Fedcupový tým České republiky

Česko
Kapitán	Petr Pála
Žebříček ITF	3.
Nejvýše v žebříčku	1. (23. dubna 2012)
Barvy	červená       modrá
Debut v soutěži	1963
Odehraných ročníků	53
Zápasů celkově	156 (114–42)
Tituly	11 (1975, 1983, 1984, 1985, 1988, 2011, 2012, 2014, 2015, 2016, 2018)
Finalistky	1 (1986)
Nejvíce výher, celkem	Helena Suková (57–16)
Nejvíce výher, dvouhra	Helena Suková (45–11)
Nejvíce výher, čtyřhra	Hana Mandlíková (15–6)
Nejlepší pár	Hana Mandlíková / Helena Suková (7–3)
Nejvíce zápasů	Helena Suková (54)
Nejvíce odehraných let	Lucie Šafářová (14)
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2024

Tým Česka v Billie Jean King Cupu reprezentuje Českou republiku v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1994 pod vedením národního tenisového svazu. Představuje nástupnické družstvo Československa, které debutovalo v úvodním ročníku 1963. Mezinárodní tenisová federace připsala českému výběru všechny statistiky z československé éry.

S jedenácti tituly patří Česku druhé místo statistik za osmnácti trofejemi Spojených států. V české anketě Sportovec roku se družstvo stalo nejlepším kolektivem v letech 2011, 2014, 2015, 2016 a 2018. Absolutním vítězem ankety Zlatý kanár bylo vyhlášeno v letech 2015, 2016 a 2018. Výběr vedl žebříček ITF nepřetržitě od dubna 2014 do listopadu 2019.^[1]

Petra Kvitová se ziskem páté trofeje v roce 2016 stala nejúspěšnější českou reprezentantkou, když překonala čtyři vavříny Heleny Sukové z osmdesátých let 20. století. Následně přidala šestý titul, který ji posunul na třetí příčku historických statistik celé soutěže.^[1] Petr Pála dosáhl v roce 2016 jako první nehrající kapitán v historii Fed Cupu na pět trofejí^[2] a dva roky poté i šesté vítězství.^[1]

Třicet a více zápasů vyhrály Helena Suková, Hana Mandlíková, Jana Novotná a Petra Kvitová.^[3]

Historie

Česká republika se Billie Jean King Cupu účastní od roku 1994 jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky, která zanikla 31. prosince 1992. Druhým státem vzniklým rozdělením ČSFR jehož tým hraje tuto týmovou soutěž je Slovensko.

V roce 1993 hrálo soutěž společné družstvo pod názvem Česká republika a Slovenská republika (angl. Czech & Slovak Republics). Mezinárodní tenisová federace pojímá Českou republiku jako nástupnický stát po ČSFR, respektive Československu a do statistik jí započítává výsledky československého družstva z let 1963–1993.

2011–2018: Šest titulů v osmi ročnících – tým kolem Kvitové, Šafářové a Plíškové

2011

Petra Kvitová s pohárem pro vítězky Fed Cupu, 2011

V roce 2011 české tenistky postupně porazily v Bratislavě Slovensko a v Charleroi Belgii a poprvé se tak tým v rámci samostatné České republiky probojoval do finále. V něm na půdě Ruska zvítězil 3:2 a získal tak první titul od roku 1988, především díky singlové neporazitelnosti tehdejší světové dvojky Petry Kvitové. Belgii i Rusku však chyběly jejich týmové jedničky, Kim Clijstersová z Belgie a Věra Zvonarevová z Ruska. V anketě Sportovec roku 2011 se český fedcupový tým stal vítězem v kategorii kolektivů.^[4]

2012–2013

V roce 2012 český tým v prvním kole Světové skupiny porazil ve Stuttgartu Německo 4–1, opět bez týmové jedničky, zraněné Petkovicové. V dubnovém semifinále pak v ostravské ČEZ Aréně na tvrdém povrchu zvítězil nad Itálií 4–1. Po této výhře se český tým poprvé v historii vyhoupl do čela světového žebříčku fedcupových týmů.^[5] Ve finále pak v pražské O₂ areně zdolal Srbsko 3:1, přestože Petra Kvitová poprvé za poslední dva roky prohrála, když rozhodující třetí bod přidala Lucie Šafářová. Úspěšnou obhajobou se tým posunul na celkové druhé místo za Spojené státy, když vyrovnal sedm trofejí Australanek.

Ve čtvrtfinále Světové skupiny 2013 porazil v Ostravě Austrálii 4:0, když Petra Kvitová opět vybojovala dvě výhry nad Gajdošovou a nad světovou devítkou Stosurovou, přestože musela odvracet mečbol. Třetí bod přidala opět výhrou nad Stosurovou Lucie Šafářová. V palermském semifinále Češky podlehly Itálii 1:3 na zápasy. Čtvrtý zápas se kvůli nedělní nepřízni počasí dohrával až v pondělí.

2014

Související informace naleznete také v článku Finále Fed Cupu 2014.

Petra Kvitová ve vítězném finále 2011 proti Světlaně Kuzněcovové

V úvodním kole Světové skupiny 2014 družstvo 8.–9. února nastoupilo na antuce sevillského Centro de Tenis Blas Infante proti Španělsku. Kvůli nemoci za Česko nehrála Kvitová a Lucie Šafářová ve studeném počasí nastydla, takže úvodní dvouhry odehrály Barbora Záhlavová-Strýcová a Klára Koukalová. V sobotu se ale kvůli dešti stihl odehrát pouze jeden zápas. Utkání skončilo až v pondělí večer, díky vítězné čtyřhře. Po těsné výhře 3:2 na zápasy tak přivítaly české tenistky v dubnovém semifinále Itálii, s níž se ve stejné fázi potkala i v předcházejícím ročníku. České tenistky povolily Italkám pouze jeden set a postoupily do finále.

Finálový zápas se uskutečnil v pražské O₂ areně. Vyzyvatelem se stalo Německo v čele se světovou desítkou Kerberovou. Německé reprezentantky se do závěrečného boje probojovaly poprvé po 22 letech. Celkově osmou trofej české kvarteto vyhrálo 3:1 na zápasy, když dva body zajistila Kvitová a jeden Šafářová. Čtyřhra se odehrála za rozhodnutého stavu a vyzněla ve prospěch německého páru Lisická a Görgesová.

2015

Související informace naleznete také v článku Finále Fed Cupu 2015.

V prvním kole světové skupiny vyzvala obhájkyně titulu v únorovém čtvrtfinále Kanada. Hrálo se na tvrdém povrchu québecké haly PEPS. Všech pět předchozích vzájemných střetnutí Češky vyhrály.^[6] Ze zápasu se omluvilo několik hráček, když duel navazoval přímo na Australian Open. V českém týmu tak nebyly k dispozici Petra Kvitová, Lucie Šafářová, Barbora Strýcová, Klára Koukalová a Kateřina Siniaková.^[7] V kanadské sestavě chyběla Eugenie Bouchardová. Na dvorec nenastoupila ani indisponovaná Sharon Fichmanová. Premiéru v soutěži zvládly singlistky Karolína Plíšková a Tereza Smitková i deblistka Denisa Allertová. Po vítězství 4:0 na zápasy přivítaly Češky v ostravském semifinále Francii. Úvodní bod získala Šafářová a další dvě dvouhry opanovala Kvitová. Výhra 3:1 na zápasy znamenala postup do finále.

V pražském finále proti Ruské federaci zvítězily Češky 3:2 na zápasy, když po jednom bodu zaznamenala Kvitová a Plíšková, která pak s Barborou Strýcovou získala také bod v rozhodující čtyřhře.^[8] Ruskám nepomohly ani dva vyhrané singly světové čtyřky Marie Šarapovové. Česká republika tak dosáhla na čtvrtou trofej v pěti letech. Otočit nepříznivý vývoj 1:2 na zápasy se jim v rámci samostatného státu podařilo potřetí.^[9] Dvojka Šafářová do průběhu nezasáhla pro zánět šlach levého zápěstí.^[10]

V prosinci se družstvo stalo potřetí nejlepším českým kolektivem roku v rámci ankety Sportovec roku a obhájilo tak vítězství.^[11][12] Vůbec poprvé ovládlo tenisovou anketu Zlatý kanár.

2016

Související informace naleznete také v článku Finále Fed Cupu 2016.

Zahájení čtvrtfinále 2016 proti Rumunsku:
Pála, Kvitová, Plíšková, Strýcová a Alertová

V únorovém čtvrtfinále Češky porazily Rumunsko těsným rozdílem 3:2 na zápasy, když o postupujících rozhodnla až závěrečná čtyřhra. Obě dvouhry poprvé v soutěži prohrála jednička týmu Petra Kvitová, nejdříve s Monicou Niculescuovou a v sobotu i se světovou trojkou Simonou Halepovou. Dva singlové body získala Karolína Plíšková, která po boku Barbory Strýcové zvládla i čtyřhru proti páru Andreea Mituová a Ioana Raluca Olaruová. Plíšková se tak stala první českou tenistkou od Nicole Vaidišové a jejího výkonu ve Fed Cupu 2008 proti Slovensku, která dokázala vyhrát všechna tři utkání jednoho mezistátního zápasu.^[13]

V dubnovém semifinále proti Švýcarsku se v lucernské nominaci neobjevily Kvitová ani Šafářová.^[14] Švýcarky postrádaly jedničku Belindu Bencicovou pro nedolečné zranění kostrče.^[15] Překvapením se stala 129. hráčka žebříčku Viktorija Golubicová,^[16] která zdolala favorizovanou Karolínu Plíškovou i Barboru Strýcovou. Naopak týmová jednička Timea Bacsinszká obě dvouhry ztratila. V rozhodující čtyřhře Karolína Plíšková s Lucií Hradeckou dovolily Golubicové, v páru s deblovou světovou jedničkou Martinou Hingisovou, uhrát jen čtyři gamy. České reprezentantky tak opět zvítězily 3:2 na zápasy.^[17]

Český tým s pohárem pro vítěze Fed Cupu 2016

Ve finále pak přehrály ve štrasburské hale Francii 3:2, když ve čtvrtém utkání za sebou musela rozhodnout až závěrečná čtyřhra, v níž Strýcová s Karolínou Plíškovou porazily nejlepší světový pár Caroline Garciaová a Kristina Mladenovicová. Dvě singlové výhry Garciaové nad Kvitovou i Plíškovou, tak domácím nestačily. Rozhodující sada první dvouhry trvající 2.24 hodin, kterou vyhrála Plíšková nad Mladenovicovou 16:14, byla nejdelším setem dosavadní historie finále Fed Cupu a druhým nejdelším rozhodujícím setem v soutěži od roku 1963. Utkání skončilo po 3.48 hodinách, což znamenalo nejdelší zápas české i francouzské reprezentace.^[18][19][20]

České reprezentantky se staly prvním týmem se třemi trofejemi v řadě z let 1993–1995, kdy soutěž vyhrálo Španělsko.^[21] Petra Kvitová získala pátou trofej a Petr Pála se stal prvním nehrajícím kapitánem v historii Fed Cupu s pěti tituly.^[2]

V prosinci bylo družstvo počtvrté vyhlášeno nejlepším českým kolektivem roku v rámci ankety Sportovec roku, když získalo třetí vítězství za sebou.^[22] Podruhé v řadě také ovládlo anketu Zlatý kanár.^[23][24]

2018

Související informace naleznete také v článku Finále Fed Cupu 2018.

Vítězný tým z pražského finále 2018

V únorovém čtvrtfinále přivítala česká reprezentace na tvrdém povrchu pražské O₂ areny Švýcarsko, které porazila 3:1 na zápasy. O postupujícím bylo rozhodnuto již po třech dvouhrách. Oba své singly vyhrála dvojka týmu Petra Kvitová, nejdříve s Viktorijí Golubicovou a v neděli i s Belindou Bencicovou. Tuto Švýcarku zdolala v sobotu také Barbora Strýcová. Češky tak podesáté v řadě postoupily do semifinále.^[25][26] V dubnu odehrály semifinále proti Německu, které zdolaly 4:1 na zápasy. Ve stuttgartské Porsche-Arena vyhrála opět dva singly Kvitová, v nichž porazila světovou jedenáctku Julií Görgesovou i dvanáctku Angelique Kerberovou. Jako čtvrtá Češka tím dosáhla na 30 vyhraných utkání ve Fed Cupu. Sobotní dvouhru zvládla i Karolína Plíšková a čtvrtý bod získal deblový pár Siniaková a Strýcová.^[3][26][27]

Do pražského finále proti Spojeným státům nezasáhly sedmá hráčka žebříčku Kvitová ani osmá v klasifikaci Karolína Plíšková pro zdravotní potíže. Také Američanky nastoupily oslabené, když absentovaly tři nejvýše postavené členky na žebříčku, Stephensová, Keysová a Serena Williamsová, rovněž tak i Venus Williamsová. Finálový duel vyzněl ve prospěch Češek již po třech dvouhrách, výsledkem 3:0 na zápasy. Dva body získala Siniaková a jeden přidala Strýcová. Ta, společně s Lucií Šafářovou, ukončila fedcupovou kariéru. Rozhodující třetí bod získala Siniaková v druhém nejdelším zápase české fedcupové historie, když za 3.44 hodin zdolala Sofii Keninovou ve třech sadách a po odvrácení dvou mečbolů. Na rekordně dlouhý duel českého týmu z finále Fed Cupu 2016 utkání ztratilo čtyři minuty.^[28] Česká republika vybojovovala jedenáctou trofej, respektive šestou z předchozích osmi ročníků. Spojené státy porazila poprvé od roku 1985 s korekcí pasivní vzájemné bilance utkání na 3–10.^[1]

Na konci roku převzal tým další ocenění pro nejlepší kolektiv v anketě Sportovec roku. Fedcupová reprezentace převzala nejvyšší ocenění už popáté za předchozích osm let^[29] a potřetí vyhrála anketu Zlatý kanár. ^[30]

2020–2023: Změna formátu v podobě finálového turnaje

Po vzoru mužské soutěže byl od roku 2020 změněn formát soutěže, když se mělo nově v dubnovém týdnu utkávat dvanáct nejlepších týmů.^[31] Český tým obdržel divokou kartu do premiérového finálového turnaje, který se měl konat v dubnu 2020 v Budapešti.^[32] Pro koronavirovou pandemii byl však ročník přeložen na rok 2021.^[33] V něm se po dalším přeložení z dubnového na tradiční listopadový termín uskutečnila soutěž poprvé pod novým jménem Billie Jean King Cup. Dějištěm se místo Budapešti stala Praha.^[34] Češkám byla odebrána divoká karta, když se nově kvalifikovaly jako družstvo pořádající země.

Ve skupině D se utkaly s Němkami a Švýcarkami. Roli týmové jedničky poprvé plnila úřadující světová trojka Barbora Krejčíková, absentovaly naopak Plíšková s Kvitovou a Muchovou. Týmovou dvojkou se stala Markéta Vondroušová a trojkou Siniaková. Tým doplnily debutantka Tereza Martincová a Lucie Hradecká, která se stala součástí týmu poprvé po pěti letech.^[35] Po prohrách Krejčíkové s Kerberovou, resp. Bencicovou a výhrách Vondroušové nad Petkovicovou a Golubicovou rozhodovaly oba duely závěrečné čtyřhry, do kterých nastoupila po boku Siniakové Lucie Hradecká, a to i přesto, že Siniaková s Krejčíkovou tvořily v té době nejlepší deblový pár. Proti Němkám dokázaly zvítězit v supertiebreaku rozhodující sady,^[36] švýcarskému týmu v přímém souboji podlehly a Češky tak skončily ve skupině.^[37]

Prohra v základní skupině finálového turnaje znamenala nutnost účasti v kvalifikačním kole dalšího ročníku. V něm vyzvaly na štvanické antuce Britky v čele se světovou dvanáctkou Emmou Raducanuovou.^[38] Českou jedničkou se stala Vondroušová a dvojkou Martincová. V týmu dále byly po zranění se vracející Karolína Muchová, Marie Bouzková a teprve 16letá Linda Fruhvirtová.^[39] Markéta Vondroušová vyhrála opět oba své singlové zápasy, Martincová však nestačila na Raducanuovou a Fruhvirtová na Dartovou. Postup do finálového turnaje zajistily českému týmu až Vondroušová s Muchovou v závěrečném deblu.^[40] V listopadovém finále se v základní skupině utkaly s Polkami, který však chyběla úřadující světová jednička Iga Świąteková, a Američankami, které naopak v týmu měly světovou sedmičku Coco Gauffovou, jedenáctku Madison Keysovou i čtrnáctku Danielle Collinsovou. Českému týmu taktéž chyběly jeho nejvýše hráčky – Petra Kvitová (16.), a Marie Bouzková (26.) a nakonec i původně ohlášená jedenadvacátá žena klasifikace Barbora Krejčíková, která se den před vstupem Češek do turnaje odhlásila pro zraněné zápěstí,^[41]. Nejvýše postavenou hráčkou se tak stala 32. hráčka žebříčku Karolína Plíšková následovaná deblovou světovou jedničkou Kateřinou Siniakovou, které doplnily po zranění se vracející Markéta Vondroušová a Karolína Muchová. Proti Polsku vítězné body přinesly Karolína Muchová ve dvouhře a Siniaková s Vondroušovou ve čtyřhře, naopak v přímě souboji o postup proti Američankám získalo Česko potřebné body již po dvouhrách, když Vondroušová přehrála Collinsovou a Siniaková zaskočila Gauffovou.^[42] V semifinále český výběr podruhé za sebou podlehl Švýcarsku, když Viktorija Golubicová a Belinda Bencicová nepovolily Češkám ve dvouhře ani set.^[43]

Los určil jako soupeřky pro kvalifikační kolo dalšího ročníku výběr Ukrajiny. V důsledku pokračující vojenské agrese Ruska na Ukrajině se hrálo na neutrální půdě v turecké Antalyi.^[44] Součástí týmu premiérově byly teenagerky Linda Nosková a Sára Bejlek. O postupu na finálový turnaj rozhodly dvěma body ze dvouher Markéta Vondroušová a jedním Barbora Krejčíková.^[45] Finálový turnaj se koná ve španělské Seville. V základní skupině, novináři často přezdívané jako „skupina smrti“ se opět utkaly s obhájcem triumfu Švýcarskem a Spojenými státy.^[46] V původní nominaci Petra Pály figurovaly tři hráčky z první světové desítky singlového hodnocení – Markéta Vondroušová, Karolína Muchová a Barbora Krejčíková – a doplněné Kateřinou Siniakovou a Lindou Noskovou. Po odhlášení Muchové pro zranění zápěstí, kvůli kterému předčasně ukončila sezónu, se součástí týmu premiérově stala Marie Bouzková.^[47] Vondroušová a Krejčíková se Siniakovou se k týmu ve Španělsku z důvodu účasti na Turnaji mistryň v mexickém Cancúnu připojily jenom pár dní před rozehráním finálové turnaje. O výhře nad Švýcarskem, za které aktivně nehrála jejich týmová jednička Belinda Bencicová, která o týden dříve oznámila těhotenství, rozhodly ve svých prvních reprezentačních duelech Linda Nosková a Marie Bouzková.^[48] Proti výběru Spojených států amerických, kterým taktéž chyběly nejsilnější hráč světová trojka Gauffová a pětka Pegulaová^[49], po prohře Siniakové a výhře Vondroušové rozhodla o postupu ze skupiny závěrečná čtyřhra, ve které Krejčíková se Siniakovou přehrály Collinsová s Townsendovou.^[50]

Výsledky

2000–2009

Rok	soutěž	datum	místo	povrch	soupeř	skóre	výsledek
2000	Světová skupina, základní skupina	27. dubna	Bratislava, Slovensko	tvrdý (h)	Rakousko	2–1	výhra
		28. dubna			Švýcarsko	2–1	výhra
		29. dubna			Slovensko	2–1	výhra
	Světová skupina, semifinále	21. listopadu	Las Vegas, Spojené státy	koberec (h)	Španělsko	1–2	prohra
2001	Světová skupina, základní skupina	7. listopadu	Madrid, Španělsko	antuka (h)	Rusko	1–2	prohra
		8. listopadu			Francie	0–3	prohra
		9. listopadu			Argentina	2–1	prohra
2002	Světová skupina, 1. kolo	27.–28. dubna	Bol, Chorvatsko	antuka	Chorvatsko	2–3	prohra
	baráž Světové skupiny	20.–21. července	Přerov, Česko	antuka	Kanada	5–0	výhra
2003	Světová skupina, 1. kolo	26.–27. dubna	Lowel, Spojené státy	tvrdý (h)	Spojené státy	0–5	prohra
	baráž Světové skupiny	19.–20. července	Durban, Jihoafrická republika	tvrdý	Jižní Afrika	4–1	výhra
2004	Světová skupina, 1. kolo	24.–25. dubna	Lecce, Itálie	antuka	Itálie	1–3	prohra
	baráž Světové skupiny	10.–11. července	Tallinn, Estonsko	antuka	Estonsko	3–2	výhra
2005	Světová skupina II	23.–24. dubna	Praha, Česko	antuka	Japonsko	3–2	výhra
	baráž Světové skupiny	9.–10. července	Liberec, Česko	koberec (h)	Itálie	2–3	prohra
2006	Světová skupina II	22.–23. dubna	Bangkok, Thajsko	tvrdý	Thajsko	4–1	výhra
	baráž Světové skupiny	15.–16. července	Cagnes-sur-Mer, Francie	antuka	Francie	2–3	prohra
2007	Světová skupina II	21.–22. dubna	Bratislava, Slovensko	antuka	Slovensko	5–0	výhra
	baráž Světové skupiny	14.–15. července	Girona, Španělsko	antuka	Španělsko	1–4	prohra
2008	Světová skupina II	2.–3. února	Brno, Česko	koberec (h)	Slovensko	3–2	výhra
	baráž Světové skupiny	26.–27. dubna	Ramat ha-Šaron, Izrael	tvrdý	Izrael	3–2	výhra
2009	Světová skupina, 1. kolo	7.–8. února	Brno, Česko	koberec (h)	Španělsko	4–1	výhra
	Světová skupina, semifinále	25.–26. dubna	Brno, Česko	tvrdý (h)	Spojené státy	2–3	prohra

2010–2019

Rok	soutěž	datum	místo	povrch	soupeř	skóre	výsledek
2010	Světová skupina, 1. kolo	6.–7. února	Brno, Česko	tvrdý (h)	Německo	3–2	výhra
	Světová skupina, semifinále	24.–25. dubna	Řím, Itálie	antuka	Itálie	0–5	prohra
2011	Světová skupina, 1. kolo	5.–6. února	Bratislava, Slovensko	tvrdý (h)	Slovensko	3–2	výhra
	Světová skupina, semifinále	16.–17. dubna	Charleroi, Belgie	tvrdý (h)	Belgie	3–2	výhra
	Světová skupina, finále	5.–6. listopadu	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Rusko	3–2	vítězství (6)
2012	Světová skupina, 1. kolo	4.–5. února	Stuttgart, Německo	tvrdý (h)	Německo	4–1	výhra
	Světová skupina, semifinále	21.–22. dubna	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Itálie	4–1	výhra
	Světová skupina, finále	3.–4. listopadu	Praha, Česko	tvrdý (h)	Srbsko	3–2	vítězství (7)
2013	Světová skupina, 1. kolo	9.–10. února	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Austrálie	4–0	výhra
	Světová skupina, semifinále	20.–21. dubna	Palermo, Itálie	antuka	Itálie	1–3	prohra
2014	Světová skupina, 1. kolo	8.–9. února	Sevilla, Španělsko	antuka	Španělsko	3–2	výhra
	Světová skupina, semifinále	19.–20. dubna	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Itálie	4–0	výhra
	Světová skupina, finále	8.–9. listopadu	Praha, Česko	tvrdý (h)	Německo	3–1	vítězství (8)
2015	Světová skupina, 1. kolo	7.–8. února	Québec, Kanada	tvrdý (h)	Kanada	4–0	výhra
	Světová skupina, semifinále	20.–21. dubna	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Francie	3–1	výhra
	Světová skupina, finále	14.–15. listopadu	Praha, Česko	tvrdý (h)	Rusko	3–2	vítězství (9)
2016	Světová skupina, 1. kolo	6.–7. února	Kluž, Rumunsko	tvrdý (h)	Rumunsko	3–2	výhra
	Světová skupina, semifinále	16.–17. dubna	Lucern, Švýcarsko	tvrdý (h)	Švýcarsko	3–2	výhra
	Světová skupina, finále	12.–13. listopadu	Štrasburk, Francie	tvrdý (h)	Francie	3–2	vítězství (10)
2017	Světová skupina, 1. kolo	11.–12. února	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Španělsko	3–2	výhra
	Světová skupina, semifinále	22.–23. dubna	Tampa, Spojené státy	antuka (z)	Spojené státy	2–3	prohra
2018	Světová skupina, 1. kolo	10.–11. února	Praha, Česko	tvrdý (h)	Švýcarsko	3–1	výhra
	Světová skupina, semifinále	21.–22. dubna	Stuttgart, Německo	antuka (h)	Německo	4–1	výhra
	Světová skupina, finále	10.–11. listopadu	Praha, Česko	tvrdý (h)	Spojené státy	3–0	vítězství (11)
2019	Světová skupina, 1. kolo	9.–10. února	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Rumunsko	2–3	prohra
	baráž Světové skupiny	20.–21. dubna	Prostějov, Česko	antuka	Kanada	4–0	výhra

2020–2029

Rok	soutěž	datum	místo	povrch	soupeř	skóre	výsledek
2021	Finálový turnaj, základní skupina	1. listopadu	Praha, Česko	tvrdý (h)	Německo	2–1	výhra
		4. listopadu			Švýcarsko	1–2	prohra
2022	Kvalifikační kolo	15.–16. dubna	Praha, Česko	antuka	Velká Británie	3–2	výhra
	Finálový turnaj, základní skupina	10. listopadu	Glasgow, Spojené království	tvrdý (h)	Polsko	2–1	výhra
		11. listopadu			Spojené státy	2–1	výhra
	Finálový turnaj, semifinále	12. listopadu			Švýcarsko	0–2	prohra
2023	Kvalifikační kolo	14.–15. dubna	Belek, Turecko	antuka	Ukrajina	3–1	výhra
	Finálový turnaj, základní skupina	7. listopadu	Sevilla, Španělsko	tvrdý (h)	Švýcarsko	3–0	výhra
		10. listopadu			Spojené státy	2–1	výhra
	Finálový turnaj, semifinále	11. listopadu			Kanada	1–2	prohra
2024	Finálový turnaj, čtvrtfinále	16. listopadu	Malaga, Španělsko	tvrdý (h)	Polsko	1–2	prohra

Přehled finále: 12 (11–1)

Výsledek	Č.	Datum a místo konání	Češky[a]	Soupeřky	Skóre	Zdroj
Vítěz	1.	Pohár federace 1975 11. května 1975 Aix-en-Provence, Francie antuka, Aixoise C.C.	Renáta Tomanová Martina Navrátilová Miroslava Bendlová	Austrálie	3–0	[51]
				Dianne Fromholtzová Evonne Goolagongová Helen Gourlayová
Vítěz	2.	Pohár federace 1983 24. července 1983 Curych, Švýcarsko antuka, Albisguetli TC	Helena Suková Iva Budařová Marcela Skuherská Hana Mandlíková	Západní Německo	2–1	[52]
				Claudia Kohde-Kilschová Eva Pfaffová Bettina Bungeová
Vítěz	3.	Pohár federace 1984 22. července 1984 São Paulo, Brazílie antuka, Pinheiros Sports Club	Hana Mandlíková Helena Suková Marcela Skuherská Iva Budařová	Austrálie	2–1	[53]
				Anne Minterová Elizabeth Smylieová Wendy Turnbullová
Vítěz	4.	Pohár federace 1985 14. října 1985 Nagoja, Japonsko tvrdý, Green TC	Hana Mandlíková Helena Suková Regina Maršíková Andrea Holíková	Spojené státy	2–1	[54]
				Elise Burginová Kathy Jordanová Sharon Walshová
Finalista	1.	Pohár federace 1986 27. července 1986 Praha, Československo antuka, Štvanice	Helena Suková Hana Mandlíková	Spojené státy	0–3	[55]
				Chris Evertová Martina Navrátilová Pam Shriverová Zina Garrisonová
Vítěz	5.	Pohár federace 1988 11. prosince 1988 Melbourne, Austrálie tvrdý, Flinders Park	Helena Suková Jana Novotná Jana Pospíšilová Radka Zrubáková	Sovětský svaz	2–1	[56]
				Larisa Savčenková Nataša Zverevová
Vítěz	6.	Fed Cup 2011 5.–6. listopadu 2011 Moskva, Rusko tvrdý, Olympijský stadion	Petra Kvitová Lucie Šafářová Lucie Hradecká Květa Peschkeová	Rusko	3–2	[57]
				Světlana Kuzněcovová Maria Kirilenková Anastasija Pavljučenkovová Jelena Vesninová
Vítěz	7.	Fed Cup 2012 3.–4. listopadu 2012 Praha, Česko tvrdý, O2 arena	Petra Kvitová Lucie Šafářová Lucie Hradecká Andrea Hlaváčková	Srbsko	3–1	[58]
				Ana Ivanovićová Jelena Jankovićová Bojana Jovanovská Aleksandra Krunićová
Vítěz	8.	Fed Cup 2014 8.–9. listopadu 2014 Praha, Česko tvrdý, O2 arena	Petra Kvitová Lucie Šafářová Lucie Hradecká Andrea Hlaváčková	Německo	3–1	[59]
				Angelique Kerberová Andrea Petkovicová Sabine Lisická Julia Görgesová
Vítěz	9.	Fed Cup 2015 15.–16. listopadu 2015 Praha, Česko tvrdý, O2 arena	Petra Kvitová Lucie Šafářová Karolína Plíšková Barbora Strýcová	Rusko	3–2	[60]
				Maria Šarapovová Jekatěrina Makarovová Anastasija Pavljučenkovová Jelena Vesninová
Vítěz	10.	Fed Cup 2016 12.–13. listopadu 2016 Štrasburk, Francie tvrdý, Rhénus Sport	Karolína Plíšková Petra Kvitová Barbora Strýcová Lucie Hradecká	Francie	3–2	[61]
				Caroline Garciaová Kristina Mladenovicová Alizé Cornetová Pauline Parmentierová
Vítěz	11.	Fed Cup 2018 10.–11. listopadu 2018 Praha, Česko tvrdý, O2 arena	Petra Kvitová Kateřina Siniaková Barbora Strýcová Barbora Krejčíková	Spojené státy	3–0	[62]
				Danielle Collinsová Sofia Keninová Alison Riskeová Nicole Melicharová

Vysvětlivky

1. V letech 1963–1992 reprezentovaly české tenistky Československo. Součástí nominace týmu pro finále se stala jediná slovenská hráčka, a to Radka Zrubáková v roce 1988.

Složení týmu

Rok	Členky týmu
1963	Věra Suková	Markéta Prochová	—
1964	Jitka Volavková	Vlasta Vopičková
1966	Vlasta Vopičková	Jitka Volavková
1968	Vlasta Vopičková	Jitka Volavková
1969	Alena Palmeová	Vlasta Vopičková
1970	Alena Palmeová	Vlasta Vopičková
1975	Renáta Tomanová	Martina Navrátilová	Miroslava Bendlová	—
1978	Regina Maršíková	Hana Mandlíková	Renáta Tomanová	Hana Strachoňová
1979	Regina Maršíková	Hana Mandlíková	Renáta Tomanová	—
1980	Hana Mandlíková	Renáta Tomanová	Iva Budařová	Yvona Brzáková
1981	Hana Mandlíková	Renáta Tomanová	Helena Suková	Kateřina Skronská
1982	Hana Mandlíková	Helena Suková	Iva Budařová	—
1983	Hana Mandlíková	Helena Suková	Iva Budařová	Marcela Skuherská
1984	Hana Mandlíková	Helena Suková	Iva Budařová	Marcela Skuherská
1985	Regina Maršíková	Hana Mandlíková	Helena Suková	Andrea Holíková
1986	Regina Maršíková	Hana Mandlíková	Helena Suková	Andrea Holíková
1987	Jana Novotná	Hana Mandlíková	Helena Suková	Regina Rajchrtová
1988	Jana Novotná	Jana Pospíšilová	Radka Zrubáková	Helena Suková
1989	Jana Novotná	Jana Pospíšilová	Regina Rajchrtová	Helena Suková
1990	Jana Novotná	Regina Rajchrtová	Eva Švíglerová	—
1991	Jana Novotná	Regina Rajchrtová	Radka Zrubáková	Eva Švíglerová
1992	Jana Novotná	Radka Zrubáková	Andrea Strnadová	Helena Suková
1993	Radka Zrubáková	Helena Suková	Jana Novotná	Andrea Strnadová
1994	Petra Langrová	Ludmila Richterová	Radka Bobková	Eva Martincová
1995	Petra Langrová	Radka Bobková	Helena Suková	Jana Novotná
1996	Ludmila Richterová	Helena Suková	Jana Novotná	—
1997	Ludmila Richterová	Eva Martincová	Jana Novotná	Adriana Gerši
	Sandra Kleinová	—
1998	Ludmila Richterová	Jana Novotná	Adriana Gerši	Denisa Chládková
	Radka Bobková	Květa Hrdličková	Lenka Němečková	Michaela Paštiková
1999	Květa Hrdličková	Helena Vildová	Denisa Chládková	Dája Bedáňová
2000	Dája Bedáňová	Květa Hrdličková	Denisa Chládková	—
2001	Denisa Chládková	Květa Hrdličková	Petra Cetkovská	Alena Vašková
2002	Sandra Kleinová	Iveta Benešová	Eva Birnerová	Klára Koukalová
	Petra Cetkovská	Barbora Strýcová	—
2003	Dája Bedáňová	Klára Koukalová	Iveta Benešová	Eva Birnerová
	Barbora Strýcová	—
2004	Libuše Průšová	Lucie Šafářová	Klára Koukalová	Nicole Vaidišová
	Michaela Paštiková	Barbora Strýcová	—
2005	Klára Koukalová	Nicole Vaidišová	Iveta Benešová	Květa Peschkeová
2006	Nicole Vaidišová	Klára Koukalová	Lucie Šafářová	Květa Peschkeová
	Iveta Benešová	Barbora Strýcová	—
2007	Nicole Vaidišová	Lucie Šafářová	Iveta Benešová	Barbora Strýcová
	Petra Kvitová	—
2008	Nicole Vaidišová	Petra Cetkovská	Lucie Šafářová	Petra Kvitová
	Květa Peschkeová	Iveta Benešová	—
2009	Iveta Benešová	Petra Kvitová	Lucie Šafářová	Květa Peschkeová
2010	Lucie Hradecká	Petra Kvitová	Lucie Šafářová	Květa Peschkeová
2011	Petra Kvitová	Lucie Šafářová	Iveta Benešová	Barbora Strýcová
	Lucie Hradecká	Květa Peschkeová	—
2012	Petra Kvitová	Iveta Benešová	Lucie Šafářová	Barbora Strýcová
	Lucie Hradecká	Andrea Hlaváčková	—
2013	Petra Kvitová	Lucie Šafářová	Lucie Hradecká	Andrea Hlaváčková
2014	Petra Kvitová	Lucie Šafářová	Klára Koukalová	Barbora Strýcová
	Andrea Hlaváčková	Lucie Hradecká	—
2015	Petra Kvitová	Karolína Plíšková	Tereza Smitková	Denisa Allertová
	Lucie Hradecká	Lucie Šafářová	Barbora Strýcová	—
2016	Petra Kvitová	Karolína Plíšková	Barbora Strýcová	Denisa Allertová
	Lucie Hradecká	—
2017	Karolína Plíšková	Barbora Strýcová	Kateřina Siniaková	Lucie Šafářová
	Kristýna Plíšková	Denisa Allertová	Markéta Vondroušová	—
2018	Karolína Plíšková	Petra Kvitová	Barbora Strýcová	Lucie Šafářová
	Kateřina Siniaková	Barbora Krejčíková	—
2019	Karolína Plíšková	Kateřina Siniaková	Markéta Vondroušová	Barbora Krejčíková
	Lucie Šafářová	Karolína Muchová	Marie Bouzková	—
2021	Barbora Krejčíková	Markéta Vondroušová	Tereza Martincová	Kateřina Siniaková
	Lucie Hradecká	—
2022	Markéta Vondroušová	Tereza Martincová	Karolína Muchová	Marie Bouzková
	Linda Fruhvirtová	Karolína Plíšková	Kateřina Siniaková	—
2023	Barbora Krejčíková	Markéta Vondroušová	Karolína Muchová	Linda Nosková
	Sára Bejlek	Kateřina Siniaková	Marie Bouzková	—
2024	Linda Nosková	Marie Bouzková	Kateřina Siniaková	Sára Bejlek
	Dominika Šalková	—
Lucie Hradecká, Barbora Strýcová, Petra Kvitová, Karolína Plíšková, kapitán Petr Pála vítězný tým Fed Cupu 2016

Bilance hráček

Hráčka	výhry–prohry			první účast	odehráno utkání
	celkem	dvouhra	čtyřhra
Dája Bedáňová	3–5	0–2	3–3	1999	6
Marie Bouzková	2–1	2–0	0–1	2023	2
Petra Cetkovská	1–3	0–2	1–1	2001	3
Denisa Chládková	5–5	4–4	1–1	1998	8
Linda Fruhvirtová	0–1	0–1	0–0	2022	1
Lucie Hradecká	8–6	1–3	7–3	2010	11
Vlasta Kodešová	10–7	7–2	3–5	1964	9
Klára Koukalová	10–5	8–5	2–0	2002	9
Barbora Krejčíková	5–5	2–3	3–2	2019	8
Petra Kvitová	30–11	30–10	0–1	2007	22
Hana Mandlíková	49–12	34–6	15–6	1978	45
Tereza Martincová	0–1	0–1	0–0	2022	1
Linda Nosková	1–1	1–1	0–0	2023	2
Iveta Benešová	11–12	4–9	7–3	2002	13
Karolína Muchová	3–2	2–1	1–1	2019	3
Martina Navrátilová	9–0	5–0	4–0	1975	5
Jana Novotná	33–12	22–7	11–5	1987	33
Květa Peschkeová	16–15	6–8	10–7	1998	20
Karolína Plíšková	15–8	11–7	4–1	2015	9
Kristýna Plíšková	0–1	0–1	0–0	2017	1
Lucie Šafářová	14–15	13–11	1–4	2004	22
Andrea Sestini Hlaváčková	4–2	0–1	4–1	2012	5
Kateřina Siniaková	10–9	5–3	5–6	2017	13
Barbora Strýcová	22–11	11–7	11–4	2002	20
Helena Suková	57–16	45–11	12–5	1981	54
Nicole Vaidišová	12–2	11–1	1–1	2005	6
Markéta Vondroušová	13–2	11–2	2–0	2017	10

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech Republic Fed Cup team na anglické Wikipedii.

1. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Siniaková vyhrála maratónskou bitvu nervů a česká dominance ve Fed Cupu pokračuje! [online]. Tenisportal.cz, 2018-11-11 [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. 
2. TenisPortal.cz, ČTK, Ondřej Jirásek. Splněný fedcupový sen: Češky slaví hattrick! [online]. Tenisportal.cz, 2016-11-13 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. 
3. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Kvitová nedala šanci Kerberové a Češky jsou v dalším finále Fed Cupu! [online]. Tenisportal.cz, 2018-04-2 [cit. 2018-04-22]. Dostupné online. 
4. BERÁNEK, Jaroslav. Česku vládnou tenistky: Sportovce roku vyhrála Kvitová a fedcupový tým [online]. iDNES.cz, 2011-12-21 [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. 
5. SUCHAN, Jan. České tenistky jsou nejlepší, říká fedcupový žebříček. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2012-04-23 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
6. Češky znají soupeřky. V prvním kole Fed Cupu poletí do Kanady. Týden.cz [online]. 2014-06-04 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. 
7. Tenistky poletí do Kanady bez Kvitové i Šafářové. Jedničkou je debutantka Plíšková. Sport.cz [online]. 2015-01-27 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online. 
8. Czech Republic v Russia [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
9. Češky kralují dál! Zvládly drama ve čtyřhře, obhájily Fed Cup. iSport.Blesk.cz [online]. 2015-11-15 [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. 
10. Šafářová nemohla hrát finále Fed Cupu kvůli zánětu šlach. denik.cz [online]. 2015-11-25 [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. 
11. Česku kralují ženy. Kvitová je Sportovcem roku, zastínila zlaté OH. Deník.cz [online]. 2014-12-22 [cit. 2014-12-22]. Dostupné online. 
12. BERÁNEK. Deset let ženské nadvlády. Anketu Sportovec roku vyhrála Hejnová. iDNES.cz [online]. 2015-12-21 [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. 
13. Nedělejte ze mě hrdinku, příště třeba prohraju oba singly, odháněla slávu Plíšková. Sport.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online. 
14. Bez Kvitové a Šafářové! Po dohodě s Pálou budou obě chybět v pokračování Fed Cupu [online]. Sport.cz, 2016-03-31 [cit. 2016-03-31]. Dostupné online. 
15. Zraněná Bencicová nenastoupí proti Češkám v semifinále Fed Cupu [online]. Sport.cz, 2016-04-10 [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. 
16. Czechs, French Into Fed Cup Final [online]. WTA Tour, Inc., 2016-04-17 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
17. Znovu ve finále! Drama ve Švýcarsku rozhodly Plíšková s Hradeckou [online]. iDNES.cz, 2016-04-17 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. 
18. France vs Czech Republic [online]. Fed Cup, 2016-11-12 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
19. BRAVO! Karolína Plíšková vyhrála maratonský zápas. Bylo to šílené, píšou tenistky na Twitter [online]. Fed Cup, 2016-11-12 [cit. 2016-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-13. 
20. Richard Pagliaro. Pliskova Edges Mladenovic in Fed Cup Final Thriller [online]. Tennis Now, 2016-11-12 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
21. Fed Cup Final #Trivia [online]. Twitter /Fed Cup account/, 2016-11-01 [cit. 2016-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
22. Sportovcem roku 2016 se stal zlatý olympionik Lukáš Krpálek! [online]. Sportovecroku.cz, 2016-12-22 [cit. 2016-12-23]. Dostupné online. 
23. Zlatý kanár pro hrdinky z Fed Cupu, ceny brali Kvitová i Berdych. Deník.cz [online]. 2015-12-24 [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. 
24. Fedcupový tým získal podruhé za sebou Zlatého kanára. Deník.cz [online]. 2016-12-28 [cit. 2016-12-20]. Dostupné online. 
25. Czech Republic v Switzerland [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
26. Tom Moran. Road to the Final - Czech republic [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2018-10-08 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-11. 
27. Germany v Czech Republic [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
28. bum, Sport.cz, Právo. Bylo mi hrozně. Nejhůř, přiznává Siniaková o momentech, kdy byla míček od porážky. Sport.cz [online]. 2018-11-11 [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. 
29. Sportovkyní roku je Ledecká, legendou tenistka Novotná. iDNES.cz [online]. 2018-12-21 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. 
30. ČT sport. Zlatý kanár opět patří fedcupovému týmu, nejlepšími hráči jsou Berdych a Kvitová [online]. ČT sport, 2022-12-14 [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. 
31. JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Fed Cup následuje Davis Cup. Od příštího roku se v šestidenním finále utká 12 zemí. TenisPortal.cz [online]. 2019-06-27 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. 
32. ZABLOUDIL, Luboš. České tenistky dostaly divokou kartu na finálový turnaj Fed Cupu. TenisPortal.cz [online]. 2019-08-14 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. 
33. ZABLOUDIL, Luboš. Finálový turnaj Fed Cupu se v dubnu hrát nebude. ITF hledá náhradní termín. TenisPortal.cz [online]. 2020-03-11 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. 
34. ZABLOUDIL, Luboš. Potvrzeno: Listopadové finále Poháru Billie Jean Kingové bude v Praze!. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-27 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. 
35. JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. V Billie Jean King Cupu se představí medailistky Krejčíková, Siniaková a Vondroušová. Poprvé je v nominaci Martincová. TenisPortal.cz [online]. 2021-10-04 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. 
36. JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Češky odstartovaly výhrou 2-1 nad Němkami! O body se postaraly Vondroušová a Hradecká se Siniakovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-11-01 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
37. JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Češky končí ve skupině. Souboj o semifinále proti Švýcarkám rozhodla čtyřhra. TenisPortal.cz [online]. 2021-11-04 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
38. ZABLOUDIL, Luboš. Češky odehrají kvalifikační zápas BJKC s Velkou Británií na štvanické antuce. TenisPortal.cz [online]. 2022-01-14 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
39. JIRÁSEK, Ondřej. 16letá Linda Fruhvirtová a Bouzková jsou v nominaci na BJK Cup místo zraněné Siniakové. TenisPortal.cz [online]. 2022-04-07 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
40. S.R.O, LiveSport. Vondroušová s Muchovou poslaly Češky na finálový turnaj Billie Jean King Cupu. TenisPortal.cz [online]. 2022-04-16 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
41. Krejčíková na Poháru Billy Jean Kingové hrát nebude, má zraněné zápěstí. ČT sport [online]. 2022-11-09 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
42. Czechs beat USA to book Semi-final clash with Switzerland. www.billiejeankingcup.com [online]. 2022-11-11 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
43. ZABLOUDIL, Luboš. Švýcarky byly opět nad síly českých tenistek. Muchová a Plíšková v semifinále neuhrály ani set. TenisPortal.cz [online]. 2022-11-12 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
44. ZABLOUDIL, Luboš. Češky odehrají kvalifikaci BJK Cupu proti Ukrajinkám v zemětřesením zasaženém Turecku. TenisPortal.cz [online]. 2023-02-13 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
45. ZABLOUDIL, Luboš. Češky se kvalifikovaly na finálový turnaj BJK Cupu! O vítězství nad Ukrajinkami rozhodla Vondroušová. TenisPortal.cz [online]. 2023-04-15 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
46. České tenistky čeká ‚skupina smrti‘. V Poháru Billie Jean Kingové se střetnou se Švýcarskem a USA. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-05-24 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
47. Injured Muchova replaced by Bouzkova for BJK Cup Finals, but Czechs remain formidable. Billie Jean King Cup [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
48. ZABLOUDIL, Luboš. Češky nakročily do semifinále BJK Cupu. Odvetu se Švýcarkami režírovaly Nosková a Bouzková. TenisPortal.cz [online]. 2023-11-07 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
49. Associated Press. Gauff, Pegula, Swiatek won't play in the Billie Jean King Cup Finals after the WTA Finals. Tennis.com [online]. 2023-10-09 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
50. Czechia 2-1 USA: Czechs win to set-up Canada semi-final. Billie Jean King Cup [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
51. World Group | Czechoslovakia v Australia [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
52. World Group | Czechoslovakia v Germany F.R. [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
53. World Group | Australia vs Czechoslovakia [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
54. World Group | Czechoslovakia v USA [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
55. World Group | USA v Czechoslovakia [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
56. World Group | USSR v Czechoslovakia [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
57. World Group | Russia v Czechia [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
58. World Group | Czechia v Serbia [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
59. Kerberová: Byl to můj nejlepší zápas. Petra ale byla lepší. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-11-09 [cit. 2014-11-12]. Dostupné online. 
60. ZABLOUDIL, Luboš, pva, ČTK. Česko opět slaví! Tenistky zdolaly Rusky a počtvrté během pěti let ovládly Fed Cup. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-15 [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
61. World Group | France v Czechia [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
62. World Group | Czechia v USA [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

Související články

• Daviscupový tým České republiky
• Fedcupový tým Československa
• Česko na Hopmanově poháru

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu České družstvo pro Pohár Billie Jean Kingové na Wikimedia Commons
• Fedcupový tým České republiky na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Fedcupový tým České republiky na Facebooku

Portály: Česko | Tenis