2020
Demografický vývoj v Česku 2020 Střední stav obyvatel 10 700 155 Narození 110 200 Zemřelí 129 289 Přirozený přírůstek –19 089 Přírůstek stěhováním 26 927 Celkový přírůstek 7 838
Rok 2020 (MMXX ) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný . V Česku měl 251 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků , z toho 11 jich připadalo na mimovíkendové dny; letní čas začal v neděli 29. března ve 2.00 hodin SEČ a skončil v neděli 25. října ve 3.00 hodin SELČ. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5780 a 5781, dle islámského kalendáře 1441 a 1442.
Události
Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 2020
Česko
3. února – Česká vláda , v souvislosti s epidemií koronaviru SARS-CoV-2 , vydala zákaz přímých letů mezi Českem a Čínou od 9. února .
8. února – V pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze proběhla slavnostní kanonizace svatých českých novomučedníků .
12. února – Stanislav Křeček byl zvolen novým ombudsmanem .
19. února – Senátorky a senátoři zvolili svým novým předsedou Miloše Vystrčila .
1. března – Byly potvrzeny první tři případy nakažení koronavirem SARS-CoV-2 v České republice
10. března – Česká vláda se rozhodla zakázat od 10. března všechny akce s účastí nad 100 lidí a od 11. března uzavřít české základní, střední, vyšší odborné i vysoké školy do odvolání kvůli snaze zpomalit šíření koronaviru SARS-CoV-2 .
12. března – Vláda kvůli koronaviru vyhlásila nouzový stav .
14. března – Vláda kvůli pandemii koronaviru s platností od ranních hodin rozhodla o zákazu maloobchodního prodeje s výjimkou prodejen potravin , lékáren , drogerií , čerpacích stanic a některých dalších.
15. března – Vláda před půlnocí oznámila zákaz volného pohybu na území ČR, omezení či zákaz některých služeb, aktivovala Ústřední krizový štáb , odložila termín daňových přiznání .
16. března – Hygienici rozhodli o uzavření obcí Litovel , Uničov , Červenka a dalších nejméně na 14 dní v návaznosti na pandemii covidu-19.
18. března – Česká vláda zakázala vycházení bez roušky či jiné ochrany nosu a úst s platností od půlnoci na čtvrtek.
22. března – Úřady oznámily první úmrtí pacienta s nemocí covid-19 v Česku, 95letého muže hospitalizovaného ve Fakultní nemocnici Bulovka .
23. března – Česká televize v souvislosti s nouzovým stavem spustila třetí kanál určený pro seniory.
31. března – Zámek Kynžvart a Osada Baba společně s Kolonií Nový dům byly Evropskou komisí zařazeny do seznamu významných památek s označením Evropské dědictví .
3. dubna – Městská část Praha 6 sundala z pomníku sochu maršála Koněva a uložila ji do depozitáře.
7. dubna – Poslanecká sněmovna PČR schválila prodloužení nouzového stavu v zemi v souvislosti s pandemií covidu-19 do 30. dubna .
28. dubna – Poslanecká sněmovna PČR schválila prodloužení nouzového stavu kvůli epidemii onemocnění covid-19 do 17. května .
1. května – V pražských Řeporyjích byl za účasti starosty Pavla Novotného odhalen památník příslušníkům Ruské osvobozenecké armády .
3. května – Začala vysílat stanice CNN Prima News , česká verze americké zpravodajské skupiny a stanice CNN .
20. května – Předsedou Nejvyššího soudu ČR byl jmenován Petr Angyalossy .
27. května – Poslanecká sněmovna zvolila do Rady České televize ekonomku Hanu Lipovskou , novináře Pavla Matochu a moderátora Luboše Xavera Veselého .
4. června – Na Staroměstském náměstí v Praze byla vztyčena replika Mariánského sloupu strženého při nepokojích provázejících vznik Československa v roce 1918.
5. června – Česká vláda kvůli ricinové kauze vyhostila dva ruské diplomaty pracující podle českých úřadů pro ruské tajné služby.
3. července – Kvůli šíření koronaviru v dolech Darkov , ČSM-Sever a ČSM-Jih uzavřela společnost OKD všechny své doly na 6 týdnů.
14. července – Nejméně třicet zraněných a jednoho mrtvého si vyžádala železniční nehoda na trati 011 před stanicí Český Brod .
17. července – Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a krajští hygienici nařídili kvůli šíření koronaviru pro celý Moravskoslezský kraj znovu povinné nošení roušek ve veřejné dopravě a vnitřních prostorách, restaurace a bary musí být od 23:00 do 8:00 uzavřené a hromadné akce se bude moci účastnit maximálně 100 lidí, a to s okamžitou platností.
8. srpna – Vypukl požár panelového domu v Bohumíně , který si vyžádal 11 obětí.
11. srpna – Do Prahy přicestoval americký ministr zahraničí Mike Pompeo .
17. srpna – Rada vlády pro zdravotní rizika oznámila, že by od 1. září 2020 má v Česku kvůli pandemii covidu-19 začít platit povinnost nosit roušky ve veřejných vnitřních prostorách, v prostředcích dopravy a na vnitřních hromadných akcích.
29. srpna – Předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil odletěl s delegací na návštěvu Tchaj-wanu .
2. září – Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová byla pozitivně testována na koronavirus SARS-CoV-2 a umístěna do domácí izolace.
21. září – Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rezignoval z funkce ministra zdravotnictví, prezident Miloš Zeman do této funkce jmenoval Romana Prymulu .
24. září – Únik kyanidu usmrtil veškeré vodní organismy 38 kilometrové části toku řeky Bečvy . Rybáři odvezli do kafilérií přes 30 tun mrtvých ryb.
2. –3. října – V Česku proběhly krajské a senátní volby .
4. října – Piková dáma od Toyen se stala s hodnotou 78,65 milion korun nejdražším vydraženým obrazem v České republice.
9. října – Vojtěch Filip , předseda KSČM , rezignoval na svou funkci kvůli výsledkům proběhlých krajských voleb .
23. října – Premiér Andrej Babiš vyzval k rezignaci ministra zdravotnictví Romana Prymulu a místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka . Reagoval tak na jejich schůzku v restauraci, která měla být podle vládního nařízení zavřená. Prymula odstoupit odmítl, Faltýnek rezignoval.
26. října – Vláda s účinností od 28. října omezila volný pohyb osob mezi časy 21.00 až 4.59. Dále byl zakázán maloobchodní prodej každý den mezi časy 20.00 až 00.59, v neděli úplně. Tato opatření by měla platit do 3. listopadu.
27. října – Do řeky Bečvy unikl nikl z kanálu v Juřince ve Valašském Meziříčí .
28. října
29. října – Novým ministrem zdravotnictví České republiky byl jmenován Jan Blatný .
30. října – Vláda ČR se souhlasem Poslanecké sněmovny prodloužila nouzový stav do 20. listopadu 2020.
14. listopadu – Herecká asociace udělila přes online stream 27. výroční Ceny Thálie 2020 za mimořádné výkony a celoživotní mistrovství v oblastech jevištního umění.
18. listopadu – Po odvolání dozorčí komise České televize Radou ČT rezignovali na své funkce předseda Rady René Kühn i místopředseda Jaroslav Dědič .
19. listopadu
23. listopadu
24. listopadu – Do řeky Bečvy unikla neznámá chemikálie.
5. prosince – Vládní odborná komise doporučila ukončení využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038 . Termín byl zvolen tak, aby se podařilo zachovat energetickou soběstačnost a stabilitu přenosové soustavy státu.
16. prosince – Novým předsedou Rady České televize se stal novinář Pavel Matocha .
17. prosince – Na seznam děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO byla zapsána ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel z Poniklé na Krkonošsku .
22. prosince – Poslanecká sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do 22. ledna 2021, schválila taktéž daňový balíček, který ruší superhrubou mzdu .
26. prosince – Do Česka dorazila z belgického Puursu dodávka s 9750 dávkami vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 vyvinutá firmami Pfizer a BioNTech . Přivezena byla do Fakultní nemocnice v Motole , odkud byla převezena do dalších tří pražských a dvou brněnských nemocnic.
27. prosince – V Česku začalo očkování proti covidu-19 . Mezi prvními, kteří vakcínu obdrželi jsou premiér Andrej Babiš , ministr zdravotnictví Jan Blatný a válečná veteránka Emilie Řepíková .
28. prosince – Kolínskou elektrárnu zasáhl silný požár.
Svět
1. ledna
3. ledna – Americké ozbrojené síly zaútočily na konvoj proíránských milic nedaleko Mezinárodního letiště Bagdádu . Při útoku byl zabit íránský generál Kásim Sulejmání , velitel Jednotek Quds a velitel iráckých Lidových mobilizačních sil Abú Mahdí Muhandis.
9. –22. ledna – III. zimní olympijské hry mládeže ve švýcarském Lausanne
14. ledna – Společnost Microsoft ukončila rozšířenou podporu operačního systému Windows Server 2008 , Windows Server 2008 R2 a Microsoft Windows 7 .
23. ledna – Čína nařídila karanténu města Wu-chanu , ohniska koronaviru SARS-CoV-2 .
24. ledna – Tureckou provincii Elazig zasáhlo zemětřesení .
30. ledna – Světová zdravotnická organizace vyhlásila probíhající epidemii koronaviru SARS-CoV-2 za globální stav zdravotní nouze .
31. ledna – Spojené království vystoupilo z Evropské unie.
8. února – Nejméně 20 lidí bylo zabito při útoku střelce na nákupní centrum v thajském městě Nakhon Ratčasima .
9. –10. února – Část Evropy zasáhla bouře Sabine
19. února – Při útoku na dva „šíša bary“ ve městě Hanau nedaleko Frankfurtu nad Mohanem zemřelo nejméně 9 lidí. Policie pak střelce našla doma mrtvého.
24. února – Výrazný nárůst případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 oznámila oblast severní Itálie . Bylo nakaženo již 224 osob, zemřelo 7 lidí, státem vyhlášená karanténa izolovala 11 obcí s více než 50 000 obyvatel.
29. února
4. března – V důsledku epidemie koronaviru SARS-CoV-2 rozhodla italská vláda o uzavření všech škol a univerzit v období 5.–15. března a pořádání všech sportovních utkání a soutěží bez diváků po celý měsíc.
8. března – Italský premiér Giuseppe Conte nařídil izolaci Lombardie a 14 dalších provincií jako opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 .
10. března – Původní karanténa pro 14 regionů Itálie byla rozšířena na celý stát.
11. března
17. března
18. března – Evropská vysílací unie ohlásila zrušení Eurovision Song Contest 2020 v nizozemském Rotterdamu z důvodu pandemie nového typu koronaviru .
21. března – Mezinárodní federace ledního hokeje zrušila kvůli probíhající pandemii 84. ročník Mistrovství světa v ledním hokeji ve Švýcarsku .
22. března – Chorvatské hlavní město Záhřeb postihlo silné zemětřesení .
24. března – Kvůli probíhající pandemii koronaviru bylo odloženo konání letních olympijských her v Tokiu na rok 2021.
27. března – Severní Makedonie se stala 30. členem NATO .
6. dubna – Zvláštní trestní soud odsoudil k trestu 23 let vězení Miroslava Marčeka , který se přiznal k dvojnásobné vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové
8. dubna – Čína ukončuje karanténu města Wu-chanu .
16. dubna – Vladimir Putin oznámil, že vojenská přehlídka na Rudém náměstí plánovaná na 9. květen ke Dni vítězství se odkládá kvůli pandemii koronaviru .
20. dubna – Benjamin Netanjahu ze strany Likud a Binjamin Ganc z koalice Modrobílá uzavřeli dohodu o společné vládě s cílem ukončit politickou krizi a vyhnout se dalším předčasným volbám.
27. dubna – Čínská vláda zakázala plagiáty, napodobeniny, imitace a kopie designů zahraničních budov.
1. května – Po masakru v provincii Nové Skotsko byl v Kanadě zakázán prodej a používání útočných zbraní.
16. května – Eurovision: Europe Shine a Light
26. května – Kostarika jako první středoamerická země uzákonila stejnopohlavní manželství .
29. května – Epicentrum pandemie covidu-19 se přesunulo do států Latinské Ameriky . Brazílie zaznamenala za poslední dny nejvyšší přírůstky nakažených i obětí, výrazný postup epidemie hlásily i Mexiko , Peru a Chile .
30. května
3. června – Z tepelné elektrárny v sibiřském Norilsku unikly do řeky Ambarnaja tisíce tun nafty . Prezident Vladimir Putin proto vyhlásil nouzový stav .
5. června – Jednotky věrné Vládě národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže dobyly město Tarhúna , čímž ukončily obléhání libyjského hlavního města Tripolis silami polního maršála Chalífy Haftara .
10. června – Švédsko ukončilo vyšetřování vraždy Olofa Palmeho . Hlavní podezřelý zemřel před dvaceti lety.
11. června – Ve slovenských Vrútkách došlo k útoku v jedné z tamních škol, kdy do školy vnikl bývalý žák, který nožem útočil na pracovníky i žáky školy. Na následky zranění zemřel jeden učitel, dalších pět lidí bylo zraněno.
14. června – V řadě evropských metropolí proběhly protesty spojené se smrtí George Floyda v americkém Minneapolisu .
16. června
27. června – V zemích světa proběhl 24hodinový online Global Pride 2020 k 50. výročí prvního newyorského průvodu gay hrdosti . Kvůli pandemii covidu-19 bylo až 400 místních akcí zrušeno.
30. června – Čína přijala kritizovaný Hongkongský národní bezpečnostní zákon, který omezí autonomii města pod čínskou správou. Z důvodu bezpečností proto představitel prodemokratického hnutí Joshua Wong oznámil, že odstupuje z postu lídra.
1. července
10. července – Bulharsko a Chorvatsko se připojili k mechanismu ERM II .
12. července – Ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku zvítězil dosavadní prezident Andrzej Duda .
18. července – Katedrálu svatého Petra a Pavla v Nantes zasáhl požár, jehož pravděpodobnou příčinou bylo žhářství .
1. srpna – Ve Spojených arabských emirátech byl spuštěn první blok jaderné elektrárny na území Arabského světa , Baráka .
4. srpna – Při výbuchu v bejrútském přístavu byla poničena značná část města, zemřely desítky lidí a tisíce byly zraněny.
7. srpna – Mauricius vyhlásil environmentální stav nouze kvůli ropné skvrně unikající z japonské nákladní lodi Wakashio , která nedaleko uvízla 25. července .
9. srpna – V Bělorusku proběhly prezidentské volby . Podle výsledků vyhrál obhajující Alexandr Lukašenko , v zemi poté propukly protesty , násilně potlačované policií.
18. srpna – V Mali došlo k vojenskému převratu . Prezident Ibrahim Boubacar Keïta byl přinucen vzdát se svého úřadu.
20. srpna – Ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj upadl do kómatu po náhlé nevolnosti během letu ze Sibiře do Moskvy , podle zjištění německých lékařů byl otráven.
24. srpna – Ve wisconsinském městě Kenosha propukly nepokoje po nedělní střelbě policisty do zad Afroameričana Jacoba Blakea .
26. srpna – Světová zdravotnická organizace oznámila, že dětská obrna byla v Africe zcela vymýcena.
27. srpna – Pachatel 51 vražd při útoku na mešity v Christchurchi byl odsouzen na doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
3. září – Specializovaný trestní soud v Pezinku nepravomocně osvobodil Mariana Kočnera obviněného z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka .
10. září – Uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos byl ve středu zničen požárem, založeným pravděpodobně úmyslně samotnými běženci. Ti se volně rozutekli po ostrově, kdy nyní hrozí epidemie covidu-19 , protože u několika desítek obyvatel tábora byla nemoc pozitivně diagnostikována.
11. září
15. září – Zástupci Spojených arabských emirátů a Bahrajnu podepsali v Bílém domě ve Washingtonu dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem .
16. září – Jošihide Suga byl zvolen novým premiérem Japonska .
23. září
27. září – Arménie a Arcach vyhlásily kvůli probíhajícím střetům mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojenskými jednotkami v oblasti Náhorního Karabachu všeobecnou mobilizaci a stanné právo . Ázerbájdžán vyhlásil mobilizaci částečnou.
1. října – Slovenská vláda vyhlásila nouzový stav .
2. října
3. října – U břehů Kamčatky došlo k ekologické havárii, moře a pláže byly znečištěny ropnými produkty a fenoly .
4. října – Obyvatelé Nové Kaledonie v referendu odmítli nezávislost na Francii .
6. října – Po protestech, které následovaly po nedělních parlamentních volbách, označila Ústřední volební komise Kyrgyzstánu výsledky hlasování za neplatné.
7. října – Rusko vydalo zatykač na vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou .
9. října – Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov přijal rezignaci premiéra Kubatbeka Boronova a rozpustil vládu.
10. října
12. října – Podle předběžných výsledků zvítězil v prezidentských volbách v Tádžikistánu dosavadní prezident Emómalí-ji Rahmón .
15. října – Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov podal rezignaci.
16. října – Útočník na předměstí Paříže uřízl hlavu středoškolskému učiteli dějepisu , který žákům při vyučování ukazoval karikatury muslimského proroka Mohameda .
17. října
18. října – Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z porušování sobotního příměří v bojích o Náhorní Karabach .
20. října – Izrael uzavřel řadu smluv se Spojenými arabskými emiráty , mezi nimi dohodu o bezvízovém styku , první dohodu svého druhu s arabským státem.
22. října – Saad Harírí byl jmenován libanonským premiérem .
24. října – Súdán a Izrael se dohodly na normalizaci vzájemných vztahů.
25. října
26. října
29. října – Ve francouzském Nice došlo k teroristickému útoku na věřící v místní bazilice. Tři lidé zemřeli a několik dalších bylo zraněno. Policie pachatele postřelila a zadržela. Podle starosty města byl útočníkem islamista .
30. října
1. listopadu – Filipíny zasáhl tajfun Goni , který si vyžádal několik mrtvých.
2. listopadu
3. listopadu – Ve Spojených státech amerických končí prezidentské volby . Stávající republikánský prezident Donald Trump čelí demokratickému vyzyvateli Joe Bidenovi . Kvůli probíhající pandemii nezvykle vysoké procento voličů odvolilo v předstihu korespondenčně. Volební účast byla nejvyšší od roku 1900 , což značně prodloužilo dobu sčítání hlasů a odložilo vyhlášení celkových výsledků.
4. listopadu
5. listopadu – Kosovský prezident Hashim Thaçi rezignoval, byl zatčen a předán Kosovskému tribunálu v Haagu .
7. listopadu – Média a agentury Fox News , CNN , AP či BBC po 5 dnech sčítání hlasů označily za vítěze prezidentských voleb Joea Bidena . Republikáni zopakovali záměr napadnout hlasování u soudu.
8. listopadu
9. listopadu
10. listopadu
12. listopadu – V Tiránském průlivu se zřítil vrtulník UH-60 Black Hawk patřící pozorovatelské misi MFO . Nehodu nepřežilo 7 lidí včetně české rotmistryně Michaely Tiché.
14. listopadu – Afghánistán a pákistánskou provincii Balúčistán zasáhlo zemětřesení o síle 6,2 stupně.
15. listopadu – Povstalci z etiopské provincie Tigraj zaútočili raketami na Asmaru , hlavní město sousední Eritreje .
16. listopadu
17. listopadu – Evropská raketa Vega havarovala díky lidské chybě během startu a přitom byla zničena družice TARANIS, na jejíž palubě byla instalována řada unikátních přístrojů z produkce českých vědeckých institucí.
18. listopadu – Americká FAA povolila opětovný provoz letounu Boeing 737 MAX .
20. listopadu
24. listopadu – Čínská raketa Dlouhý pochod vynesla lunární sondu Čchang-e 5 .
25. listopadu – Zpravodajská agentura TASS informovala o rozbití teroristické buňky Islámského státu ruskou agenturou FSB . Buňka plánovala teroristické útoky v Moskvě .
27. listopadu – Při atentátu poblíž Teheránu byl zabit Mohsen Fachrízádeh , jaderný fyzik a šéf iránského jaderného programu .
30. listopadu – Britská vláda oznámila z bezpečnostních důvodů zákaz požívání komponentů od čínské společnosti Huawei při budování 5G sítí od září 2021 . Zařízení zabudovaná před tímto datem mají byt odstraněna do konce roku 2027 .
1. prosince
2. prosince – Na australském ostrově Fraser se ani po 6 týdnech nedařilo dostat pod kontrolu rozsáhlý požár, ohrožující vzácnou faunu a flóru , kvůli níž byl ostrov zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO .
3. prosince – Bangladéšská vláda začala přesídlovat z přeplněných uprchlických táborů více než 1 600 příslušníků rohinské menšiny na zaplavovaný ostrov Thengar Čár . Organizace pro lidská práva to kritizují, protože ostrov je často zaplavován vodou a je nevhodný pro trvalé osídlení.
5. prosince
6. prosince
8. prosince – Ve Spojeném království začalo očkování vakcínou vyvinutou společnostmi Pfizer a BioNTech .
9. prosince
10. prosince – Maroko a Izrael normalizovaly vzájemné vztahy. Spojené státy na oplátku uznaly marockou suverenitu nad Západní Saharou .
12. prosince
14. prosince – V Argentině a Chile bylo možné pozorovat úplné zatmění Slunce .
16. prosince – Čínská sonda Čchang-e 5 dopravila na Zemi vzorky měsíčních hornin.
18. prosince – Z kosmodromu Vostočnyj odstartoval Sojuz 2.1b , v prvním čistě komerčním startu vynesl na nízkou oběžnou dráhu 36 satelitů komunikační sítě OneWeb .
21. prosince
22. prosince – Z čínského kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan odstartovala raketa Dlouhý pochod 8 a na oběžnou dráhu Země vynesla 5 satelitů.
24. prosince – Spojené království a Evropská unie dosáhly dohody o pobrexitovém uspořádání.
25. prosince – Několik domů bylo zničeno a nejméně tři lidé byli zraněni při výbuchu bomby v karavanu v centru Nashville , hlavního města státu Tennessee .
26. prosince – FSB rozbila buňku Islámského státu v Dagestánu a překazila tak plánovaný teroristický útok.
27. prosince – Čína snížila hranici trestní odpovědnosti ze 14 na 12 let.
29. prosince – Nedaleko města Petrinja došlo k zemětřesení o síle 6,4 stupně na Richterově stupnici.
30. prosince
31. prosince – Světová zdravotnická organizace schválila vakcínu proti koronaviru SARS-CoV-2 od společností Pfizer a BioNTech pro nouzové použití.
Úmrtí
Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategorii
Úmrtí v roce 2020 .
Česko
Jaroslav Kubera († 20. ledna)
Dana Zátopková († 13. března)
Eva Pilarová († 14. března)
Zdeněk Jičínský († 9. dubna)
Miloslav Stingl († 11. května)
Jan Skopeček († 27. července)
Jiří Menzel († 5. září)
Karel Fiala († 3. října)
Kamila Moučková († 24. listopadu)
Svatopluk Karásek († 20. prosince)
2. ledna – Bohumír Kolář , pedagog, publicista a kulturní činitel (* 10. listopadu 1932 )
5. ledna – Čestmír Hofhanzl , politik a biolog (* 9. října 1941 )
8. ledna
9. ledna
11. ledna – Jan Plovajko , plukovník, válečný veterán druhé světové války (* 5. února 1922 )
14. ledna
16. ledna – Madla Vaculíková , spisovatelka (* 25. listopadu 1925 )
17. ledna – Jolanda , kartářka a věštkyně (* 29. března 1964 )
18. ledna
19. ledna – Hana Ezrová , československá hráčka basketbalu (* 26. března 1927 )
20. ledna – Jaroslav Kubera , politik (* 16. února 1947 )
25. ledna – Otakar Mareček , veslař, reprezentant a olympionik (* 14. června 1943 )
27. ledna – Jiří Zahradník , entomolog, fotograf a hudebník (* 12. srpna 1928 )
30. ledna
31. ledna
6. února – Jiřina Kubíková , husitská farářka, katechetka a teoložka (* 8. února 1930 )
8. února – Erazim Kohák , filozof a publicista (* 21. května 1933 )
9. února – Emil Škrabiš , politik a zemědělský inženýr (* 1. září 1939 )
13. února
18. února – Lidmila Vášová , představitelka české bibliopedagogiky, bibliopsychologie a knihovnictví (* 31. prosince 1939 )
20. února – Jaroslav Šíma , hokejista (* 22. ledna 1944 )
21. února – Stanislav Dvorský , básník a teoretik (* 14. července 1940 )
27. února – Ivan Vojtěch , hudební vědec (* 27. listopadu 1928 )
1. března – Jan Vyčítal , zpěvák a textař (* 8. března 1942 )
4. března – Mirek Kovářík , divadelník, kulturní publicista, redaktor, herec, moderátor a vysokoškolský pedagog (* 15. srpna 1934 )
10. března – Eva Broklová , historička (* 6. března 1939 )
11. března – Zdeněk Karel Slabý , spisovatel, publicista, kritik a překladatel (* 9. června 1930 )
13. března
14. března – Eva Pilarová , zpěvačka (* 9. srpna 1939 )
15. března – František Budín , konferenciér a komik (* 19. července 1924 )
16. března – Vratislav Slezák , germanista, polonista a literární překladatel z němčiny (* 29. února 1932 )
20. března – Vladimír Zábrodský , československý hokejista a tenista (* 7. března 1923 )
26. března – Zdeněk Hess , herec (* 8. prosince 1940 )
31. března – Otakar Leiský , zoolog a spoluzakladatel (* 25. listopadu 1925 )
1. dubna – Jiřina Medková , historička umění (* 27. prosince 1921 )
2. dubna – Zdeněk Přikryl , sochař (* 4. července 1928 )
6. dubna
7. dubna – Jan Křen , historik (* 22. srpna 1930 )
8. dubna
9. dubna – Zdeněk Jičínský , právník a politik (* 26. února 1929 )
15. dubna – Jaroslav Pazdera , fotbalový útočník (* 27. června 1962 )
16. dubna
23. dubna – Heda Čechová , rozhlasová a televizní hlasatelka (* 17. července 1928 )
28. dubna – Ladislav Hejdánek , filosof, jeden z mluvčích Charty 77 a emeritní profesor ETF UK (* 10. května 1927 )
6. května – Karel Weinlich , rozhlasový režisér (* 6. dubna 1930 )
7. května – Bedřich Housa , autor a rytec (* 12. dubna 1926 )
10. května – Anna Gavendová , orientační běžkyně (* 4. července 1946 )
11. května
12. května – Radim Novák , fotbalista (* 2. dubna 1978 )
21. května – Miroslava Hlaváčková , historička umění a kurátorka (* 8. května 1942 )
24. května – Zdena Tominová , spisovatelka a představitelka disentu v ČSSR (* 7. února 1941 )
28. května – Jaroslav Švach , fotbalový obránce a záložník (* 3. ledna 1973 )
1. června
4. června – Jaroslav Janoš , fotbalový trenér (* 2. září 1946 )
5. června – Jiří Hanák , novinář (* 27. února 1938 )
13. června – Miroslav "Majsner" Švanda, bezdomovec
16. června – Roman Kubička , malíř (* 25. prosince 1947 )
17. června – Petr Král , básník (* 4. září 1941 )
23. června – Martin Schulz , novinář (* 10. června 1954 )
25. června – Radovan Procházka , politický vězeň a zpravodajský důstojník (* 11. května 1927 )
2. července – Jiří T. Kotalík , historik architektury (* 14. února 1951 )
10. července
14. července – Jindřich Kabát , psycholog a politik (* 24. dubna 1953 )
22. července – Miloš Nesvadba , herec, spisovatel, ilustrátor a výtvarník (* 17. dubna 1925 )
25. července – Božena Böhmová , herečka (* 22. února 1925 )
27. července – Jan Skopeček , herec a dramatik (* 19. září 1925 )
7. srpna – Tomáš Grulich , politik (* 14. ledna 1951 )
16. srpna – Ladislav Jirků , politik a vysokoškolský učitel (* 4. června 1946 )
17. srpna – Stanislav Kadečka , právník (* 1. října 1975 )
19. srpna – Oldřich Čech , ortoped (* 19. července 1928 )
30. srpna – Marián Huťka , fotbalista (* 28. ledna 1943 )
31. srpna – Miloš Říha , hokejový trenér (* 6. prosince 1958 )
2. září
3. září – Karel Knesl , fotbalista (* 8. dubna 1942 )
4. září – Bohumír Roedl (starší) , historik a iberoamerikanista (* 23. března 1929 )
5. září – Jiří Menzel , oscarový režisér a herec (* 23. února 1938 )
7. září – Jiřina Prekopová , dětská psycholožka (* 14. října 1929 )
14. září – Břetislav Enge , automobilový závodník (* 3. března 1950 )
17. září – Luboš Perek , astronom (* 26. července 1919 )
2. října – Martin Havelka , herec (* 10. července 1958 )
3. října – Karel Fiala , herec a operní pěvec (* 3. srpna 1925 )
19. října – Jana Andresíková , herečka (* 2. dubna 1941 )
20. října – Zdeněk Dolanský , herec (* 4. ledna 1952 )
31. října – Rudolf Zahradník , fyzikální chemik (* 20. října 1928 )
2. listopadu – Jan Bouzek , archeolog (* 17. února 1935 )
24. listopadu – Kamila Moučková , televizní a rozhlasová hlasatelka a moderátorka (* 8. dubna 1928 )
1. prosince – Jarmila Halbrštátová , válečná veteránka (* 7. dubna 1924 )
4. prosince
7. prosince – Vadim Petrov , hudební skladatel, klavírista a pedagog (* 24. května 1932 )
14. prosince
15. prosince – Václav Kuchynka , válečný veterán, generál (* 13. září 1925 )
18. prosince – Jiří Hálek , herec (* 10. září 1930 )
20. prosince – Svatopluk Karásek , písničkář a evangelický duchovní, signatář Charty 77 (* 18. října 1942 )
21. prosince – Karel Vachek , režisér a pedagog FAMU (* 4. srpna 1940 )
27. prosince – Ladislav Mrkvička , herec (* 2. února 1939 )
Svět
Ivan Passer († 9. ledna)
Terry Jones († 21. ledna)
Kobe Bryant († 26. ledna)
Ivan Král († 2. února)
Kirk Douglas († 5. února)
Husní Mubárak († 25. února)
Max von Sydow († 8. března)
Kenny Rogers († 20. března)
Philip Warren Anderson († 29. března)
Little Richard († 9. května)
Michel Piccoli († 12. května)
Vera Lynnová († 18. června)
Carl Reiner († 29. června)
Ennio Morricone († 6. července)
Olivia de Havilland († 26. července)
Alan Parker († 31. července)
Frances E. Allenová († 4. srpna)
Ruth Baderová Ginsburgová († 18. září)
Eddie Van Halen († 6. října)
Mario J. Molina († 7. října)
Sean Connery († 31. října)
Diego Maradona († 25. listopadu)
Kim Ki-duk († 11. prosince)
3. ledna – Kásim Sulejmání , íránský generálmajor, velitel jednotek Quds (* 11. března 1957 )
5. ledna
6. ledna – Wilfried F. Schoeller , německý spisovatel, literární kritik (* 3. července 1941 )
7. ledna – Neil Peart , kanadský bubeník a skladatel (* 12. září 1952 )
8. ledna – Maria del Pilar, vévodkyně z Badajozu , španělská infantka (* 30. července 1936 )
9. ledna – Ivan Passer , česko-americký filmový scenárista a režisér (* 10. července 1933 )
10. ledna
12. ledna – Roger Scruton , britský filosof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník (* 27. února 1944 )
17. ledna
19. ledna – Jimmy Heath , americký saxofonista (* 25. října 1926 )
21. ledna – Terry Jones , britský komik a režisér (* 1. února 1942 )
24. ledna – Rob Rensenbrink , nizozemský fotbalista (* 3. července 1947 )
26. ledna
28. ledna – Dyanne Thorne , americká herečka (* 14. října 1936 )
2. února – Ivan Král , česko-americký hudebník (* 12. května 1948 )
3. února – George Steiner , francouzsko-americký literární teoretik a spisovatel (* 23. dubna 1929 )
5. února
7. února – Li Wen-liang , čínský oftalmolog (* 12. října 1986 )
12. února
14. února – Lynn Cohen , americká herečka (* 10. srpna 1933 )
16. února – Harry Gregg , severoirský fotbalový brankáře (* 27. října 1932 )
17. února – Vladimír Svitek , slovenský hokejista a československý reprezentant (* 19. října 1962 )
18. února
22. února – Kiki Dimula , řecká básnířka (* 6. června 1931 )
24. února – Katherine Johnsonová , americká matematička (* 26. srpna 1918 )
25. února
28. února – Freeman Dyson , britský teoretický fyzik a matematik (* 15. prosince 1923 )
1. března – Jack Welch , americký manažer a chemický inženýr (* 19. listopadu 1935 )
4. března – Javier Pérez de Cuéllar , peruánský politik, spisovatel a generální tajemník OSN (* 19. ledna 1920 )
6. března
8. března – Max von Sydow , švédský herec (* 19. dubna 1929 )
9. března – Anton Coppola , americký dirigent a hudební skladatel (* 21. března 1917 )
12. března
14. března – Genesis P-Orridge , anglický hudebník a básník (* 22. února 1950 )
17. března – Betty Williamsová , britská mírová aktivistka, nositelka Nobelovy ceny (* 22. května 1943 )
18. března – Alfred Worden , americký vojenský letec a kosmonaut z projektu Apollo (* 7. února 1932 )
20. března – Kenny Rogers , americký zpěvák, kytarista, klavírista, fotograf, herec a producent (* 21. srpna 1938 )
22. března – Ciprian Foias , rumunský matematik (* 20. července 1933 )
23. března – Lucia Bosè , italská herečka (* 28. ledna 1931 )
24. března
26. března
29. března
30. března
31. března
1. dubna
4. dubna – Luis Eduardo Aute , španělský zpěvák a kytarista (* 13. září 1943 )
5. dubna
7. dubna
11. dubna
12. dubna
14. dubna – Markus Raetz , švýcarský malíř, sochař a fotograf (* 6. června 1941 )
15. dubna
16. dubna – Luis Sepúlveda , chilský spisovatel, režisér, novinář a politik (* 4. října 1949 )
17. dubna
21. dubna – Florian Schneider , německý hráč na syntezátory a skladatel (* 7. dubna 1947 )
22. dubna – Hartwig Gauder , německý atlet-chodec (* 10. listopadu 1954 )
24. dubna – Hamilton Bohannon , americký perkusionista (* 7. března 1942 )
25. dubna
29. dubna
4. května – Michael McClure , americký básník a dramatik (* 20. října 1932 )
6. května – Brian Howe , britský rockový zpěvák a skladatel (* 22. července 1953 )
9. května – Little Richard , americký zpěvák, skladatel a pianista (* 5. prosince 1932 )
12. května
13. května – Rolf Hochhuth , německý spisovatel (* 1. dubna 1931 )
17. května – Lucky Peterson , americký zpěvák, kytarista a klávesista (* 13. prosince 1964 )
21. května
22. května – Mory Kanté , guinejský zpěvák a hráč na koru (* 29. března 1950 )
24. května – Jimmy Cobb , americký jazzový bubeník (* 20. ledna 1929 )
26. května – Prahlad Džani , indický Sádhu (* 13. srpna 1929 )
28. května
29. května
30. května
31. května
1. června
2. června – Carlo Ubbiali , italský motocyklový závodník (* 22. září 1929 )
8. června
9. června
14. června – Keith Tippett , britský jazzový pianista a skladatel (* 25. srpna 1947 )
14. června – Eva Kristínová , slovenská herečka (* 5. srpna 1928 )
18. června
19. června
20. června – Mario Corso , italský fotbalista (* 24. srpna 1941 )
22. června – Pierino Prati , italský fotbalista (* 13. prosince 1946 )
26. června – Jaroslav Pollák , slovenský fotbalista (* 11. července 1947 )
27. června – Ilija Petković , srbský fotbalista (* 22. září 1945 )
28. června – Marián Čišovský , slovenský fotbalista (* 2. listopadu 1979 )
29. června
5. července
6. července
8. července
10. července
11. července – Sinaj Adler , izraelský rabín původem z Československa (* 11. července 1928 )
12. července
17. července
20. července – Doug Rogers , kanadský judista (* 26. ledna 1941 )
21. července
22. července
23. července – Ludmila Vachtová , česká historička umění (* 24. září 1933 )
24. července – Ben Jipcho , keňský atlet (* 1. března 1943 )
25. července – Peter Green , britský blues-rockový kytarista a spoluzakladatel skupiny Fleetwood Mac (* 29. prosince 1946 )
26. července – Olivia de Havilland , americká filmová herečka (* 1. července 1916 )
30. července – Li Teng-chuej , tchajwanský prezident (* 15. ledna 1923 )
31. července – Alan Parker , britský filmový režisér, scenárista a producent (* 14. února 1944 )
1. srpna
3. srpna
4. srpna
5. srpna – Agathonas Iakovidis , řecký folkový zpěvák (* 2. ledna 1955 )
14. srpna
24. srpna – Wolfgang Uhlmann , německý šachista (* 29. března 1935 )
26. srpna – Gerald Carr , americký námořní letec a astronaut (* 22. srpna 1932 )
28. srpna – Chadwick Boseman , americký herec (* 29. listopadu 1976 )
1. září – Jerzy Szczakiel , polský plochodrážní závodník (* 28. ledna 1949 )
2. září – David Graeber , americký antropolog (* 12. února 1961 )
6. září – Vaughan Jones , novozélandský matematik (* 31. prosince 1952 )
8. září – Alfred Riedl , rakouský fotbalista a trenér (* 2. listopadu 1949 )
12. září – Navíd Afkari , íránský wrestler (* 22. července 1993 )
16. září – Winston Groom , americký spisovatel (* 23. března 1943 )
17. září – Terry Goodkind , americký spisovatel (* 1. května 1948 )
18. září
19. září
21. září
22. září – Agne Simonsson , švédský fotbalista (* 19. října 1935 )
23. září – Juliette Gréco , francouzská zpěvačka, herečka a šansoniérka (* 7. února 1927 )
25. září – Goran Paskaljević , srbský filmový režisér (* 22. dubna 1947 )
26. září
27. září – Jurij Fjodorovič Orlov , jaderný fyzik (* 13. srpna 1924 )
29. září
30. září – Emyr Humphreys , velšský spisovatel a básník (* 15. dubna 1919 )
2. října – Irina Slavinová , ruská novinářka (* 8. ledna 1973 )
6. října
7. října – Mario J. Molina , mexický chemik, nositel Nobelovy ceny (* 19. března 1943 )
8. října
12. října
13. října – Chris Killip , britský fotograf (* 11. července 1946 )
16. října
18. října – Jozef Obert , slovenský fotbalista (* 4. ledna 1938 )
19. října
20. října – Bruno Martini , francouzský fotbalista (* 25. ledna 1962 )
21. října
25. října – Diane di Prima , americká básnířka (* 6. srpna 1934 )
30. října
31. října – Sean Connery , skotský herec (* 25. srpna 1930 ).
4. listopadu – Ken Hensley , anglický zpěvák, člen kapely Uriah Heep (* 24. srpna 1945 )
12. listopadu – Raman Bandarenka , běloruský malíř zavražděn během protestů proti režimu (* 1. srpna 1989 )
14. listopadu – Armen Džigarchanjan , arménský herec (* 3. října 1935 )
18. listopadu – László Benkő , maďarský hudebník (* 12. června 1943 )
25. listopadu – Diego Maradona , argentinský fotbalista (* 30. října 1960 )
27. listopadu – Mohsen Fachrízádeh , íránský fyzik a jaderný výzkumník (* 1958 )
2. prosince – Valéry Giscard d'Estaing , francouzský prezident (* 2. února 1926 )
7. prosince – Doug Scott , britský horolezec (* 29. května 1941 )
11. prosince – Kim Ki-duk , jihokorejský filmový režisér, producent a scenárista (* 20. prosince 1960 )
12. prosince
14. prosince – Gérard Houllier , francouzský fotbalový trenér (* 3. září 1947 )
21. prosince – Alexandr Kurljandskij , ruský scenárista a spisovatel, spoluautor seriálu Jen počkej, zajíci! (* 1. července 1938 )
29. prosince – Pierre Cardin , francouzský módní návrhář (* 2. července 1922 )
30. prosince
Výročí
Výročí událostí
Výročí narození
2. ledna – Isaac Asimov , americký spisovatel a biochemik ruského původu (100 let)
23. ledna – William G. Morgan , tvůrce volejbalu (150 let)
4. února – Božena Němcová , spisovatelka (200 let)
7. března – Miloslav Šimek , komik, humorista a spisovatel (80 let)
13. dubna – Karel Otčenášek , 23. královéhradecký biskup (100 let)
22. dubna – Vladimir Iljič Lenin , komunistický revolucionář, vůdce bolševické strany (150 let)
23. dubna – Jiří z Poděbrad , český král (600 let)
12. května
16. května – Antonín Slavíček , malíř (150 let)
18. května – Jan Pavel II. , 264. papež v dějinách církve (100 let)
13. června – Josef Ullmann , malíř, krajinář (150 let)
4. července – Vladimír Fischer , architekt (150 let)
11. července – Dana Medřická , herečka (100 let)
1. srpna – Ladislav Šaloun , sochař (150 let)
11. srpna – Jan Šrámek , kněz, politik, předseda Londýnské exilové vlády (150 let)
22. srpna – Ray Bradbury , americký spisovatel (100 let)
14. září – Václav Levý , sochař (200 let)
23. září – Mickey Rooney (100 let)
17. října – Rudolf Hrušínský , herec (100 let)
28. listopadu – Friedrich Engels , německý filosof a ekonom (200 let)
29. listopadu – František Pavelka , radiotelegrafista a československý voják (100 let)
7. prosince – Věra Tichánková , herečka (100 let)
10. prosince – Adolf Loos , architekt (150 let)
15. prosince
16. prosince – Ludwig van Beethoven , německý hudební skladatel a klavírista (250 let)
24. prosince – Jiří Hanzelka , cestovatel a spisovatel (100 let)
27. prosince – Jiří Sovák , herec (100 let)
Hlavy států
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu 2020 na Wikimedia Commons