Mužská dvouhra Australian Open 2017 probíhala ve druhé polovině ledna 2017. Do singlové soutěže melbournského grandslamu nastoupilo sto dvacet osm hráčů. Sedmnáct z nich vzešlo z kvalifikace, z toho šestnáct řádně po výhrách ve třech kvalifikačních kolech a Kanaďan Peter Polansky jako šťastný poražený po odstoupení Australana Thanasiho Kokkinakise. Dvojnásobným obhájcem titulu byl druhý hráč světa Novak Djoković ze Srbska, který se mohl v případě vítězství odpoutal od Roye Emersona na čele statistiky počtu trofejí.[1] To se mu ale nepovedlo, když už ve 2. kole nestačil na 117. hráče světa Denise Istomina z Uzbekistánu, který v předchozích pěti duelech se Srbem neuhrál ani set.[2]
Jednalo se o první grandslam od US Open 2002, na němž Roger Federer nehrál jako člen elitní světové desítky žebříčku ATP. Skot Andy Murray zažíval grandslamový debut v roli světové jedničky a nejvýše nasazeného hráče. Na počátku turnaje se o čelo klasifikace ucházel také Djoković. Na první místo se mohl vrátil pouze v případě, kdyby získal titul a Murray skončil před branami semifinále. Srbovo vyřazení ve druhém kole znamenalo, že Skot setrval na čele klasifikace i po skončení grandslamu.
Andy Murray byl vyřazen ve třetím kole německým tenistou Mischou Zverevem po čtyřsetovém průběhu. Poprvé od French Open 2004 tak ani jeden ze dvou nejvýše nasazených na grandslamovém turnaji nepostoupil do čtvrtého kola.[3]
Finále Federer–Nadal: Rekordní 18. grandslam pro Švýcara
| Statistiky finále[4]
|
| Federer
|
|
Nadal
|
| 20
|
esa
|
4
|
| 3
|
dvojchyby
|
3
|
| 62 %
|
1. podání do dvorce
|
73 %
|
| 76 %
|
úspěšnost 1. podání
|
63 %
|
| 49 %
|
úspěšnost 2. podání
|
56 %
|
| 73
|
vítězné míče
|
35
|
| 57
|
nevynucené chyby
|
28
|
| 6/20
|
brejkboly
|
4/17
|
| 29/40
|
hra na síti
|
9/12
|
| délka utkání 3.37 hodin
|
Do šestého finále australského majoru, spolurekordu open éry držícího s Djokovićem, a prvního od roku 2010, prošel Švýcar Roger Federer, který ve svém třináctém semifinále vyřadil krajana Stana Wawrinku po pětisetové bitvě. Zvýšil tím aktivní poměr vzájemných zápasů na 19–3 a v mužském tenise navýšil rekordní počet grandslamových finálových účastí na dvacet osm.[5] Švýcar se stal nejstarším finalistou grandslamu od US Open 1974 a tehdy 39letého Kena Rosewalla.[6]
Rafael Nadal postoupil do finále po pětisetové výhře nad Bulharem Grigorem Dimitrovem. V rámci jeho vzájemného soupeření s Federerem se dvojice utkala ve třinácté sezóně a v 35. utkání. Švýcar snížil pasivní zápasovou bilanci na 12–23, respektive 3–6 ve finále grandslamu. V grandslamovém finále se oba naposledy utkali na French Open 2011 a předchozí zápas na turnajích velké čtyřky spolu odehráli v semifinále Australian Open 2014.[7]
O vítězi rozhodla až závěrečná sada, před jejímž rozehráním odešel Švýcar do šaten po vyžádání zdravotní přestávky. Do pátého setu vstoupil Nadal ziskem soupeřova podání a ujal se vedení 3–1 na gamy. Následoval však obrat, když Federer získal zbylých pět her. Nejdříve využil až šestý brejkbol v setu a srovnal na 3–3. Po čisté hře na vlastním servisu si vypracoval vedení 4–3 a 0:40, ale nejdříve ani jednu příležitost podruhé prolomit podání Španěla v sadě nezužitkoval. Přesto proměnil pátou brejkovou šanci v dané hře a ujal se vedení 5–3. Obrat dokonal ziskem šestého gamu, v němž čelil soupeřovým brejkbolům. Využitým druhým mečbolem, kdy dopad míče na čáru potvrdilo jestřábí oko, dosáhl basilejský rodák po 3.37 hodinách na vítězství v Melbourne Parku.[4]
Jednalo se o první Federerův turnaj v kariéře, na němž odehrál tři pětisetová klání, a to ve čtvrtém kole s Nišikorim, v semifinále s Wawrinkou a ve finále proti Nadalovi. Po výhrách v letech 2004, 2006, 2007 a 2010 získal pátou trofej z Australian Open a navýšil rekordní zápis mužských historických statistik 18. grandslamem. Bodový zisk mu dopomohl k návratu do elitní desítky žebříčku ATP na 10. místo, z něhož vypadl v říjnu 2016 i vzhledem k předčasnému ukončení sezóny v červenci 2016. V 35 letech se stal druhým nejstarším grandslamovým šampionem open éry, když starším byl jen tehdy 37letý vítěz Australan Ken Rosewall na Australian Open 1972.[4]
Vítěz do žebříčku získal 2 000 bodů a připsal si částku 3 700 000 australských dolarů, poražený finalista pak poloviční odměnu.
Nasazení hráčů
Kvalifikace
Pavouk
Finálová fáze
Horní polovina
1. sekce
2. sekce
3. sekce
4. sekce
Dolní polovina
5. sekce
6. sekce
7. sekce
8. sekce
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2017 Australian Open – Men's Singles na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
