Modernizaci motoru Walter Minor 6-III, kterou ing. Šimůnek v Jinonicích dokončil koncem 50. let, byl motor označovaný jako M-337 (1959), jehož vývoj byl zahájen v roce 1956. Homologace motoru byla úspěšně provedena v roce 1959.[2]
Walter M-337 (Minor Sh, též M337-Sh) byl vybaven kompresorem a nízkotlakým vstřikováním paliva před sací ventily (typ Yh) o vzletovém výkonu 154 kW/210 k při 2750 ot/min.[3] Verze M-337 využívala 8 patentů ing. Šimůnka, které byly schváleny (1947–1959) a chráněny Patentovým úřadem v Praze.[4] Úpravami Minoru 6-III při prakticky stejné hmotnosti byl zvýšen s vypínatelným kompresorem výkon ze 160 k na 210 k. Motor byl doplněn hydraulickým čerpadlem pro ovládání podvozku a přistávacích klapek.
Popis motoru
Typ M-337 byl vzduchem chlazený levotočivý tažný řadový zážehový motor s čtyřdobým pracovním cyklem se 6 válci v řadě s invertním uspořádáním. Přeplňovaný vypínatelným odstředivým mechanickým kompresorem s nízkotlakým sekvenčním vstřikováním paliva do prostoru sacího ventilu. Rozvod ventilů je proveden s vačkovým hřídelem uloženým ve vačkových skříních upevněných na hlavách válců s rozvodem 1 x OHC (jeden sací a jeden výfukový ventil na válec, výfukový ventil byl chlazený sodíkem). Olejový systém motoru byl tlakový, oběžný se suchou skříní s olejovou nádrží napojenou na olejový oběh motoru hadicemi. Vrtule se připevňovala prostřednictvím příruby na kuželový konec klikového hřídele.[5]
Kliková skříň byla odlita z hořčíkové slitiny (elektron), z chromvanadiové oceli Poldi byl vykován klikový hřídel, měl 7 kluzných ložisek z olovnatého bronzu a 1 kuličkové ložisko. Čepy a válce z výkovků byly nitridovány, ojnice a písty byly vykovány z hliníkové slitiny, odlitá hlava válců ze slitiny hliníku byla snímatelná, rozvod OHC s nitridovanými zvedacími tyčinkami, tlakové mazání oběžné se suchou skříní.[6] Pro dodávku oleje do vrtule V-500 byl hřídel vrtaný. Vrtule V-503 již dodávku tlakového oleje nepotřebovala.
Po úspěšné státní zkoušce byla v roce 1959 zahájena sériová výroba posledního šestiválcovéhoinvertníhovzduchem chlazenéhopístovéhomotoru, Walter M-337 s vyšším vzletovým 210 k/154 kW a jmenovitým výkonem 170 k/125 kW, s vypínatelným kompresorem a s přímým vstřikováním paliva.[7] Na tomto motoru byly využito celkem 8 patentů ing. B. Šimůnka (CS 76219 , CS 77523, CS 79572, CS 80021, CS 82317, CS 89934, CS 94425 a CS 102610)[4]. Kompresor prodloužil délku motoru na 1 344 mm. Tyto motory byly úspěšně jak u tuzemských, tak i u zahraničních aplikací. Nejvíce těchto motorů bylo aplikováno na sklonku 50. let u letounu Let L-200 Morava.[8]
Převážná většina dílů šestiválcového motoru Minor Sh byla společná se čtyřválcovým motorem Walter M-332 (Minor Sc).[6]
Walter M-337 (štítek výrobce)
Jinonická továrna stále měla registrovánu ochrannou známku Walter, ale koncem 50. a začátkem 60. let ji pro označování motorů nepoužívala. V letech 1957-1966 podnik nesl název Závody Jana Švermy Jinonice, národní podnik. Tak byl výrobce označován i na štítcích motorů (viz přiložené foto). To ovšem přinášelo problémy u zahraničních odběratelů např. letounů Let L-200 Morava. Dokonce snad u provozovaných letounů v Jižní Americe tyto štítky musely být vyměněny, protože označení Závody Jana Švermy Jinonice, národní podnik nikomu nic neříkalo (stejně s podobnými názvy neuspěly Závody Wilhelma Piecka (ČKD Naftové motory),[9]Závody Vladimíra Iljiče Lenina (Škoda Plzeň), Závody Jiřího Dimitrova (Avia) atp.). Motorů M-337 bylo vyrobeno 1147 kusů. Celkem v řadách Minor 6 a M-337 to bylo 2655 motorů.[10] Motor Walter M337-Sh je vystaven mj. v Leteckém muzeu Kbely a v Leteckém muzeu v Kunovicích. Exponáty jsou zapsány v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.[5]
Další vývoj po roce 1964
Po roce 1964, co se firma Walter soustředila pouze na vývoj a výrobu proudových (M701) a turbovrtulových motorů (M601, M602), byla výroba pístových motorů včetně konstrukční skupiny ing. B. Šimůnka převedena do společnosti Avia v Praze 9 – Letňanech (tehdy Automobilové závody n.p.), která motory M-337 vyráběla pod názvem Avia M–337. Ale ani v tomto podniku výroba nevydržela, po téměř 30 letech je výroba opět přemístěna. Proces delimitace do LOM Praha s.p. byl ukončen v roce 1992. Od tohoto roku se LOM PRAHA s.p. stal hlavním projektantem invertních pístových motorů s výhledem pokračovat ve vývoji a sériové výrobě motorů a náhradních dílů.
V první polovině 90. let byla převzata výroba šestiválcového motoru typu M137A (bez kompresoru) s pevnou nebo stavitelnou vrtulí a M337A/M337 AK pro akrobacii. Další etapu vývoje motorů LOM představovalo zvýšení výkonu aktuálně vyráběných motorů jako přímý požadavek trhu. Byla zvolena cesta zvýšení otáček na všech provozních režimech o 10 %, které přinesly nárůst výkonu o +19 kW/25 k (zvýšený výkon na 173 kW/235 k) u šestiválcového motoru typu M337B na vzletovém režimu. Využitelná provozní doba se zapojeným kompresorem byla prodloužena. Motorům modelu B byly uděleny typové certifikáty v roce 2000. Poslední a vrcholnou etapu dosaženého vývoje pak představují motory typu M337C, které se liší od modelů B dalším zvýšením výkonu o +12 kW/17 k (185 kW/252 k). Od roku 1992 do roku 2002 bylo v LOM vyrobeno 98 ks šestiválcových motorů různých modelů.[11] LOM Praha s.p. tyto motory zavedené do výroby v roce 1934 vyrábí – po zmíněných modifikacích – i v 21. století po téměř 90 letech od jejich vzniku. Pro motory M 337B a M 337C bylo uděleno typové osvědčení Úřadem pro civilní letectví v prosinci 2000.[12]
Varianty
Walter/Motorlet Praha-Jinonice (1936–1964)
Minor 6-I, Minor 6-II, Minor 6-III, Minor 6-III-S, M337-Sh
↑ abHLAD, Tomáš. M337-Sh [online]. Kunovice: Letecké muzeum v Kunovicích, pobočka Slováckého aeroklubu [cit. 2024-03-17]. Dostupné online.
↑ abLEPŠÍK, Al. Nový motor Minor Sc. Křídla vlasti. 1957-04-02, roč. 1957, čís. 7, s. 202–203. Dostupné online.
↑O nás - pístové motory [online]. Praha - Malešice: LOM PRAHA s.p., 2002 [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-21.
↑VÝCHODSKÝ, Jan. L-200 Morava. Křídla vlasti. 1959-09-01, roč. 1959, čís. 18, s. 1b. Dostupné online.
↑ČKD Naftové motory [online]. Praha: 2022-11-19 [cit. 2024-05-22]. Dostupné online.
↑DITTMAYER, Antonín. Počty prodaných motorů Walter [online]. Praha: Walter a.s., 2009 [cit. 2024-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-27.
↑ O nás ::. www.pistovemotory.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-21.
↑Typové osvědčení pro pístové motory M 337B, M 337C [online]. Praha: Úřad pro civilní letectví, 2000-12-05 [cit. 2024-03-17]. Dostupné online.
↑PALIGA, Janko. M337 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valak.cz, 2017-09-27 [cit. 2024-03-17]. Dostupné online.
Literatura
Letadlový motor M 337 (popis, obsluha, udržování), Praha-Jinonice: Závody Jana Švermy n. p.,1959, 129 s.
PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla, Brno/Praha: CPress/Albatros Media, 2016, 128 s., S. 86, 88-90, ISBN 978-80-264-1146-8
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
