků Právo a Blesk. V roce 1961 bylo založeno brněnské studio nynější České televize,[11] jeho Redakce zpravodajství dnes zajišťuje denní výrobu podvečerního vysílání zpravodajského pořadu Události v regionech (dříve Jihomoravský večerník) vysílaného na televizní stanici ČT1. Sídlí zde také redakce zpravodajství TV Nova a malá redakce Prima family.
Český rozhlas (brněnské studio založeno v roce 1924) vysílá z Brna na okruhu ČRo Brno a jeho zpravodajská redakce přispívá do zpravodajských pořadů vysílaných na okruhu ČRo Radiožurnál. V Brně sídlí i početná redakce České tiskové kanceláře. Na území města vysílá denně od 6 ráno do půlnoci soukromá stanice Brněnská televize (B-TV) dostupná v kabelových sítích UPC, O2TV a NETBOX – věnuje se lokálnímu zpravodajství z města a kraje.[165] V Brně sídlí i několik soukromých regionálních rádií.
Město Brno také vydává své informační noviny pod názvem Brněnský Metropolitan,[166] tento měsíčník je zdarma a informuje o rozvoji města, kultuře a lokální politice, vedle něj jednotlivé městské části obvykle vydávají své vlastní noviny. Ve vozech MHD je pak zdarma poskytován měsíčník Šalina[167] vydávaný Dopravním podnikem města Brna. Různé další veřejné noviny vydávají také vysoké školy a podobné instituce. Zdarma jsou k dispozici také brněnské kulturní týdeníky Metropolis[168] a kulturní magazín Kult[169] oba informující o kulturním dění ve městě a jeho okolí.
Historie Brna je opředena mnohými pověstmi. Například se traduje pověst o strašlivém brněnském draku, který se v Brně kdysi ocitl a terorizoval okolí. Jeden ze statečných měšťanů však lstí obávaného draka zabil a ten dodnes visí vycpaný na Staré radnici, jako připomínka na tuto událost.
Hantec je specifická, výhradně brněnská řeč, která byla původně běžně používána v 19. století a na začátku 20. století spíše sociálně slabšími vrstvami obyvatel. Své základy má v tehdejší češtině, němčině, cikánštině, jidiš a dalších jazycích a také místních argotech. Ačkoli není hantec běžně používán, některá jeho slova jsou i dnes dobře známá a vesměs běžná. Typickým příkladem mohou být výrazy: šalina (tramvaj), štatl (město Brno, centrum), špinky (cigarety), Prágl (Praha), škopek (pivo), chálka (jídlo), love (peníze), švestky (policie), hokna (práce), mařka (dívka/žena), čórkař (zloděj), kéma (kamarád) nebo cajzl (Pražan).[170]
V Brně probíhají i mezinárodní sportovní soutěže, například v roce 2009: Grand Prix ČR (mistrovství světa silničních motocyklů), Evropský pohár v triatlonu, Mistrovství Evropy kadetů v baseballu, Mezinárodní tenisový turnaj žen WTA, Velká cena Brna CDI-W (světový pohár v drezuře koní), Fed Cup v tenise žen ČR–Španělsko v únoru 2009, Fed Cup v tenise žen ČR–USA v dubnu 2009 a řada dalších.[171]
Historické jádro města, obklopené řekami Svratkou a Svitavou, rozkládající se pod kopci Petrov a Špilberk, se začalo formovat již začátkem 11. století. Jeho nejvýraznějšími dominantami jsou hrad Špilberk, založený ve 13. století jako královský hrad, a katedrála svatého Petra a Pavla obklopena domy královské stoliční kapituly, její počátky sahají až do 11. století. V historickém jádru lze nalézt velké množství velkých a bohatě zdobených kostelů, náměstí, paláců, pasáží, kašen, fontán, soch, věží a značné množství různých pozoruhodných architektonických detailů.
Budovy jsou vystavěny v nejrůznějších architektonických slozích a zpravidla tvoří uzavřené kontinuální bloky přibližně stejné stavební výšky, jejich fasády jsou většinou ve dobrém stavu a jsou zdobeny arkýři, terasami, rizality, helmicemi, kupolemi a podobně. Povrch ulic je obvykle tvořen kamennou dlažbou, většina jádra města je pěší zónou s minimální dopravou. Zajímavostí jsou různé drobné architektonické prvky a nebo např. obelisk a kolonáda s kašnou v Denisových sadech, či podzemní prostory (brněnská kostnice, mumie v kapucínské kryptě,[97] Mincmistrovský sklep, apod.).
Především jižně až východně od středu města se můžeme setkat s množstvím opuštěných a chátrajících především průmyslových objektů a areálů, tzv. brownfieldů. Tento problém je postupně řešen, a objekty bývají buď likvidovány nebo rekonstruovány[173], například bývalá továrna Vaňkovka. Na východě vnitřního města (čtvrť Zábrdovice – ulice Cejl, Bratislavská apod.) můžeme běžně najít zchátralé velkoměstské domy, špinavé ulice a zanedbaná prostranství; obyvatelé této části města jsou z velké části Romové, kteří často byli nastěhováni do domů po vysídlených Němcích.
Park Lužánky, největší park v Brně a zároveň nejstarší veřejný park v Česku.[98]
V Brně se nachází mnoho parků různých velikostí, mezi nejbohatší svým vybavením a zároveň největší patří park Lužánky, otevřený veřejnosti roku 1786, jako první veřejný park na Moravě a v Čechách,[98] dále kopcový park Špilberk pod stejnojmenným hradem či rozsáhlý lesoparkWilsonův les. Parky jsou obvykle vybaveny množstvím soch, fontán a dalších prvků zpříjemňujících atmosféru parku. Na povšimnutí stojí například umělý potůček nebo dopravní hřiště v Lužánkách, skalka a vyhlídkový altán v parku Špilberk, fontány v parku na Moravském náměstí nebo kolonáda a obelisk v Denisových sadech na Petrově, které jsou vůbec prvním veřejným parkem na Moravě a Čechách zřízeným veřejnou správou.[99]
Nejvýznamnější historická náměstí v Brně jsou náměstí Svobody (dříve Dolní trh) a Zelný trh (dříve Horní trh), v historickém centru Brna se dále nalézá Dominikánské náměstí (dříve Rybí trh) s komplexem barokních budov Nové radnice (dříve Zemského domu) nebo Šilingrovo náměstí (dříve Svinský trh), jež se rozkládá na místě bývalé brány brněnského opevnění. Největším náměstím v Brně je Moravské náměstí, v roce 2010 bylo vybaveno bronzovým modelem, který zobrazuje město v polovině 17. století v době neúspěšného obléhání Brna Švédy. V Brně se nachází celkově desítky náměstí, některá z nich svým charakterem připomínají parky, zejména Slovanské náměstí, které je dokola obklopené alejí, Obilní trh a částečně i Moravské náměstí.
V Brně se nachází dva velké a staré hradní komplexy. Jde o hrad Špilberk nad historickým jádrem města, založený ve druhé polovině 13. století jako přední královský hrad na Moravě.[31] Špilberk byl kdysi trvalým sídlem moravských markrabat, tehdejších vládců Markrabství moravského, včetně Jošta Lucemburského, který byl v letech 1410–1411 krátce králem Svaté říše římské. V 17. a 18. století byl hrad přestavěn na barokní citadelu.[31] Druhým je hrad Veveří nad Brněnskou přehradou, který byl podle pověsti založen kolem roku 1059 brněnským údělným knížetem Konrádem I.[174] Hrad a pevnost Špilberk je sídlem Muzea města Brna se stálými expozicemi a také častým dějištěm různých kulturní událostí, Špilberk je i s parkem okolo národní kulturní památkou.[100] Naproti tomu hrad Veveří je po špatné údržbě a necitlivých přestavbách za socialismu a chátrání v 90. letech 20. století ve špatném technickém stavu. Hrad byl zpřístupněn veřejnosti teprve na začátku 21. století, od té doby také probíhá řada oprav, které mají navrátit památku do původního stavu.
Především měšťanská sklepení tvoří veřejnosti částečně přístupné podzemí v centru města. Rozsáhlé sklepy se nacházejí pod Zelným trhem, Dominikánským náměstím, Římským náměstím, Moravským náměstím, Petrovem, pod ulicí Orlí a Pekařskou ulicí.[178] Roku 2010 byl zpřístupněn Mincmistrovský sklep (sklepení zaniklého domu mincmistrů pod Dominikánským náměstím), kde byla zahájena ruční ražba pamětního brněnské groše.[179] V dubnu 2011 byl nastálo pro veřejnost otevřen labyrint pod Zelným trhem[180] a v červnu 2012 brněnská kostnice.[181] Ta se nachází pod Jakubským náměstím u chrámu svatého Jakuba, pochází pravděpodobně ze 17. a 18. století[182] a po pařížských katakombách je druhou největší kostnicí v Evropě.[96] V květnu 2016 byl zpřístupněn protiatomový kryt 10-Z pod Špilberkem v Husově ulici.[183] Známé a veřejnosti přístupné jsou také kasematy na Špilberku, vybudované v době baroka v příkopech středověkého hradu a od konce 18. do konce 19. století využívané jako obávaný žalář.[184]
Nejhonosnější brněnskou kašnou je barokní kašna Parnas z konce 17. století na Zelném trhu.[186] Kašny či fontány můžeme nalézt i na mnoha jiných náměstích, nádvořích a parcích, například na náměstí Svobody a jinde. Fontány jsou v Brně běžným doplňkem parků a náměstí, několik se jich je k vidění v parku Špilberk, na Moravském náměstí, před Janáčkovou akademií múzických umění a na mnoha jiných místech.
Panoramatický pohled na přibližně jihozápadní čtvrtinu města (stav 2012)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
Populační růst v Brně
V Brně žije přibližně 400 tisíc obyvatel. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 dosáhlo Brno k 26. březnu 2021 celkem 398 510 obyvatel.[187] K 1. lednu 2024 žilo podle Českého statistického úřadu ve městě 400 566 osob[188] (místo trvalého pobytu zde mělo ke stejnému datu evidováno 374 627 občanů ČR, trvalý pobyt 16 287 cizinců, přechodný pobyt 44 742 cizinců[189]). Do Brna kromě toho dojíždí navíc přibližně sto tisíc lidí za prací i za studiem,[190] reálná velikost města se tedy pohybuje okolo půl milionu osob.[191][192] Hustota zalidnění katastru Brna je přibližně 1 740 obyvatel na km².
V roce 1389 mělo tehdejší Brno, fakticky dnešní historické jádro města ohraničené hradbami, 999 domů, ve kterých žilo asi 8 400 obyvatel. Po připojení předměstských obcí v roce 1850 žilo v tehdejším městě 49 460 osob.[41] Největší přírůstek zažilo obyvatelstvo Brna v období let 1850–1919 za průmyslové revoluce a zejména následným připojením okolních obcí (Velké Brno); do roku 1940 pak počet obyvatel stagnoval a od 50. let 20. století opět rostl. Mírný pokles po roce 1989 kopíroval trend velkých měst v celé republice vlivem suburbanizace: lidé se stěhovali za administrativní hranice města, v němž však nadále pracují a využívají služby. Statisticky tak v Brně lidí ubývalo, fakticky jejich počet rostl, což indikoval rostoucí počet obyvatel okresu Brno-venkov, zvláště v prstenci obcí přímo sousedících s Brnem (správní obvody obcí s rozšířenou působností Kuřim a Šlapanice). Po roce 2016 začal počet obyvatel města znovu narůstat.[194][195]
Vývoj počtu obyvatel žijících v dobových hranicích města Brna (sčítání lidu)[187][196][197]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
73 771
82 660
94 462
109 346
125 737
221 758
264 925
284 946
314 235
344 031
371 463
388 296
376 172
385 913
398 510
Vývoj počtu obyvatel žijících na území současného města Brna (sčítání lidu)[187][197]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
104 977
120 122
145 782
176 645
216 709
237 659
283 972
299 099
324 173
344 218
371 463
388 296
376 172
385 913
398 510
Počet domů
6 396
7 066
8 535
10 807
14 450
15 866
23 780
30 637
31 097
32 130
33 851
36 327
37 051
40 676
42 105
Struktura populace
Suburbanizace v Česku: brněnská aglomerace je po pražské nejžádanějším místem k nastěhování v rámci republiky (stav 2009)
Při sčítání lidu v roce 2001 bylo v Brně zjištěno 376 172 obyvatel, z toho 286 120 s českou národností (76,1 %), 70 258 moravskou (18,7 %) a 5 795 slovenskou (1,5 %); ostatní národnosti nepřesáhly 0,5 % ve svých zastoupeních. Celkem 7 481 obyvatel (2,0 %) národnost neuvedlo.[198] Při sčítání lidu v roce 2011 bylo v Brně zjištěno 385 913 obyvatel, z toho 191 395 s českou národností (49,6 %), 72 367 moravskou (18,8 %), 5 956 slovenskou (1,5 %) a 3 271 ukrajinskou (0,8 %); ostatní národnosti nepřesáhly 0,5 % ve svých zastoupeních. Celkem 91 529 obyvatel (23,7 %) národnost neuvedlo.[199][pozn. 24] Při sčítání lidu v roce 2021 bylo v Brně zjištěno 398 510 obyvatel, z toho 212 404 s českou národností (53,3 %), 84 632 moravskou (21,2 %), 10 189 slovenskou (2,6 %) a 4 753 ukrajinskou (1,2 %); ostatní národnosti nepřesáhly 0,5 % ve svých zastoupeních. Celkem 103 961 obyvatel (26,1 %) národnost neuvedlo.[200][pozn. 25]
Podle náboženského vyznání bylo v roce 2021 v Brně celkem 64 817 obyvatel (16,3 %), kteří se deklarovali jako věřící a hlásili se ke konkrétní církvi. Z toho 35 690 se hlásilo k římskokatolické církvi.[200]
V rámci obyvatelstva staršího patnácti let (338 171 – 84,9 %) mělo v roce 2021 nejvyšší dosažené vzdělání 107 879 osob vysokoškolské (27,1 %), 107 116 středoškolské s maturitou (26,9 %), 67 607 střední bez maturity (17,0 %), 31 454 základní (včetně neukončeného; 7,9 %) a 5 933 vyšší odborné (včetně konzervatoře; 1,5 %). Celkem 1 330 uvedlo, že je bez vzdělání (0,3 %), a 16 852 své vzdělání neuvedlo (4,2 %).[200]
Zdravotní péče a kriminalita
Brno má relativně dobrou dostupnost zdravotní péče, počet lékařů na 1000 obyvatel byl v roce 2009 v Brně 8,5 (Česká republika: 4,3; Praha: 7,3).[171]
Město zažívá velmi výrazný úbytek trestných činů. V roce 2009 bylo v Brně spácháno 16 042 trestných činů, v roce 2018 již pouze 10 370. Roku 2008 zavedla Městská policie Brno program prevence kriminality ve městě, jehož implementace může být jedním z možných důvodů výrazného snížení trestné činnosti ve městě.[201] Objasněnost trestných činů se pohybuje okolo 33 %, 6 procentních bodů pod celorepublikovým průměrem, což kopíruje trend velkých měst a výrazně se neliší od dalších velkých měst České republiky.[202]
S Brnem je vedle mnoha významných domácích osobností spjata i řada světových osobností vědy a kultury. Narodili se nebo působili zde např. fyzik Ernst Mach, logik Kurt Gödel, genetik Gregor Mendel, po němž je pojmenována Mendelova univerzita v Brně (všichni tři německojazyčného původu), operní pěvkyně Maria Jeritza nebo spisovatel Milan Kundera.
Železniční doprava zahájila v Brně provoz roku 1839 díky trati Vídeň–Brno, což byla první železniční trať s parním provozem na území dnešní České republiky.[38] Nyní je Brno železničním uzlem nadregionálního významu, pro osobní dopravu zde slouží devět železničních stanic a zastávek. Dnes plně vytížené hlavní nádraží, které je mimo jiné centrálním uzlem regionální vlakové dopravy, denně využije 50 tisíc pasažérů a projede jím okolo 500 vlaků.[209] Stávající hlavní nádraží je zastaralé a kapacitně nevyhovující, stavba nového nádraží byla ale několikrát z různých důvodů odložena.[209] Po desetiletí se diskutovalo o možné změně jeho polohy a na toto téma byla vypsána dvě referenda (v letech 2004 a 2016), obě však pro nízkou účast neplatná.
Silniční doprava dělá z Brna mezinárodní křižovatku dálnic. Jižním okrajem města vedou dvě dálnice, D1 z Prahy přes Brno do Ostravy a dále do Polska a D2 do Bratislavy, kousek za hranicemi Brna začíná dálnice D52 směrem na Vídeň, dále je plánována dálnice D43 severním směrem na Svitavy.[210] Brnem také prochází evropské mezinárodní silniceE50, E65, E461 a E462. Ve městě je postupně budován Velký městský okruh, bylo zde postaveno několik silničních tunelů (Pisárecký, Husovický, Hlinky a Královopolský), další tunely jsou plánovány.[211] Také kvůli zvýšenému náporu individuální dopravy jsou ve městě budovány parkovací domy a podzemní parkovací stání. Kromě nových míst k parkování byl od roku 2018 zavedlo město nový systém rezidentního parkování.[212] Vznikly zóny A (historické centrum města), B (prstenec okolo centra) a C (zbytek města), ve kterých mohou zdarma parkovat pouze obyvatelé nebo podnikatelé v daném místě, jinak je pro návštěvníky parkování placené. Dle vedení Brna se tímto způsobem má pro občany zjednodušit parkování v okolí bydliště či místa podnikání, cílem je i regulace dlouhodobého stání vozidel.[213]
Leteckou dopravu umožňují dvě fungující letiště, jedním je mezinárodní veřejné letiště Tuřany. Osobní doprava na tomto letišti zažívá v posledních letech velký nárůst, létají odtud pravidelné linky například do Londýna, Milána, Berlína a dalších měst,[215] letiště je mimo jiné také jednou ze dvou základen letecké služby Policie ČR.[216] Druhým je malé vnitrostátní letiště Medlánky sloužící především rekreačním aktivitám, jako jsou lety balónem, lety kluzáků či pilotáž leteckých RC modelů.[217][218][219]
Cyklistika je ve městě rozšířená také díky nížinnému charakteru krajiny, stávající cyklostezky v roce 2011 měřily celkově přibližně 38 km,[220] cyklostezky či dráhy pro bruslaře na kolečkových bruslích jsou dále postupně rozšiřovány. Z Brna vede také zhruba 130 km dlouhá cyklostezka do jednoho z jeho partnerských měst, Vídně.[221] Městem prochází i několik turistických stezek KČT.
Ekonomika
Brno má vysoký poměr množství volných pracovních míst vůči počtu nezaměstnaných, společně s Prahou a Plzní (stav 2009)
Od roku 1990 zaniklo mnoho firem, vytvořených nebo vyčleněných v rámci privatizace z bývalých národních podniků. Byly mezi nimi i některé tradiční firmy. Jiné podniky byly restrukturalizovány a v konkurenčním prostředí se udržely. Zatímco před rokem 1990 měly v Brně velkou váhu strojírenské podniky, od té doby se hospodářství města do značné míry přeorientovalo na lehký průmysl, logistiku a služby. V současnosti zažívají tato odvětví nebývalý rozvoj, o čemž svědčí i to, že v roce 2011 na 21. ročníku Veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM ve francouzském Cannes dostalo Brno trojí prestižní ocenění v soutěži Cities of the Future (města budoucnosti).[222] Výrobní závody se soustřeďují především do nových průmyslových zón v Brně a okolí, jakými jsou Černovická terasa, Český technologický park, Průmyslová zóna Modřice, Průmyslová zóna Šlapanice a další. Průměrná mzda činila k 1. lednu 2018 v Brně 35 715 Kč.[223]
Společnost Veletrhy Brno, dříve Brněnské veletrhy a výstavy, vlastní značně rozsáhlé a architektonicky okázalé Brněnské výstaviště, na němž se každoročně pořádá řada výstav a veletrhů s mezinárodní účastí. Brněnské výstaviště je svými 0,13 km² výstavní plochy jedním z největších výstavišť světa, zaujímá 23. místo, jeho celková rozloha činí 0,36 km².[225] Mezi hlavní události patří Autosalon, Mezinárodní strojírenský veletrh, Go-Regiontour a další. Dříve mezi hlavní akce patřil i veletrh moderní počítačové a komunikační techniky Invex. Brno také ve světě módy proslulo po Evropě pořádáním mezinárodního módního veletrhu Styl s výstavou Kabo.[227]
V Brně také roste mnoho velkých administrativních center, především podél ulic Heršpické a Vídeňské na jihu města; příkladem může být Český technologický park,[228] společný projekt britské firmy B&O a města, Spielberk Office Centre, Brno Business Park, Axis Office Park, Vienna Point Brno a další. Po roce 2000 v Brně otevřely svoje pracoviště zahraniční technologické firmy jako IBM, Honeywell, Siemens, AVG Technologies, Cisco Systems, AT&T, SGI, Red Hat, Alstom, Motorola[229] a jiné. Přirozeně řada těchto firem má v Brně svá sídla pro Českou republiku, například Red Hat in the Czech Republic,[230] AVG Technologies CZ, s.r.o.,[231] SGI Česká republika[232] nebo mají v Brně své významné mezinárodní centrály, například Honeywell Global Design Center Brno, IBM Delivery Centre Central Europe Brno[233] a další. Svá sídla mají v Brně i významné domácí firmy, například známý dopravce Student Agency, IT společnost GiTy a řada dalších.
V posledních letech se v Brně začíná také rozvíjet kvaternární sektor ekonomiky, tedy činnosti ve vědě, výzkumu a školství, příkladem může být CEITEC (Středoevropský technologický institut),[234] International Clinical Research Centre in Brno (ICRC),[235]AdMaS (Advanced Materials, Structures and Technologies)[236] nebo Cetocoen (Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí).[237] Město nadále vyvíjí snahy tyto aktivity podporovat, příkladem může být Jihomoravské inovační centrum[238] a jeho Technologický inkubátor VUT.[239]
Prodejní síť
Galerie Vaňkovka je jedním z nejoblíbenějších nákupních center ve městě
V Brně se nachází velké množství nákupních center, jedněmi z nejoblíbenějších jsou Galerie Vaňkovka, Nákupní centrum Královo Pole a Olympia Brno,[240] která však z větší části leží až za hranici města. Největšími jsou Olympia Brno, která je druhým největším obchodním centrem v České republice, a Avion Shopping Park Brno. V roce 2026 je plánováno otevření největšího projektu smíšeného využití Dornych, který bude nabízet maloobchodní, kancelářskou a rezidenční plochu. Některá velká nákupní centra jsou otevřena non-stop, jako například již zmíněné Nákupní centrum Královo Pole,[241] zároveň je běžné, že ve velkých nákupních centrech jsou pravidelně pořádány různé výstavy a kulturní akce, například ve Vaňkovce,[242] Olympii a dalších.
Brno má v současnosti plošný standard maloobchodní prodejní plochy 1,5 m² na obyvatele, což je stav plně srovnatelný s podmínkami ve městech západní Evropy.[243] Významnou místní sítí maloobchodních prodejen je Brněnka.
Turismus zaznamenává v Brně od 90. let 20. století velký rozmach. Město je výchozí turistickou destinací za poznáním přírodních a kulturních zajímavostí Brna a jižní Moravy. Na severovýchodě území Brna začíná chráněná krajinná oblast Moravský kras a na jih se rozprostírají vinice s vinnými sklípky. Město je ze severu, východu i západu obklopeno zachovalými smíšenými lesy, které nabízejí mnoho příležitostí pro turistiku a cykloturistiku, na území města, mezi několika městskými částmi se nalézá obora Holedná. Roku 2006 navštívilo brněnská informační centra přes 205 tisíc turistů, z toho 83 tisíc cizinců. Nejvíce město navštěvují Rusové, Poláci a Italové, v jarním období Němci, Rakušané, Španělé a turisté z Asie a USA.[244]
Počet přenocování zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji v roce 2008 překročil 778 tisíc.[245] Takto vysokého zastoupení zahraničních návštěvníků kraje lze připsat významu Brna jako regionální obchodní a kulturní metropole, vytvářející potenciál pro příjezdový cestovní ruch orientovaný na veletržní a kongresovou turistiku a také jižní Moravě, jako kraji vína s řadou kulturních, historických a přírodních zajímavostí.[pozn. 26] Ve městě bylo na konci roku 2007 celkem 59 hotelů a 23 jiných hromadných ubytovacích zařízení, jejich celková kapacita byla 9002 lůžek a 4316 pokojů.[243]
V oblasti cestovního ruchu v Brně na nějakou dobu vzbudilo nečekaný zájem odhalení hodinového stroje na náměstí Svobody (nepřesně označovaného jako Brněnský orloj[pozn. 27]) vyrobeného z africké žuly a záměrně tvarovaného tak, aby připomínal projektil, ovšem někdy též tvarově ztotožňovaného s penisem. Tato záležitost byla silně medializována a stavba se velmi brzy stala kontroverzní a známou v celé České republice.
Správní členění Brna prošlo dramatickým a dlouhým vývojem, zvláště pak po roce 1945. Od podzimu 1990 se Brno člení na 29 samosprávných městských částí. Každá z nich má vlastní volené zastupitelstvo, radu a starostu, znak a vlajku. Brno se skládá celkově ze 48 katastrálních území, jejichž hranice jsou často rozděleny do několika městských částí. Velikost městských částí se zásadně liší od zhruba 600 obyvatel (MČ Brno-Ořešín) až po přibližně 60 tisíc obyvatel (MČ Brno-střed).
Své sídlo má v Brně pět veřejných vysokých škol, jedna státní vysoká škola a celkem 28 jejich fakult. Prvními vysokými školami ve městě byla mezi lety 1778 a 1782 krátce působící Císařsko-královská a arcibiskupská univerzita a roku 1873 vzniklá německá technická vysoká škola. V roce 1899 byla založena česká technická vysoká škola, předchůdkyně Vysokého učení technického, která byla svého času jedinou institucí na Moravě poskytující českojazyčné vysokoškolské vzdělání. Roku 1918 byla zřízena Veterinární univerzita, která je jedinou univerzitou v Česku nabízející studijní program veterinární medicíny. O rok později vznikla Masarykova univerzita, jež se stala druhou největší univerzitou v České republice a největší univerzitou na Moravě, a Mendelova univerzita, která je nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v Česku. Německá technika byla zrušena roku 1945. Po druhé světové válce byla v roce 1947 založena krátce existující Vysoká škola sociální (zrušena 1952) a také umělecká Janáčkova akademie múzických umění. V roce 1951 došlo ke zřízení Vojenské akademie, která se v roce 2004 stala základem Univerzity obrany, do níž byly sloučeny vojenské vysoké školy i z dalších měst. Po sametové revoluci byly zakládány také soukromé vysoké školy či jejich pobočky (např. AMBIS vysoká škola, Vysoká škola Sting a Vysoká škola NEWTON). V roce 2021 na vysokých školách v Brně studovalo asi 65 tisíc studentů.[13]
Město je také sídlem celkem 11 nemocnic, 5 odborných léčebných ústavů a mnoha dalších zdravotnických zařízení (stav 2007).[243] Například Fakultní nemocnice Brno, patřící k největším zdravotnickým zařízením v České republice, v roce 2009 bylo v nemocnici ošetřeno více než milión pacientů. Ve městě je celkově 202 ordinací praktických lékařů, 302 ordinací stomatologů, 75 ordinací dětských lékařů a stovky dalších ordinací.[171] Pod Fakultní nemocnicí u sv. Anny vzniklo zdravotnické centrum klinické medicíny. Stavba vznikla ve spojení s klinikou Mayo, základní kámen byl položen v roce 2008,[267] k otevření Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) došlo v roce 2012.[268]
Brno dále spolupracuje s městy Tedžon[275] v Jižní Koreji a Vídeň v Rakousku[276] (memorandum o spolupráci od roku 1998[270][271]).
Metropole v okruhu 300 km
Tento orientační nástroj zobrazuje pouze města, která jsou hlavními městy států nebo zemí ve významu územní jednotky a jsou za metropole obecně v evropském kontextu považována a nebo s počtem obyvatel přesahujícím 300 tisíc. Vzdálenost je uvedena jako přibližná geografická vzdálenost bez ohledu na dopravní infrastrukturu.
↑V Brně zasedal také zemský soud, moravský královský tribunál, byly zde vedeny svazky zemských desk, a tak dále. Ovšem do roku 1641/1642 se město dělilo o politickou moc s Olomoucí a určitou dobu i se Znojmem. Význam všech tří měst se v průběhu dějin různě měnil.
↑Katedrála brněnského biskupství na Petrově je vyobrazena na české desetikorunové minci.
↑6. července 1850 bylo na základě Prozatímního řádu pro královské hlavní město Brno k Brnu připojeno několik desítek (27–32) do té doby samostatných katastrálních obcí v bezprostřední blízkosti města.[39][40] Počet obyvatel tak dosáhl přibližně 49 tisíc, rozloha se zvýšila ze 141,4 ha na 1816 ha[41] a vzniklo tak tzv. Vnitřní Brno. Pzn. na přesných údajích se literatura ne vždy shoduje.
↑Město bylo poté donuceno se vzdát Viktorínovi z Poděbrad (synovi krále Jiřího), který dorazil Špilberku na pomoc a údajně zajal 400 brněnských vojáků. V červnu 1468 přitáhl k Brnu uherský král Matyáš Korvín, který v únoru 1469 donutil Špilberk se vzdát. Brno bylo od počátku na straně Matyáše, Jiří byl tehdy na Moravě považován za povýšence nízkého původu a husitského kacíře, který se neprávem zmocnil panovnického trůnu. Matyáš byl v Olomouci zvolen českým králem a v Moravském markrabství vládl od roku 1469 až do své smrti v roce 1490 (v sousedním Českém království zůstal vládnout Jiří).
↑K roku 1619 mělo Brno jen 585 poddaných, zatímco Olomouc jich měla 1562 a platila také čtyřikrát větší daně. Domů měla v té době Olomouc 581 a Brno 386.[46]
↑Město Olomouc tehdy skutečně bylo blíže centru země, zemská hranice se totiž v průběhu dějin měnila. Podstatnou změnou v této skutečnosti bylo, že část původně moravského území byla vyčleněna jako samostatná země (Opavské knížectví), která se později stala součástí Slezska, což změnilo moravsko-slezskou zemskou hranici, a proto se později blíže středu země ocitlo Brno.
↑Moravský královský tribunál byl totiž v roce 1637 přestěhován do Olomouce, a to z osobních důvodů na přání hraběte Salma, avšak roku 1641 se opět vrátil do Brna. Tribunál se během 17. století stěhoval celkem pětkrát.[47]
↑Olomouc se vzdala po 40 dnech obléhání a poté se na osm let stala základnou švédských vojsk, tedy i dva roky po skončení války, švédská vojska město zpustošila, počet obyvatel klesl přibližně 15× a naprostá většina domů byla buď neobyvatelných nebo zcela zničených.[49] Brno bylo jediným městem na Moravě, které se Švédům dokázalo úspěšně postavit, ačkoliv bylo během obléhání citelně poškozeno. Jeho obraně velel vojevůdce Louis Raduit de Souches.[30]
↑Dříve bylo 35 svazků desk zemských vedeno v Brně a 38 svazků v Olomouci.[50]
↑Město Olomouc se dlouze nehodlalo smířit s tím, že jeho politický význam až natolik poklesl. Proto byla ze strany Olomouce nejednou podána žádost o trvalé navrácení zemských desk, zemského soudu, zemského sněmu, dokonce i královského tribunálu. Žádostem ovšem nebylo nikdy markrabětem vyhověno. Mezi oficiální důvody patřily například příjemnější temperatura Brna, kvalitnější voda v Brně, kvalitnější cesty do Brna, lepší poštovní spojení s Brnem, blízkost Vídně, to, že se Olomouc 1642 vzdala Švédům, zatímco Brno se jako jediné město na Moravě úspěšně bránilo. Většina nejvyšších zemských úředníků měla své sídlo v Brně, bylo od počátku sídlem královského tribunálu a leží blíže středu země (Moravy). Město Olomouc zase argumentovalo, že je sídlem biskupa a univerzity, je estetičtěji vystavěno (což bylo ze strany Brna popíráno) a je obecně známé jako hlavní město Moravy (což bylo také popíráno, protože Olomouc se tehdy nemohla vykázat žádným takovým privilegiem). Olomouci byl tedy alespoň přiznán nárok na čestné oficiální označení hlavním městem, ovšem Brno se takto běžně označovalo také.[51][52]
↑Další zajímavostí je, že město Olomouc si nejednou nechalo potvrdit nárok na oficiální označení hlavním městem, ač jím bylo jen titulárně (tj. ve skutečnosti jím nebylo). Například v roce 1762 markraběnkou a královnou Marií Terezií, která oficiálně přiznala Olomouci hrdý titul „Královské hlavní město Olomouc“.[53][54]
↑Za povšimnutí stojí především Brněnská kostnice, jež je druhou největší v Evropě,[96] a Kapucínská hrobka s mumiemi kapucínských mnichů a některých významných dobových osobností, jako byl například architekt Mořic Grimm.[97]
↑Park Lužánky je nejstarší veřejný park na území dnešní České republiky,[98] parkem byl zřízen na konci 18. stol., Denisovy sady se začátkem 19. stol. staly vůbec prvním městským parkem založeným veřejnou správou na území dnešního Česka[99] a Park Špilberk je jako unikátní dílo zahradní architektury zařazen mezi národní kulturní památky České republiky.[100]
↑Roku 1884 byla zřízena první budova brněnského národního divadla, ale jeho historie se datuje k roku 1881, ke vzniku takzvaného Družstva českého Národního divadla v Brně.[131] Vznik Národního divadla v Brně byl patrně inspirován také otevřením pražského Národního divadla roku 1881. Národní divadlo v Brně několikrát neslo název Zemské divadlo v Brně, za komunismu bylo přejmenováno na Státní divadlo v Brně (1948–1990), roku 2007 bylo Národní divadlo v Brně přejmenováno na dnešní Národní divadlo Brno.[132]
↑Při Sčítání lidu, domů a bytů 2011 mohla sčítaná osoba uvést žádnou, nebo jednu národnost.
↑Při Sčítání lidu, domů a bytů 2021 mohla sčítaná osoba uvést žádnou, jednu, nebo dvě národnosti. V případě uvedení dvou národností je osoba započtena v obou uvedených národnostech.
↑Ve skutečnosti se ovšem nejedná o orloj v pravém smyslu slova, neboť jako orloj by se správně měly označovat pouze tzv. astronomické hodiny. Jde spíše o unikátní sochu oslavující rok 1645, kdy se Brno jako jediné město v celé zemi (Markrabství moravském) dokázalo ubránit přesile švédské armády a utvrdilo tak svoji pozici jejího prvního hlavního města.
↑Memorandum o spolupráci bylo podepsáno v roce 2003.
↑Adresní místa RÚIAN ve formátu CSV [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, rev. 2023-02-28 [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
↑ Statutární město Brno. monitor.statnipokladna.cz [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
↑Jihomoravský kraj - obce v okrese : Brno-město [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-05-16]. Dostupné online.
↑ abOUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie. Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze. Praha, březen 2020 [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
↑KOČIČKA, Pavel. Brno se mění v tuzemské »Silicon Valley« a nový ráj IT firem. Ekonom [online]. Economia, 2011-08-18 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online.
↑ONDRÁČEK, Vojtěch. České Silicon Valley leží v Brně. Plodí IT hvězdy a loví levné mozky z Východu | Tiscali.cz. zpravy.tiscali.cz [online]. 2016-03-04 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online.
↑VALÁŠEK, Lukáš. Český internet budou experti chránit z nenápadné šedé budovy v Brně. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-05-14 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online.
↑ 1930–1986 | Automotodrom Brno. www.automotodrombrno.cz [online]. [cit. 2011-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-23.
↑MERA, Jiří; LOSKOTOVÁ, Irena, a kol. Naučná stezka Hády a údolí Říčky. Panel 14: Staré Zámky. Brno: ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, 2003. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-07-2011.Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine.
↑ Olomouc: Zkáza i rozkvět města v období baroka. www.olomouc.eu [online]. [cit. 2011-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-13.
↑ ab Moravské desky zemské – Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-04.
↑BALCÁREK, Pavel. Brno versus Olomouc ; Pod Špilberkem proti Švédům. [s.l.]: Jota, 1993.
↑DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna 1. Brno: Blok, 1969. S. 155.
↑ ab Historie Olomouce v datech. www.olomouc.eu [online]. [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-13.
↑Echo speciál o budoucnosti města [online]. Brno.cz, 2018-04-30 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online.
↑ Brno by mělo podle plánu do roku 2050 téměř zdvojnásobit počet obyvatel města. Brněnská Drbna [online]. 2019-04-13 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.
↑ abcd Geografické údaje a obyvatelstvo. www2.brno.cz [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-23.
↑ abPROCHÁZKA, Rudolf, a kol. Dějiny Brna 1: Od pravěku k ranému středověku. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2011. ISBN978-80-86736-25-9. S. 44.
↑World Weather Information Service – Brno [online]. United Nations [cit. 2011-01-20]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Stav ovzduší v Jihomoravském kraji se dlouhodobě zlepšuje. Silniční doprava je zodpovědná pouze za 19 % všech emisí prachu [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2018-09-06]. Dostupné online.
↑BARTOŠOVÁ, Simona; JELEN, Tomáš. Brno a spolek vinařů zakládají vinici na Špilberku, porostou zde dvě bílé odrůdy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2014-04-14 [cit. 2018-06-07]. Dostupné online.
↑ Líšeňské hody | portál vlisni.cz. www.vlisni.cz [online]. [cit. 2011-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-30.
↑ ČÍ JSOU HODY? NAŠE! » Městská část Brno Ivanovice. www.ivanovice.brno.cz [online]. [cit. 2011-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-21.
↑ abPodzemí moravské metropole skrývá druhou největší kostnici v Evropě [online]. Český rozhlas [cit. 2010-03-25]. Dostupné online.
↑ ab Klášter kapucínů Brno: Hrobka. www.kapucini.cz [online]. [cit. 2011-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-04.
↑ abc Park Lužánky – Statutární město Brno. www2.brno.cz [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-23.
↑ ab park Denisovy sady – Přehled kulturních památek – Statutární město Brno. www2.brno.cz [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-23.
↑ Moravská galerie v Brně – Historie. www.moravska-galerie.cz [online]. [cit. 2011-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-06.
↑ Moravská galerie v Brně – Výstava: "Moravská národní galerie". www.moravska-galerie.cz [online]. [cit. 2011-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-01.
↑EVIDENCE KNIHOVEN, adresář knihoven evidovaných Ministerstvem kultury a související informace [online]. Mkcr.cz, rev. 2023-11-08 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
↑Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, § 48. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
↑Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, § 80. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
↑ Brno – Mozart v Brně. www.brno.cz [online]. [cit. 2011-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-15.
↑ Divadlo Reduta, Mozartův sál, Národní divadlo Brno. www.ndbrno.cz [online]. [cit. 2011-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-22.
↑ Počátky českého divadla v Brně – NDB do r. 1945, Národní divadlo Brno. www.ndbrno.cz [online]. [cit. 2011-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
↑ Vývoj názvu instituce, Národní divadlo Brno. www.ndbrno.cz [online]. [cit. 2011-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-14.
↑ Budovy divadla, Národní divadlo Brno. www.ndbrno.cz [online]. [cit. 2011-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-02.
↑ Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně 1884–1928, Národní divadlo Brno. www.ndbrno.cz [online]. [cit. 13-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-03-2012.
↑ Historie Mahenova divadla, Národní divadlo Brno. www.ndbrno.cz [online]. [cit. 14-08-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-11-2011.
↑ Městské divadlo Brno | Historie Městského divadla Brno. www.mdb.cz [online]. [cit. 2011-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-12.
↑ Městské divadlo Brno. www.mdb.cz [online]. [cit. 13-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-09-2011.
↑URVÁLKOVÁ, Lucie. Fenomén Městského divadla v Brno v brněnské kultuře. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2009. Dostupné online. Kapitola Divadla, s. 37–49.
↑FASUROVÁ, Hana, Julius Nosko. Tradiční kina v kraji bojují s multiplexy. Brněnský deník [online]. 2008-01-09 [cit. 2010-05-27]. Dostupné online.
↑RUML, Michal. Kina nelákají, traktory a finance ano. Finance.cz [online]. 2007-05-15 [cit. 2010-05-27]. Dostupné online. ISSN1213-4325.
↑FAJKUSOVÁ, Anna. Lucerna bojuje o přežití. Kvůli digitalizaci. Brnensky.denik.cz [online]. Vltava-Labe-Press, 2011-06-03 [cit. 2013-03-27]. Dostupné online.
↑HORÁK, Michal. Po kině Scala Brno zruší i filmový klub v Sále Břetislava Bakaly. iDNES.cz [online]. Mafra, 2012-12-14 [cit. 2013-03-27]. Dostupné online.
↑KOLÍNKOVÁ, Eliška. Masarykova univerzita chce klíče od kina Scala, promítala by už v září. iDNES.cz [online]. Mafra, 2013-02-04 [cit. 2013-03-27]. Dostupné online.
↑FOJTOVÁ, Tereza. Masarykova univerzita vrací život do kina Scala. muni.cz [online]. Masarykova univerzita, 2013-09-16 [cit. 2013-11-06]. Dostupné online.
↑ abKUCHARSKÝ, Jonáš. Kam za nezávislou kulturou v Brně? Do Kabinetu MÚZ, Prahy nebo Skleněné louky. Radio Wave [online]. 2015-03-11 [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
↑MICHÁLEK, Tomáš. Brno má nový hudební klub. Je uvnitř koule a chce vládnout Moravě. iDNES.cz [online]. 2016-04-24 [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
↑Restaurant U Kastelána se dostal ocenění [online]. Ibrno.cz [cit. 2016-10-13]. Dostupné online.
↑SKALICKÝ, Jaroslav; mkp; KOUŘÍMSKÝ, Vojtěch. Brněnská Koishi fish & sushi nejvíce bodovala v ročence nejlepších restaurací Česka [online]. Rozhlas.cz, 2012-11-28 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online.
↑VAISOVÁ, Michaela. Podle porotců skoro nemá chybu. Přesto nejlepší restaurace Brna zavřela [online]. Idnes.cz, 2016-06-30 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online.
↑Ve Stopkově pivnici opět teče pivo proudem [online]. Brnensky.denik.cz, 2011-03-31 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online.
↑MAREČEK, Lubomír. Tradice se v Brně u Stopků potkala s moderním gastro stylem [online]. Idnes.cz, 2011-05-11 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online.
↑HOLUB, Petr. K výrobě a variabilitě stavební keramiky ve středověkém a novověkém Brně. Forum urbes meddi aevi: Surovinová základna a její využití ve středověkém městě. 2011, čís. VI, s. 108. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-21. ISSN1803-1749.Archivováno 21. 7. 2016 na Wayback Machine.
↑ Turistické informační centrum Brno – Mincmistrovský sklep. www.ticbrno.cz [online]. [cit. 2011-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-06.
↑ Turistické informační centrum Brno – Labyrint pod Zelným trhem. www.ticbrno.cz [online]. [cit. 2011-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-26.
↑HORÁK, Michal. VIDEO: Brno má další tahák sezony, druhou největší kostnici v Evropě [online]. Idnes.cz, 2012-06-20 [cit. 2016-06-08]. Dostupné online.
↑ŽIVNÝ, Filip. VIDEO: Scházeli se v něm papaláši, teď se tajný bunkr otevřel veřejnosti [online]. Idnes.cz, 2016-05-05 [cit. 2016-06-08]. Dostupné online.
↑ abcZákladní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Brno, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
↑Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2024 [online]. Český statistický úřad, 2024-05-17 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
↑Informativní počty obyvatel (občanů ČR a cizinců s pobytem) k 1. 1. 2024 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
↑Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
↑SEIDENGLANZ, Daniel; TOUŠEK, Václav; CHVÁTAL, Filip. Odborná analýza vývoje počtu osob oficiálně neregistrovaných ve městě Brně. Kvalifikovaný odhad vývoje celkového počtu obyvatel Brna do roku 2025. Brno: Masarykova univerzita, Centrum pro regionální rozvoj, 2013. Dostupné online. S. 26.
↑KÁRNÝ, Michal. Brno už je město půlmilionu lidí. Brněnský deník.cz [online]. 2009-02-05 [cit. 2014-08-21]. Dostupné online.
↑RAPCO, Michal. V Brně po letech opět roste počet obyvatel. Narozené děti? Na špici mezi okresy. Brněnský deník [online]. 2016-12-16 [cit. 2018-12-30]. Dostupné online.
↑ Řada měst v Česku se vylidňuje, z Brna se ale lidem nechce. Brňan [online]. [cit. 2018-12-30]. Dostupné online.
↑ abHistorický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869–2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
↑ Veřejná databáze ČSÚ. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2011-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-03.
↑ Turistický minibus. www.brno.cz [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-05.
↑VYROUBALOVÁ, Martina. Rozjezdy vozí Brňany do postelí 70 let. V čase levných drinků je nabito. iDNES.cz [online]. 2. října 2016 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online.
↑OSOUCH, Marek. Parkovací revoluce. Od zítřka začínají v centru Brna platit modré zóny [online]. Idnes.cz, 2018-08-31 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
↑Parkování v Brně - Koncepce parkování [online]. parkovanivbrne.cz [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
↑ International Clinical Research Centre in Brno. www.european-hospital.com [online]. [cit. 2011-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-23.
↑ Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie. www.admas.vutbr.cz [online]. [cit. 11-04-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-05-2012.
↑ CETOCOEN je ve světě unikátním a ojedinělým projektem. www.cetocoen.cz [online]. [cit. 2011-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-23.
↑ Tesco – otevírací doba. oteviracidoba.info [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-23.
↑ GALERIE VAŇKOVKA, nákupní a společenské centrum – Akce. www.galerie-vankovka.cz [online]. [cit. 2011-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-23.
↑ abc Veřejná databáze ČSÚ. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2011-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-21.
↑ abRejstříky registrovaných církví a náboženských společností, svazů církví a náboženských společností a evidovaných právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech [online]. Mkcr.cz [cit. 2023-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-22.
↑Odvolací finanční ředitelství [online]. Finanční správa České republiky [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-15.
↑ Pobočka Brno – Česká národní banka. www.cnb.cz [online]. [cit. 2011-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑Američané vybrali pro kliniku Brno [online]. IHNed.cz, 2006-04-07 [cit. 2009-11-08]. Dostupné online.
↑FLODROVÁ, Milena. Otevření Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2012-10-15 [cit. 2017-06-13]. Dostupné online.
↑Partnerská města [online]. Statutární město Brno [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
↑ abcŠENKÝŘ, Miloš; VESELÁ, Jiřina. S kým se dnes Brno "přátelí"?. Lidovky.cz [online]. 2006-02-16 [cit. 2022-04-13]. Dostupné online.
↑ abPOŇUCHÁLEK, Filip. K situaci na Ukrajině mimořádně zasedli brněnští radní. Projednali možnou pomoc a přerušení partnerství s dvěma ruskými městy. www.brno.cz [online]. Statutární město Brno, 2022-02-24 [cit. 2022-04-13]. Dostupné online.
↑ abHALUZA, Oldřich. Konec partnerství s Moskvou, Brno pošle pomoc do nově spřáteleného Lvova. Brněnský deník [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-04-13]. Dostupné online.
↑TEUNISSEN, Bas. Gebrek aan geld, belangstelling en idealen: steeds minder stedenbanden. RTV Utrecht [online]. Utrecht, 2020-07-24 [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. (nizozemsky)
↑Partner Cities [online]. Daejeon Metropolitan City [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Städtekooperationen [online]. Město Vídeň [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (německy)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Literatura
DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna I + II. Brno: Blok, 1969 / 1973. 296 / 380 s.
KUČA, Karel. Památky Brna. Brno: Národní výbor města Brna, 1989. 183 s.
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Brno židovské : historie a památky židovského osídlení města Brna = Jewish Brno : history and monuments of the Jewish settlement in Brno. 3. upr. a rozš. vyd. Brno: ERA, 2002. 118 s. ISBN80-86517-44-6.
PROCHÁZKA, Rudolf, a kol. Dějiny Brna 1: Od pravěku k ranému středověku. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2011. 736 s. ISBN978-80-86736-25-9.
JAN, Libor, a kol. Dějiny Brna 2: Středověké město. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2013. 1072 s. ISBN978-80-86736-36-5.
KROUPA, Jiří, a kol. Dějiny Brna 7: Uměleckohistorické památky. Historické jádro. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2015. 886 s. ISBN978-80-86736-46-4.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brno na Wikimedia Commons
.svg)
.jpeg)
.jpg)
.jpg)
_v%C3%BD%C5%99ez.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(cropped).jpg)
.jpg)
.jpg)
