Jako většina arcivévodů měl i Karel Salvátor vojenské vzdělání, zaměřil se však na dělostřelectvo. Od roku 1858 byl generálním inspektorem dělostřelectva v Toskánsku. Po zrušení velkovévodství a nuceném odchodu ze země působil ve službách c. k. armády a podílel se na bojích proti Francouzům a Piemonťanům. Od roku 1860 vykonával funkci plukovníka a stal se majitelem 77. pěšího pluku a od roku 1866 byl polním podmaršálkem.
Vojenské vynálezy
Karel Salvátor byl aktivní v inovacích vojenských zbraní. V této oblasti se stal autorem několika vynálezů, mezi něž patří:
kombinovaná kulová a broková opakovačka z roku 1884
Roku 1886 byl spolutvůrcem vynálezu pušky – 11milimetrové mitrailleusy, na které spolupracoval s baronem Georgem von Dormusem a jejíž výroba probíhala ve Škodových závodech; byla postupně vylepšována a vznikly zbraně známé jako Salvator-Dormus:
Škoda MG model 1902
8milimetrová Škoda MG model 1909
Škoda MG model 13
V současnosti jsou tyto zbraně umístěny ve vídeňském Vojenskohistorickém muzeu. Mezi další koníčky Karla Salvátora patřila hydrotechnika a architektura.
František Salvátor (21. srpna 1866 – 20. dubna 1939), rakouský arcivévoda,
⚭ 1890 Marie Valerie Habsbursko-Lotrinská (22. dubna 1868 – 6. září 1924), arcivévodkyně a císařská princezna, uherská, chorvatská, česká a toskánská princezna
Ferdinand Salvátor (2. června 1888 – 28. července 1891)
Literární podoba
Jako literární postava se vyskytuje v románu „Sličná hraběnka Wedelová. Román jedné pruské lásky“ (něm. Die schöne Gräfin Wedel. Roman einer Liebe in Preussen, Mnichov 1974 ) od F. Lützkendorfa v důležité roli jako konstruktér střelných zbraní a jako milovník rozvedené hraběnky Elisabeth von Wedel.
S: také španělský infant T: také toskánský princ M: také modenský princ P: také portugalský infant B: také belgický princ kurzívou jsou rakouští panovníci
Leopold Amedeo* • Maxmilián* • Leopold* • Konstantin Salvátor* • Pavel Salvátor*
toskánští velkovévodové kurzívou, ** titulární toskánští velkovévodové, * rakouští arcivévodové; Ferdinand IV. Toskánský byl posledním skutečným toskánským arcivévodou, jeho nástupci již jen drží titul zaniklého státu