Walter Major 6 byl vzduchem chlazený letecký motor, určený k pohonu sportovních a turistických letounů, vyráběný československou firmou Walter (Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVII-Jinonice) mezi lety 1935 až 1940.[1]
Vznik a vývoj
Slibný, výkonný motor Walter Major 4 z roku 1934 trpěl nepravidelností chodu při nižších otáčkách. Tuto vrozenou vadu se továrně nepodařilo zcela odstranit. Jeho následník, Walter Major 6 na tom byl z tohoto pohledu podstatně lépe. Oba motory měly stejné vrtání (118 mm) a zdvih (140 mm). Lišily se tedy na první pohled jen počtem válců. Oba pocházely z konstrukce prvního řadového, invertního motoru jinonické továrny Walter Junior 4 z roku 1932. Oproti němu při stejném zdvihu měly převrtané válce z vrtání 115 mm na 118 mm.
Walter Major 6 (1936) byl řadový, šestiválcovývzduchem chlazený invertní letecký motor vyráběný v letech 1936-1940. Byl vyvíjen již v průběhu roku 1935, kdy byl také podrobně představen v továrním magazínu Walter Bulletin.[2] Byl určen pro v tehdejší terminologii tzv. velkou turistiku a akrobacii. Podařilo se i prodat licenci firmě Isotta Fraschini do Itálie, kde se Majory 6 po určitý čas vyráběly. Počet vyrobených motorů se vyskytuje v pramenech odlišně. Udává se 35 (resp. 33) vyrobených motorů Major 6.[3] Na stránkách výrobce se tento typ motoru z hlediska počtu prodaných motorů neuvádí,[4] nicméně dle počtu aplikací a dle počtu vyrobených letounů lze usuzovat, že počty vyrobených motorů musely být vyšší už proto, že v uvedeném počtu 33-35 vyrobených motorů nejsou zahrnuty motory vyrobené firmou Isotta Fraschini.
Tímto typem Walter Major 6 končí éra výroby invertních čtyřválců a šestiválců Walter o vrtání 118 a zdvihu 140 mm.
Jako ostatní řadové invertní motory byl i Walter Major 6 úspěšný na polském trhu. Továrnou DWL z Varšavy (Doświadczalne Warsztaty Lotnicze) konstrukčního týmu Stanisław Rogalski a Jerzy Drzewiecki byl zastavován do letounů RWD-11 (dvoumotorový šestimístný dopravní letoun).[6]
Nominální, jmenovitý výkon: 190 k (139,7 kW) při 2100 ot/min
Maximální (vzletový) výkon: 205 k (150,8 kW) při 2350 ot/minn
Kompresní poměr: 5,2:1
Poměr nom. výkon/objem: 20,7 k/l (15,2 kW/l)
Poměr max. výkonu k hmotnosti (specifická hmotnost): 1,2 k/kg (0,86 kW/kg)
Specifická výkonnost: 0,92 kg/k (0,68 kg/kW)
Galerie
Walter Major 6 a Breda Ba.44
Walter Major 6 a Caproni Ca.308 Borea
Walter Major 6 a Caproni Ca.308 Borea
Walter Major 6 a Caproni Ca.308 Borea
RWD-11 (původní verze, SP-ASX)
RWD-11 a Walter Major 6 (Le Pontential Aérien Mondial 1936)
RWD-11 (Wola) a Major 6
Rogožarski SIM XII-H
Rogožarski SIM XII-H (Aerophile červen 1938)
Odkazy
Reference
↑ abNĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 221, 272–273.
↑ ab Walter Major 6. Bulletin Walter. 15.3.1935, roč. 1935, čís. 3 (March), s. 12.
↑ abFLIEGER, Jan. Walter Major 6-I [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 29.11.2005 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
↑DITTMAYER, Antonín. Počty prodaných motorů Walter [online]. Praha - Jinonice: Walter Jinonice, 2009 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
↑SCHMID, J. ing. Řadový invertní šestiválec Walter Major 6, 190/205 ks. Letectví. Červen 1935, roč. 15. (1935), čís. 6, s. 207–210. Dostupné online.
↑BLÁHA, Jan B. Nový polský rychlý dopravní letoun RWD-11 se 2 motory Walter Major 6 o 410 k.s.. Letectví. 1936-11, roč. 16, čís. 11, s. 454–456. Dostupné online.
↑SCHMID, J. ing. Nová jugoslávská letadla Rogožarski. Letectví. Srpen 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 8, s. 320–321. Dostupné online.