Hluk (německy Hulken) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 10 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na potoce Okluky. Žije zde přibližně 4 300[1] obyvatel.
Název
Město nese svůj název (už od nejstarších dokladů) podle hlučně tekoucí vody. Jiné výklady původu jména jsou nevěrohodné.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294.
Pamětihodnosti
Strojírenství
Autopal je továrna na výrobu automobilové osvětlovací a klimatizační techniky, vyráběné v nadnárodní společnosti Hanon systems. Závod v Hluku se specializuje na chladicí a klimatizační techniku.
Tradice a spolky
Jízda králů
Město je proslaveno tradiční jízdou králů, která se koná každé tři roky první víkend v červenci. Tato lidová tradice připomíná historickou událost, kdy král Matyáš Korvín po prohrané bitvě u Uherského Brodu prchal skrze Hluk v ženském přestrojení.
V současnosti je tradice udržována stylem, kdy přes město je na opentlených a ozdobených koních vezen malý chlapec v ženském hluckém kroji v doprovodu krojovaných legrutů. Průvod je doplněn o několik stovek krojovaných občanů města, okolních obcí, zahraničních a domácích folklorních souborů.
Hudba
S jízdou králů je také spojen každoroční festival dechových hudeb (pořádán vždy v sobotu v prvním týdnu v červenci) a folklorní festival (pořádán vždy v neděli). v Hluku také působí řada dalších kapel či cimbálových muzik. Mezi nejznámější patří DH Šarovec a DH Kosenka. Dále pak CM Babica, CM Ženičky, CM Šefranica.
Soubory a spolky
V Hluku působí široké spektrum souborů, spolků, kroužků a dalších zájmových oblastí. Mezi ně kapely a cimbálové muziky patří také folklorní soubory pracující buďto při Základní škole Hluk nebo pracující za podpory města Hluk. Jmenovitě to jsou: ženský pěvecký sbor Ženičky, Mužský pěvecký sbor, Folklorní soubor Okluky, Folklorní soubor Dolňácko a dále pak dětské folklorní soubory od nejmenších to jsou DFS Košuláčci, DFS Žarůžek, DFS Hluboček. Dětské soubory pracují při ZŠ Hluk.
Esperanto
V roce 1933 byl v Hluku založen klub esperantistů (součást Svazu československých esperantistů), jehož členové udržovali korespondenční kontakty s mluvčími esperanta v mnoha zemích světa a pozvali do Hluku několik významných cestovatelů, kteří přednášeli v esperantu s tlumočením do češtiny před místním publikem (Henrik Seppik přednášel o Laponsku, Erika Seppiková o Estonsku, Joseph R. Scherer z USA o cestě po Přední Indii, černoch Kola Ajayi o Africe). Každoročně se také konaly večírky s bohatým česko-esperantským programem a v roce 1937 byla sehrána divadelní hra Jízdní hlídka s legionářskou tematikou od Františka Langera v esperantském překladu Kavaleria patrolo.[5][6][7]
Osobnosti
- Dominik Černý (1903–1973), malíř malující hlucké kroje a Hluk
- František Hořínek (1887–1977), učitel, kronikář, napsal knihu Slovácké městečko Hluk
- Jan Konstantin Kessler (1892–1943), československý legionář, plukovník zdravotnické služby (generál zdravotnické služby in memoriam), překladatel, člen Ústředního vedení Obrany národa, popravený nacisty
- František Kožík (1909–1997), spisovatel; ve svém díle Na dolinách svítá popisuje tvrz Hluk, na kterou umístil fiktivní postavu hejtmana Šarovce
- Käthe Odwody (1909–1997), rakouská odbojářka
- František Omelka, prozaik, esperantista, učitel
- Jan Smital (1896–1955), malíř
- Antonín Zelnitius, učitel, archeolog
- Stanislav Vavřínek (* 1972), dirigent[8]
Galerie
-
Nádvoří tvrze
-
Náměstí Komenského
-
Kostel svatého Vavřince
-
Památkově chráněné domky v ulici Rajčovna
-
Památkově chráněné domky v Hluku
-
Věž kostela svatého Vavřince
-
Bývalé hlucké kino (od r. 2017 ZUŠ Hluk)
-
Základní umělecká škola Hluk
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. S. 264.
- ↑ OMELKA, František. Esperanto v Hluku. Moravskoslovenské pomezí. 1938, roč. 3, čís. 6 (Hlucké číslo), s. 7.
- ↑ PLAČKOVÁ, Marie. Esperanto v Hluku. Hlucké noviny. 2007, čís. 2, s. 16–17. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ Gallery: Spolek Hluckých esperantistů[nedostupný zdroj]
- ↑ Český hudební slovník. slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.
Literatura
Související články
Externí odkazy
