Jamie Murray
Jamie Murray |
---|
| Stát | Spojené království Spojené království |
---|
Datum narození | 13. února 1986 (38 let)[1] |
---|
Místo narození | Dunblane, Skotsko[1] |
---|
Bydliště | Wimbledon, Spojené království[1] |
---|
Výška | 191 cm[1] |
---|
Hmotnost | 84 kg[1] |
---|
Profesionál od | 2004[1] |
---|
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
---|
Výdělek | 6 483 885 USD |
---|
Tenisová raketa | Dunlop |
---|
Dvouhra |
---|
Poměr zápasů | 0–1 |
---|
Nejvyšší umístění | 834. místo (22. května 2006) |
---|
Čtyřhra |
---|
Poměr zápasů | 545–390 |
---|
Tituly | 32 ATP, 10 challengerů, 6 Futures |
---|
Nejvyšší umístění | 1. místo (4. dubna 2016) |
---|
Čtyřhra na Grand Slamu |
---|
Australian Open | vítěz (2016) |
---|
French Open | čtvrtfinále (2017, 2020) |
---|
Wimbledon | finále (2015) |
---|
US Open | vítěz (2016) |
---|
Velké turnaje ve čtyřhře |
---|
Turnaj mistrů | semifinále (2016, 2017, 2018) |
---|
Olympijské hry | 2. kolo (2008) |
---|
Smíšená čtyřhra |
---|
Tituly | 5 |
---|
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu |
---|
Australian Open | finále (2020) |
---|
French Open | semifinále (2011) |
---|
Wimbledon | vítěz (2007, 2017) |
---|
US Open | vítěz (2017, 2018, 2019) |
---|
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách |
---|
Olympijské hry | 1. kolo (2016) |
---|
Týmové soutěže |
---|
Davis Cup | vítěz (2015) |
---|
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240228a28. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jamie Robert Murray, OBE (* 13. února 1986 Dunblane, Skotsko) je britský tenista ze Skotska, vítěz smíšených čtyřher ve Wimbledonu 2007 a 2017, rovněž jako na US Open 2017, 2018 a 2019. V mužském deblu triumfoval na Australian Open 2016 a US Open 2016. Mezi dubnem až červencem 2016 byl devět týdnů světovou jedničkou ve čtyřhře, jakožto první Brit vůbec na čele tenisového žebříčku bez rozdílu soutěže.[2] Jeho mladším bratrem je bývalá světová jednička ve dvouhře Andy Murray.
Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour třicet dva turnajů ve čtyřhře. První z nich vybojoval s Ericem Butoracem na americkém SAP Open 2007. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal celkem šestnáct titulů ve čtyřhře.
Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v květnu 2006 na 834. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2016 na 1. místě. Od června 2006 ho trénuje Kanaďan Louis Cayer. Součástí týmu je také Alan MacDonald.[1]
Na nejvyšší grandslamové úrovni si v mužské čtyřhře zahrál tři finále v řadě. Na londýnském Wimbledonu 2015 nestačil s Australanem Johnem Peersem na dvojici Jean-Julien Rojer a Horia Tecău.[3] V závěru US Open 2015 podlehli Francouzům Pierru-Huguesovi Herbertovi a Nicolasi Mahutovi.[4] Trofej vybojoval až s Brazilcem Brunem Soaresem na Australian Open 2016. Po boku Srbky Jeleny Jankovićové také ovládl smíšenou čtyřhru Wimbledonu 2007, kde ve finále přehráli pár Jonas Björkman a Alicia Moliková.
V daviscupovém týmu Velké Británie debutoval jako 21letý v roce 2007 čtvrtfinálovým utkáním zóny Evropy a Afriky proti Nizozemsku, když společně s Gregem Rusedskim zdolal pár Robin Haase a Rogier Wassen. Za rozhodnutého stavu pak ještě nastoupil do čtvrtého zápasu série, kde nestačil ve třech sadách na Robina Haaseho. Velká Británie v sérii zvítězila 4:1 na zápasy.[5] V roce 2015 se stal členem vítězného družstva, které pro Spojené království vybojovalo salátovou mísu poprvé od roku 1936.[6] Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 14–6 ve čtyřhře.[7]
Velkou Británii reprezentoval v deblových soutěžích na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, londýnských Hrách XXX. olympiády a také na Letní olympiádě 2016 v Riu de Janeiru. Nejdále se probojoval do druhého kola mužské čtyřhry LOH 2008, do níž nastoupil s bratrem Andym Murrayem. Soutěž opustili ve druhém kole po prohře od francouzského páru Arnaud Clément a Michaël Llodra. Ve smíšené čtyřhře Riodejaneirské olympiády vypadl na úvod po boku Johanny Kontaové s pozdějšími olympijskými vítězi Bethanií Mattekovou-Sandsovou a Jackem Sockem.
Osobní život
Tenis začal hrát ve čtyřech letech, když ho k němu přivedla matka Judy, bývalá skotská reprezentační trenérka.[1] Halový a travnatý dvorec má jako oblíbené povrchy.[1] Ve volném čase hraje rád golf.[1] Je velkým fanouškem fotbalového mužstva Hibernian.[1] Dne 28. října 2010 se oženil za Alejandru Murrayovou, rozenou Gutiérrezovou. Za svědka mu šel bratr Andy.[1]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 5 (2–3)
Smíšená čtyřhra: 8 (5–3)
Stav
|
rok
|
turnaj
|
povrch
|
spoluhráčka
|
soupeři ve finále
|
výsledek
|
Vítěz |
2007 |
Wimbledon |
tráva |
Jelena Jankovićová |
Alicia Moliková Jonas Björkman |
6–4, 3–6, 6–1
|
Finalista |
2008 |
US Open |
tvrdý |
Liezel Huberová |
Cara Blacková Leander Paes |
6–7(6–8), 4–6
|
Vítěz |
2017 |
Wimbledon (2) |
tráva |
Martina Hingisová |
Heather Watsonová Henri Kontinen |
6–4, 6—4
|
Vítěz |
2017 |
US Open |
tvrdý |
Martina Hingisová |
Čan Chao-čching Michael Venus |
6–1, 4–6, [10–8]
|
Finalista |
2018 |
Wimbledon |
tráva |
Viktoria Azarenková |
Nicole Melicharová Alexander Peya |
6–7(1–7), 3–6
|
Vítěz
|
2018
|
US Open (2)
|
tvrdý
|
Bettanie Mattek-Sandsová
|
Alicja Rosolská Nikola Mektić
|
2–6, 6–3, [11–9]
|
Vítěz
|
2019
|
US Open (3)
|
tvrdý
|
Bethanie Mattek-Sandsová
|
Čan Chao-čching Michael Venus
|
6–2, 6–3
|
Finalista
|
2020
|
Australian Open
|
tvrdý
|
Bethanie Mattek-Sandsová
|
Barbora Krejčíková Nikola Mektić
|
7–5, 4–6, [1–10]
|
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 63 (32–31)
|
Tituly podle povrchu
|
tvrdý (23–22)
|
antuka (6–5)
|
tráva (3–4)
|
|
Tituly podle prostředí
|
venku (23–24)
|
hala (9–7)
|
|
Stav
|
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
spoluhráč
|
soupeři ve finále
|
výsledek
|
Finalista
|
1.
|
30. července 2006
|
Los Angeles, Spojené státy
|
tvrdý
|
Eric Butorac
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
2–6, 4–6
|
Finalista
|
2.
|
1. října 2006
|
Bangkok, Thajsko
|
tvrdý (h)
|
Andy Murray
|
Jonatan Erlich Andy Ram
|
2–6, 6–2, [4–10]
|
Vítěz
|
1.
|
18. února 2007
|
San José, Spojené státy
|
tvrdý (h)
|
Eric Butorac
|
Chris Haggard Rainer Schüttler
|
7–5, 7–6(8–6)
|
Vítěz
|
2.
|
25. února 2007
|
Memphis, Spojené státy
|
tvrdý (h)
|
Eric Butorac
|
Jürgen Melzer Julian Knowle
|
7–5, 6–3
|
Vítěz
|
3.
|
23. června 2007
|
Nottingham, Spojené království
|
tráva
|
Eric Butorac
|
Joshua Goodall Ross Hutchins
|
4–6, 6–3, [10–5]
|
Vítěz
|
4.
|
17. února 2008
|
Delray Beach, Spojené státy
|
tvrdý
|
Max Mirnyj
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
6–4, 3–6, [10–6]
|
Finalista
|
3.
|
21. dubna 2008
|
Estoril, Portugalsko
|
antuka
|
Kevin Ullyett
|
Jeff Coetzee Wesley Moodie
|
2–6, 6–4, [8–10]
|
Finalista
|
4.
|
16. června 2008
|
Nottingham, Spojené království
|
tráva
|
Jeff Coetzee
|
Bruno Soares Kevin Ullyett
|
2–6, 6–7(5–7)
|
Vítěz
|
5.
|
7. listopadu 2010
|
Valencia, Španělsko
|
tvrdý (h)
|
Andy Murray
|
Maheš Bhúpatí Max Mirnyj
|
7–6(10–8), 5–7, [10–7]
|
Vítěz
|
6.
|
25. září 2011
|
Mety, Francie
|
tvrdý (h)
|
André Sá
|
Lukáš Dlouhý Marcelo Melo
|
6–4, 7–6(9–7)
|
Vítěz
|
7.
|
9. října 2011
|
Tokio, Japonsko
|
tvrdý
|
Andy Murray
|
František Čermák Filip Polášek
|
6–1, 6–4
|
Finalista
|
5.
|
5. února 2012
|
Montpellier, Francie
|
tvrdý (h)
|
Paul Hanley
|
Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin
|
4–6, 6–7(4–7)
|
Vítěz
|
8.
|
13. dubna 2013
|
Houston, Spojené státy
|
antuka
|
John Peers
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
1–6, 7–6(7–3), [12–10]
|
Vítěz
|
9.
|
28. července 2013
|
Gstaad, Švýcarsko
|
antuka
|
John Peers
|
Pablo Andújar Guillermo García-López
|
6–3, 6–4
|
Vítěz
|
10.
|
29. září 2013
|
Bangkok, Thajsko
|
tvrdý (h)
|
John Peers
|
Tomasz Bednarek Johan Brunström
|
6–3, 3–6, [10–6]
|
Finalista
|
6.
|
6. října 2013
|
Tokio, Japonsko
|
tvrdý
|
John Peers
|
Rohan Bopanna Édouard Roger-Vasselin
|
6–7(5–7), 4–6
|
Vítěz
|
11.
|
4. května 2014
|
Mnichov, Německo
|
antuka
|
John Peers
|
Colin Fleming Ross Hutchins
|
6–4, 6–2
|
Finalista
|
7.
|
15. června 2014
|
Londýn, Spojené království
|
tráva
|
John Peers
|
Alexander Peya Bruno Soares
|
6–4, 6–7(4–7), [4–10]
|
Finalista
|
8.
|
23. srpna 2014
|
Winston-Salem, Spojené státy
|
tvrdý
|
John Peers
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
3–6, 4–6
|
Finalista
|
9.
|
27. září 2014
|
Kuala Lumpur, Malajsie
|
tvrdý (h)
|
John Peers
|
Marcin Matkowski Leander Paes
|
6–3, 6–7(5–7), [5–10]
|
Vítěz
|
12.
|
11. ledna 2015
|
Brisbane, Austrálie
|
tvrdý
|
John Peers
|
Alexandr Dolgopolov Kei Nišikori
|
6–3, 7–6(7–4)
|
Finalista
|
10.
|
15. února 2015
|
Rotterdam, Nizozemsko
|
tvrdý (h)
|
John Peers
|
Jean-Julien Rojer Horia Tecău
|
6–3, 3–6, [8–10]
|
Finalista
|
11.
|
26. dubna 2015
|
Barcelona, Španělsko
|
antuka
|
John Peers
|
Marin Draganja Henri Kontinen
|
3–6, 7–6(8–6), [9–11]
|
Finalista
|
12.
|
11. července 2015
|
Wimbledon, Londýn, Spojené království
|
tráva
|
John Peers
|
Jean-Julien Rojer Horia Tecău
|
6–7(5–7), 4–6, 4–6
|
Vítěz
|
13.
|
2. srpna 2015
|
Hamburk, Německo
|
antuka
|
John Peers
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
2–6, 6–3, [10–8]
|
Finalista
|
13.
|
12. září 2015
|
US Open, New York, Spojené státy
|
tvrdý
|
John Peers
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
4–6, 4–6
|
Finalista
|
14.
|
25. října 2015
|
Vídeň, Rakousko
|
tvrdý (h)
|
John Peers
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
6–4, 6–7(3–7), [6–10]
|
Finalista
|
15.
|
1. listopadu 2015
|
Basilej, Švýcarsko
|
tvrdý (h)
|
John Peers
|
Alexander Peya Bruno Soares
|
5–7, 5–7
|
Vítěz
|
14.
|
16. ledna 2016
|
Sydney, Austrálie
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Rohan Bopanna Florin Mergea
|
6–3, 7–6(8–6)
|
Vítěz
|
15.
|
30. ledna 2016
|
Australian Open, Melbourne, Austrálie
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Daniel Nestor Radek Štěpánek
|
2–6, 6–4, 7–5
|
Finalista
|
16.
|
17. dubna 2016
|
Monte Carlo, Monako
|
antuka
|
Bruno Soares
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
6–4, 0–6, [6–10]
|
Finalista
|
17.
|
31. července 2016
|
Toronto, Kanada
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Ivan Dodig Marcelo Melo
|
4–6, 4–6
|
Vítěz
|
16.
|
10. září 2016
|
US Open, New York, Spojené státy
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Pablo Carreño Busta Guillermo García-López
|
6–2, 6–3
|
Finalista
|
18.
|
14. ledna 2017
|
Sydney, Austrálie
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Wesley Koolhof Matwé Middelkoop
|
3–6, 5–7
|
Vítěz
|
17.
|
4. března 2017
|
Acapulco, Mexiko
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
John Isner Feliciano López
|
6–3, 6–3
|
Vítěz
|
18.
|
18. června 2017
|
Stuttgart, Německo
|
tráva
|
Bruno Soares
|
Oliver Marach Mate Pavić
|
6–7(4–7), 7–5, [10–5]
|
Vítěz
|
19.
|
25. června 2017
|
Queen's club, Spojené království
|
tráva
|
Bruno Soares
|
Julien Benneteau Édouard Roger-Vasselin
|
6–2, 6–3
|
Finalista
|
19.
|
20. srpna 2017
|
Cincinnati, Spojené státy
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
6–7(6–8), 4–6
|
Finalista
|
20.
|
8. srpna 2017
|
Tokio, Japonsko
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Ben McLachlan Jasutaka Učijama
|
4–6, 6–7(1–7)
|
Finalista
|
21.
|
6. ledna 2018
|
Dauhá, Katar
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Oliver Marach Mate Pavić
|
2–6, 6–7(6–8)
|
Vítěz
|
20.
|
3. března 2018
|
Acapulco, Mexiko
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
7–6(7–4), 7–5
|
Finalista
|
22.
|
24. června 2018
|
Queen's Club, Londýn, Spojené království
|
tráva
|
Bruno Soares
|
Henri Kontinen John Peers
|
4–6, 3–6
|
Vítěz
|
21.
|
5. srpna 2018
|
Washington, D.C., Spojené státy
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Mike Bryan Édouard Roger-Vasselin
|
3–6, 6–3, [10–4]
|
Vítěz
|
22.
|
19. srpna 2018
|
Cincinnati, Spojené státy
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
4–6, 6–3, [10–6]
|
Finalista
|
23.
|
14. října 2018
|
Šanghaj, Čína
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
4–6, 2–6
|
Vítěz
|
23.
|
12. ledna 2019
|
Sydney, Austrálie (2)
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6–4, 6–3
|
Finalista
|
24.
|
28. dubna 2019
|
Barcelona, Španělsko
|
antuka
|
Bruno Soares
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
4–6, 6–7(4–7)
|
Finalista
|
25.
|
29. srpna 2020
|
New York, Spojené státy
|
tvrdý
|
Neal Skupski
|
Pablo Carreño Busta Alex de Minaur
|
2–6, 5–7
|
Finalista
|
26.
|
1. listopadu 2020
|
Vídeň, Rakousko
|
tvrdý (h)
|
Neal Skupski
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
6–7(5–7), 5–7
|
Vítěz
|
24.
|
14. listopadu 2020
|
Sofie, Bulharsko
|
tvrdý (h)
|
Neal Skupski
|
Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin
|
bez boje
|
Vítěz
|
25.
|
7. února 2021
|
Melbourne, Austrálie
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6–3, 7–6(9–7)
|
Finalista
|
27.
|
10. září 2021
|
US Open, New York, Spojené státy
|
tvrdý
|
Bruno Soares
|
Rajeev Ram Joe Salisbury
|
6–3, 2–6, 2–6
|
Vítěz
|
26.
|
říjen 2021
|
Petrohrad, Rusko
|
tvrdý (h)
|
Bruno Soares
|
Hugo Nys Andrej Golubjev
|
6–3, 6–4
|
Finalista
|
28.
|
únor 2022
|
Rio de Janeiro, Brazílie
|
antuka
|
Bruno Soares
|
Simone Bolelli Fabio Fognini
|
5–7, 7–6(7–2), [6–10]
|
Vítěz
|
27.
|
srpen 2022
|
Winston-Salem, Spojené státy
|
tvrdý
|
Matthew Ebden
|
Hugo Nys Jan Zieliński
|
6–4, 6–2
|
Finalista
|
29.
|
leden 2023
|
Adelaide, Austrálie
|
tvrdý
|
Michael Venus
|
Lloyd Glasspool Harri Heliövaara
|
3–6, 6–7(3–7)
|
Vítěz
|
28.
|
únor 2023
|
Dallas, Spojené státy
|
tvrdý (h)
|
Michael Venus
|
Nathaniel Lammons Jackson Withrow
|
1–6, 7–6(7–4), [10–7]
|
Vítěz
|
29.
|
duben 2023
|
Banja Luka, Bosna a Hercegovina
|
antuka
|
Michael Venus
|
Francisco Cabral Oleksandr Nedověsov
|
7–5, 6–2
|
Vítěz
|
30.
|
květen 2023
|
Ženeva, Švýcarsko
|
antuka
|
Michael Venus
|
Marcel Granollers Horacio Zeballos
|
7–6(8–6), 7–6(7–3)
|
Finalista
|
30.
|
srpen 2023
|
Cincinnati, Spojené státy
|
tvrdý
|
Michael Venus
|
Máximo González Andrés Molteni
|
6–3, 1–6, [9–11]
|
Vítěz
|
31.
|
září 2023
|
Ču-chaj, Čína
|
tvrdý (h)
|
Michael Venus
|
Nathaniel Lammons Jackson Withrow
|
6–4, 6–4
|
Finalista
|
31.
|
říjen 2023
|
Tokio, Japonsko
|
tvrdý
|
Michael Venus
|
Rinky Hijikata Max Purcell
|
4–6, 1–6
|
Vítěz
|
32.
|
únor 2024
|
Dauhá, Katar
|
tvrdý
|
Michael Venus
|
Lorenzo Musetti Lorenzo Sonego
|
7–6(7–0), 2–6, [10–8]
|
Chronologie výsledků na Grand Slamu
Čtyřhra
Legenda
|
SR
|
poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným
|
W–L V–P
|
výhry–prohry
|
NH
|
daný rok se turnaj nekonal
|
A
|
turnaje se hráč nezúčastnil
|
1Q / LQ
|
prohra v (kole) kvalifikace
|
1k / 1R
|
prohra v daném kole turnaje
|
QF / ČF
|
prohra ve čtvrtfinále
|
SF
|
prohra v semifinále
|
F
|
prohra ve finále
|
Vítěz
|
vítězství v turnaji
|
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
Čtyřhra
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jamie Murray na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Jamie Murray na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023
- ↑ ATP Staff. Jamie Murray Will Make British Tennis History. ATP [online]. 2016-03-28 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
- ↑
pva. Wimbledonskou čtyřhru vyhráli Rojer s Tecauem. TenisPortal.cz [online]. 2015-07-11 [cit. 2015-09-12]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÝ, Petr. Herbert s Mahutem dobyli čtyřhru na US Open a slaví první grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2015-09-12 [cit. 2015-09-13]. Dostupné online.
- ↑ GBR d. NED 4-1 in GBR [online]. Davis Cup [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Získá Andy Murray pro Británii »Salátovou mísu«?. Haló Noviny [online]. 2015-11-26 [cit. 2015-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08.
- ↑ Jamie Murray na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240228a28. února 2024
Externí odkazy
Světové jedničky ve čtyřhře žebříčku ATP | | | | Žebříček ATP byl zaveden 1. března 1976 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 2. září 2024 |
|
|