Marie Anna se narodila v Římě v Palazzo Colonna jako dcera Viktora Emanuela I. a jeho manželky Marie Terezie, vnučky uherské a české královny Marie Terezie. Měla také sestru dvojče, rovněž Marii Terezii, která se později provdala za parmského vévodu Karla II. Obě sestry pokřtil papež Pius VII. V Palazzo Braschi je stále k vidění obraz tohoto křtu. Marie Anna zůstala po celý život velmi zbožná.
Mládí prožila na Sardinii, kam se přestěhoval královský dvůr jejího otce před vojsky císaře Napoleona. Dne 12. února 1831 (per prokuratio) se v Turíně provdala za uherského krále (spoluvládce s otcem) a následníka rakouského trůnu Ferdinanda I. Dne 27. února byl pár oddán už osobně ve Vídni, v kapli olomouckého arcibiskupa Rudolfa.
Marie Anna ovšem spíše než skutečnou manželkou byla Ferdinandovou ošetřovatelkou. Manželé si byli oddaní, ale neměli žádné potomky.
Roku 1835, po nástupu Ferdinanda na pozici jeho otce, se stala rakouskou císařovnou. Dne 12. září 1836 byla v Praze korunována českou královnou. Stala se tak poslední korunovanou českou královnou. Některá svá díla věnovali císařovně Joseph Lanner, Johann Strauss starší a Johann Strauss mladší.
Po abdikaci
Ačkoliv pobývala po zbytek života v rakouských korunních zemích, po manželově abdikaci v roce 1848 žili v Praze, nikdy se nenaučila německy, ani česky. Marie byla stále titulována jako císařovna. Zimy trávila s manželem na Pražském hradě, léta v Zákupech.[1]
Maria Anna Savojská zemřela v Praze, pohřbena je vedle manžela v hrobu 63 v císařské kryptě ve Vídni.
↑Michael Polák. Před 130 lety zemřela Marie Anna Savojská, královna ze Zákup. Českolipský deník [online]. 2014-05-05 [cit. 2014-05-06]. Dostupné online.
Literatura
Friedrich Weissensteiner, Die österreichischen Kaiserinnen, Piper 2005