Pro název obce jsou dvě možná etymologická vysvětlení: buď podle byliny koniklec horský (staročeský název poniklec), která ve středověku rostla na okolních stráních, nebo podle menšího potoka, který se místy zcela ztrácí a opět se objevuje na jiném místě, "poniká" (příčinou tohoto úkazu jsou krasové útvary, které byly objeveny na přelomu století při těžbě kamene na výstavbu železniční tratě).
První dochované záznamy o „Ponyklé“ jsou z roku 1354, další z roku 1360 uvádějí název „Ponikli“. Základem existence zdejších obyvatel bývalo hlavně hospodaření na horských kamenitých políčkách. Již v 16. století patřila Poniklá k významným vývozcům plátna, a to podle ungeltních register z roku 1697. Podruzi pracovali v té době na lánových statcích, zpracovávali len, tkali plátna.
Ve druhé polovině 19. století končí období domácího tkalcovství a nastupuje tovární velkovýroba. Také v Poniklé zahajuje v roce 1896 provoz přádelna, která se až do svého uzavření v roce 1996 stala největším závodem v obci. V historii vesnice je však i údobí, kdy se vesničané živili dolováním železné rudy a tuhy. Proto se do znaku obce dostal hornický rumpál s okovem.
Od počátku 20. století se v Poniklé vyrábějí světově unikátní perličkové vánoční ozdoby. Postříbřené a barvené perličky o velikosti 4 až 8 milimetrů se původně foukaly pro výrobu bižuterie na export do zahraničí. Teprve ze zbytkového materiálu se jako vedlejší produkt vyráběly vánoční ozdoby. [4] Toto řemeslo bylo dne 17. prosince 2020 zapsáno na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
Přírodní poměry
Část vesnice stojí v údolí řeky Jizery v nadmořské výšce okolo 390 metrů, ale nejvýše postavené domy se nachází až v nadmořské výšce okolo 700 metrů. Při pohledu z kopců, které obklopují Poniklou ze všech stran vynikne okolní zeleň. Nejznámější je prastará lípa u statku Tomášových s obvodem kmene 665 cm a památný dub ve středu obce nebo veliký kaštan nedaleko kostela. Vzhledem k podhorské oblasti je rovněž zajímavý častý výskyt exotických dřevin.
k. ú. Poniklá: se rozkládá od východního (levého) břehu Jizery až po udolí Roudnického potoka a zahrnuje části Poniklá, Horní Doly, Mladkov, Nová Ves a Zabyly
k. ú. Přívlaka: pokrývá západní (pravý) břeh Jizery a zahrnuje části Přívlaka, Jilem a Kopanina
Starostové
Michael Jan Tomíček (1789–1800)
Květa Kavánová (1990–1998)
Jan Holubec (1998–2002)
Květa Kavánová (2002–2006)
Miloslava Gembická (2006–2010)
Tomáš Hájek – od 2010
Společnost
Skleněné vánoční ozdoby z Poniklé
Divadlo
Již od roku 1835 se na území Poniklé hraje amatérské divadlo. V roce 1864 byla založena divadelní společnost, která sehrála první hru Pometetlář. V roce 1901 je oficiálně a podle všech pravidel ustanovena Vzdělávací ochotnická jednota J.J. Kolár, pojmenovaná podle Josefa Jiřího Kolára. Mezi světovými válkami patřil spolek k nejvýznamnějším a nejčinorodějším souborům na Jilemnicku, po zákazu během války obnovil svoji činnost v roce 1945. Po několika přestávkách soubor soustavně působí od roku 1997 pod hlavičkou Sokola pod názvem Divadelní spolek J.J. Kollar při T.J. Sokol Poniklá.[8]
Soutěž Vesnice roku
V roce 2022 se obec Poniklá zúčastnila celostátní soutěže Vesnice roku a získala v ní třetí místo. Výsledky soutěže, v níž zvítězila Kostelní Lhota z Nymburska a na druhém místě se umístila obec Třeštice z okresu Jihlava, byly vyhlášeny 17. září 2022 na festivalu Jarmark venkova v Luhačovicích.[9]
Pamětihodnosti
Barokní kostel svatého Jakuba Většího byl vysvěcen roku 1682. Je jedním z nejstarších kostelů v okolí. Před sto lety byla v kostele provedena nová malba malířem Nejedlým z Nového Bydžova. Její původní krása byla obnovena v roce 1996 restaurátorskou školou z Litomyšle.
Na jižní hranici katastrálního území Poniklá se dochovaly nepatrné zbytky Mladkovského hrádku.
Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela - vytvořená neznámým venkovským sochařem
Krejčův statek je jedna z největších hospodářských usedlostí z roku 1833 má patrovou komoru s bohatě vyřezávanou lomenicí a pavláčkou. Hlavní lomenice tzv. lomnického typu na čelní straně je jednou z posledních v Podkrkonoší.
Velkou tradici má v Poniklé výroba perličkových vánočních ozdob. Toto řemeslo bylo 17. prosince 2020 zapsáno na seznam nehmotného dědictvíUNESCO. Dodnes se zde foukají skleněné perle různých tvarů a velikostí, z nichž se ozdoby sestavují.
Rodáci
Jaroslav Skrbek (1888–1954), akademický malíř, který se zde narodil a prožil rané dětství, proslul jako grafik a průkopník českého leptu
↑ Titul vesnice roku má Kostelní Lhota ve Středočeském kraji. Komise hodnotila péči o zeleň i úspory energií. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2022-09-17 [cit. 2022-09-17]. Dostupné online.
↑Památkový katalog: Most přes Jizeru [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-09-17]. Dostupné online.
-_kopie.jpg)
.jpg)
.jpg)
