Ryan Harrison |
---|
|
Stát | Spojené státy americké Spojené státy americké |
---|
Datum narození | 7. května 1992 (32 let)[1] |
---|
Místo narození | Shreveport, LO, Spojené státy[1] |
---|
Bydliště | Austin, TX, Spojené státy[1] |
---|
Výška | 185 cm[1] |
---|
Hmotnost | 84 kg[1] |
---|
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
---|
Výdělek | 4 787 426 USD |
---|
Dvouhra |
---|
Poměr zápasů | 118–159 |
---|
Tituly | 1 ATP, 4 challengery, 2 Futures |
---|
Nejvyšší umístění | 40. místo (17. července 2017) |
---|
Dvouhra na Grand Slamu |
---|
Australian Open | 3. kolo (2018) |
---|
French Open | 2. kolo (2013) |
---|
Wimbledon | 2. kolo (2011, 2012, 2017, 2018) |
---|
US Open | 3. kolo (2016) |
---|
Velké turnaje ve dvouhře |
---|
Olympijské hry | 1. kolo (2012) |
---|
Čtyřhra |
---|
Poměr zápasů | 92–83 |
---|
Tituly | 4 ATP, 3 challengery, 1 Futures |
---|
Nejvyšší umístění | 16. místo (20. listopadu 2017) |
---|
Čtyřhra na Grand Slamu |
---|
Australian Open | semifinále (2019) |
---|
French Open | vítěz (2017) |
---|
Wimbledon | čtvrtfinále (2017) |
---|
US Open | čtvrtfinále (2012) |
---|
Velké turnaje ve čtyřhře |
---|
Turnaj mistrů | semifinále (2017) |
---|
Týmové soutěže |
---|
Davis Cup | semifinále (2012, 2018) |
---|
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210325a25. března 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ryan Harrison (* 7. května 1992 Shreveport, Louisiana) je americký profesionální tenista a vítěz mužské čtyřhry French Open 2017, do níž zasáhl s Michaelem Venusem. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a čtyři deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2017 na 40. místě a ve čtyřhře pak v listopadu téhož roku na 16. místě. Trénují ho Davide Sanguinetti a Peter Lucassen. Dříve tuto roli plnil Rikus De Villiers.[1] V juniorské světové klasifikaci ITF nejvýše figuroval na 7. pozici během dubna 2008.
V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2012 utkáním prvního kola Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž vyhrál dvouhru s Michalem Lammerem. Přispěl tak k výhře Američanů 5:0 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil ke pěti mezistátním utkáním s bilancí 2–2 ve dvouhře a 3–0 ve čtyřhře.[3]
Spojené státy americké reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v mužské dvouhře v úvodním kole nestačil na kolumbijského hráče Santiaga Giralda ve dvou setech.
Premiérové výhry nad hráčem elitní světové desítky dosáhl ve druhém kole acapulského Abierto Mexicano Telcel 2015, v němž vyřadil desátého tenistu žebříčku a obhájce titulu Grigora Dimitrova z Bulharska. Skončil pak v semifinále na raketě španělského tenisty Davida Ferrera.
Mladší bratr Christian Harrison je také profesionální tenista.[1]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 1 (1–0)
Finále na okruhu ATP Tour
Dvouhra: 4 (1–3)
Čtyřhra: 7 (4–3)
Stav
|
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
spoluhráč
|
soupeři ve finále
|
výsledek
|
Vítěz
|
1.
|
10. července 2011
|
Newport, Spojené státy
|
tvrdý
|
Matthew Ebden
|
Johan Brunström Adil Shamasdin
|
4–6, 6–3, [10–5]
|
Vítěz
|
2.
|
22. července 2012
|
Atlanta, Spojené státy
|
tvrdý
|
Matthew Ebden
|
Xavier Malisse Michael Russell
|
6–3, 3–6, [10–6]
|
Finalista
|
1
|
13. února 2017
|
Memphis, Spojené státy
|
tvrdý (h)
|
Steve Johnson
|
Brian Baker Nikola Mektić
|
3–6, 4–6
|
Vítěz
|
3.
|
1. května 2017
|
Estoril, Portugalsko
|
antuka
|
Michael Venus
|
David Marrero Tommy Robredo
|
7–5, 6–2
|
Vítěz
|
4.
|
30. května 2017
|
French Open, Paříž, Francie
|
antuka
|
Michael Venus
|
Santiago González Donald Young
|
7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3
|
Finalista
|
2.
|
29. července 2018
|
Atlanta, Spojené státy
|
tvrdý
|
Rajeev Ram
|
Nicholas Monroe John-Patrick Smith
|
6–3, 6–7(5–7), [8–10]
|
Finalista
|
3.
|
20. března 2021
|
Delray Beach, Spojené státy
|
tvrdý
|
Christian Harrison
|
Ariel Behar Gonzalo Escobar
|
7–6(7–5), 6–7(4–7), [4–10]
|
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ryan Harrison (tennis) na anglické Wikipedii.
Externí odkazy