Parmské vévodství (italskyDucato di Parma), od roku 1556Vévodství Parmy a Piacenzy (italskyDucato di Parma e Piacenza), byl samostatný stát vzniklý roku 1545 v severní Itálii osamostatněním území na jih od řeky Pád od Milánského vévodství. K faktickému sjednocení Parmy a Piacenzy došlo v osobě vévody Ottavia Farnese. V době Bourbonsko-parmské dynastie došlo k dalšímu rozšíření a stát byl znám také jako Vévodství Parmy, Piacenzy a Guastally (latinskyDucatus Parmae, Placentiae et Guastallae, italskyDucato di Parma, Piacenza e Guastalla).
Habsburkové však v Parmském vévodství vládli jen do roku 1748, kdy je Cášský mír přiřkl zpět Bourbonům v podobě nového vévody z Parmy Filipa, mladšího bratra Karla Španělského. Filip jako vévoda se tak stal zakladatelem parmské větve bourbonské dynastie.
Roku 1815 bylo Vévodství Parmy a Piacenzy obnoveno Vídeňským kongresem, který jej přiřkl jako odstupné manželce sesazeného Napoleona Bonaparta, Marii Luise Habsburské, která zde po vládla se svým milencem (později manželem) hrabětem Neippergem. Potřetí se provdala po Neippergově smrti, za francouzského hraběte Charlese René z Bombelles (1785–1856). Stát byl přejmenován na Vévodství Parmy, Piacenzy a Guastally a tento název mu zůstal po zbytek jeho existence.
Po smrti Marie Luisy roku 1847 se k vládě navrátila parmská větev Bourbonů, která zatím vládla v malém Vévodství Lucca. Bourbonská dynastie vládla do roku 1859, kdy byli vyhnáni revolucí, která následovala po sardinském vítězství nad Rakouskem ve válce za italskou nezávislost.