Továrna Walter začala zkoušet dieselové, letecké motory kolem roku 1930. Při experimentech s leteckými motory na těžká paliva byl sledován vývoj tohoto problému v zahraničí. Tento vývoj za hranicemi šel však rychleji, než zkoušky prováděné v Jinonicích. V roce 1931 bylo rozhodnuto vlastní vývoj zastavit a pořídit takový typ motoru prostřednictvím licence.[2]
Byl vybrán americkýmotor Packard Diesel DR-980 (1930)[3] o nominálním výkonu 165 kW/225 k. Licence od Packardu (Packard Motor Car Co.) dovolovala vyrábět tyto motory v Československu a také v Jugoslávii. Motor byl určen pro dopravní i vojenské letectví.[4]
Za hlavní přednosti leteckého vznětového motoru pracujícím dle Ottova cyklu byly vyzdvihovány: bezpečnost proti požáru, ekonomie ve spotřebě i v ceně paliva, malý úbytek výkonu s výškou (asi dvakrát menší než u "výbušných" motorů s karburátory) a žádné rušení radiových přijímačů.[5]
Podle všeho byl z USA dovezen pouze jeden vzorový motor. Technická příprava výroby snad proběhla, ale výroba v továrně Walter zahájena nebyla. Stejně neslavně skončil i další, licenční motor Junkers Jumo 204 (dvoudobý dieselův motor, řadový šestiválec) připravovaný do výroby pod označením Walter Jumo IV C (1932).[6]
Popis motoru
Walter Packard Diesel měl válce vyrobeny CrMooceli, hlavy válců byly upevněny šrouby a byly odlity ze slitiny hliníku, stejně jako písty. Na pístech byly tři kroužky, dva kompresní a jeden stírací. Klikový hřídel byl ze dvou částí, spojených sevřením čepu a odpružen protizávažími. I tento hřídel byl z CrMo oceli a byl uložen ve dvou válečkových a jednom kuličkovém ložisku. Ojnice I-průřezu byla rovněž z CrMo oceli. Hlavní ojnice měla 8 otvorů pro upevnění vedlejších ojnic.[7]
Kliková, motorová skříň byla odlita jako jeden kus z horčíkové slitiny (elektron) a měla hmotnost kolem 15 kg. Ze stejného materiálu bylo i zadní víko skříně.[3]
Ventilový rozvod měl jeden společný ventil pro sání i výfuk. Ten byl umístěn ve dnu válce. Samotný náhon ventilů se skládal z vačkového kotouče, páček, tyčinek (táhel) a vahadélek. Vstřikování paliva obstarávalo 9 pístových, palivových čerpadel přes vstřikovací ventily Packard. Startování motoru se dělo setrvačníkovým spouštěčem Eclipse a žhavicími svíčkami. Mazání jedním sacím a dvěma kolečkovými čerpadly bylo cirkulační, pod tlakem se suchou skříní.[7]
Použití
V roce 1931 byl v letadle Aero A-35 (OK-AUA, výr. č. 1) v majetku Československých státních aerolinií (ČSA) zkoušen naftový motor, Waltrovkou dovezený Packard-Diesel DR-980. Zkoušky byly naplánovány i na rok 1932. ČSA oznámily, že výsledky dosažené v prvých 100 hodinách letu, byly uspokojivé.[8] Avšak po několika týdnech provozu byl letoun resp. s tímto motorem shledán nevyhovujícím. Stroj s ním létal na lince Praha – Brno.[9]
Tento letoun byl u ČSA v provozu do roku 1936, pak jej používalo dva roky ministerstvo národní obrany. V letech 1938–9 dolétal u Západočeského aeroklubu.[1]
Konstruktéři k tomuto typu motoru neměli valné důvěry. Shodli se, že se neosvědčil a nepřesvědčil, jako ostatně většina leteckých vznětových motorů (např. motory Československé zbrojovky Brno vlastní konstrukce ZOD-240 a ZOD-260 z let 1933–1938).[1] Originální motor Packard DR-980 byl aplikován asi na 10 letounech.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Packard DR-980 na anglické Wikipedii.
↑ abcdNĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 220, 229–230, 274–275, 287, 294.
↑KUMPERA, Teny ing. Do nového roku 1932. Letectví. 1932-01, roč. XII. (1932), čís. 1, s. 13. Dostupné online.
↑ abWALDHÜTTER, Fr. ing. Letecký motor Packard-Diesel. Letectví. 1930-05, roč. X. (1930), čís. 5, s. 174–179. Dostupné online.
↑ Československo získává výhradní licence. Letectví. 1932-01, roč. XII. (1932), čís. 1, s. 14–15. Dostupné online.
↑MAYER, O. ing. Letecká perspektiva. Letectví. 1937-10, roč. XVII. (1937), čís. 10, s. 462–465. Dostupné online.
↑Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. C1 (1-2)
↑ abcKatalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. C2 (1-2)
↑ Letiště Praha v roce 1931. Letectví. 1932-01, roč. XII. (1932), čís. 1, s. 12, 16. Dostupné online.
↑FOLPRECHT, Radek. Rekordní aero pro přelet Atlantiku byla modifikováno na dopravní pro ČSA. Technet (iDnes.cz). 2020-04-26. Dostupné online.
↑Statistic of all the Aero Engines of Packard (anglicky) [online]. enginehistory.org, 2009-01-30 [cit. 2020-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-25.
Literatura
GUNSTON, Bill. World Encyclopedia of Aero Engines. Cambridge, England. Patrick Stephens Limited, 1989., p. 109, ISBN 1-85260-163-9