Tým Belgie v Billie Jean King Cupu reprezentuje Belgii v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1963 pod vedením národního svazu Královské belgické tenisové federace.[1]
Belgie vyhrála jediný titul v roce 2001,[2] když body v závěrečném střetnutí proti Rusku získaly Kim Clijstersová a Justine Heninová. Jako poražené finalistky skončily Belgičanky v ročníku 2006.[1]
Tým od založení soutěže v roce 1963 absentoval pouze ve dvou ročnících 1965 a 1971. Mezi lety 1963–1989 vyhrál ve Světové skupině jen sedm mezistátních zápasů a nikdy více než jedno utkání na ročník. Opakovaně tak nastupoval do turnaje útěchy pro poražené z úvodního kola, kde se jeho maximem stalo semifinále. Do premiérového světového čtvrtfinále i semifinále se probojoval v roce 1997 a s jednou výjimkou zahájil éru desetileté účasti ve Světové skupině, která skončila v sezóně 2007. Semifinále se pak Belgie opět zúčastnila roku 2011 a po čtvrtfinálové prohře v sezóně 2012 následoval propad až do kontinentální evropsko-africké zóny. Do elitní světové úrovně se Belgičanky vrátily v roce 2018.[1]
Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová šestnáctka Sabine Appelmansová, která vyhrála celkově 32 zápasů včetně 25 dvouher, a nastoupila do rekordního počtu 33 mezistátních utkání, v rozmezí dvanácti ročníků 1988 až 1999, což také představuje rekordní zápis. Nejvyšší počet 17 vítězných čtyřher dosáhla Els Callensová.[1]
Justine Heninová vyhrála všechny dvouhry a s poměrem 7–0 drží 100% úspěšnost. Jedinou další takovou hráčkou byla po sezóně 2018 Ysaline Bonaventureová se singlovým poměrem poměrem 4–0.[1]
Jako nejmladší členka týmu do Fed Cupu ve 14 letech a 252 dnech zasáhla Tamaryn Hendlerová, když nastoupila do závěrečné čtyřhry čtvrtfinále světové skupiny 2007 proti Spojeným státům. Naopak jako nejstarší do utkání zasáhla Christiane Mercelisová v 37 letech a 231 dnech během semifinále turnaje útěchy Poháru federace 1969 proti Jihoafrické republice.[1]
Nejdelší belgický zápas trval 3.35 hodin a Els Callensová v něm během čtvrtfinále světové skupiny 2004 porazila Španělku Virginii Ruanovou Pascualovou poměrem gamů 11–9 v rozhodující sadě.[1]
Obrat z nepříznivého zápasového stavu 0:2 či 1:2 se Belgičankám do ročníku 2024 nikdy nepodařil.[1]
Nejdelší vítězná série Belgie činí 9 mezistátních výher, od utkání základního bloku 1. skupiny euroafrické zóny 1995 až do čtvrtfinále světové skupiny 1997.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belgium Fed Cup team na anglické Wikipedii.
{{Cite web}}
Čína • Itálie + 6 vítězů kvalifikace
1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024 • 2025