Obecní dům

Obecní dům
Obecní dům
Účel stavby
reprezentační účely, kulturní akce
Základní informace
Sloh	eklekticismus a secese
Architekti	Antonín Balšánek a Osvald Polívka
Výstavba	1905–1912
Současný majitel	Hlavní město Praha
Poloha
Adresa	náměstí Republiky 1090/5 Staré Město 110 00  Praha 1
Ulice	Celetná, náměstí Republiky, U Obecního domu a U Prašné brány
Souřadnice	50°5′15,43″ s. š., 14°25′41,66″ v. d.
Obecní dům Obecní dům, Praha
Další informace
Rejstříkové číslo památky	11738/1-449 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web a Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obecní dům (původním názvem Obecní dům Král. hl. města Prahy^[1], nazývaný též např. Obecní dům u Prašné brány^{[2][p 1]} nebo Reprezentační dům hlavního města Prahy) čp. 1090 je jedna z nejznámějších secesních staveb v Praze. Stojí na náměstí Republiky (or. č. 5), v sousedství Prašné brány naproti domu U Hybernů. Slouží především reprezentačním účelům a kulturním akcím (koncerty, výstavy).

Historie

Místo a původní budovy (14.-19. století)

Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV. jako své sídlo, a poté dvůr ještě sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad.

Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská a průchod do Prašné brány v Celetné ulici. Protože z Královského paláce vycházely korunovační průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. Královské cesty. Areál byl později využíván k různým účelům, když byl využíván jako seminář, byl v areálu také postaven kostel svatého Vojtěcha. V letech 1902–1903 byly všechny budovy v areálu včetně kostela zbořeny.^[3]

Vznik a recepce (přelom 19. a 20. století)

Obecní dům vznikal v době vrcholného národnostního česko-německého soupeření. Byl proto od počátku silně politickým projektem. Dům měl symbolizovat politickou a kulturní dominanci Čechů a Slovanství v hlavním městě - a to přímo Na Přikopech (Am Graben), kterým tradičně dominovaly domy a podniky českých Němců. Impulsem pro stavbu byly plány pražských Němců na výstavbu tzv Německého kasina v Praze, které mělo sloužit jako německý spolkový dům.^[4]

Odpůrci projektu byli ze dvou skupin: první chtěli na místě novostavbu druhého českého divadla - druzí považovali náklady stavby za příliš vysoké. Z úsporných důvodů proto budova nemohla mít kamenný plášť. Přesto, že se jednalo o nacionalistickou stavbu, zvolili architekti styl stavby ve stylu mezinárodního barokně-renesančního eklekticismu, typickém na tehdy módních světových výstavách. Tato architektonická „nečeskost” a absence české neorenesance byla kritizována. Český styl tak budově daly až secesní dekorace.^[5]

S výkopy základů se počalo 21. srpna 1905, první části byly dány pro provozu v roce 1909^[6] a celý dům byl slavnostně otevřen 16. prosince 1912.^[1] Stavba se oproti původnímu předpokladu protáhla a rozpočet narostl na dvojnásobek.^[7]

V době svého otevření byl dům zvláště mladšími architekty (Novotný, Janák, Engel) kritizována jako zastaralá a nabubřelá. V časopise Styl byla dokonce pro kritiky domu zřízena stálá rubrika.^[8] Reakce veřejnosti byly smíšené.^[9] Pro sorvnání, ve stejné době vznikal už výrazně modernější kubistický Dům U Černé Matky Boží.

Obecní dům vstoupil do historie československé státnosti 28. října 1918, když zde byla vyhlášena samostatnost Československa.

Poválečný vývoj a současnost (po roce 1945)

V roce 1948 byl dům komunistickým režimem znárodněn.^[10] Naopak v listopadu 1989 zde proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1994–1997 s nákladem 2 mld. Kč.^[11]

Architektura

Smetanova síň Obecního domu

Obecní dům byl vystavěn v letech 1905–1912 na základě vítězství v architektonické soutěži podle plánů architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špillara.

Interiér

Jeho interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší je Smetanova síň sloužící jako koncertní sál pro cca 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, dále pak festivalu Pražské jaro, varhanní koncerty aj.

Dalšími sály v prvním patře jsou Grégrův sál s výmalbou Františka Ženíška, Palackého sál s výzdobou Jana Preislera, Primátorský sál s výmalbou od Alfonse Muchy, Riegrův sál s výmalbou Maxe Švabinského a Sladkovského sál s krajinomalobou Josefa Ullmanna. Dalšími prostory jsou Dirigentský salonek, Cukrárna, Slovácký salonek, Salonek Boženy Němcové a Orientální salonek.^[12]

V druhém patře jsou výstavní sály, mj. Hollarův sál, Dirigentské apartmá, Český klub a další prostory.^[12]

V přízemí je mj. kavárna a Francouzská restaurace podle návrhu Osvalda Polívky. V suterénu pak Americký bar s obrazy Mikoláše Aleše, Plzeňská lidová restaurace a vinárna.^[12] Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.

Okolí

V okolí Obecního domu se nacházejí další významné objekty:

• Dům U Hybernů s divadlem Hybernia
• Věžníkovský palác (dnes hotel Kempinski)
• Swéerts-Šporkův palác
• Palác Losyů z Losinthalu (Lidový dům)
• Masarykovo nádraží

Galerie

• 
  Stavba Obecního domu, 1906 (vlevo U Hybernů, vpravo Prašná brána)
• 
  Kavárna v přízemí Obecního domu
• 
  Skelet

Odkazy

Poznámky

1. Jak vyplývá z Věstníku hl. m. z roku 1913, byl přinejmenším v tomto roce považován název Obecní dům u Prašné brány považován za oficiální. Přitom název Obecní dům u Prašné věže byl označen za germanismus.

Reference

1. Otevření Obecního domu Král. hl. města Prahy. Věstník obecní Král. hl. města Prahy. 31. 12. 1912, s. 507. Dostupné online. 
2. Věstník obecní Král. hl. města Prahy. 2. 10. 1913, s. 352. Dostupné online. 
3. Historie Obecního Domu. www.obecnidum.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-19. 
4. Síla i budoucnost jest národu národnost. 1: 1800-1914. Vydání první. vyd. V Praze: Vysoká škola uměleckoprůmyslová 639 s. ISBN 978-80-88308-23-2. S. 599. 
5. Síla i budoucnost jest národu národnost. 1: 1800-1914. Vydání první. vyd. V Praze: Vysoká škola uměleckoprůmyslová 639 s. ISBN 978-80-88308-23-2. S. 599–603. 
6. Obecní dům se přes úvodní vášně stal důležitou pražskou stavbou. Archiweb [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
7. SEN. Obecní dům krášlí Prahu již 100 let. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
8. VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy: Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. Dostupné online. ISBN 978-80-200-0563-2. S. 538. (Czech) QID: Q100010596. 
9. Obecní dům měl ukázat, co Češi dovedou. Nelíbil se ale výčepníkům ani moderním architektům. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
10. Vyhláška 1837/1948 Ú.l.I o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení úplné a aktualní znění. ASPI [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
11. Obecní dům se chce daleko víc otevřít Pražanům. Radio Prague International [online]. 2007-03-08 [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
12. Obecní dům. Prague.eu [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 

Související články

• Měšťanská beseda v Plzni

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Obecní dům na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• fotografie interiéru Český svět, 7.12.1911

Portály: Praha | Umění | Kultura | Architektura a stavebnictví