Secesní architektura

Secesní vstup do stanice metra Abbesses v Paříži

Secesní architektura je architektonický směr objevující se v 80. letech 19. století v Anglii. Secese zásadně ovlivnila ranou modernu, dílo Bauhausu (spolupráce umění a průmyslu) a připravila půdu pro funkcionalismus (užitkovost, prostornost). Od roku 1914 secesní architektura přestala vznikat a někteří architekti, např. v dekoraci střídmý Adolf Loos, přešli k moderní architektuře.

Cílem bylo vytvořit nový styl, který působil organicky a byl oproštěný od doby převládajícího historismu. V urbanismu přinesla secese podněty k zahradním městům. Těžiště architektury bylo ve výstavbě vil a kulturních budov.

Vedoucími centry byly: Skotsko, Belgie, Francie (Paříž a Nancy), Německo (Mnichov a Darmstadt), Rakousko (Vídeň), Itálie, Španělsko, New York, Rusko, Polsko, Nizozemsko, Skandinávie a Česko.

Prvky secese

Schodiště v hotelu Tassel v Bruselu je charakteristické pro secesi svými zvlněnými křivkami, dekorativností a rostlinnými ornamenty

Často staviteli secesních staveb nebyli architekti, ale původně malíři. Přesto se mnoho secesních staveb vyznačuje zcela novým pojetím zpracování prostoru. Stavitelé odmítali historické prvky a řídili se jedině zákony konstrukce s plným uplatněním nových technických stavebních prostředků jako železa, oceli, betonu a skla.

Významní představitelé

Související informace naleznete také v článku Seznam českých secesních architektů.

Významné stavby (řazeno chronologicky)

Charles Rennie Mackintosh: Hill House Helensburg, 1901. Přísné uspořádání je charakteristické pro Glasgowskou školu.

Významné secesní stavby v Česku

Vila Primavesi v Olomouci – mozaika nad schodištěm
Odbavovací hala Fantovy budovy na hlavním nádraží v Praze postavená v roce 1909
Hospůdka na Schůdkách v Kroměříži – ukázka belgické secese, 1905

Literatura

  • Jak je poznáme? Umění secese (z německého originálu Wie erkenne ich? Die Kunst des Jugendstil), 2005, Knižní klub ISBN 978-80-242-1773-4

Související články

Externí odkazy