PROFILBARU.COM

Japan Open Tennis Championships
Japan Open Tennis Championships
	Kinoshita Group Japan Open Tennis Championships
	Tenisový park Ariake
Založeno	1972
Odehráno	Japan Open Tennis Championships 2024
Místo	Tokio, Japonsko
Dějiště	Tenisový park Ariake; (centrální dvorec Ariake Coliseum)
Souřadnice	35°38′10″ s. š., 139°47′28″ v. d.
Povrch	tvrdý – DecoTurf / venku
Období	říjen
Poznámka	nejdéle hraný turnaj ATP v Asii
ATP Tour
1973–1989	Grand Prix (okruh)
1990–1997	Championship Series
1998–2008	International Series Gold
2009–	ATP 500
Soutěže	32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	1 989 865 USD
Prize Money	1 818 380 USD
WTA Tour
1988–1989	Tier V
1990–1992	Tier IV
1993–2008	Tier III
Soutěže	32 dvouhra (32. kval.) / 16 čtyřhra
Prize Money	175 000 USD (2008)
	www.japanopentennis.com/atp/en/ Některá data mohou pocházet z datové položky.

Japan Open Tennis Championships, oficiálně Kinoshita Group Japan Open Tennis Championships,^[2] je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v japonském hlavním městě Tokiu. Založen byl v roce 1972, což z něj učinilo nejdéle probíhající asijský turnaj na okruhu ATP Tour. V sezóně 2009 se stal součástí kategorie ATP Tour 500.^[1] V letech 1973–1989 patřil do okruhu Grand Prix. Mezi roky 1978–2008 se jednalo o společnou událost se ženami, které v rámci okruhu WTA Tour hrály v kategorii Tier III a od sezóny 2009 navázaly ósackým Japan Women's Open.

Dějištěm je Tenisový park Ariake, v němž se hraje na dvorcích s tvrdý povrchem DecoTurf. Centrální stadion Ariake Coliseum pro 10 tisíc diváků má zatahovací střechu. V témže areálu probíhá také ženský turnaj Pan Pacific Open na túře WTA. Kvůlí rekonstrukci areálu v Ariake pro letní olympiádu 2020, se ročník 2018 uskutečnil v tokijském komplexu Musashino Forest Sports Plaza na povrchu GreenSet.^[3] V roce 2023 se titulárním partnerem stala japonská společnost Kinoshita Group působící od roku 1990 ve sportovním a zábavním průmyslu. Na této pozici ukončila třináctiletou spolupráci turnaje^[4] s koncernem Rakuten.^[5]

Nejvyšší počet čtyř titulů ve dvouhře vyhrál Švéd Stefan Edberg.^[1] Mezi ženami získala rekordní čtyři trofeje Japonka Kimiko Dateová.

Vývoj názvu turnaje

1987–1993: Suntory Japan Open, partner Suntory
1994–2000: Japan Open Tennis Championships
2001–2008: AIG Japan Open Tennis Championships, partner AIG
2009–2022: Rakuten Japan Open Tennis Championships, partner Rakuten
od 2023: Kinoshita Group Japan Open Tennis Championships, partner Kinoshita Group

Přehled finále

Mužská dvouhra

Rok	vítěz	finalista	výsledek
1973	Ken Rosewall	John Newcombe	6–1, 6–4
1974	John Newcombe	Ken Rosewall	3–6, 6–2, 6–3
1975	Raúl Ramírez	Manuel Orantes	6–4, 7–5, 6–3
1976	Roscoe Tanner	Corrado Barazzutti	6–3, 6–2
1977	Manuel Orantes	Kim Warwick	6–2, 6–1
1978	Adriano Panatta	Pat DuPré	6–3, 6–3
1979	Terry Moor	Pat DuPré	3–6, 7–6, 6–2
1980	Ivan Lendl	Eliot Teltscher	3–6, 6–4, 6–0
1981	Balázs Taróczy	Eliot Teltscher	6–3, 1–6, 7–6
1982	Jimmy Arias	Dominique Bedel	6–2, 2–6, 6–4
1983	Eliot Teltscher	Andrés Gómez	7–5, 3–6, 6–1
1984	David Pate	Terry Moor	6–3, 7–5
1985	Scott Davis	Jimmy Arias	6–1, 7–6
1986	Rameš Krišnan	Johan Carlsson	6–3, 6–1
1987	Stefan Edberg	David Pate	7–6, 6–4
1988	John McEnroe	Stefan Edberg	6–2, 6–2
1989	Stefan Edberg (2)	Ivan Lendl	6–3, 2–6, 6–4
1990	Stefan Edberg (3)	Aaron Krickstein	6–4, 7–5
1991	Stefan Edberg (4)	Ivan Lendl	6–1, 7–5, 6–0
1992	Jim Courier	Richard Krajicek	6–4, 6–4, 7–6
1993	Pete Sampras	Brad Gilbert	6–2, 6–2, 6–2
1994	Pete Sampras (2)	Michael Chang	6–4, 6–2
1995	Jim Courier (2)	Andre Agassi	6–3, 6–4
1996	Pete Sampras (3)	Richey Reneberg	6–4, 7–5
1997	Richard Krajicek	Lionel Roux	6–2, 3–6, 6–1
1998	Andrei Pavel	Byron Black	6–3, 6–4
1999	Nicolas Kiefer	Wayne Ferreira	7–6^(7–5), 7–5
2000	Sjeng Schalken	Nicolás Lapentti	6–4, 3–6, 6–1
2001	Lleyton Hewitt	Michel Kratochvil	6–4, 6–2
2002	Kenneth Carlsen	Magnus Norman	7–6^(8–6), 6–3
2003	Rainer Schüttler	Sébastien Grosjean	7–6^(7–5), 6–2
2004	Jiří Novák	Taylor Dent	5–7, 6–1, 6–3
2005	Wesley Moodie	Mario Ančić	1–6, 7–6^(9–7), 6–4
2006	Roger Federer	Tim Henman	6–3, 6–3
2007	David Ferrer	Richard Gasquet	6–1, 6–2
2008	Tomáš Berdych	Juan Martín del Potro	6–1, 6–4
2009	Jo-Wilfried Tsonga	Michail Južnyj	6–3, 6–3
2010	Rafael Nadal	Gaël Monfils	6–1, 7–5
2011	Andy Murray	Rafael Nadal	3–6, 6–2, 6–0
2012	Kei Nišikori	Milos Raonic	7–6^(7–5), 3–6, 6–0
2013	Juan Martín del Potro	Milos Raonic	7–6^(7–5), 7–5
2014	Kei Nišikori (2)	Milos Raonic	7–6^(7–5), 4–6, 6–4
2015	Stan Wawrinka	Benoît Paire	6–2, 6–4
2016	Nick Kyrgios	David Goffin	4−6, 6−3, 7−5
2017	David Goffin	Adrian Mannarino	6−3, 7−5
2018	Daniil Medveděv	Kei Nišikori	6–2, 6–4
2019	Novak Djoković	John Millman	6–3, 6–2
2020	nehráno kvůli pandemii koronaviru
2021	nehráno kvůli pandemii koronaviru
2022	Taylor Fritz	Frances Tiafoe	7–6^(7–3), 7–6^(7–2)
2023	Ben Shelton	Aslan Karacev	7–5, 6–1
2024	Arthur Fils	Ugo Humbert	5–7, 7–6^(8–6), 6–3

Mužská čtyřhra

Rok	vítěz	finalista	výsledek
1973	Mal Anderson Ken Rosewall	Colin Dibley Allan Stone	7–5, 7–5
1974	nehráno kvůli počasí
1975	Brian Gottfried Raúl Ramírez	Juan Gisbert Manuel Orantes	7–6, 6–4
1976	Bob Carmichael Ken Rosewall	Ismail aš-Šáfii Brian Fairlie	6–4, 6–4
1977	Geoff Masters Kim Warwick	Colin Dibley Chris Kachel	6–2, 7–6
1978	Ross Case Geoff Masters	Željko Franulović Buster Mottram	6–2, 4–6, 6–1
1979	Colin Dibley Pat DuPré	Rod Frawley Francisco González	3–6, 6–1, 6–1
1980	Ross Case Jaime Fillol	Terry Moor Eliot Teltscher	6–3, 3–6, 6–4
1981	Heinz Günthardt Balázs Taróczy	Larry Stefanki Robert Van't Hof	3–6, 6–2, 6–1
1982	Sherwood Stewart Ferdi Taygan	Tim Gullikson Tom Gullikson	6–1, 3–6, 7–6
1983	Sammy Giammalva Steve Meister	Tim Gullikson Tom Gullikson	6–4, 6–7, 7–6
1984	David Dowlen Nduka Odizor	Mark Dickson Steve Meister	6–7, 6–4, 6–3
1985	Scott Davis David Pate	Sammy Giammalva Greg Holmes	7–6, 6–7, 6–3
1986	Matt Anger Ken Flach	Jimmy Arias Greg Holmes	6–2, 6–3
1987	Paul Annacone Kevin Curren	Andrés Gómez Anders Järryd	6–4, 7–6
1988	John Fitzgerald Johan Kriek	Steve Denton David Pate	6–4, 6–7, 6–4
1989	Ken Flach Robert Seguso	Kevin Curren David Pate	7–6, 7–6
1990	Mark Kratzmann Wally Masur	Kent Kinnear Brad Pearce	3–6, 6–3, 6–4
1991	Stefan Edberg Todd Woodbridge	John Fitzgerald Anders Järryd	6–4, 5–7, 6–4
1992	Kelly Jones Rick Leach	John Fitzgerald Anders Järryd	0–6, 7–5, 6–3
1993	Ken Flach Rick Leach	Glenn Michibata David Pate	2–6, 6–3, 6–4
1994	Henrik Holm Anders Järryd	Sébastien Lareau Patrick McEnroe	7–5, 6–1
1995	Mark Knowles Jonathan Stark	John Fitzgerald Anders Järryd	6–3, 3–6, 7–6
1996	Todd Woodbridge Mark Woodforde	Mark Knowles Rick Leach	6–2, 6–3
1997	Martin Damm Daniel Vacek	Justin Gimelstob Patrick Rafter	2–6, 6–2, 7–6
1998	Sébastien Lareau Daniel Nestor	Olivier Delaître Stefano Pescosolido	6–3, 6–4
1999	Jeff Tarango Daniel Vacek	Wayne Black Brian MacPhie	4–3, ret.
2000	Maheš Bhúpatí Leander Paes	Michael Hill Jeff Tarango	6–4, 6–7, 6–3
2001	Rick Leach David Macpherson	Paul Hanley Nathan Healey	1–6, 7–6, 7–6
2002	Jeff Coetzee Chris Haggard	Jan-Michael Gambill Graydon Oliver	7–6, 6–4
2003	Justin Gimelstob Nicolas Kiefer	Scott Humphries Mark Merklein	6–7, 6–3, 7–6
2004	Jared Palmer Pavel Vízner	Jiří Novák Petr Pála	5–1, ret.
2005	Satoši Iwabuči Takao Suzuki	Simon Aspelin Todd Perry	5–4, 5–4
2006	Ashley Fisher Tripp Phillips	Paul Goldstein Jim Thomas	6–2, 7–5
2007	Jordan Kerr Robert Lindstedt	Frank Dancevic Stephen Huss	6–4, 6–4
2008	Michail Južnyj Mischa Zverev	Lukáš Dlouhý Leander Paes	6–3, 6–4
2009	Julian Knowle Jürgen Melzer	Ross Hutchins Jordan Kerr	6–2, 5–7, [10–8]
2010	Eric Butorac Jean-Julien Rojer	Andreas Seppi Dmitrij Tursunov	6–3, 6–2
2011	Andy Murray Jamie Murray	František Čermák Filip Polášek	6–1, 6–4
2012	Alexander Peya Bruno Soares	Leander Paes Radek Štěpánek	6–3, 7–6^(7–5)
2013	Rohan Bopanna Édouard Roger-Vasselin	Jamie Murray John Peers	7–6^(7–5), 6–4
2014	Pierre-Hugues Herbert Michał Przysiężny	Ivan Dodig Marcelo Melo	6–3, 6–7^(3–7), [10–5]
2015	Raven Klaasen Marcelo Melo	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	7–6^(7–5), 3–6, [10–7]
2016	Marcel Granollers Marcin Matkowski	Raven Klaasen Rajeev Ram	6–2, 7–6^(7–4)
2017	Ben McLachlan Jasutaka Učijama	Jamie Murray Bruno Soares	6–4, 7–6^(7–1)
2018	Ben McLachlan Jan-Lennard Struff	Raven Klaasen Michael Venus	6–4, 7–5
2019	Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin	Nikola Mektić Franko Škugor	7–6^(9–7), 6–4
2020	nehráno kvůli pandemii koronaviru
2021	nehráno kvůli pandemii koronaviru
2022	Mackenzie McDonald Marcelo Melo	Rafael Matos David Vega Hernández	6–4, 3–6, [10–4]
2023	Rinky Hijikata Max Purcell	Jamie Murray Michael Venus	6–4, 6–1
2024	Julian Cash Lloyd Glasspool	Ariel Behar Robert Galloway	6–4, 4–6, [12–10]

Ženská dvouhra

Rok	vítězka	finalistka	výsledek
1979	Betsy Nagelsenová	Naoko Satóová	6–1, 3–6, 6–3
1980	Mariana Simionescuová	Nerida Gregoryová	6–4, 6–4
1981	Marie Pinterová	Pam Casaleová	2–6, 6–4, 6–1
1982	Laura Gildemeisterová	Pilar Vásquezová	3–6, 6–4, 6–0
1983	Ecuko Inoueová	Shelley Solomonová	7–5, 6–2
1984	Lilian Drescherová	Shawn Foltzová	6–4, 6–2
1985	Gabriela Sabatini	Linda Gatesová	6–3, 6–4
1986	Helen Kelesiová	Bettina Fulco-Villellová	6–2, 6–2
1987	Katerina Malejevová	Barbara Gerkenová	6–2, 6–3
1988	Patty Fendicková	Stephanie Reheová	6–3, 7–5
1989	Kumiko Okamotová	Elizabeth Smylieová	6–4, 6–2
1990	Catarina Lindqvistová	Elizabeth Smylieová	6–3, 6–2
1991	Lori McNeilová	Sabine Appelmansová	2–6, 6–2, 6–1
1992	Kimiko Dateová	Sabine Appelmansová	7–5, 3–6, 6–3
1993	Kimiko Dateová (2)	Stephanie Rottierová	6–1, 6–3
1994	Kimiko Dateová (3)	Amy Frazierová	7–5, 6–0
1995	Amy Frazierová	Kimiko Dateová	7–6, 7–5
1996	Kimiko Dateová (4)	Amy Frazierová	7–5, 6–4
1997	Ai Sugijamová	Amy Frazierová	4–6, 6–4, 6–4
1998	Ai Sugijamová (2)	Corina Morariuová	6–3, 6–3
1999	Amy Frazierová (2)	Ai Sugijamová	6–2, 6–2
2000	Julie Halard-Decugisová	Amy Frazierová	5–7, 7–5, 6–4
2001	Monika Selešová	Tamarine Tanasugarnová	6–3, 6–2
2002	Jill Craybasová	Silvija Talajaová	2–6, 6–4, 6–4
2003	Maria Šarapovová	Anikó Kaprosová	2–6, 6–2, 7–6^(7–5)
2004	Maria Šarapovová (2)	Mashona Washingtonová	6–0, 6–1
2005	Nicole Vaidišová	Taťána Golovinová	7–6^(7–4), 3–2^skreč
2006	Marion Bartoliová	Aiko Nakamuraová	2–6, 6–2, 6–2
2007	Virginie Razzanová	Venus Williamsová	4–6, 7–6^(9–7), 6–4
2008	Caroline Wozniacká	Kaia Kanepiová	6–2, 3–6, 6–1

Ženská čtyřhra

Rok	vítězky	finalistky	výsledek
1979	Betsy Nagelsenová Penny Johnsonová	Jü Li Čch'-ao Čchen Čchuan	3−6, 6−4, 7−6
1980	Dana Gilbertová Peanut Louieová	Nerida Gregoryová Marie Neumannová	7−5, 7−6
1981	Cláudia Monteirová Pat Medradová	Barbara Jordanová Roberta McCallumová	6−3, 3−6, 6−2
1982	Laura duPontová Barbara Jordanová	Naoko Satóová Brenda Remilton−Wardová	6−2, 6−7, 6−1
1983	Chris O'Neilová Pam Whytcrossová	Helena Mansetová Micki Schilligová	6−3, 7−5
1984	Betsy Nagelsenová Candy Reynoldsová	Emilse Raponiová Adriana Villagránová	6−3, 6−2
1985	Belinda Cordwellová Julie Richardsonová	Laura Gildemeisterová Beth Herrová	6−4, 6−4
1986	Sandy Collinsová Sharon Walshová	Susan Mascarinová Betsy Nagelsenová	6−1, 6−2
1987	Kathy Jordanová Betsy Nagelsenová (2)	Sandy Collinsová Sharon Walshová	6−3, 7−5
1988	Gigi Fernándezová Robin Whiteová	Lea Antonoplisová Barbara Gerkenová	6−1, 6−4
1989	Jill Hetheringtonová Elizabeth Smylieová	Ann Henrickssonová Beth Herrová	6−1, 6−3
1990	Kathy Jordanová Elizabeth Smylieová	Hu Nová Michelle Jaggardová	6–0, 3–6, 6–1
1991	Amy Frazierová Maja Kidowakiová	Jone Kamiová Akiko Kidžimutová	6–2, 6–4
1992	Amy Frazierová (2) Rika Hirakiová	Kimiko Dateová Stephanie Reheová	5–7, 7–6^(7–5), 6–0
1993	Ei Iidová Maja Kidowakiová (2)	Li Fang Kjóko Nagacuková	6–2, 4–6, 6–4
1994	Mami Donoširová Ai Sugijamová	Yayuk Basukiová Nana Mijagiová	6–4, 6–1
1995	Mihó Saekiová Juka Jošidová	Kjóko Nagacuková Ai Sugijamová	6–7, 6–4, 7–6
1996	Kimiko Dateová Ai Sugijamová (2)	Amy Frazierová Kimberly Poová	7–6, 6–7, 6–3
1997	Alexia Dechaume-Balleretová Rika Hirakiová (2)	Kerry-Anne Guseová Corina Morariuová	6–4, 6–2
1998	Naoko Kidžimutová Nana Mijagiová	Amy Frazierová Rika Hirakiová	6–3, 4–6, 6–4
1999	Corina Morariuová Kimberly Poová	Catherine Barclayová Kerry-Anne Guseová	6–3, 6–2
2000	Julie Halard-Decugisová Corina Morariuová (2)	Tina Križanová Katarina Srebotniková	6–1, 6–2
2001	Liezel Huberová Rachel McQuillanová	Janet Leeová Wynne Prakusjová	6–2, 6–0
2002	Šinobu Asagoeová Nana Mijagiová (2)	Světlana Kuzněcovová Arantxa Sánchez Vicariová	6–4, 4–6, 6–4
2003	Maria Šarapovová Tamarine Tanasugarnová	Ansley Cargillová Ashley Harkleroadová	7–6^(7–1), 6–0
2004	Šinobu Asagoeová (2) Katarina Srebotniková	Jennifer Hopkinsová Mashona Washingtonová	6–1, 6–4
2005	Gisela Dulková Maria Kirilenková	Šinobu Asagoeová María Vento-Kabchiová	7–5, 4–6, 6–3
2006	Vania Kingová Jelena Kostanićová	Čan Jung-žan Čuang Ťia-žung	7–6^(7–2), 5–7, 6–2
2007	Sun Tchien-tchien Jen C’	Čuang Ťia-žung Vania Kingová	1–6, 6–2, [10–6]
2008	Jill Craybasová Marina Erakovicová	Ajumi Moritová Aiko Nakamuraová	4–6, 7–5, [10–6]

Rekordy

Zápas třetího kola Japan Open 2006, v němž Jiří Novák podlehl Benjaminu Beckerovi, vytvořil na túře ATP rekord nejdéle hraného utkání do noci, když skončil ve 3:24 hodiny místního času.^[6]

Rekord^[1]		držitelé rekordu
Nejvíce titulů ve dvouhře	4	Stefan Edberg
Nejvíce titulů ve čtyřhře	3	Rick Leach Ken Flach
Nejvíce vyhraných zápasů	27	Stefan Edberg
Nejstarší vítěz dvouhry	38 let	Ken Rosewall (1973)
Nejmladší vítěz dvouhry	18 let	Jimmy Arias (1982)
Nejvýše postavený vítěz	1. ATP	Stefan Edberg (1991) Pete Sampras (1994, 1996) Roger Federer (2006) Rafael Nadal (2010) Novak Djoković (2019)
Nejníže postavený vítěz	121. ATP	Kenneth Carlsen (2002)

Galerie

Ariake Coliseum se zatahovací střechou
Druhý největší dvorec areálu
Andy Murray a Rafael Nadal, 2011
Andy a Jamie Murrayovi
Andy Roddick

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Kinoshita Group Japan Open Tennis Championships 2023: All You Need To Know. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-10-13 [cit. 2023-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-18. (anglicky)
↑ Kinoshita Group Japan Open Tennis Championships 2023 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑ GATTO, Luigi. ATP 500 of Tokyo to switch venue - All the details. Tennis World USA [online]. 2018-05-11 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Rakuten to Become New Global Partner for Davis Cup. Rakuten Group, Inc. [online]. 2019-06-04 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ February 21, 2023, Tokyo, Japan - Kinoshita Group president Naoya Kinoshita announces Kinoshita. IMAGO. [online]. 2023-02-21 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Bláznivá noční bitva. Nadal vydřel postup až tři hodiny po půlnoci | Ostatní sporty. Lidovky.cz [online]. 2015-02-21 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online.