Vysoké nad Jizerou

Vysoké nad Jizerou
Náměstí Dr. Karla Kramáře
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Semily
Obec s rozšířenou působností	Semily (správní obvod)
Okres	Semily
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°41′8″ s. š., 15°24′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 329 (2024)[1]
Rozloha	20,67 km²[2]
Nadmořská výška	692 m n. m.
PSČ	512 11, 512 43, 513 01
Počet domů	776 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí Dr. Karla Kramáře 227 512 11 Vysoké nad Jizerou [e-mail]
Starostka	Lucie Vaverková Strnádková
Oficiální web: www.vysokenadjizerou.cz
Vysoké nad Jizerou
Další údaje
Kód obce	577693
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoké nad Jizerou (německy Hochstadt an der Iser) je město v okrese Semily v Libereckém kraji. Včetně částí Helkovice, Horní Tříč, Sklenařice a Stará Ves ve městě žije přibližně 1 300^[1] obyvatel.

Název

Název města je odvozen od jeho polohy ve velké nadmořské výšce. V písemných pramenech se objevuje ve tvarech: Wyssoka (1352 – okolo roku 1405), Alta ciuitate (1354), Wyssoke (1382), Wissoke (1394), Wissoka (1383), Wyssoka (1395), „de Wyssoky“ (1398), Wyssoka (1424), z Vysokého (1539), Wysoky (1634, 1654), Wisoky (1683), Wysoka (1705), Hochstadt nebo Wysoky Miestecz a Wysoka (1786), Hochstadt nebo Wisoky a Wisokey (1834), Vysoké a Hochstadt (1848) a od roku 1912 úředně Vysoké nad Jizerou. Používal se také lidový tvar Vysokej.^[4]

Historie

První písemná zmínka o Vysokém pochází z roku 1352. Ve čtrnáctém století sídlo patřilo rodu Valdštejnů.^[4]

Roku 1842 město Wysoký (Stadt Hochstadt) leželo v Čechách v Boleslavském kraji.^[5]

Pamětihodnosti

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vysokém nad Jizerou

Divadlo Krakonoš ve Vysokém nad Jizerou

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vysokém nad Jizerou.

• římskokatolický farní kostel svatého Kateřiny Alexandrijské s gotickou madonou
• Sbor Karla Farského čp. 303 s bytem pro faráře Církve československé husitské a pamětní síní
• rodný dům Karla Kramáře čp. 10 se státníkovou bustou od Františka Vladimíra Foita
• školy
• vysocká vila Karla Kramáře, užívaná z větší části hotelem Kramářův zámek – hotel Větrov^[6] a z menší části apartmánem Zámeček^[7]
• Vysocká bouda, dílo významného architekta Karla Lhoty, někdejší ubytovací zařízení pro turisty čp. 23
• díla lidového sochařství
• hřbitovy se hroby významných osobností, funerální plastika (Sucharda, hrob obchodníka v Jilemnici Josefa B. Šmída (1878-1927) s symbolem spiritismu složeným z růže, kříže, hvězdy a lotosu, hrob Jaroslava Skrbka a jeho ženy, hrobka rodičů JUDr. Karla Kramáře)
• zřícenina hradu Nístějka
• Dykova skála, v lesích houbařsky oblíbených básníkem Viktorem Dykem s kamenem z Mumlavy s vytesaným nápisem na jeho památku
• park básníků (městské sady) s pomníky Karla Havlíčka Borovského (sochař Josef Strachovský), Antonína Sovy, Viktora Dyka a secesním altánem s plastickou mapou Krkonoš
• Márinkův kříž, místo s nejkrásnějším výhledem na panorama Krkonoš
• památník táborů lidu („meetinků“) konaných roku 1868 na Petruškových vrších
• památníky padlým v I. a II. světové válce
• budova divadla Krakonoš s prvky kubismu

Osobnosti

• Jan Petruška (1762–1819), zdejší podučitel a písmák, zakladatel nejstaršího českého ochotnického souboru v českých zemích
• František Blažej Kramář (1821–1866), lékárník a starosta v Přerově
• Karel Kramář (1860–1937), politik, první řádný československý ministerský předseda
• Vincenc Kramář (1877–1960), historik umění, teoretik kubismu a sběratel
• Josef Frydrych (1880–1966), správce statku Augusta Hemerky (1842–1911) – šlechtice za Stanmíru ve Slaném, statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích
• Karla Pfeiferová (1886–1969), československá senátorka
• Zdeněk Rón (1889–1948), prozaik, dramatik a básník nejen Podkrkonoší
• Jaroslav Skrbek (1888–1954), ponikelský rodák grafik a malíř, žák Maxe Švabinského
• Antonín Bartoň ml. (1908–1982), výrobce lyží, olympionik, československý representant v lyžování
• Oldřich Vodseďálek (1910–1982), stanovský rodák, akademický malíř a ilustrátor (například ilustroval Blouznivce našich hor od Antala Staška ve vydání z roku 1940)
• Ladislav Vik (1923–2011), provinciál české salesiánské provincie a politický vězeň komunistického režimu
• Karel Dlabal (1927–2014), rodák ze Štolmíře, plastický chirurg, ředitel a primář vysockého Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Vysoké nad Jizerou, s. 668. 
5. SOMMER, Franz; PRUSCHAK, Anton. 8960-1 Vysoké n. Jiz. - dříve Hochstadt (Wysoky). Indikační skici Stabilního katastru - Čechy (Národní archiv). Název: BOL170018420. ags.cuzk.cz [online]. 1842 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (německy, česky) 
6. Kramářův zámek – Hotel Větrov. Travelking [online]. [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. 
7. Apartmán Zámeček - ubytování Vysoké nad Jizerou - Krkonoše [online]. Destinační společnost Krkonoše [cit. 2017-08-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoké nad Jizerou na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Vysoké v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Vysoké nad Jizerou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Portály: Česko