Název Holešova původně znělo Holešovici, bylo to pojmenování obyvatel osady, které bylo odvozeno od osobního jména Holeš a znamenalo „Holešovi lidé”. Od 13. století mělo v písemných pramenech jméno vždy podobu Holešov.[4][pozn. 1]
Historie
Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. Jantarové stezky. V katastru dnešního Holešova byla objevena neolitická osada, tj. sídlo trvalé povahy nejstarších zemědělců (asi 7–6 tis. let př. n. l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (asi 2000 př. n. l.).
První písemná zmínka pochází z roku 1141 [pozn. 2] a vztahuje se k osadě jménem Golesouicí (tj. Holešovici). Už v roce 1275 se obec uvádí jako Holesow.[6] Obec byla původně biskupským majetkem, za Přemyslovců ale byla povýšena na městečko a později (1322) na město. Měšťanské domy na náměstí mají zachované gotické a renesanční sklepy, nejstarší spolehlivě datovaný do roku 1480.[7] Někdy před rokem 1371 Holešov získal Matouš ze Šternberka, který byl zakladatelem lukovské a holešovské větve pánů ze Šternberka. Šternberkové drželi město až do roku 1574. V časech reformace byl rušným centrem Jednoty bratrské i luteránů. Katolický Holešov však byl při vpádu Lisovčíků na Moravu ušetřen, přestože okolí bylo vypleněno. V letech 1616–1620 byl posledním působištěm Jana Sarkandera (budoucího světce) před tím, než byl zatčen u Troubek pro zemězradu a umučen v Olomouci. O radostech a strastech třicetileté války informuje zachovalý deníček holešovského měšťana. Poté Holešov získal pobělohorský zbohatlík a zemský hejtman Jan z Rottalu a učinil jej svou rezidencí a jeho nástupci pak významným kulturním centrem. Po smrti Jana z Rottalu panství zdědil jeho vzdálený příbuzný Jan Kryštof, jenž zde v letech 1689–1690 nechal vybudovat pivovar se sladovnou.[8] Majetek zdědil vzdělaný a uměnímilovný František Antonín z Rottalu (1717–1762)[9], který raně barokní zámek v Holešově nechal upravit ve stylu vrcholného a pozdního baroka a provozoval zde svou dvorní kapelu. Zaměstnával mnoho hudebníků pro italskou operu, zejména skladatele a dirigenta Ignaze Holzbauera.[10] S tím souviselo velkorysé budování zámku a zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat kroměřížským zahradám.
náměstí na počátku 20. století
V meziválečné době zanechal v Holešově výrazné stopy v podobě dvou děl také slavný architekt Bohuslav Fuchs, který zde dříve studoval na gymnáziu. Holešov se též stal útočištěm ultraortodoxníchŽidů včetně několika věhlasných kabalistických učenců, což z něj v následujících staletích učinilo poutní místo ortodoxníhojudaismu, na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině Tomáš Garrigue Masaryk úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek valašský. Po vzoru průmyslové výstavy v Praze, se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní Moravě před první světovou válkou. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední protižidovský pogrom v českých zemích před druhou světovou válkou. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později změnou názvu stala Národní obec fašistická.
Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V kasárnách se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i protektorátního četnictva. Později na tuto tradici navázal komunistický režim zřízením Vysoké školy SNB, zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky Pohraniční stráže. Ještě později na tuto „tradici“ navázal demokratický režim zřízením Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Holešově[11], která je co do velikosti a rozsahu činnosti řazena mezi tři největší policejní školy v České republice. Když se 21. srpna 1968 objevily brzy ráno před kasárnami v Holešově na Kroměřížsku sovětské tanky, velitelé tamních výsadkářů je odmítli dovnitř vpustit. Gardový tankový prapor se do kasáren, ve kterých sloužilo zhruba 700 členů sedmého výsadkového pluku zvláštního určení, nedostal ani v následujících dnech. V celém Československu šlo při srpnových událostech o zcela ojedinělý čin.[12]
Přírodní poměry
Holešovská aglomerace se nachází v centru Holešovské plošiny, což je rovinatá krajina s mírným sklonem směrem k jihozápadu k řece Moravě. Půda v okolí Holešova je velmi úrodná, proto po staletí intenzivně zemědělsky využívaná a téměř bezlesá.
Demografie
Vývoj počtu obyvatel v celé dnešní aglomeraci (zahrnující i obce připojené během 20. století) i v samotném městě uvádí tabulka a graf níže:[13][14]
Místní části
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
část Holešov
3 989
4 274
4 726
5 421
5 954
6 603
6 738
6 675
7 720
7 916
8 750
8 575
8 386
7 886
7 847
Počet obyvatel
Holešov celkem
6 924
7 267
8 012
8 907
9 875
9 714
10 184
9 759
10 994
10 972
12 317
12 717
12 463
11 755
11 519
Počet domů
Holešov celkem
769
809
867
960
1 089
1 204
1 543
1 841
1 890
1 947
1 974
2 230
2 253
2 311
2 464
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Od 15. srpna 1976 do 30. června 1990 k městu patřily i Bořenovice a od 1. ledna 1986 do 30. června 1990 také Rymice.[15]
Městské symboly
Kdy byl Holešovu udělen znak, není známo. Nejstarší známé vyobrazení je na pečeti z roku 1487, zde vyobrazená věž je mnohem vyšší a užší a střílny jsou nad sebou. Pozdější vyobrazení už mají střílny vedle sebe. Barvy znaku jsou odvozeny z rodového erbu Šternberků (zlatá osmicípá hvězda v modrém poli), kteří drželi Holešov v době jeho povýšení na město. V roce 1828, kdy se Holešov vymanil ze závislosti na šlechtické vrchnosti, byla zlatá hvězda na špici věže nahrazena zlatou koulí. Současný vzhled znaku pochází z roku 1972, kdy u příležitosti 700. výročí povýšení Holešova na město odborná komise historiků a výtvarníků doporučila návrat k osmicípé hvězdě, která je esteticky působivější a v současných společenských podmínkách už nevyvolává negativní asociace poddanské závislosti.
Podoba znaku Holešova: v modrém štítě na třech stupních kvádrovaná věž se dvěma černými okny vedle sebe, cimbuřím se čtyřmi stínkami a stanovou střechou zakončenou osmihrotou hvězdou, vše zlaté.[16]
Vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3, který tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1 : 4 : 1. V modrém pruhu na třech stupních kvádrovaná věž se dvěma černými okny vedle sebe, cimbuřím se čtyřmi zuby a stanovou střechou zakončenou osmicípou hvězdou, vše žluté. Vlajka byla schválena rozhodnutím č. 46 poslanecké sněmovny 17. dubna 2009.[16]
Politika
Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 23 členy. Rada města je 7 členná a starostu města doplňují dva místostarostové.
Josef Drásal, který v Holešově žil a zemřel, dal jméno nejobtížnějšímu bikemaratonu ČR, který každoročně startuje z holešovského náměstí a končí v zámecké zahradě.[18] Poválečná existence civilního letiště přinesla Holešovu několik mistrů světa ve sportovním parašutismu.[zdroj?] V Holešově se také nachází Kynologický klub, který se věnuje výcviku psů, agility a obranám, popř. dalšímu výcviku.[zdroj?]
↑V nejstarším písemném dokladu je latinizovaná podoba názvu Golesouici; ještě neprovedena pravidelná hlásková změna g > h). Pozdější změna přípony z -ici/-ice na -ov je doložena také u měst Jimramova, Prostějova, Tišnova.
↑Nejstarší zmínka o Holešovu je v listině biskupa Jindřicha Zdíka, která není datována. Její časové zařazení je předmětem historických sporů, např. 1131, 1134, 1136, 1141)[5]
↑HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Holešov, s. 272.
↑Listina biskupa Zdíka, 1141 [online]. VedutaART [cit. 2017-12-17]. Dostupné online.
↑LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 328. 1. vydání.
↑KLUSÁKOVÁ, Kristýna. V Holešově objevili unikátní strop, je starší než objevení Ameriky. Kroměřížský deník [online]. 11.2.2017 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online.
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 31, 493.Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
↑ Měla jsem tři krize, přiznala Sáblíková. I tak ale vyhrála bahnitý cyklistický závod. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-07-04 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie. www.farnost.biz [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑CHAMBREZ Ignác [online]. Holešov, Oficiální portál města [cit. 2023-04-25]. Dostupné online.
↑ DAEHNE Jiří. Osobnosti krnovského regionu. www.knihkrnov.cz [online]. [cit. 25-09-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2010.
↑ abPartnerská města [online]. Město Holešov [cit. 2021-12-14]. Dostupné online.
.jpg)
