Členské státy NATO

Současní členové NATO zvýrazněni modře

Časová osa států NATO

NATO (anglicky North Atlantic Treaty Organization) je euroatlantický vojenský pakt, který tvoří 32 členských států z Evropy a Severní Ameriky. Byl založen 4. dubna 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy. Článek pět smlouvy uvádí, že pokud dojde k ozbrojenému útoku proti jednomu z členských států, považuje se to za útok proti všem členům a ostatní členové pomohou napadenému členu, v případě potřeby i ozbrojenými silami.^[1]

Z 32 členských zemí se 30 nachází v Evropě a dvě v Severní Americe. V letech 1994–1997 vznikla širší fóra pro regionální spolupráci mezi NATO a jeho sousedy, včetně Partnerství pro mír, iniciativy Středomořský dialog a Euroatlantické rady partnerství.

Všichni členové mají armádu, s výjimkou Islandu, který nemá typickou armádu (má však pobřežní stráž a malou jednotku civilních specialistů pro operace NATO). Tři z členů NATO jsou jaderné mocnosti (tj. země disponující jaderným arsenálem): Francie, Spojené království a Spojené státy. NATO má 12 původních zakládajících členských států. Další tři členové se připojili v letech 1952 až 1955 a čtvrtý člen vstoupil v roce 1982. Od konce studené války se NATO v letech 1999 až 2024 rozrostlo o dalších 16 členů.^[2]

Od března 2024 NATO uznává Bosnu a Hercegovinu, Gruzii, a Ukrajinu jako aspiranty na členství.^[3]

Členské státy

Vlajka	Mapa	Členský stát	Hlavní město	Připojení[4]	Obyvatelstvo	Rozloha[5]
		Albánie	Tirana	20090401a1. dubna 2009	3 088 385	00028748 28 748 km^2 (11 100 sq mi)
		Belgie	Brussel	19490824a24. srpna 1949	11 778 842	00030528 30 528 km^2 (11 787 sq mi)
		Bulharsko	Sofie	20040329a29. března 2004	6 919 180	00110879 110 879 km^2 (42 811 sq mi)
		Černá Hora	Podgorica	20170605a5. června 2017	607 414	00013812 13 812 km^2 (5 333 sq mi)
		Česko	Praha	19990312a12. března 1999	10 701 777	00078867 78 867 km^2 (30 451 sq mi)
		Dánsko	Kodaň	19490824a24. srpna 1949	5 894 687	00042943 42 943 km^2 (16 580 sq mi)[6]
		Estonsko	Tallinn	20040329a29. března 2004	1 220 042	00045228 45 228 km^2 (17 463 sq mi)
		Finsko	Helsinky	20230404a4. dubna 2023	5 566 000	00338455 338 455 km^2 (130 678 sq mi)
		Francie	Paříž	19490824a24. srpna 1949	68 084 217	00643427 643 427 km^2 (248 429 sq mi)
		Chorvatsko	Zághřeb	20090401a1. dubna 2009	4 208 973	00056594 56 594 km^2 (21 851 sq mi)
		Island	Reykjavík	19490824a24. srpna 1949	354 234	00103000 103 000 km^2 (39 769 sq mi)
		Itálie	Řím	19490824a24. srpna 1949	62 390 364	00301340 301 340 km^2 (116 348 sq mi)
		Kanada	Ottawa	19490824a24. srpna 1949	37 943 231	3855100 9 984 670 km^2 (3 855 103 sq mi)
		Litva	Vilnius	20040329a29. března 2004	2 711 566	00065300 65 300 km^2 (25 212 sq mi)
		Lotyšsko	Riga	20040329a29. března 2004	1 862 687	00064589 64 589 km^2 (24 938 sq mi)
		Lucembursko	Lucemburk	19490824a24. srpna 1949	639 589	00002586 2 586 km^2 (998 sq mi)
		Maďarsko	Budapešť	19990312a12. března 1999	9 728 337	00093028 93 028 km^2 (35 918 sq mi)
		Německo	Berlín	19550508a8. května 1955	79 903 481	00357022 357 022 km^2 (137 847 sq mi)
		Nizozemsko	Amsterdam	19490824a24. srpna 1949	17 337 403	00041543 41 543 km^2 (16 040 sq mi)
		Norsko	Oslo	19490824a24. srpna 1949	5 509 591	00323802 323 802 km^2 (125 021 sq mi)
		Polsko	Varšava	19990312a12. března 1999	38 185 913	00312685 312 685 km^2 (120 728 sq mi)
		Portugalsko	Lisabon	19490824a24. srpna 1949	10 263 850	00092090 92 090 km^2 (35 556 sq mi)
		Rumunsko	Bukurešť	20040329a29. března 2004	21 230 362	00238391 238 391 km^2 (92 043 sq mi)
		Řecko	Athény	19520218a18. února 1952	10 569 703	00131957 131 957 km^2 (50 949 sq mi)
		Severní Makedonie	Skopje	20200327a27. března 2020	2 128 262	00025713 25 713 km^2 (9 928 sq mi)
		Slovensko	Bratislava	20040329a29. března 2004	5 436 066	00049035 49 035 km^2 (18 933 sq mi)
		Slovinsko	Lublaň	20040329a29. března 2004	2 102 106	00020273 20 273 km^2 (7 827 sq mi)
		Spojené království	Londýn	19490824a24. srpna 1949	67 081 000	00243610 243 610 km^2 (94 058 sq mi)
		Spojené státy americké	Washington, D.C.	19490824a24. srpna 1949	334 998 398	3531905 9 833 520 km^2 (3 796 743 sq mi)
		Španělsko	Madrid	19820530a30. května 1982	47 260 584	00505370 505 370 km^2 (195 124 sq mi)
		Švédsko	Stockholm	20240307a7. března 2024	10 551 707	447425 447 425 km^2 (172 752 sq mi)
		Turecko	Ankara	19520218a18. února 1952	82 482 383	00783562 783 562 km^2 (302 535 sq mi)

Speciální opatření

Tři skandinávské země, Dánsko, Island a Norsko, které vstoupily do NATO jako zakládající členové, se rozhodly omezit svou účast ve třech oblastech: na jejich území nebudou žádné stálé mírové základny, žádné jaderné hlavice a žádná vojenská aktivita spojenců (pokud nebudou pozváni). Dánsko však povolilo americkému letectvu udržovat stávající základnu Thule v Grónsku.^[7]

Od poloviny 60. do poloviny 90. let 20. století Francie prosazovala vojenskou strategii nezávislosti na NATO v rámci politiky označované jako „gaullo-mitterrandismus“.^[8] Nicolas Sarkozy v roce 2009 vyjednal návrat Francie do integrovaného vojenského velení a Výboru pro obranné plánování, přičemž tento výbor byl následujícího roku zrušen. Francie zůstává jediným členem NATO mimo Skupinu pro jaderné plánování a na rozdíl od Spojených států a Velké Británie nezaváže alianci své ponorky s jadernými zbraněmi.^[9][10]

Vojenský personál

Následující seznam je sestaven na základě publikace The Military Balance, kterou každoročně vydává Mezinárodní institut pro strategická studia.

Vlajka	Stát	Aktivní vojsko	Vojsko v záloze	Paramilitantní jednotka	Celkově	Na 1000 obyvatel (celkem)	Na 1000 obyvatel (aktivní)
	Albánie	10 500	0	500	11 000	3,6	3,4
	Belgie	29 400	5 900	0	35 300	3,0	2,5
	Bulharsko	42 663		0	45 663	6,6	6,2
	Černá Hora	2 350	2 800	10 100	15 250	25,1	3,9
	Česko	27 400	4 200	0	31 600	3,0	2,6
	Dánsko	20 440	45 800	0	66 240	11,2	3,5
	Estonsko	7 600	230 000	15 800	253 400	207,7	6,2
	Finsko	24 250	900 000	14 321	938 571	168,7	4,4
	Francie	208 750	141 050	175 050	524 850	7,7	3,1
	Chorvatsko	16 700	21 000	3 000	40 700	9,7	4
	Island	250	250	250	750	2,1	0,7
	Itálie	175 100	18 300	182 350	375 750	6,0	2,8
	Kanada	70 500	35 600	5 500	111 600	2,9	1,9
	Litva	23 000	90 000	14 150	127 150	49,9	8,5
	Lotyšsko	16 700	36 000	0	52 700	28.3	9,0
	Lucembursko	940	0	600	1 540	2,4	1,5
	Maďarsko	41 600	20 000	12 000	73 600	7,6	4,3
	Německo	184 100	50 050	0	234 150	2,9	2,3
	Nizozemsko	41 543	6 643	6 500	54 686	3,4	2,4
	Norsko	25 400	40 000	0	65 400	11,9	4,6
	Polsko	164 500	200 000	75 400	439 900	11,5	4,3
	Portugalsko	33 200	211 700	24 700	269 600	26,3	3,2
	Rumunsko	72 000	55 000	79 900	206 900	9,7	3,4
	Řecko	143 300	221 350	4 000	368 650	34,8	13,5
	Severní Makedonie	8 000	26 850	7 600	42 450	19,9	3,8
	Slovensko	19 500	0	0	19 500	3,6	3,6
	Slovinsko	7 500	26 200	5 950	39 650	18,9	3,6
	Spojené království	196 453	78 600	0	275 053	4,2	3,0
	Spojené státy americké	1 598 287	1 072 543	0	2 670 830	8,0	4,8
	Španělsko	133 282	15 450	75 800	224 532	4,8	2,8
	Švédsko	24 400	32 900	0	57 300	5,4	2,3
	Turecko	690 811	380 700	192 534	1 264 045	15,3	8,4
	NATO	3 896 402	3 768 103	870 271	8 507 776	8,7	4,0

Vojenské výdaje

Výdaje Spojených států na obranu jsou více než dvojnásobkem výdajů na obranu všech ostatních členů NATO dohromady. Kritika tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, že mnohé členské státy nepřispívají svým dílem v souladu s mezinárodní dohodou, vyvolala různé reakce amerických a evropských politických představitelů, od posměchu až po paniku.^[11][12]

Průzkum Pew Research Center z roku 2016 ukázal, že ačkoli většina zemí vnímá NATO pozitivně, většina členů NATO dává přednost zachování stejných vojenských výdajů. Také odpovědi na otázku, zda by jejich země měla vojensky pomoci jiné zemi NATO, pokud by se dostala do vážného vojenského konfliktu s Ruskem, byly smíšené. Zhruba polovina nebo méně v šesti z osmi dotazovaných zemí uvedla, že by jejich země měla použít vojenskou sílu, pokud Rusko zaútočí na sousední zemi, která je spojencem NATO. A nejméně polovina ve třech z osmi zemí NATO uvedla, že by jejich vláda za takových okolností neměla použít vojenskou sílu. Nejsilnější odpor proti odpovědi ozbrojenou silou je v Německu (58 %), následuje Francie (53 %) a Itálie (51 %). Více než polovina Američanů (56 %) a Kanaďanů (53 %) je ochotna reagovat na ruskou vojenskou agresi proti některé ze zemí NATO. Většina Britů (49 %) a Poláků (48 %) by rovněž dostála svému závazku podle článku 5. A Španělé jsou v této otázce rozděleni: 48 % jej podporuje, 47 % je proti.^[13][14]

Členský stát	Obyvatelstvo	HDP (nominální)	Výdaje na obranu (v USD)			Personál
			V milionech $	% reálného HDP	Na obyvatele
Albánie	3 101 621	23,36	401	1,72	93	6 600
Belgie	11 913 633	636,07	7 670	1,21	537	21 400
Bulharsko	6 827 736	103,59	1 933	1,87	181	26 600
Chorvatsko	4 169 239	83,01	1 450	1,75	291	14 000
Černá Hora	602 445	7,45	115	1,55	128	5 700
Česko	10 706 242	334,94	5 108	1,53	305	27 700
Dánsko	6 057 361	412,37	8 199	2,00	1 208	16 700
Estonsko	1 202 762	41,50	1 198	2,89	587	7 300
Finsko Finsko	5 614 571	305,42	7 500	2,46	1 146	31 000
Francie	62 819 428	3 050,30	57 815	1,90	734	207 300
Island	360 872	31,30	—	—	—	—
Itálie	61 021 855	2 223,01	32 750	1,47	494	170 700
Kanada	38 516 736	2 123,01	28 140	1,33	591	66 800
Litva	2 655 755	79,13	2 177	2,75	508	17 900
Lotyšsko	1 821 750	44,60	1 052	2,37	404	6 700
Lucembursko	660 924	59,61	603	1,01	730	900
Maďarsko	9 771 827	209,41	4 338	2,07	336	20 100
Německo	84 220 184	4 473,00	74 085	1,66	712	181 700
Nizozemsko	17 463 930	1 122,05	16 538	1,63	818	40 800
Norsko	5 600 850	488,19	8 788	1,80	1 445	24 000
Polsko	37 991 766	819,82	32 165	3,92	655	202 300
Portugalsko	10 223 150	288,37	4 254	1,48	337	22 400
Rumunsko	21 400 000	352,64	5 655	1,60	200	64 000
Řecko	10 497 595	245,38	7 495	3,05	632	111 000
Severní Makedonie	2 133 410	15,80	268	1,70	96	5 700
Slovensko	5 425 319	130,90	2 682	2,05	387	13 800
Slovinsko	2 099 790	68,61	914	1,33	342	5 700
Spojené království	68 502 956	3 398,27	77 384	2,28	1 077	139 500
Spojené státy americké	338 229 980	27 343,45	875 603	3,24	2 101	1 317 000
Španělsko	47 051 085	1 582,94	19 638	1,24	350	110 600
Švédsko Švédsko	10 536 338	bude oznámeno	bude oznámeno	bude oznámeno	bude oznámeno	bude oznámeno
Turecko	83 593 483	1 201,56	18 965	1,58	228	463 700
NATO	969 619 192	51 298,96	1 304,886	2,54	1 113	3 346 000

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Member states of NATO na anglické Wikipedii.

1. NATO. FAQ. NATO [online]. [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
2. CENTER, Notre Dame International Security. The Addition of NATO Members Over Time (1949-2024). ND International Security Center [online]. 2023-03-23 [cit. 2024-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
3. Enlargement and Article 10 [online]. NATO [cit. 2024-08-28]. Dostupné online. 
4. Member countries [online]. NATO, 24 March 2020 [cit. 2020-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 March 2020. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
5. Field Listing :: Area [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2011-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 January 2014. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
6. AREA [online]. Statistics Denmark [cit. 2022-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2019. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
7. NATO. Denmark and NATO - 1949. NATO [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
8. Why the concept of Gaullo-Mitterrandism is still relevant. IRIS [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (francouzsky) 
9. CODY, Edward. After 43 Years, France to Rejoin NATO as Full Member. www.washingtonpost.com. 2009-03-12. Dostupné online [cit. 2024-08-28]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
10. STRATTON, Allegra. Sarkozy military plan unveiled. The Guardian. 2008-06-17. Dostupné online [cit. 2024-08-28]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
11. Ex-US ambassador in withering criticism of Trump on Nato. The Independent [online]. 2017-03-19 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
12. Shaken by Trump’s Criticism of NATO, Europe Mulls Building Own Military Force. VOA [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
13. CUDDINGTON, Danielle. Support for NATO is widespread among member nations [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
14. U.S. would defend NATO despite Trump's criticism, Europeans believe: study. Reuters. 2017-05-23. Dostupné online [cit. 2022-04-18]. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Členské státy NATO na Wikimedia Commons