PROFILBARU.COM

Robert I. Parmský
Robert I. Parmský
Narození	9. července 1848; Florencie
Úmrtí	16. listopadu 1907 (ve věku 59 let); Lucca
Místo pohřbení	Tenuta Reale
Povolání	aristokrat
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna
Choť	Marie Pia Neapolsko-Sicilská (od 1869); Marie Antonie z Braganzy (od 1884)
Děti	Marie Luisa Bourbonsko-Parmská; Jindřich Bourbonsko-Parmský; Josef Bourbonsko-Parmský; Eliáš Parmský; Sixtus Bourbonsko-Parmský; František Xaver Bourbonsko-Parmský; … více na Wikidatech
Rodiče	Karel III. Parmský a Luisa Marie Terezie z Artois
Rod	Bourbonsko-Parmští
Příbuzní	Jindřich Bourbonsko-Parmský, Markéta Bourbonsko-Parmská a Alice Bourbonsko-Parmská (sourozenci); Boris III. Bulharský, Kyril Bulharský, Jevdoxie Bulharská a Naděžda Bulharská (vnoučata)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert I. Parmský (9. července 1848, Florencie – 16. listopadu 1907, Lucca) byl hlava parmské větve Bourbonské dynastie a poslední vládnoucí vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle. Jedním z jeho mnoha potomků byla poslední rakouská císařovna a uherská královna Zita.

Původ

Narodil se z manželství parmského vévody Karla III. s Luisou Marií Bourbonskou. Matka byla po otci Karlu Bourbonském vnučkou francouzského krále Karla X. a po matce Marii Karolíně vnučkou krále obojí Sicílie Františka I. a pravnučkou císaře Leopolda II. Jeho otec přišel na svět z manželství etrurského krále Karla Ludvíka s Marií Terezou Savojskou a byl tak vnukem etrurijského krále Ludvíka I., španělského krále Karla IV. a sardinského krále Viktora Emanuela I.

Robert měl tři sourozence. Starší sestru Markétu (1847–1893), která se provdala za madridského vévodu a titulárního krále francouzského a španělského Karla Mariu Bourbonského, a dva mladší sourozence. Alice (1849–1935) se stala manželkou titulárního toskánského vévody Ferdinanda IV. a Jindřichovi (1851–1905) náležel titul hraběte z Bardi.

Vláda

Na vévodský stolec nastoupil poté, co byl jeho otec roku 1854 zabit. Bylo mu tehdy teprve šest let, proto fakticky vládla jeho matka Louisa Marie Terezie z Artois, sestra hraběte ze Chambord, jako regentka. Vévodkyně schvalovala některé z mnoha reakcionářských spolupracovníků svého muže, byla však překvapena mazziniovským hnutím z července 1854 a přešla na tvrdě represivní politiku, která vedla až k druhé válce za nezávislost.

Roku 1859, při vypuknutí druhé války za nezávislost, byl Robert ve svých jedenácti letech sesazen a jeho matka se raději rozhodla evakuovat rodinu do Lombardska-Benátska, v očekávání, že boje brzo skončí. Následoval smír z Villafranca, po němž Sardinské království, (po plebiscitu z roku 1860), anektovalo Parmské vévodství s městem Parmou i Toskánsko, aby tak vytvořilo větší společný útvar Italské království.

Život bez koruny

I přes ztrátu trůnu Robert a jeho rodina disponovali významným dědictvím, například soukromým vlakem čítajícím více než tucet vozů, vlastním zámkem ve Schwarzau am Steinfeld poblíž Vídně, sídlem Villa Pianore v Toskánsku a honosným zámkem Chambord ve Francii.

Robert I. zemřel ve Viareggiu roku 1907. Necelé čtyři měsíce po jeho smrti v roce 1907, bylo šest dětí z jeho prvního manželství shledáno právně nezpůsobilými, a byli svěřeni jeho vdově vévodkyni Marii Antonii. Přesto se Robertovým dědicem stal Eliáš, vévoda z Parmy (1880-1959), jeho mladší syn z jeho prvního manželství.

Někteří z jeho synů sloužili v ozbrojených složkách Rakouska jiní v armádě Belgie.

Rodina

Dne 5. dubna 1869 se na zámku San Martino u Luccy oženil s princeznou Marií Piou (1849–1882), dcerou bývalého krále obojí Sicílie Ferdinanda II.. Z manželství se narodilo 12 dětí, z nichž však polovina trpěla mentálním postižením, dvě zemřely krátce po narození, a porod posledního nepřežilo dítě ani matka. Následnictví pokračovalo po linii syna Eliáše Roberta.

Robertovou druhou ženou se pak 15. října 1884 na zámku Fischhorn v Zell am See stala dcera sesazeného portugalského krále Michala I., Marie Antonie z rodu Braganzů. Marie Antonie dala život dalším 12 dětem, z nichž se nejvíce proslavila dcera Zita, která se provdala za pozdějšího rakousko-uherského panovníka Karla I..

Děti s Marií Piou Bourbonskou

Maria Luisa (1870–1899) ∞ 1893 bulharský car Ferdinand I. Bulharský
Ferdinand Maria (5. března 1871 – 14. dubna 1871)
Luisa Marie (1872–1943), mentálně postižená
Jindřich Maria (1873–1939), mentálně zaostalý, titulární parmský vévoda (1907-39)
Marie Imakuláta (1874–1914), mentálně postižená
Josef Maria (1875–1950), mentálně zaostalý, titulární parmský vévoda (1939–50)
Marie Tereza (1876–1959), mentálně postižená
Marie Pia (1877–1915), mentálně postižená
Beatrice (1879–1946) ∞ 1906 hrabě Peter Lucchesi Palli
Eliáš Robert (1880–1959), titulární parmský vévoda (1950–59), vykonával funkci hlavy rodu i místo svých nemocných starších bratrů, ∞ 1903 arcivévodkyně Marie Anna Rakouská
Marie Anastázie (25. srpna 1881 – 7. září 1881)
August (*/† 22. září 1882), zemřel při narození společně s matkou