Walter W-V

Walter W-V
Walter W-V (1929), licence Fiat A.20
Typ	vodou chlazený pístový dvanáctiválcový letecký motor
Výrobce	Walter Jinonice
Vyrobeno kusů	jednotky
Výroba	1929–1931
Vyvinut z motoru	licence Fiat A.20
Varianty	Walter W-VI, Walter W-VII, Walter W-VIII

Walter W-V byl dvanáctiválcový vidlicový motor vyráběný společností Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol., která v roce 1929 zakoupila licenci na vodou chlazené dvanáctiválcové vidlicové letecké motory značky FIAT (FIAT Aviazione) s různými variantami zdvihových objemů a výkonů, které produkovala pod označeními W-V až W-VIII. Většina členů této řady existovala i v reduktorové verzi označené za názvem typu písmenem R a existovaly také překomprimované výškové verze označené písmenem A.^[1]

Vznik a vývoj

Od roku 1929 byly připraveny k výrobě licenční italské motory Fiat z typové řady Fiat A (A.20/W-V, A.22/W-VI, A.24/W-VII, A.25/W-VIII). Italské motory navržené konstruktérem Tranquillem Zerbim a vyráběné po celá 20. léta 20. století byly úspěšně nasazeny např. na letounech CANT, Caproni, Fiat, Macchi, Piaggio, SIAI a Savoia-Marchetti (Savoia-Marchetti S.55A, Savoia-Marchetti S.64, Savoia-Marchetti S.66). Byly to osvědčené motory a konstrukce byla zčásti unifikovaná, takže mnohé součásti jednotlivých typů byly společné a navzájem zaměnitelné.^[2] Modifikované verze W-V A a W-VI A pro vysokou nadmořskou výšku měly zvýšený kompresní poměr a kalibrované karburátory. Jako palivo se u těchto komprimovaných motorů používala směs složená z 55% leteckého benzínu, 23% ethanolu a 22% benzenu.^[3]

Všechny motory Walter byly homologovány na 100 hodin. Přestože se jednalo o licenci směla továrna Walter exportovat tyto motory do "celého" světa.^[4]

Popis motorů

Motorová skříň byla podélně dělená ve vertikální rovině a byla odlita z hliníkové slitiny s výjimkou typu W-VII A, kde byl použit elektron. V horní části skříně byl zalomený klikový hřídel, uložený v sedmi ložiscích, a na něm byly upevněny válce. Spodek skříně měl funkci pouze jako sběrač oleje. Ložiska zalomeného hřídele měla ocelové pánve, lisované v zápustkách.

Tepelně zpracované písty byly z hliníkové slitiny odlévané do kokil. Každý píst měl 2 (popř. 3) těsnicí pístní kroužky a 2 stírací. Ojnice průřezu H byly výlisky. Typy W-V až W-VII měly hlavní ojnici s okem pro vedlejší ojnici, u typu W-VIII byly obě klikové hlavy rozvidlené.

Hlavy válců byly rovněž odlity z hliníkové slitiny. Ve hlavách byly uloženy vačkové hřídele rozvodu OHV. Rozvod byl řízen dvěma vačkovými hřídeli pro každou řadu válců, jedním pro ventily sací, druhým pro ventily výfukové. Válce byly výkovky z oceli a byly uspořádány po šesti na každé straně pod úhlem 60°.

Dvojité karburátory původní konstrukce Fiat využívaly předehřátou (vodou ohřívanou) palivovou směs a byly umístěny v ose motoru uprostřed mezi řadami válců. Zapalovací magneta Scintilla byla vybavena automatickou změnou předstihu až o 45°. Typy W-V až W-VII měly 2 magneta, W-VIII čtyři. Všechny náhony a příslušenství (magneto, vodní čerpadlo, olejová pumpa) byly umístěny na zadním víku motoru.

Vodní chlazení motoru uvádělo do činnosti vodní čerpadlo, které bylo umístěno vzadu pod motorem. Olejová pumpa s náhony pro mazání motoru tlakovým olejem byla uložena na zadním víku skříně. Jedno čerpadlo bylo tlakové a dvě čisticí v jedné jednotce.^[4]

Operační nasazení

Motory existovaly pouze ve vzorcích dovezených z Itálie. Měly se v jinonické továrně vyrábět pouze v případě projeveného zájmu některou z československých leteckých továren. Ten se však neobjevil, protože československé vojenské letectvo se zaměřilo na licenční motory francouzské firmy Hispano Suiza, které vyráběla ve 30. letech 20. století letňanská továrna Avia (Avia V-36, Avia Vr-36 a Avia HS 12Ydrs). Neopakovala se tak historie s úspěšnou licenční výrobou motorů W-III (1923), W-IV (1923–8), Jupiter (1927–32) a Merkur (1931–4).

Specifikace

Údaje dle ^{[5][6][7][8][9][10]}

Technické údaje

Označení typu	W-V	W-V A	W-VI	W-VI R	W-VI A	W-VII	W-VII R	W-VIII
typ motoru	vodou chlazený, pístový motor s válci do V (60°)
počet válců	12
vrtání (mm)	115	115	135	135	135	140	140	170
zdvih (mm)	150	150	160	160	160	175	175	200
zdvihový objem (cm^3)	18 996	18 996	27 920	27 920	27 920	32 840	32 840	54 475
délka (mm)	1 645					1 770
šířka (mm)	645					735
výška (mm)	845					1 065
kompresní poměr	5,7:1	8:1	5,5:1	5,5:1	7,5:1	5,7:1	5,7:1	5,25:1
převod na vrtuli				1:1,545				1:1,545
hmotnost (kg)	331	331	439	516	439	463	522	816
hmotnost s vrt. nábojem (kg)	345	345	455	532	455	481	540	840

Součásti

Označení typu	W-V	W-V A	W-VI	W-VI R	W-VI A	W-VII	W-VII R	W-VIII
rozvod	OHV, dva ventily na každý válec
palivový systém	karburátor
palivo	letecký benzín
spotřeba paliva (g·h^−1·k^−1)	230	230	215–235	215–235	215–235	225	235	230–240
spotřeba paliva (g·h^−1·kW^−1)	320	320	306	306	306	306	320	320
startér	pneumatický, externí Viet nebo vlastní startér na stlačený vzduch náhonem od rozdělovače
zapalování	magneta Scintilla
mazání	tlakovým olejem 12–14 atm olejovou pumpou
chlazení	vodou prostřednictvím čerpadla

Výkon

Označení typu	W-V	W-V A	W-VI	W-VI R	W-VI A	W-VII	W-VII R	W-VIII
výkon (k)	430–460	430–540	570–620	560–600	570–740	700–750	700–750	950–1000
výkon (kW)	321–343	321–403	425–462	418–447	425–552	522–559	522–559	708–746
otáčky motoru (ot/min)	2060–2300	2060–2400	1900–2100	1950–2100	1900–2200	2000–2200	2050–2250	1700–1900
výkon (k) ve výšce 5 000 m	250	290	330	325	400	400	400	570
specifický výkon (k/l)	21,5	21,5	20,4	20,0	20,4	21,3	21,3	17,4
měrná hmotnost (kg/k)	0,802	0,802	0,798	0,950	0,798	0,687	0,710	0,884

Galerie

• 
  Walter W-VI (1929)
• 
  Walter W-VI R (1929)
• 
  Walter W-VII (1929)
• 
  Walter W-VII R (1929)
• 
  Walter W-VIII (1929)

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fiat A.20 na italské Wikipedii, Fiat A.22 na italské Wikipedii, Fiat A.24 na anglické Wikipedii a Fiat A.25 na italské Wikipedii.

1. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III.. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 222–223, 272–275. 
2. GUNSTON, Bill. World Encyclopaedia of Aero Engines. II.. vyd. Wellingborough: Patrick Stephens Ltd, 1989. Dostupné online. ISBN 1-85260-163-9. S. 57. 
3. THOMPSON, Jonathan. Italian Civil and Military Aircraft 1930-1945. Fallbrook, California: Aero Publishers, Inc, 1963. 
4. SCHMID, J. ing. Řada nových vodou chlazených motorů Walter. Letectví. 1930-12, roč. 10. (1930), čís. 12, s. 462–466. Dostupné online. 
5. GREY, C.G. Jane´s All the World's Aircraft 1938. London: [s.n.], 1972. ISBN 0715357344. S. 69. 
6. FLIEGER, Jan. Walter W-V [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 26.11.2005 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
7. FLIEGER, Jan. Walter W-VI [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 26.11.2005 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
8. FLIEGER, Jan. Walter W-VII R [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 26.11.2005 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
9. FLIEGER, Jan. Walter W-VIII [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 26.11.2005 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
10. Seznam motorů vyráběných v podniku Walter. Předpisy, Výroba leteckých motorů a vrtulí. Praha - Jinonice: 23.3.1948, roč. 1948, s. 1–3. 

Literatura

• Jotti da Badia Polesine, Fiat serie A, Annuario dell'Aeronautica Italiana 1934, Milano, Libreria Aeronautica Editrice, 1934, p. 192–202 (italsky)
• Compiuti 50 anni di costruzioni aeronautiche Torino, in Alata, XV, nº 163, 1959, p. 36. (italsky)
• Aldo Rondina. Sulle ali della gloria; Umberto Maddalena: eroico trasvolatore polesano – dossier. (2004) Promomedia Communications Editore, Padova. (italsky)
• Leoniero Cei, Amedeo Fiore, Il motorista d'aviazione, terza edizione, Milano, Ulrico Hoepli, 1934. (italsky)

Související články

• Walter Jinonice
• Skupina FIAT

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter W-V na Wikimedia Commons

Portály: Letectví