PROFILBARU.COM

Olomoucký kraj;
	Hrad Šternberk
	znakvlajka
Území
Sídlo kraje	Olomouc
Region soudržnosti	Střední Morava
Historická země	Morava; Slezsko ; Čechy (nepatrná část v obci Malá Morava)
Stát	Česko
NUTS 3	CZ071
ISO 3166-2	CZ-71
RZ	M
Zeměpisné souřadnice	49°43′ s. š., 17°6′ v. d.
Vznik	1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha	5 271,54 km² (2020)
Počet obyvatel	632 864 (2024)
Hustota zalidnění	120,1 obyv./km²
Nejvyšší bod	Praděd; (1 491 m n. m.)
Počet okresů	5
Počet ORP	13
Počet POÚ	21
Počet obcí	401; z toho 31 měst; a 12 městysů
Počet voj. újezdů	1
Kontakt
Adresa; krajského úřadu	Jeremenkova 1191/40a; 779 00 Olomouc ; posta@olkraj.cz
Hejtman	Ladislav Okleštěk (ANO)
	Oficiální web: www.olkraj.cz
Další údaje
Kód kraje	124
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mapa kraje

Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje. Geograficky zahrnuje sever a severozápad Moravy a západ Českého Slezska. Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem, na severu pak hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským. Žije zde přibližně 633 tisíc^[2] obyvatel. Sídlem kraje je Olomouc.

Přírodní podmínky

Průměrná nadmořská výška více méně klesá od severu k jihu. O nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m) se Olomoucký kraj dělí se sousedním Moravskoslezským krajem; po hřebeni Jeseníků také vede historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem, na jejímž styku s dnešním územím Polska (Kladského výběžku) poblíž hory Smrk, 5 km severozápadně od Ramzové, se nachází i nejsevernější bod Moravy. Západ a jihozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, na východní hranici se zvedají Oderské vrchy. Jihovýchodní část kraje vyplňují úrodné nížiny a města na Hané.

Od severu k jihu krajem protéká řeka Morava, do jejíhož povodí patří většina území kraje. Morava se na rakousko-slovenské hranici vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu (za hradbou Jeseníků) a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.

V Olomouckém kraji leží nejhlubší propast v Česku, Hranická propast (−404 m). Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je 473,5 m, což ji činí nejhlubší zatopenou propastí na světě. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes několika kilometrů, čemuž nasvědčuje teplota a chemické složení vody v jezírku. RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. dubna 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření potvrdil v září 2016 ovládaný robot, když dosáhl rekordní hloubky 404 m.

Zajímavé přírodní oblasti jsou Litovelské Pomoraví, přírodní park Sovinecko a Velký Kosíř. Oderské vrchy a Nízký Jeseník jsou plné hustých lesů a meandrujících potoků.

Administrativní členění

Na území kraje se nacházejí dva euroregiony:

Území kraje je vymezeno územím pěti okresů:

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce:

V kraji je 401 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. Status města má 31 obcí. Sídelním městem hejtmana a hlavní městem kraje, kde je proto umístěn i jeho krajský úřad, je statutární město Olomouc.

Historie

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Zákonem č. 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty do Olomouckého kraje tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje.

Olomouc v minulosti soupeřila s Brnem o vedoucí postavení na Moravě. Už za Přemyslovců byla Morava rozdělena na tři úděly: Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Později se Brno stalo sídlem moravských zemských stavů, ale i potom se stavy scházely střídavě v Olomouci a Brně. Reformou z roku 1948 pak s účinností od 1. ledna 1949 zaniklo členění na země a vznikl Olomoucký kraj, který byl výrazně větší než moderní Olomoucký kraj. 1. července 1960 pak byl tento kraj na základě další reformy rozdělen mezi kraj Severomoravský, Jihomoravský a Východočeský. Další reformou roku 2000 vznikl na částech území krajů Jihomoravského a Severomoravského kraje samosprávný Olomoucký kraj, opět zahrnující jak část historického území Moravy, tak i Slezska (téměř celý okres Jeseník, okolo 13 % území kraje)

Olomouc je také sídlem arcibiskupství katolické i pravoslavné církve, spravujícího zhruba celou Moravu a České Slezsko.

Seznam hejtmanů

Jan Březina (2000–2004)
Ivan Kosatík (2004–2008)
Martin Tesařík (2008–2012)
Jiří Rozbořil (2012–2016)
Oto Košta (2016–2017)
Ladislav Okleštěk (2017–2020)
Josef Suchánek (2020–2024)
Ladislav Okleštěk (od 2024)

Statistické údaje

Statistické údaje k 1. 1. 2024
Okres	Rozloha [km²]	Počet obyvatel^[3]	Hustota zalidnění	Počet obcí
Jeseník	719	36 949	51 obyv./km²	24
Olomouc	1 608	238 843	149 obyv./km²	97+1 voj. új.
Prostějov	777	108 930	140 obyv./km²	97
Přerov	854	128 304	150 obyv./km²	105
Šumperk	1 313	119 838	91 obyv./km²	78

Turistické zajímavosti

Faunapark
Zoologická zahrada Olomouc
Hrad Šternberk
Hrad Bouzov
Hrad Helfštýn
Zámek Úsov
Tovačovský zámek
Zámek Jánský Vrch
Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník
Zbrašovské aragonitové jeskyně
Jeskyně Na Pomezí
Javoříčské jeskyně
Hranická propast
přírodní rezervace Rejvíz
Hrubý a Nízký Jeseník
Muzeum papíru – ruční papírna ve Velkých Losinách
Zámek Velké Losiny
Hanácký skanzen Příkazy
Muzeum výroby Olomouckých tvarůžků
Vlastivědné muzeum v Olomouci
Flora Olomouc
Acrobat Park ve Štítech
Arcibiskupský palác v Olomouci
Muzeum umění Olomouc
Katedrála svatého Václava
Kašny v Olomouci
Vlastivědné muzeum Jesenicka
Vlastivědné muzeum v Šumperku
Muzeum Komenského na zámku v Přerově
Muzeum a galerie v Prostějově
Muzeum Litovel
Expozice času Šternberk
Vědecká knihovna v Olomouci
Muzeum silnic ve Vikýřovicích
Dětské muzeum Javorník
Svatý Kopeček
Zámek Plumlov
Zámek Náměšť na Hané
Zámek Čechy pod Kosířem

Doprava

Ze západu na východ krajem prochází český „hlavní železniční tah“ z Prahy přes Pardubice, Zábřeh, Olomouc, Přerov, Hranice a dále na Ostravsko a na Slovensko či do Polska, jižně na Brno a Vídeň. Dálniční tah spojuje Olomouc s Brnem na jihu, pokračuje na severovýchod do Ostravy, východním směrem je započaté napojení na dálnici D1 přes Přerov do Zlína, a severozápadně na Hradec Králové. Záložní letiště se smíšeným provozem se nachází 4,5 km od Přerova a byla zde 23. vrtulníková základna Dr. Edvarda Beneše Armády České republiky. Další veřejná letiště se nacházejí v Olomouci (Letiště Olomouc) a Prostějově (Letiště Prostějov).

V Olomouci se nachází také jedna z nejstarších tramvajových sítí. V kraji funguje Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK).

Věda a vzdělání

Vysoké školy

V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, která byla založena již v roce 1573 a tím se řadí po Karlově univerzitě jako druhá nejstarší univerzita na českém území. V současnosti má okolo 20 tisíc studentů a osm fakult. Univerzita Palackého není však jedinou vysokou školou se sídlem v Olomouci. Byla zde založena rovněž Moravská vysoká škola Olomouc sídlící v budově Regionálního centra Olomouc. Na této škole je jedna fakulta se třemi obory. Dále pak nově vzniklá neuniverzitní Vysoká škola logistiky se sídlem v Přerově realizující magisterské studium.

Vyšší odborné školy v Olomouci

Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
Caritas – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Vyšší odborná škola sociální a teologická – DORKAS

Hospodářství

Nejvíce obyvatel pracuje v průmyslu (zpracovatelsko-strojírenský, kovodělný, elektrické a optické přístroje). Plochy zemědělské půdy jsou rozsáhlé, přesto se zaměstnanost v zemědělství neustále snižuje. Avšak je to vhodné prostředí pro brigádníky. Celý kraj je atypický. U hranic s Polskem je nížina, pak Jeseníky a na jihu opět nížinatý povrch doplněný typickými bohatými hanáckými městy a obcemi protkanými železniční sítí, i vznikající hustou sítí dálnic.

Průmyslové podniky

Moravské železárny Olomouc (nově UNEX)
Hanácké železárny
Sigma Group Lutín
Mora Moravia Olomouc
Meopta - optika, s.r.o.
Cement Hranice
Tondach Hranice
Precheza Přerov
Solné Mlýny Olomouc
A.W. s.r.o (Olomoucké tvarůžky)
Nestlé Česko (závod ZORA)
OLMA a.s.
Adriana Litovel
PANAV, a.s., Senice na Hané
GEMO Olomouc
Timken v Olomouci
Hella Mohelnice
Siemens Mohelnice
RESTA s. r. o.
SULKO s. r. o. Zábřeh
EXCALIBUR ARMY spol. s r.o. (opravy, modernizace a výroba vojenské techniky)
Honeywell Aerospace Olomouc (výroba leteckých motorových dílců)
PSP Engineering a.s. (Přerovské Strojírny)
PSP Speciální strojírna a.s. (Přerovské Strojírny)
PSP Slévárna a. s. (Přerovské strojírny)
PSP Pohony a.s. (Přerovské strojírny)
TDK Electronics s.r.o. Šumperk
Pars nova Šumperk

Mezinárodní spolupráce

Odkazy

Reference

↑ Dostupné online.
↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2024 [online]. Český statistický úřad, 2024-05-17 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.