Tenisový turnaj v Rosmalenu
Tenisový turnaj v Rosmalenu, oficiálně Libéma Open, je profesionální tenisový turnaj mužů a žen v nizozemském Rosmalenu u 's-Hertogenbosche, založený v roce 1990.[1] Probíhá během června v areálu Autotron Rosmalen na otevřených travnatých dvorcích. Řadí se do kalendáře okruhů ATP Tour a WTA Tour.[2] Nizozemská událost představuje přípravu před londýnským grandslamem ve Wimbledonu.
Historie
Mužská polovina rosmalenského turnaje byla založena v roce 1990 a na okruhu ATP Tour patří od sezóny 2009 do kategorie ATP Tour 250. Ženská část vznikla roku 1996 a v rámci okruhu WTA Tour se řadí do kategorie WTA 250, která v sezóně 2021 nahradila WTA International. Do soutěží dvouher nastupuje dvacet osm mužů a třicet dva žen, čtyřher se účastní šestnáct párů.[1][2]
Již v roce 1989 proběhl na rosmalenských dvorcích turnaj konaný mimo okruh ATP Tour pro osm pozvaných hráčů, kteří byli rozděleni do dvou skupin. Vítězem se stal československý tenista Miloslav Mečíř. V letech 1990–1993 se jednalo o jedinou travnatou událost v kontinentální Evropě. V sezóně 1993 pak vznikl další turnaj na trávě Gerry Weber Open.
V minulosti nesla nizozemská událost několik názvů odrážející generální sponzory. Od roku 1990 znělo pojmenování turnaje Continental Grass Court Championships, v letech 1997–2001 nesl název Heineken Trophy, v období 2002–2009 Ordina Open, mezi sezónami 2010–2012 UNICEF Open, v letech 2013–2015 bylo jeho jménem Topshelf Open a konečně mezi roky 2016–2017 Ricoh Open. Od sezóny 2018 oficiální název zní Libéma Open poté, co se hlavním partnerem stala nizozemská obchodní skupina Libéma, podnikající se zábavními parky, zoo a v dalších aktivitách, která je vlastníkem areálu Autotron Rosmalen. V sezónách 2020 a 2021 byl turnaj zrušen kvůli pandemii covidu-19.[3]
Nejvíce singlových vítězství získali Australan Patrick Rafter (1997–1999) a Francouz Nicolas Mahut (2013, 2015–2016), kteří triumfovali třikrát. Mezi ženami drží rekordní počet dvou titulů Belgičanka Justine Heninová, Thajka Tamarine Tanasugarnová, Američanka Coco Vandewegheová a Jekatěrina Alexandrovová.
Vývoj názvu
- 1990–1996: Continental Grass Court Championships (muži)
- 1996: Wilkinson Lady Championships (ženy)
- 1997–2001: Heineken Trophy
- 2002–2009: Ordina Open
- 2010–2012: UNICEF Open
- 2013–2015: Topshelf Open
- 2016–2017: Ricoh Open
- od 2018: Libéma Open
Přehled finále
Mužská dvouhra
Rok
|
vítěz
|
finalista
|
výsledek
|
1990 |
Amos Mansdorf |
Alexandr Volkov |
6–3, 7–6
|
1991 |
Christian Saceanu |
Michiel Schapers |
6–1, 3–6, 7–5
|
1992 |
Michael Stich |
Jonathan Stark |
6–4, 7–5
|
1993 |
Arnaud Boetsch |
Wally Masur |
3–6, 6–3, 6–3
|
1994 |
Richard Krajicek |
Karsten Braasch |
6–3, 6–4
|
1995 |
Karol Kučera |
Anders Järryd |
7–6(9–7), 7–6(7–4)
|
1996 |
Richey Reneberg |
Stephane Simian |
6–4, 6–0
|
1997 |
Richard Krajicek (2) |
Guillaume Raoux |
6–4, 7–6(9–7)
|
1998 |
Patrick Rafter |
Martin Damm |
7–6(7–2), 6–2
|
1999 |
Patrick Rafter (2) |
Andrei Pavel |
3–6, 7–6(9–7), 6–4
|
2000 |
Patrick Rafter (3) |
Nicolas Escudé |
6–1, 6–3
|
2001 |
Lleyton Hewitt |
Guillermo Cañas |
6–3, 6–4
|
2002 |
Sjeng Schalken |
Arnaud Clément |
3–6, 6–3, 6–2
|
2003 |
Sjeng Schalken (2) |
Arnaud Clément |
6–3, 6–4
|
2004 |
Michaël Llodra |
Guillermo Coria |
6–3, 6–4
|
2005 |
Mario Ančić |
Michaël Llodra |
7–5, 6–4
|
2006 |
Mario Ančić (2) |
Jan Hernych |
6–0, 5–7, 7–5
|
2007 |
Ivan Ljubičić |
Peter Wessels |
7–6, 4–6, 7–6
|
2008 |
David Ferrer |
Marc Gicquel |
6–4, 6–2
|
2009 |
Benjamin Becker |
Raemon Sluiter |
7–5, 6–3
|
2010 |
Serhij Stachovskyj |
Janko Tipsarević |
6–3, 6–0
|
2011 |
Dmitrij Tursunov |
Ivan Dodig |
6–3, 6–2
|
2012 |
David Ferrer (2) |
Philipp Petzschner |
6–3, 6–4
|
2013 |
Nicolas Mahut |
Stanislas Wawrinka |
6–3, 6–4
|
2014 |
Roberto Bautista Agut |
Benjamin Becker |
2–6, 7–6(7–2), 6–4
|
2015 |
Nicolas Mahut (2) |
David Goffin |
7–6(7–1), 6–1
|
2016 |
Nicolas Mahut (3) |
Gilles Müller |
6–4, 6–4
|
2017 |
Gilles Müller |
Ivo Karlović |
7–6(7–5), 7–6(7–4)
|
2018 |
Richard Gasquet |
Jérémy Chardy |
6–3, 7–6(7–5)
|
2019 |
Adrian Mannarino |
Jordan Thompson |
7–6(9–7), 6–3
|
2020
|
zrušeno pro pandemii koronaviru
|
2021
|
2022 |
Tim van Rijthoven |
Daniil Medveděv |
6–4, 6–1
|
2023 |
Tallon Griekspoor |
Jordan Thompson |
6–7(4–7), 7–6(7–3), 6–3
|
2024 |
Alex de Minaur |
Sebastian Korda |
6–2, 6–4
|
Ženská dvouhra
Rok
|
vítězka
|
finalistka
|
výsledek
|
1996 |
Anke Huberová |
Helena Suková |
6–4, 7–6
|
1997 |
Ruxandra Dragomirová |
Miriam Oremansová |
5–7, 6–2, 6–4
|
1998 |
Julie Halard-Decugisová |
Miriam Oremansová |
6–3, 6–4
|
1999 |
Kristina Brandiová |
Silvija Talajová |
6–0, 3–6, 6–1
|
2000 |
Martina Hingisová |
Ruxandra Dragomirová |
6–2, 3–0skreč
|
2001 |
Justine Heninová |
Kim Clijstersová |
6–4, 3–6, 6–3
|
2002 |
Eleni Daniilidou |
Jelena Dementěvová |
3–6, 6–2, 6–3
|
2003 |
Kim Clijstersová |
Justine Henin-Hardenneová |
6–7(4–7), 3–0skreč
|
2004 |
Mary Pierceová |
Klára Koukalová |
7–6(8–6), 6–2
|
2005 |
Klára Koukalová |
Lucie Šafářová |
3–6, 6–2, 6–2
|
2006 |
Michaëlla Krajiceková |
Dinara Safinová |
6–3, 6–4
|
2007 |
Anna Čakvetadzeová |
Jelena Jankovićová |
7–6(7–2), 3–6, 6–3
|
2008 |
Tamarine Tanasugarnová |
Dinara Safinová |
7–5, 6–3
|
2009 |
Tamarine Tanasugarnová (2) |
Yanina Wickmayerová |
6–3, 7–5
|
2010 |
Justine Heninová (2) |
Andrea Petkovicová |
3–6, 6–3, 6–4
|
2011 |
Roberta Vinciová |
Jelena Dokićová |
6–7(7–9), 6–3, 7–5
|
2012 |
Naděžda Petrovová |
Urszula Radwańská |
6–4, 6–3
|
2013 |
Simona Halepová |
Kirsten Flipkensová |
6–4, 6–2
|
2014 |
Coco Vandewegheová |
Čeng Ťie |
6–2, 6–4
|
2015 |
Camila Giorgiová |
Belinda Bencicová |
7–5, 6–3
|
2016 |
Coco Vandewegheová (2) |
Kristina Mladenovicová |
7–5, 7–5
|
2017 |
Anett Kontaveitová |
Natalja Vichljancevová |
6–2, 6–3
|
2018 |
Aleksandra Krunićová |
Kirsten Flipkensová |
6–7(0–7), 7–5, 6–1
|
2019 |
Alison Riskeová |
Kiki Bertensová |
0–6, 7–6(7–3), 7–5
|
2020
|
zrušeno pro pandemii koronaviru
|
2021
|
2022 |
Jekatěrina Alexandrovová |
Aryna Sabalenková |
7–5, 6–0
|
2023 |
Jekatěrina Alexandrovová (2) |
Veronika Kuděrmetovová |
4–6, 6–4, 7–6(7–3)
|
2024 |
Ljudmila Samsonovová |
Bianca Andreescuová |
4–6, 6–3, 7–5
|
Mužská čtyřhra
Rok
|
vítězové
|
finalisté
|
výsledek
|
1990 |
Jakob Hlasek Michael Stich |
Jim Grabb Patrick McEnroe |
7–6, 6–3
|
1991 |
Hendrik Jan Davids Paul Haarhuis |
Richard Krajicek Jan Siemerink |
6–3, 7–6
|
1992 |
Jim Grabb Richey Reneberg |
John McEnroe Michael Stich |
6–4, 6–7, 6–4
|
1993 |
Patrick McEnroe Jonathan Stark |
David Adams Andrej Olchovskij |
7–6, 1–6, 6–4
|
1994 |
Stephen Noteboom Fernon Wibier |
Diego Nargiso Peter Nyborg |
6–3, 1–6, 7–6
|
1995 |
Richard Krajicek Jan Siemerink |
Hendrik Jan Davids Andrej Olchovskij |
7–5, 6–3
|
1996 |
Paul Kilderry Pavel Vízner |
Anders Järryd Daniel Nestor |
7–5, 6–3
|
1997 |
Jacco Eltingh Paul Haarhuis |
Trevor Kronemann David Macpherson |
6–4, 7–5
|
1998 |
Guillaume Raoux Jan Siemerink |
Joshua Eagle Andrew Florent |
6–3, 3–6, 6–1
|
1999 |
nehráno pro déšť |
|
2000 |
Martin Damm Cyril Suk |
Paul Haarhuis Sandon Stolle |
6–4, 6–7, 7–6
|
2001 |
Paul Haarhuis Sjeng Schalken |
Martin Damm Cyril Suk |
6–4, 6–4
|
2002 |
Martin Damm (2) Cyril Suk (2) |
Paul Haarhuis Brian MacPhie |
7–6, 6–7, 6–4
|
2003 |
Martin Damm (3) Cyril Suk (3) |
Donald Johnson Leander Paes |
7–5, 7–6
|
2004 |
Martin Damm (4) Cyril Suk (4) |
Lars Burgsmüller Jan Vacek |
6–3, 6–7, 6–3
|
2005 |
Cyril Suk (5) Pavel Vízner (2) |
Tomáš Cibulec Leoš Friedl |
6–3, 6–4
|
2006 |
Martin Damm (5) Leander Paes |
Arnaud Clément Chris Haggard |
6–1, 7–6
|
2007 |
Jeff Coetzee Rogier Wassen |
Martin Damm Leander Paes |
3–6, 7–6, [12–10]
|
2008 |
Mario Ančić (3) Jürgen Melzer |
Maheš Bhúpatí Leander Paes |
7–6(7–5), 6–3
|
2009 |
Wesley Moodie Dick Norman |
Johan Brunström Jean-Julien Rojer |
7–6(7–3), 6–7(8–10), [10–5]
|
2010 |
Robert Lindstedt Horia Tecău |
Lukáš Dlouhý Leander Paes |
1–6, 7–5, [10–7]
|
2011 |
Daniele Bracciali František Čermák |
Robert Lindstedt Horia Tecău |
6–3, 2–6, [10–8]
|
2012 |
Robert Lindstedt (2) Horia Tecău (2) |
Juan Sebastián Cabal Dmitrij Tursunov |
6–3, 7–6(7–1)
|
2013 |
Max Mirnyj Horia Tecău (3) |
Andre Begemann Martin Emmrich |
6–3, 7–6(7–4)
|
2014 |
Jean-Julien Rojer Horia Tecău (4) |
Santiago González Scott Lipsky |
6–3, 7–6(7–3)
|
2015 |
Ivo Karlović Łukasz Kubot |
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
6–2, 7–6(11–9)
|
2016 |
Mate Pavić Michael Venus |
Dominic Inglot Raven Klaasen |
3–6, 6–3, [11–9]
|
2017 |
Łukasz Kubot Marcelo Melo |
Raven Klaasen Rajeev Ram |
6–3, 6–4
|
2018 |
Dominic Inglot Franko Škugor |
Raven Klaasen Michael Venus |
7–6(7–3), 7–5
|
2019 |
Dominic Inglot (2) Austin Krajicek |
Marcus Daniell Wesley Koolhof |
6–4, 4–6, [10–4]
|
2020
|
zrušeno pro pandemii koronaviru
|
2021
|
2022 |
Wesley Koolhof Neal Skupski |
Matthew Ebden Max Purcell |
4–6, 7–5, [10–6]
|
2023 |
Wesley Koolhof Neal Skupski (2) |
Gonzalo Escobar Oleksandr Nedověsov |
7–6(7–1), 6–2
|
2024 |
Nathaniel Lammons Jackson Withrow |
Wesley Koolhof Nikola Mektić |
7–6(7–5), 7–6(7–3)
|
Ženská čtyřhra
Rok
|
vítězky
|
finalistky
|
výsledek
|
1996 |
Larisa Savčenko Neilandová Brenda Schultz-McCarthyová |
Kristie Boogertová Helena Suková |
6–4, 7–6(9–7)
|
1997 |
Eva Melicharová Helena Vildová |
Karina Habšudová Florencia Labatová |
6–3, 7–6(8–6)
|
1998 |
Sabine Appelmansová Miriam Oremansová |
Cătălina Cristeaová Eva Melicharová |
6–7(4–7), 7–6(8–6), 7–6(7–5)
|
1999 |
Silvia Farinaová Rita Grandeová |
Cara Blacková Kristie Boogertová |
7–5, 7–6(7–2)
|
2000 |
Erika deLoneová Nicole Prattová |
Catherine Barclayová Karina Habšudová |
7–6(8–6), 4–3skreč
|
2001 |
Ruxandra Dragomir Ilieová Naděžda Petrovová |
Kim Clijstersová Miriam Oremansová |
7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–4
|
2002 |
Catherine Barclayová Martina Müllerová |
Bianka Lamadeová Magdalena Malejevová |
6–4, 7–5
|
2003 |
Jelena Dementěvová Lina Krasnorucká |
Mary Pierceová Naděžda Petrovová |
2–6, 6–3, 6–4
|
2004 |
Lisa McSheaová Milagros Sequeraová |
Jelena Kostanićová Claudine Schaulová |
7–6(7–3), 6–3
|
2005 |
Anabel Medina Garriguesová Dinara Safinová |
Iveta Benešová Nuria Llagostera Vivesová |
6–4, 2–6, 7–6(13–11)
|
2006 |
Jen C’ Čeng Ťie |
Ana Ivanovićová Maria Kirilenková |
3–6, 6–2, 6–2
|
2007 |
Čan Jung-žan Čuang Ťia-žung |
Anabel Medina Garriguesová Virginia Ruano Pascualová |
7–5, 6–2
|
2008 |
Marina Erakovicová Michaëlla Krajiceková |
Līga Dekmeijereová Angelique Kerberová |
6–3, 6–2
|
2009 |
Sara Erraniová Flavia Pennettaová |
Michaëlla Krajiceková Yanina Wickmayerová |
6–4, 5–7, [13–11]
|
2010 |
Alla Kudrjavcevová Anastasia Rodionovová |
Vania Kingová Jaroslava Švedovová |
3–6, 6–3, [10–8]
|
2011 |
Barbora Záhlavová-Strýcová Klára Zakopalová |
Dominika Cibulková Flavia Pennettaová |
1–6, 6–4, [10–7]
|
2012 |
Sara Erraniová (2) Roberta Vinciová |
Maria Kirilenková Naděžda Petrovová |
6–4, 3–6, [11–9]
|
2013 |
Irina-Camelia Beguová Anabel Medina Garriguesová (2) |
Dominika Cibulková Arantxa Parra Santonjaová |
4–6, 7–6(7–3), [11–9]
|
2014 |
Marina Erakovicová (2) Arantxa Parra Santonjaová |
Michaëlla Krajiceková Kristina Mladenovicová |
0–6, 7–6(7–5), [10–8]
|
2015 |
Asia Muhammadová Laura Siegemundová |
Jelena Jankovićová Anastasija Pavljučenkovová |
6–3, 7–5
|
2016 |
Oxana Kalašnikovová Jaroslava Švedovová |
Xenia Knollová Aleksandra Krunićová |
6–1, 6–1
|
2017 |
Dominika Cibulková Kirsten Flipkensová |
Kiki Bertensová Demi Schuursová |
4–6, 6–4, [10–6]
|
2018 |
Elise Mertensová Demi Schuursová |
Kiki Bertensová Kirsten Flipkensová |
3–3skreč
|
2019 |
Šúko Aojamová Aleksandra Krunićová |
Lesley Kerkhoveová Bibiane Schoofsová |
7–5, 6–3
|
2020
|
zrušeno pro pandemii koronaviru
|
2021
|
2022 |
Ellen Perezová Tamara Zidanšeková |
Veronika Kuděrmetovová Elise Mertensová |
6–3, 5–7, [12–10]
|
2023 |
Šúko Aojamová (2) Ena Šibaharaová |
Viktória Hrunčáková Tereza Mihalíková |
6–3, 6–3
|
2024 |
Ingrid Neelová Bibiane Schoofsová |
Tereza Mihalíková Olivia Nichollsová |
7–6(8–6), 6–3
|
Rekordy
Mužská dvouhra[4]
|
Rekord |
držitelé rekordu
|
Nejvíce titulů
|
3
|
Nicolas Mahut Patrick Rafter
|
Nejvíce titulů v řadě
|
3
|
Patrick Rafter
|
Nejvíce vyhraných zápasů
|
25
|
Richard Krajicek
|
Nejmladší vítěz
|
20 let
|
Lleyton Hewitt (2001)
|
Nejstarší vítěz
|
34 let
|
Nicolas Mahut (2016)
|
Nejvýše postavený vítěz
|
2. ATP
|
Patrick Rafter (1999)
|
Nejníže postavený vítěz
|
240. ATP
|
Nicolas Mahut (2013)
|
Mužská čtyřhra
|
Nejvíce titulů |
5 |
Martin Damm Cyril Suk
|
Nejvíce finále |
7 |
Martin Damm
|
Galerie
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rosmalen Grass Court Championships na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Libema Open s-Hertogenbosch, Netherlands [online]. ATP World Tour, Inc. [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Libéma Open [online]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cologne Open, Den Bosch dropped from tennis tour [online]. Seattle Times, 2021-04-16 [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LIBEMA OPEN – ATP MEDIA NOTES [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-06-10 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
|
|