Klimov VK-1 byl sovětskýproudový motor vzniklý dalším vývojem, založeném na konstrukci britského proudového leteckého motoru Rolls-Royce Nene. Koncepčně je sice shodný s původním britským vzorem - motor Nene byl v SSSR vyráběn pod označením RD-45, ale je překonstruovaný a má oproti vzoru vyšší výkony; tahem leží mezi motory Rolls-Royce Nene a Rolls-Royce Tay (také byl vyráběn v licenci americkou firmou Pratt & Whitney jako typ J48, nezaměňovat s pozdějšímdvouproudovým motorem pohánějícím civilní letouny).
Motor VK-1 poháněl stíhací letouny MiG-15bis, MiG-17 (pozdější verze „sedmnáctek“ — MiG-17F, MiG-17PF a PFU — poháněly motory VK-1F, vybavené přídavným spalováním), či dvoumotorové bombardovací letouny Iljušin Il-28.
Jde o turbokompresorový motor jednohřídelové koncepce, s radiálním kompresorem, devíti přímoproudými spalovacími komorami a jednostupňovou axiální turbínou.
Maximální vzletový tah motoru byl 2700 kp (26,48 kN) při 11 560 ot/min. Verze VK-1F, vybavená přídavným spalováním, měla krátkodobě tah 3380 kp (33,15 kN).