Od roku 1937 byl v licenci firmy Gnôme Rhône vyráběn vzduchem chlazenýdvouhvězdicový čtrnáctiválcový Mars 14 M (označovaný i jako Walter Mars 14 I-SR) s kompresorem a výkonem 580-680 k (426-500 kW)/4000 m, na svou dobu velmi moderní motor s poměrně malou čelní plochou (průměr 964 mm) a kompaktním uspořádáním. Jeho výroba skončila v roce 1940. Originální motor Gnôme Rhône G.R. 14 Mars byl použit na několika typech francouzských a německých letadel během 2. světové války.
Třídílná motorová skříň Mars 14 M
Zadáním pro konstruktéra bylo navrhnout motor s velkým počtem malých a krátkých válců, který by při kompaktní konstrukci a relativně malém objemu válců měl vysoký specifický objemový výkon. Hmotnost motoru byla cíleně snížena rozsáhlým použitím součástí odlitých nebo vykovaných z lehkých slitin.[2] Hlavní období jeho výroby v Jinonicích byly roky 1939–1940 (tzn. již za okupace), což navíc představovalo vážný problém, protože Francie a nacistické Německo byly od 3. září1939 ve válečném stavu. Došlo to až tak daleko, že situace vyprovokovala uvěznění a obvinění inženýra Paula-Louise Weillera z Gnome et Rhône. V prvé řadě se však projednával prodej licence do Japonska. Šetřením však bylo zjištěno, že převod licence motoru 14M do Japonska (a také do Československa) předcházel zákonnému nařízení zakazující tuto operaci.[3] Přes protesty francouzské tajné služby naštěstí pro Weillera případ skončil propuštěním v roce 1940.[4]
V letech 1937–1940 bylo vyrobeno 273 ks.[5] Byly vyexportovány (110 ks v kompletním stavu a 163 ks v rozloženém stavu) v období 1939-40 do Francie ke společnostem Aéroplanes Henri Potez a SNCAN (Société nationale des constructions aéronautiques du Nord). Tyto exportované motory byly instalovány na letouny Potez 630/631 a na Bloch MB.210 popř. Bloch MB.220. Zajímavostí je, že letouny Potez 631 používaly levotočivou a pravotočivou verzi. V tomto provedení je vyráběla a dodávala firma Walter.[6] Až po vpádu Německa do Francie bylo v létě 1940 ukořistěno značné množství těchto motorů Gnome-Rhône 14M.
Walter Mars 14 M (1937)
Popis motoru
Třídílná kliková skříň, jejíž střední část nesla obě řady válců, byla vykována ze slitiny hliníku. Dvakrát zalomený klikový hřídel byl složen ze tří částí, přední a zadní část byla spojena středním ramenem a sevřena čepy. Na ocelové válce byly za tepla našroubovány žebrované hlavy z hliníkové slitiny. Vnitřní plochy válců byly nitridovány. Kované písty, rovněž ze slitiny hliníku, měly na vnitřní straně žebrování pro lepší odvod tepla.[7]
K přední přírubě klikové skříně byl přimontován reduktor (převod 17:12) s čelními satelity. Vrtulový hřídel byl ukončen normalizovaným drážkováním pro namontování vrtulové hlavy.
Vysokoobrátkový, rotační kompresor měl lopatkové kolo vykované z hliníkové slitiny a bylo uloženo v tlakovém a kluzných ložiscích. Karburátor s omezovačem (výškový korektor) byl připojen přímo k vstupnímu hrdlu kompresoru. Pumpy mazání (1× tlačná, 2× odčerpávací) byly smontovány v jeden, snadno vyjímatelný celek, který byl umístěn v zadním víku klikové skříně. Na tomto víku byly instalovány veškeré přístroje a příslušenství motoru.[2]
Typ: čtrnáctiválcový dvouhvězdicový vzduchem chlazený hvězdicový motor opatřený reduktorem, přeplňovaný odstředivým kompresorem který byl poháněn převodem od klikového hřídele;
Vrtání: 122 mm
Zdvih: 116 mm
Zdvihový objem: 18,984 litru
Kompresní poměr: 6,50÷1
Průměr: 0,964 m
Délka: 1,282 m
Hmotnost: 420 kg, s tolerancí ± 2 %
Hmotnost s příslušenstvím: 440 kg, s tolerancí ± 2 %
↑DITTMAYER, Antonín. Podnikatelská historie společnosti Walter [online]. Praha: Walter Jinonice, 1996 [cit. 2019-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-03.
↑ ab Walter Mars 14. Bulletin Walter. Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, červenec (July), roč. 1937, čís. 4, s. 40.
↑Jacques Mousseau, Le siècle de Paul-Louis Weiller, Stock, 1998
↑Paul Paillole, Services Spéciaux 1935–1945, R. Laffont 1975
↑DITTMAYER, Antonín. Počty prodaných motorů Walter [online]. Praha - Jinonice: Walter Jinonice, 2009 [cit. 2019-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-27.
↑BLATNÝ, Jiří ing. Walter - Historie a současnost. Letectví & kosmonautika. 1996, roč. 72, čís. 20, s. 24–27 (1288–1291). Dostupné online.
↑ abSCHMID, J. ing. Motor Walter Mars 14 - 700 k. s.. Letectví. 1937-10, roč. XVII. (1937), čís. 10, s. 448–450. Dostupné online.
↑ Letecké vzduchem chlazené motory Walter. Bulletin Walter. 1938, roč. 1938, čís. Katalog, s. 60.
Literatura
Danel, Raymond and Cuny, Jean. L'aviation française de bombardement et de renseignement 1918–1940 Docavia n°12, Editions Larivière
Gunston, Bill (1989). World Encyclopaedia of Aero Engines (2nd ed.). Cambridge, England: Patrick Stephens Limited. p. 174. ISBN978-1-85260-163-8.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
