Vývod je nejpoužívanější forma genealogické tabulky, respektive způsob genealogického bádání. Zahrnuje všechny předky výchozí osoby (střena), tj. její rodiče, prarodiče, rodiče prarodičů a tak dále.
Charakteristika
Při vytváření vývodu se postupuje zpět do minulosti po všech jeho liniích, a to jak mužských (po meči), tak i ženských (po přeslici). Vývod bývá v současnosti často zobrazován v podobě stromu, kdy je výchozí osoba umístěna v jeho kořenech a její předci se od ní rozvíjejí do koruny.
V případě, že byly ve farnostech, kde je vývod zpracováván, pečlivě vedeny matriční knihy, je možné ho vypracovat do 17. století. Pokud jsou k dispozici další archivní zdroje, je možné některé linie dovést ještě hlouběji do minulosti. Pravděpodobnost úspěchu bádání závisí především na existenci a dostupnosti archivních fondů.
Vývod podle generací
Čtyři generace – vývod z osmi předků
Pět generací – vývod ze 16 předků
Šest generací – vývod ze 32 předků
Sedm generací – vývod ze 64 předků
Osm generací – vývod ze 128 předků
Počet předků roste s počtem generací geometrickou řadou, v níž se v každé další generaci zdvojnásobuje počet rodičů té předchozí. Rostoucí počet předků nutně vede k tomu, že jsou někteří z nich ve vývodu obsaženi několikrát, což na druhou stranu počet jednotlivých předků snižuje. Tomuto jevu se říká ztráta předků.
Odkazy
Literatura
Peterka, Josef. Cesta k rodinným kořenům. Praha: Libri, 2006. ISBN80-7277-307-0.
Pohanka, Henry. Sám proti toku času. Liberec: Dialog, 2002. ISBN80-85843-62-5.
Řičař, Kristoslav. Občanská genealogie. Praha: Ivo Železný, 1999. ISBN80-240-1080-1.