Swiss Open (tenis)
Stan Wawrinka v roce 2023 , kdy vyhrál se Stickerem čtyřhru
Swiss Open , oficiálně EFG Swiss Open Gstaad , je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v jihozápadní švýcarské vesnici Gstaad , který byl založen v roce 1915. V období 1970–1989 se konal v rámci okruhu Grand Prix , aby se v roce 1990 začlenil do nově vzniklé túry ATP, organizované Asociací tenisových profesionálů . Od sezóny 2009 se řadí do kategorie ATP Tour 250 . Probíhá v červenci na dvou otevřených antukových dvorcích v areálu kolem arény Roye Emersona , pojmenované po pětinásobném australském vítězi Royi Emersonovi . Centrální dvorec má kapacitu 4,5 tisíce diváků.[ 1] Mezi další australské šampiony se zařadili John Newcombe , Tony Roche či Ken Rosewall .[ 2]
V sezóně 1915 proběhl úvodní ročník na kurtech hotelu Gstaad Palace , který v dané době nesl název Royal Hotel, Winter & Gstaad Palace. Antukový turnaj vyhrál ruský tenista Viktor de Coubasch. Na organizaci se od rané fáze podílel Lawn Tennis Club Gstaad.[ 3] Generálním sponzorem byla v letech 2016–2021 soukromá švýcarská banka J. Safra Sarasin , založená roku 1841 v Basileji , kterou v roce 2022 nahradila soukromá bankovní skupina EFG International s tříletým kontraktem.[ 4] Vzhledem k poloze Gstaadu 1 050 m n. m. se jedná o nejvýše položenou událost ATP na evropském kontinentu. Andské Ecuador Open Quito a dříve hraný Claro Open Colombia mají areály situovány výše.[ 3]
Na červencovém Rado Swiss Open 1998 debutoval na okruhu ATP Tour 16letý Švýcar Roger Federer , jemuž divokou kartu do hlavní soutěže zajistilo vítězství ve wimbledonské juniorce o týden dříve. Na úvod podlehl Argentinci Lucasi Arnoldu Kerovi .[ 2] Do prvního gstaadského finále se pak Federer probojoval v roce 2003 , po zisku premiérové wimbledonské trofeje, v němž ovšem nestačil na Jiřího Nováka . V sezóně 2004 si již gstaadskou trofej odvezl po závěrečné výhře nad Igorem Andrejevem a získal tak první triumf na švýcarské půdě.[ 5]
V Gstaadu probíhal také ženský profesionální turnaj Swiss Open .
Vývoj názvu turnaje
Přehled finále
Dvouhra
Rok
vítěz
finalista
výsledek
1915
Viktor de Coubasch
Charles Barde
8–6, 6–2, 3–6, 2–6, 6–3
1916
René de Grenus
1917
A. Breaud
1918
René de Grenus
1919
Charles-Henry Martin
1920
Maurice Ferrier
1921
Marcus Wallenberg
1922
Guy Sautter
1923
Hector Fisher
1924
Djorđe Dundjerski
1925
Leonardo Bonzi
1926
Gottfried Banfield
1927
Leonce Aslangul
1928
Hector Fisher
1929
Hector Fisher
Hermann Artens
6–3, 8–6, 6-4
1930
Erik Worm
1931
Hector Fisher
1932
1933
1934
1935
1936
1937
Boris Maneff
Max Ellmer
6–3, 8–6skreč
1938
1939
1940
1941
1942
Hans Pfaff
Jost Spitzer
6–2, 6–4, 6–3
1943
1944
1945
1946
Vladimír Černík
Bohuslav Hykš
6–0, 0–6, 1–6, 6–4, 6-2
1947
Marcello Del Bello
Mario Belardinelli
bez boje
1948
semifinále a finále nehráno
1949
Earl Cochell
Jaroslav Drobný
3–6, 6–3, 2–6, 6–3, 7–5
1950
Vladimír Černík
Sumant Misra
6–1, 2–6, 6–8, 6–4, 6–3
1951
Russell Seymour
Syd Levy
2–6, 6–3, 7–5, 1-6, 6-4
1952
Herbert Flam
Irvin Dorfman
6–4, 6–2, 6–1
1953
semifinále a finále nehráno
1954
Lew Hoad
Neale Fraser
6–4, 11–9, 6–4
1955
Arthur Larsen
Enrique Morea
6–4, 2–6, 6–2, 6–2
1956
Jaroslav Drobný
Neale Fraser
7–5, 6–3, 6–3
1957
Budge Patty
Jaroslav Drobný
3–6, 6–3, 6–3, 6–1
1958
Ashley Cooper
Neale Fraser
2–6, 3–6, 7–5, 6–4, 6–3
1959
Luis Ayala
Jan-Erik Lundqvist
6–1, 6–2, 6–1
1960
Roy Emerson
Mike Davies
6–4, 9–7, 6–2
1961
Roy Emerson
Luis Ayala
6–3, 6–1, 6–0
1962
Rod Laver
Neale Fraser
6–4, 6–4, 8–6
1963
Nicola Pietrangeli
Roy Emerson
7–5, 6–2, 6–2
1964
Thomaz Koch
Ronald Barnes
6–3, 6–1, 7–9, 7–5
1965
Patricio Rodriguez
Thomaz Koch
2–6, 6–3, 6–2, 6–2
1966
Roy Emerson
Manuel Santana
5–7, 7–5, 6–3
1967
Roy Emerson
Manuel Santana
6–2, 8–6, 6–4
1968
Cliff Drysdale
Tom Okker
6–3, 6–3, 6–0
1969
Roy Emerson
Tom Okker
6–1, 12–14, 6–4, 6–4
1970
Tony Roche
Tom Okker
7–5, 7–5, 6–3
1971
John Newcombe
Tom Okker
6–2, 5–7, 1–6, 7–5, 6–3
1972
Andrés Gimeno
Adriano Panatta
7–5, 9–8, 6–4
1973
Ilie Năstase
Roy Emerson
6–4, 6–3, 6–3
1974
Guillermo Vilas
Manuel Orantes
6–1, 6–2
1975
Ken Rosewall
Karl Meiler
6–4, 6–4, 6–3
1976
Raúl Ramírez
Adriano Panatta
7–5, 6–7, 6–1, 6–3
1977
Jeff Borowiak
Jean-Francois Caujolle
2–6, 6–1, 6–3
1978
Guillermo Vilas
José Luis Clerc
6–3, 7–6, 6–4
1979
Ulrich Pinner
Peter McNamara
6–2, 6–4, 7–5
1980
Heinz Günthardt
Kim Warwick
4–6, 6–4, 7–6
1981
Wojciech Fibak
Yannick Noah
6–1, 7–6
1982
José Luis Clerc
Guillermo Vilas
6–1, 6–3, 6–2
1983
Sandy Mayer
Tomáš Šmíd
6–0, 6–3, 6–2
1984
Joakim Nyström
Brian Teacher
6–4, 6–2
1985
Joakim Nyström
Andreas Maurer
6–4, 1–6, 7–5, 6–3
1986
Stefan Edberg
Roland Stadler
7–5, 4–6, 6–1, 4–6, 6–2
1987
Emilio Sánchez
Ronald Agénor
6–2, 6–3, 7–6
1988
Darren Cahill
Jakob Hlasek
6–3, 6–4, 7–6
1989
Carl-Uwe Steeb
Magnus Gustafsson
6–7, 3–6, 6–2, 6–4, 6–2
1990
Martín Jaite
Sergi Bruguera
6–3, 6–7, 6–2, 6–2
1991
Emilio Sánchez
Sergi Bruguera
6–1, 6–4, 6–4
1992
Sergi Bruguera
Francisco Clavet
6–1, 6–4
1993
Sergi Bruguera
Karel Nováček
6–3, 6–4
1994
Sergi Bruguera
Guy Forget
3–6, 7–5, 6–2, 6–1
1995
Jevgenij Kafelnikov
Jakob Hlasek
6–3, 6–4, 3–6, 6–3
1996
Albert Costa
Félix Mantilla
4–6, 7–6(7–2) , 6–1, 6–0
1997
Félix Mantilla
Joan Albert Viloca
6–1, 6–4, 6–4
1998
Àlex Corretja
Boris Becker
7–6(7–5) , 7–5, 6–3
1999
Albert Costa
Nicolás Lapentti
7–6(7–4) , 6–3, 6–4
2000
Àlex Corretja (2)
Mariano Puerta
6–1, 6–3
2001
Jiří Novák
Juan Carlos Ferrero
6–1, 6–7(5–7) , 7–5
2002
Àlex Corretja (3)
Gastón Gaudio
6–3, 7–6(7–3) , 7–6(7–3)
2003
Jiří Novák (2)
Roger Federer
5–7, 6–3, 6–3, 1–6, 6–3
2004
Roger Federer
Igor Andrejev
6–2, 6–3, 5–7, 6–3
2005
Gastón Gaudio
Stan Wawrinka
6–4, 6–4
2006
Richard Gasquet
Feliciano López
7–6(7–4) , 6–7(3–7) , 6–3, 6–3
2007
Paul-Henri Mathieu
Andreas Seppi
6–7(1–7) , 6–3, 7–5
2008
Victor Hănescu
Igor Andrejev
6–3, 6–4
2009
Thomaz Bellucci
Andreas Beck
6–4, 7–6(7–2)
2010
Nicolás Almagro
Richard Gasquet
7–5, 6–1
2011
Marcel Granollers
Fernando Verdasco
6–4, 3–6, 6–3
2012
Thomaz Bellucci (2)
Janko Tipsarević
6–7(6–8) , 6–4, 6–2
2013
Michail Južnyj
Robin Haase
6–3, 6–4
2014
Pablo Andújar
Juan Mónaco
6–3, 7–5
2015
Dominic Thiem
David Goffin
7–5, 6–2
2016
Feliciano López
Robin Haase
6–4, 7–5
2017
Fabio Fognini
Yannick Hanfmann
6–4, 7–5
2018
Matteo Berrettini
Roberto Bautista Agut
7–6(11–9) , 6–4
2019
Albert Ramos-Viñolas
Cedrik-Marcel Stebe
6–3, 6–2
2020
zrušeno pro pandemii covidu-19
2021
Casper Ruud
Hugo Gaston
6–3, 6–2
2022
Casper Ruud (2)
Matteo Berrettini
4–6, 7–6(7–4) , 6–2
2023
Pedro Cachín
Albert Ramos-Viñolas
3–6, 6–0, 7–5
2024
Matteo Berrettini
Quentin Halys
6–3, 6–1
Čtyřhra
Rok
vítězové
finalisté
výsledek
1968
John Newcombe Dennis Ralston
Mal Anderson Tom Okker
8–10, 12–10, 12–14, 6–3, 6–3
1969
Tom Okker Marty Riessen
Mal Anderson Roy Emerson
6–1, 6–4
1970
Cliff Drysdale Roger Taylor
Tom Okker Marty Riessen
6–2, 6–3, 6–2
1971
John Alexander Phil Dent
John Newcombe Tom Okker
5–7, 6–3, 6–4
1972
čtyřhra se nehrála
1973
1974
José Higueras Manuel Orantes
Roy Emerson Thomaz Koch
7–5, 0–6, 6–1, 9–8
1975
Jürgen Fassbender Hans-Jürgen Pohmann
Colin Dowdeswell Ken Rosewall
6–4, 9–7, 6–1
1976
Jürgen Fassbender Hans-Jürgen Pohmann
Paolo Bertolucci Adriano Panatta
7–5, 6–3, 6–3
1977
Jürgen Fassbender Karl Meiler
Colin Dowdeswell Bob Hewitt
6–4, 7–6
1978
Mark Edmondson Tom Okker
Bob Hewitt Kim Warwick
6–4, 1–6, 6–1, 6–4
1979
Mark Edmondson John Marks
Ion Țiriac Guillermo Vilas
2–6, 6–1, 6–4
1980
Colin Dowdeswell Ismail El Shafei
Mark Edmondson Kim Warwick
6–4, 6–4
1981
Heinz Günthardt Markus Günthardt
David Carter Paul Kronk
6–4, 6–1
1982
Sandy Mayer Ferdi Taygan
Heinz Günthardt Markus Günthardt
6–2, 6–3
1983
Pavel Složil Tomáš Šmíd
Colin Dowdeswell Wojciech Fibak
6–7, 6–4, 6–2
1984
Heinz Günthardt Markus Günthardt
Givaldo Barbosa João Soares
6–4, 3–6, 7–6
1985
Wojciech Fibak Tomáš Šmíd
Brad Drewett Mark Edmondson
6–7, 6–4, 6–4
1986
Sergio Casal Emilio Sánchez
Stefan Edberg Joakim Nyström
6–3, 3–6, 6–3
1987
Jan Gunnarsson Tomáš Šmíd
Loic Courteau Guy Forget
7–6, 6–2
1988
Petr Korda Milan Šrejber
Andrés Gómez Emilio Sánchez
7–6, 7–6
1989
Cassio Motta Todd Witsken
Petr Korda Milan Šrejber
6–4, 6–4
1990
Sergio Casal Emilio Sánchez
Omar Camporese Javier Sánchez
6–3, 3–6, 7–5
1991
Gary Muller Danie Visser
Guy Forget Jakob Hlasek
7–6, 6–4
1992
Hendrik Jan Davids Libor Pimek
Petr Korda Cyril Suk
bez boje
1993
Cédric Pioline Marc Rosset
Hendrik Jan Davids Piet Norval
6–3, 3–6, 7–6
1994
Sergio Casal Emilio Sánchez
Menno Oosting Daniel Vacek
7–6, 6–4
1995
Luis Lobo Javier Sánchez
Arnaud Boetsch Marc Rosset
6–7, 7–6, 7–6
1996
Jiří Novák Pavel Vízner
Trevor Kronemann David Macpherson
4–6, 7–6, 7–6
1997
Jevgenij Kafelnikov Daniel Vacek
Trevor Kronemann David Macpherson
4–6, 7–6, 6–3
1998
Gustavo Kuerten Fernando Meligeni
Daniel Orsanic Cyril Suk
6–4, 7–5
1999
Donald Johnson Cyril Suk
Aleksandar Kitinov Eric Taino
7–5, 7–6(7–4)
2000
Jiří Novák David Rikl
Jérôme Golmard Michael Kohlmann
3–6, 6–3, 6–4
2001
Roger Federer Marat Safin
Michael Hill Jeff Tarango
0–1skreč
2002
Joshua Eagle David Rikl
Massimo Bertolini Cristian Brandi
7–6(7–5) , 6–4
2003
Leander Paes David Rikl
František Čermák Leoš Friedl
6–3, 6–3
2004
Leander Paes David Rikl
Marc Rosset Stan Wawrinka
6–4, 6–2
2005
František Čermák Leoš Friedl
Michael Kohlmann Rainer Schüttler
7–6(8–6) , 7–6(13–11)
2006
Jiří Novák Andrei Pavel
Marco Chiudinelli Jean-Claude Scherrer
6–3, 6–1
2007
František Čermák Pavel Vízner
Marc Gicquel Florent Serra
7–5, 5–7, [10–7]
2008
Jaroslav Levinský Filip Polášek
Stéphane Bohli Stan Wawrinka
3–6, 6–2, [11–9]
2009
Marco Chiudinelli Michael Lammer
Jaroslav Levinský Filip Polášek
7–5, 6–3
2010
Johan Brunström Jarkko Nieminen
Marcelo Melo Bruno Soares
6–3, 6–7(4–7) , [11–9]
2011
František Čermák Filip Polášek
Christopher Kas Alexander Peya
6–3, 7–6(11–9)
2012
Marcel Granollers Marc López
Robert Farah Santiago Giraldo
6–4, 7–6(11–9)
2013
Jamie Murray John Peers
Pablo Andújar Guillermo García-López
6–3, 6–4
2014
Andre Begemann Robin Haase
Rameez Junaid Michal Mertiňák
6–3, 6–4
2015
Aleksandr Buryj Denis Istomin
Oliver Marach Ajsám Kúreší
3–6, 6–2, [10–5]
2016
Julio Peralta Horacio Zeballos
Mate Pavić Michael Venus
7–6(7–2) , 6–2
2017
Oliver Marach Philipp Oswald
Jonathan Eysseric Franko Škugor
6–3, 4–6, [10–8]
2018
Matteo Berrettini Daniele Bracciali
Denys Molčanov Igor Zelenay
7–6(7–2) , 7–6(7–5)
2019
Sander Gillé Joran Vliegen
Philipp Oswald Filip Polášek
6–4, 6–3
2020
zrušeno pro pandemii covidu-19
2021
Marc-Andrea Hüsler Dominic Stricker
Szymon Walków Jan Zieliński
6–1, 7–6(9–7)
2022
Tomislav Brkić Francisco Cabral
Robin Haase Philipp Oswald
6–4, 6–4
2023
Dominic Stricker Stan Wawrinka
Marcelo Demoliner Matwé Middelkoop
7–6(10–8) , 6–2
2024
Ugo Humbert Fabrice Martin
Albano Olivetti Juki Bhambri
6–3, 3–6, 6–10
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swiss Open (tennis) na anglické Wikipedii.
↑ Le Village & Le Stade [online]. swissopengstaad.ch [cit. 2021-05-07]. Dostupné online . (francouzsky)
↑ a b ILIC, JOVICA. On this day: Roger Federer, 16, makes ATP debut in Gstaad. Tennis World USA [online]. 2020-07-06 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online . (anglicky)
↑ a b STEPHENS, Thomas Stephens. Advantage Gstaad: 100 years of ‘unique’ tennis [online]. swissinfo.ch, 2015-07-23 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online . (anglicky)
↑ EFG announced as new title sponsor of the EFG Swiss Open Gstaad - EFG International. EFG [online]. 2022-01-31 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online . (anglicky)
↑ Flashback: At Long Last, Federer Prevails At Home In Gstaad [online]. ATP Tour, Inc., 2020-07-22 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online . (anglicky)
Externí odkazy