Zlínský kraj

Zlínský kraj
Podzámecká zahrada v Kroměříži
znakvlajka
Území
Sídlo kraje	Zlín
Region soudržnosti	Střední Morava
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
NUTS 3	CZ072
ISO 3166-2	CZ-72
RZ	Z
Zeměpisné souřadnice	49°12′ s. š., 17°42′ v. d.
Vznik	1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha	3 963 km²
Počet obyvatel	580 744 (2024)[1]
Hustota zalidnění	146,5 obyv./km²
Nejvyšší bod	Čertův mlýn (1 206 m n. m.)
Počet okresů	4
Počet ORP	13
Počet POÚ	25
Počet obcí	307 z toho 30 měst a 6 městysů
Kontakt
Adresa krajského úřadu	tř. Tomáše Bati 21 761 90 Zlín [e-mail]
Hejtman	Radim Holiš (ANO)
Oficiální web: zlinskykraj.cz
Další údaje
Kód kraje	141
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mapa kraje

Zlínský kraj je vyšší územní samosprávný celek, jeden ze 14 krajů České republiky. Vznikl v roce 2000 a jeho sídelním městem je Zlín. Nachází se ve východní až jihovýchodní části České republiky a zároveň i Moravy, jako jediný ze všech krajů Česka leží celý na historickém území Moravy.^{[p 1]} Kraj tvoří území čtyř okresů o rozloze 3963 km², jedná se o okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě se Slovenskem (Žilinský a Trenčínský kraj). Ve Zlínském kraji žije přibližně 581 tisíc^[1] obyvatel a nachází se zde 307 obcí, z toho 30 měst a 6 městysů.

Přírodní podmínky

Horopisně náleží území kraje k Západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem a s Moravskoslezským krajem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m). Na ně navazují Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1072 m) a posléze Moravskoslezské Beskydy. Zde se nachází i nejvyšší bod Zlínského kraje – hora Čertův mlýn (1206 m), který leží na hranici se sousedním Moravskoslezským krajem. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje.

Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře. Okrajové části na východě patří do povodí řeky Váh (např. povodí řeky Vlára), který se vlévá do Dunaje. Na území Uherského Ostrohu, kde Morava opouští území kraje, se nachází nejníže položený bod kraje (hladina Moravy, 173 m).^[2]

Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek.

Obyvatelstvo

Při příležitosti sčítání lidu 2021 se ve Zlínském kraji zjistilo 564 331 osob (při sčítání lidu v roce 2011 579 944 osob). Samostatně nebo v kombinaci se zde k české národnosti přihlásilo 324 192 osob (v roce 2011 339 164), k moravské národnosti se jich přihlásilo celkem 92 213 lidí (v roce 2011 115 604).^[3][4]

Administrativní členění

Území Zlínského kraje je vymezeno územími správních obvodů obcí s rozšířenou působností Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín a Zlín.

Na území Zlínského kraje se nachází okresy Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště.

Okres	Počet obyvatel (1. 1. 2024)[5]	Rozloha[6] [km²]	Hustota zalidnění	Počet obcí	LAU 1
Kroměříž (KM)	104 410	796	131 obyv./km²	79	CZ0721
Uherské Hradiště (UH)	141 736	991	143 obyv./km²	78	CZ0722
Vsetín (VS)	142 301	1 131	126 obyv./km²	59	CZ0723
Zlín (ZL)	192 297	1 045	184 obyv./km²	91	CZ0724

Seznam obcí

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam obcí v Česku#Zlínský kraj.

Ve Zlínském kraji se nalézá 307 obcí, z toho 30 měst a 6 městysů. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín.

Seznam měst podle počtu obyvatel

Ve Zlínském kraji se nachází 30 měst.

Města	Počet obyvatel (1. 1. 2024)[7]	Okres
Zlín	74 255	Zlín
Kroměříž	28 089	Kroměříž
Vsetín	25 255	Vsetín
Uherské Hradiště	24 933	Uherské Hradiště
Valašské Meziříčí	22 833	Vsetín
Otrokovice	17 597	Zlín
Uherský Brod	16 444	Uherské Hradiště
Rožnov pod Radhoštěm	16 151	Vsetín
Holešov	11 556	Kroměříž
Bystřice pod Hostýnem	8 023	Kroměříž
Napajedla	7 172	Zlín
Staré Město	6 625	Uherské Hradiště
Hulín	6 491	Kroměříž
Slavičín	6 224	Zlín
Kunovice	5 650	Uherské Hradiště
Zubří	5 549	Vsetín
Brumov-Bylnice	5 424	Zlín
Luhačovice	5 087	Zlín
Vizovice	4 886	Zlín
Valašské Klobouky	4 880	Zlín
Chropyně	4 668	Kroměříž
Bojkovice	4 403	Uherské Hradiště
Hluk	4 289	Uherské Hradiště
Uherský Ostroh	4 277	Uherské Hradiště
Fryšták	3 843	Zlín
Slušovice	2 961	Zlín
Morkovice-Slížany	2 960	Kroměříž
Koryčany	2 730	Kroměříž
Kelč	2 686	Vsetín
Karolinka	2 409	Vsetín

Historie

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Pohled na Lidečko a Horní Lideč ve Zlínském kraji

Mezi lety 1949–1959 patřilo celé jeho území ke kraji Gottwaldovskému, který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území nynějšího okresu Hodonín a okrajové oblasti nynějšího okresu Přerov. V roce 1960 pak byl Gottwaldovský kraj zrušen, a jeho území rozděleno mezi Jihomoravský kraj (většina území) a Severomoravský kraj (okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech okresu Přerov). Roku 2000 pak na části územního Jihomoravského kraje (okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a Severomoravského kraje (okres Vsetín) vznikl nynější Zlínský kraj. V době vzniku byla prosazována změna názvu kraje na Východomoravský, aby se obyvatelé s tímto krajem více ztotožnili,^[8] nakonec však zůstal původní název.

Východní hranice Moravy neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem 11. století k spornému území. Hranici Moravy tehdy tvořila řeka Olšava. O oblast zvanou Lucká provincie s obcemi Hluk a Kunovice vedli spory vládci Moravy a Uher.

Hospodářství

Ve Zlínském kraji převažuje průmysl, zemědělství je rozmístěno v nížinách v moravských úvalech.

Průmysl

Podrobnější informace naleznete v článku Průmysl Zlínského kraje.

Průmysl strojírenský, gumárenský, chemický, dřevozpracující a potravinářský. Ekonomicky patřil Zlínský kraj k těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech 20. století stagnovaly či krachovaly. K 31. prosinci 2009 nezaměstnanost dosahovala hodnoty 10,83 %.^[9] V současnosti (2021) ale patří mezi ekonomicky vyspělé kraje České republiky.

Zemědělství

Podrobnější informace naleznete v článku Zemědělství Zlínského kraje.

Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíš pro pastevectví.

Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava ve Zlínském kraji.

Kultura

Zlínský kraj v oblasti kultury zřídil tyto příspěvkové organizace:

• Muzeum regionu Valašsko
• Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
• Muzeum Kroměřížska
• Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
• Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
• Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně
• Hvězdárna Valašské Meziříčí
• 14|15 Baťův institut

Krajské zastupitelstvo

Složení a počty mandátů jednotlivých krajských zastupitelstev:

Politická strana	2020	2016	2012	2008	2004	2000
ANO 2011	9	8
Česká strana sociálně demokratická	4	6	12	18	7	7
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová	9	12	10	6	11
Koalice Svobodní a Soukromníci		4
Komunistická strana Čech a Moravy		4	9	5	8	8
Občanská demokratická strana	5	3	5	11	16	9
Svoboda a přímá demokracie	3	2
Starostové a nezávislí	6	6
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI			4
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj			5
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ PRO ZLÍNSKÝ KRAJ (NSK a Zlínské hnutí nezávislých)				5
Evropští demokraté a Nezávislí starostové pro kraj					3
Čtyřkoalice (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a ODA)						15
Zlínské hnutí nezávislých						6
Česká pirátská strana	6
Trikolóra, Soukromníci, NEZ	3

Na základě výsledků voleb do krajského zastupitelstva v roce 2012 a povolebních jednání byla vytvořena většinová koalice ČSSD, komunistů a Zemanovců. Jako výraz nesouhlasu s účastí komunistů v této koalici vznikla výzva proti vládě komunistů ve Zlínském kraji.^[10]

Hejtman

Od roku 2000 zastávali funkci hejtmana tito členové zastupitelstva:

• 2000–2004 František Slavík (KDU-ČSL)
• 2004–2008 Libor Lukáš (ODS)
• 2008–2016 Stanislav Mišák (ČSSD)
• 2016–2020 Jiří Čunek (KDU-ČSL)
• od roku 2020 Radim Holiš (ANO)

Poznámky

1. Přísně vzato kraj zahrnuje ještě několik hektarů území historického Slovenska (resp.Uherska) v osadě Sidonie, předaných České republice roku 1997.

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Statistická ročenka Zlínského kraje. Statistická ročenka Zlínského kraje [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
3. Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví. vdb.czso.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
4. Obyvatelstvo podle vybraných národností a krajů [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. 
5. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2024 [online]. Český statistický úřad, 2024-05-17 [cit. 2024-12-26]. Dostupné online. 
6. Charakteristiky jednotlivých okresů. Zlínský kraj [online]. [cit. 2024-12-26]. Dostupné online. 
7. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2024 [online]. Český statistický úřad, 2020-05-17 [cit. 2024-12-26]. Dostupné online. 
8. Název Zlínský kraj zůstane. iDNES.cz [online]. 2001-03-28 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
9. ČSÚ - Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v roce 2009. www.czso.cz [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-08. 
10. LAPČÍK, Michael. Petice: nechceme KSČM na kraji. Slovácký deník. 2012-11-05. Dostupné online [cit. 2020-05-04]. 

Související články

• Valašsko
• Mikroregiony ve Zlínském kraji
• Seznam hradů ve Zlínském kraji
• Seznam rozhleden ve Zlínském kraji
• Seznam zámků ve Zlínském kraji
• Seznam tvrzí ve Zlínském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlínský kraj na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Zlínský kraj ve Wikislovníku
• Krajský úřad
• Český statistický úřad o kraji
• Adresy v kraji Archivováno 26. 10. 2004 na Wayback Machine.
• Adresář úřadů v kraji
• Portál veřejné správy
• Portál E-PUSA Archivováno 2. 5. 2005 na Wayback Machine.
• Databáze firem Zlínského kraje
• Fotogalerie, památky a další informace o Zlínském kraji Archivováno 17. 7. 2011 na Wayback Machine.

Portály: Morava