Maria Teresa da Imaculada Conceição Fernanda Eulália Leopoldina Adelaide Isabel Carolina Micaela Rafaela Gabriela Francisca de Assis de Paula Gonzaga Inês Sofia Bartolomeu dos Anjos de Bragança e Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Narodila v Bavorsku se jako druhá dcera portugalského vévody a vzdorokrále z let (1826–1834) Michala I. a jeho ženy Adelaidy z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu. Z otcovy strany byla vnučkou Jana VI. Portugalského. Celé její jméno bylo Maria Teresa da Imaculada Conceição Fernanda Eulália Leopoldina Adelaide Isabel Carolina Micaela Rafaela Gabriela Francisca de Assis e de Paula Gonzaga Inês Sofia Bartolomea dos Anjos de Bragança. Dětství a mládí prožila v Bavorsku.
V roce 1873 se stala třetí manželkou rakouského arcivévody Karla Ludvíka (1833–1896), bratra císaře Františka Josefa I. Novomanželé byli oddáni mohučským biskupem Kettelerem.[1] Marie Tereza porodila dvě dcery, které vychovávala spolu se čtyřmi dětmi svého muže, které měl z předchozího manželství s neapolsko-sicilskou princeznou Marií Annunziatou. Stala se vlídnou a chápající matkou osiřelým dětem, jež vlastní matku kvůli její nemoci ani pořádně nepoznaly a jež k Marii Tereze úzce přilnuly. Marie Tereza byla velmi krásná a měla několik ctitelů, mezi něž patřil také korunní princRudolf.[1]
První dáma u dvora
Po tragické smrti price Rudolfa v roce 1889 se následníkem trůnu stal manžel Marie Terezy Karel Ludvík a ona se „po císařovně“ stala první dámou u dvora a zůstala jí i jako vdova. Po smrti císařovny Sisi se dokonce spekulovalo o jejím možném sňatku s ovdovělým Františkem Josefem.[1] Svého nevlastního syna Františka Ferdinanda podporovala při jeho vážné nemoci a stála při něm i při prosazování morganatického sňatku s českou hraběnkou Žofií Chotkovou. Když si František Ferdinand přes odpor císaře Františka Josefa Žofii Chotkovou bral, jako jediné příslušnice císařského domu se na svatbě účastnily právě Marie Tereza se svými dvěma dcerami. Také svého třetího nevlastního syna Ferdinanda Karla se zastávala při jeho volbě nevěsty nearistokratického původu, ale neuspěla. Jako jediná z rodiny chodila za arcivévodou Otou, když onemocněl syfilidou. Za jejího přispění se uskutečnil i sňatek její neteře Zity Bourbonsko-Parmské s pozdějším císařem Karlem I.
* také infantka španělská a arcivévodkyně rakouská ** také císařská princezna brazilská *** také princezna sasko-kobursko-gothajská, vévodkyně saská ◙ také princezna z Braganzy ¤ titul odebrán v roce 1920, protože manželství jejích rodičů bylo považováno za nedynastické ƒ prohlašuje se za infantku
Regina Sasko-Meiningenská • Markéta Savojská-Aosta*** • Anna Eugénie Arenbergová • Yolanda z Ligne • Xenia Czernicheva-Besobrasova • Anna Gabriela z Wrede • Helena z Toerring-Jettenbach • Ludmila z Gallen • Laetitia z Arenbergu** • Margaret Kálnoky von Köröspatak** • Maria Espinosa de los Monteros** • Valerie z Podstatzky-Lichtenstein** • Freiin Eva Antonia von Hofmann** • Anna Amelie ze Schönburg-Waldenburg** • Hedvika z Lichem-Löwenburg** • Freiin Edith von Sternbach** • Margarite z Hohenbergu • Marie Christine von Hatzfeldt-Dönhoff • Eugenia de Calonge • Freiin Maria Theresia von Gudenus
* také španělská infanta sňatkem, ** také toskánská princezna sňatkem, *** také modenská princezna sňatkem
