Částečně odlesněný členitý hřbet se větví na zalesněné rozsochy; ty se táhnou od Lyského průsmyku na jihozápadě po Makovský průsmyk na severovýchodě v délce cca 30 km. Hluboké Papajské sedlo odděluje na jihu hlavní hřeben od izolovaného vrcholu Makyta (923 m n. m.). Na severu je součástí Javorníků skupina Lemešné (950 m n. m.).
Česká část Javorníků se dělí na dva geomorfologické celky:
Ráztocká hornatina, která je rozlohou větší, vyšší a nachází se na severu
Ve vyšších polohách Javorníků převládají horské smrčiny s občasným výskytem jedle, níže ve svazích se částečně dochovaly původní bukové a jedlobukové lesy. V lesích se vyskytují velké šelmy včetně rysa, vlka a medvěda, které ze Slovenska přecházejí i na Moravu.
Na českém území jsou Javorníky součástí CHKO Beskydy, na slovenském pak Chráněná krajinná oblast Kysuce; na obou stranách hranice je také celá řada maloplošných chráněných území.
Na mnoha místech v severovýchodní části pohoří vyvěrají minerální prameny. Některé jsou chráněné jako přírodní památky – např. pramen Vajcovka, pramen U Vojtov; ten se vyznačuje nepravidelnými úniky metanu.
Javorníky patří k vyhledávaným turistickým oblastem. Je zde celá řada pěších tras, několik naučných stezek a cyklotrasy pro horská kola. V zimě je hlavní hřebenová trasa s dalekými rozhledy oblíbeným cílem běžkařů; k hlavním střediskům sjezdového lyžování patří Kasárna pod Veľkým Javorníkem, Portáš a Kohútka.
Odkazy
Reference
↑Skály a skalní města v ČR. Pulčinské skály [online]. JN [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.