Serbia Open (srbsky Отворено првенство Србије, Otvoreno prvenstvo Srbije) byl profesionální tenisový turnaj mužů hraný v srbské metropoli Bělehradu, který se poprvé konal v letech 2009–2012. K obnovení došlo v sezóně 2021, kdy byl na program zařazen i ženský turnaj. Na okruhu ATP Tour se v jarním termínu řadil do kategorie ATP Tour 250. Ukončen byl po ročníku 2023, kdy se hrál jako Srpska Open v Banja Luce. V rámci ženského okruhu WTA Tour proběhl v odpovídající kategorii WTA 250. Dějištěm se stalo Novakovo tenisové centrum (Teniski centar Novak) s otevřenými antukovými dvorci.
Historie
Serbia Open od počátku vlastnila a spolupořádala rodina srbského tenisty Novaka Djokoviće, která jej získala v roce 2008 po vypršení licence nizozemské události Dutch Open. Turnaj podpořily místní úřady a především srbská vláda Mirka Cvetkoviće prostřednictvím státem vlastněné telekomunikační firmy Telekom Srbija. Ředitelem byl tenistův strýc Goran Djoković,[1] jenž na pozici rezignoval v závěru května 2012.[2] V letech 2009 a 2011 se vítězem stal Novak Djoković. Mužská řídící organizace ATP jej v kalendáři sezóny 2013 nahradila novým Power Horse Cupem v německém Düsseldorfu.
V dubnu 2021 byla mužská část obnovena v kategorii ATP Tour 250, když získala do pronájmu na tři ročníky pořadatelskou licenci od budapešťského Hungarian Open.[3] Ředitelem se stal Djorde Djoković, mladší bratr Novaka Djokoviće.[4] Na květen byl zařazen také ženský turnaj v rámci okruhu WTA Tour, hraný v kategorii WTA 250. Stal se tak historicky první ženskou událostí WTA na srbském území.[5]
Hrálo se v bělehradském Novakově tenisovém centru (Teniski centar Novak) s jedenácti otevřenými antukovými dvorci a třemi kurty s tvrdým povrchem,[6] dříve známém jako SRPC Milan Gale Muškatirović.
V roce 2023 organizátoři přesunuli na jeden rok turnaj do Banja Luky, hraný pod názvem Srpska Open, aby mohli zrekonstruovat bělehradský areál a požádat o licenci ve vyšší kategorii ATP Tour 500.[7] V roce 2023 Novak Djoković uvedl, že vlastník licence Ion Țiriac ji odmítl prodat či dále ponechat v Srbsku, a v sezóně 2024 tak byl obnoven bukurešťský Tiriac Open.[8][3]
Přehled finále
Mužská dvouhra
| Rok
|
vítěz
|
finalista
|
výsledek
|
| 2009 |
 Novak Djoković |
 Łukasz Kubot |
6–3, 7–6(7–0)
|
| 2010 |
 Sam Querrey |
John Isner |
3–6, 7–6(7–4), 6–4
|
| 2011 |
Novak Djoković (2) |
 Feliciano López |
7–6(7–4), 6–2
|
| 2012 |
 Andreas Seppi |
 Benoît Paire |
6–3, 6–2
|
| 2021 |
Matteo Berrettini |
 Aslan Karacev |
6–1, 3–6, 7–6(7–0)
|
| 2022 |
Andrej Rubljov |
Novak Djoković |
6–2, 6–7(4–7), 6–0
|
| 2023 |
Dušan Lajović |
Andrej Rubljov |
6–3, 4–6, 6–4
|
Mužská čtyřhra
Ženská dvouhra
Ženská čtyřhra
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serbia Open na anglické Wikipedii.
- ↑ HARMAN, Neil. The Net Post: Novak Djoković is glowing with pride at hosting his own tournament. www.timesonline.co.uk. The Times, 2009-05-04. Dostupné online [cit. 2009-05-08]. Je zde použita šablona
{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Srbija open pred gašenjem?. NOVOSTI [online]. 2012-05-22 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b MESIC, Dzevad. Novak Djokovic: Probably no Serbia Open in 2024, Ion Tiriac wants his licence back. Tennis World USA [online]. 2023-03-02 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Tour To Return To Belgrade In 2021, Following Budapest Relocation [online]. ATP Tour, Inc., 2021-01-20 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MURCIEGO, Fernando. Belgrado tendrá también un torneo de categoría WTA 250. Puntodebreak [online]. 2021-03-26 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Courts [online]. Novak Tennis Center [cit. 2021-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-22. (anglicky)
- ↑ Serbia Open moves to Bosnia and Herzegovina in 2023 as Djokovic family prepares for ATP 500 license. Tennis Majors [online]. 2022-10-28 [cit. 2023-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-28. (anglicky)
- ↑ Sada i zvanično - Srpska open se neće igrati u 2024.. 6yka.com [online]. 2023-12-26 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (bosensky)
Externí odkazy
