V roce 1733 se Vilém stal rytířem Podvazkového řádu. V roce 1739 zdědil území náležející formálně linii Nassau-Dillenburg, v roce 1743 zdědil i území linie Nassau-Siegen.
V dubnu roku 1747 vpadla do Flander francouzská armáda. S cílem potlačit vnitřní konflikty mezi různými frakcemi byl Vilém jmenován dědičným generálním místodržitelem všech sedmi Sjednocených provincií (jak v mužské, tak v ženské linii). Vilém spolu s rodinou přesídlil z Leeuwarden do Haagu. Přestože měl do té doby jen málo zkušeností se záležitostmi správy a vlády, získal záhy u Holanďanů značnou popularitu. Zrušil dodatkové daně, které dávaly příležitost k nelegálnímu obohacování. Stal se generálním ředitelem Vereenigde Oostindische Compagnie (Nizozemská Východoindická společnost) a podporoval nejbohatší vrstvu, což ještě více prohloubilo rozdíly mezi bohatými a chudými.
Vilém zastával úřad generálního místodržícího celého Nizozemí až do své smrti v roce 1751 v Haagu.