Světlana Alexandrovna Kuzněcovová, rusky: Светла́на Алекса́ндровна Кузнецо́ва, (* 27. června 1985 Leningrad, Sovětský svaz) je ruská profesionální tenistka, vítězka dvou grandslamů ve dvouhře na US Open 2004 a French Open 2009 a dvou v ženské čtyřhře z Australian Open 2005 a 2012. Z dalších grandslamových finále – dvou v ženské dvouhře a pěti v ženské čtyřhře, odešla poražena. Na okruhu WTA vyhrála osmnáct singlových a šestnáct deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře.[2]
V roce 2001 ji Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorskou mistryní světa a v následující sezóně 2002 se stala nováčkem roku na okruhu WTA.
Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála newyorský US Open 2004, kde ve finále zdolala krajanku Jelenu Dementěvovou. Druhou trofej přidala na French Open 2009 po výhře nad další Ruskou Dinarou Safinovou. V prvním desetiletí třetího tisíciletí se také pětkrát probojovala na závěrečnou událost sezóny pro osm nejlepších hráček světa – Turnaj mistryň, na němž v roce 2016 postoupila do semifinále.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2007 na 2. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2004 na 3. místě.[1]
V ruském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2004 moskevským 1. kolem Světové skupiny proti Austrálii, v němž vyhrála ve třech setech druhou dvouhru v pořadí nad Alicií Molikovou. Spolu s Jelenou Lichovcevovou pak ještě ovládla čtyřhru. Rusky v sérii zvítězily 4:1 na zápasy. V letech 2004, 2007 a 2008 byla součástí ruského týmu, jenž vyhrál Fed Cup. Do roku 2020 v soutěži nastoupila k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 21–11 ve dvouhře a 6–2 ve čtyřhře.[3]
Narodila se v roce 1985 v Leningradu do rodiny Alexandra Kuzněcova, trenéra pěti cyklistických olympijských vítězů a mistrů světa, a Galiny Carevové, šestinásobné mistryně světa v cyklistice a držitelky postupně dvaceti světových rekordů. Bratr Nikolaj Kuzněcov je stříbrným olympijským medailistou v dráhové cyklistice z Letních olympijských her 1996 v Atlantě, jenž se později stal trenérem cyklistického týmu Lokomotiv.
Od třinácti let pobývala ve Španělsku, kde se naučila plynně španělsky. Během profesionální kariéry měla trvalé bydliště v Dubaji ve Spojených arabských emirátech[4] a v Moskvě.[1]
S tenisem začala v sedmi letech. O šest roků později se přestěhovala do Španělska, kde byly lepší podmínky k tréninku v tenisové akademii Sanchez-Casal pod vedením jejích vedoucích, trenérů Emilia Sáncheze a Sergia Casala. Jejím hlavním osobním koučem se stal Stefan Ortega.[4]
Poté se na radu Rogera Federera vrátila zpět do Moskvy, kde ji vedla bývalá sovětská hráčka Olga Morozovová.[5] Spolupráci s ní ukončila po turnaji BNP Paribas Open v březnu 2009. Následně zůstala dva měsíce bez trenérky,[6] než se jí v květnu stala další bývalá tenistka a kapitánka fedcupového týmu Larisa Savčenková.[7] Krátkou dobu ji také vedl Loic Courteau.[8] Dalším koučem se stal bývalý španělský hráč Carlos Cuadrado, než jej opět vystřídala Savčenková.[9] Do začátku roku 2019 byli jejími trenéry Hernán Gumy a Carlos Martínez a poté opět Savčenková.
Po zranění, operaci zápěstí a problémech s kolenem, se vrátila na kurty dubnovým Ladies Open Lugano. V singlovém žebříčku figurovala na 109. místě. Mezi poslední osmičkou hráček podlehla Kristýně Plíškové. Obhájkyni finálové účasti, Rumunku Mihaelu Buzărnescuovou, vyřadila na úvod J&T Banka Prague Open. Poté však nenašla recept na švýcarskou kvalifikantku a pozdější šampionku Jil Teichmannovou. Běloruskou světovou desítku Arynu Sabalenkovou přehrála na Mutua Madrid Open, aby ji ve druhé fázi zastavila osmnáctá v pořadí Belinda Bencicová. Na grandslamech French Open a ve Wimbledonu neprošla prvním kolem. Na pařížském antukovém majoru prohrála se slovenskou kvalifikantkou Kristínou Kučovou a v londýnském All England Clubu ji vyřadila Belgičanka Alison Van Uytvancková.[1]
Pro několikaměsíčními průtahy při udělování amerického víza se nezúčastnila obhajoby titulu na washingtonském Citi Open. Ztráta bodů tak na počátku srpna znamenala pád až na 198. příčku, kdy přijela na torontský Rogers Cup. V osmifinále podlehla světové čtyřce Simoně Halepové. Do navazujícího Western & Southern Open v Cincinnati z kategorie WTA Premier 5 obdržela divokou kartou. Na cestě do finále vyřadila tři členky světové desítky, desátou v pořadí Sloane Stephensovou, třetí Karolínou Plíškovou a druhou Ashleigh Bartyovou.[10] Z finále odešla poražena od americké světové osmnáctky Madison Keysové, když v obou setech ztratila vedení gemů 5–3.[11] Během dvou srpnových týdnů v žebříčku postoupila o 136 míst výše, na 62. příčku.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svetlana Kuznetsova na anglické Wikipedii.
{{Cite web}}