Fedcupový tým Francie

Francie
Kapitán	Julien Benneteau
Žebříček ITF	6.
Nejvýše v žebříčku	1. (24. listopadu 2013)
Barvy	bílá       modrá
Debut v soutěži	1963
Odehraných ročníků	61
Zápasů celkově	161 (97–64)
Tituly	3 (1997, 2003, 2019)
Finalistky	3 (2004, 2005, 2016)
Nejvíce výher, celkem	Nathalie Tauziatová (33–21)
Nejvíce výher, dvouhra	Amélie Mauresmová (30–9)
Nejvíce výher, čtyřhra	Nathalie Tauziatová (20–9)
Nejlepší pár	Halardová-Decugisová / Tauziatová (9–3)
Nejvíce zápasů	Nathalie Tauziatová (40)
Nejvíce odehraných let	Nathalie Tauziatová (16)
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2023

Tým Francie v Billie Jean King Cupu reprezentuje Francii v tenisové soutěži ženských týmů od jejího založení v roce 1963 pod vedením národního tenisového svazu Fédération Française de tennis. Představuje jedno ze čtyř družstev, které odehrálo všechny ročníky soutěže.^[1]

Francie vyhrála ročníky 1997, 2003 a 2019. V letech 2004, 2005 a 2016 odešly reprezentantky „země galského kohouta“ z boje o trofej jako poražené finalistky. V prvních dvou případech nestačily na Rusko, potřetí pak podlehly Česku.

Týmovým statistikám vévodí bývalá světová trojka a wimbledonská finalistka Nathalie Tauziatová, která vyhrála celkově 33 zápasů a během šestnácti ročníků nastoupila do 40 mezistátních utkání.^[1] Bývalá světová jednička Amélie Mauresmová zvítězila v nejvíce dvouhrách a v únoru 2013 se po Nicolasi Escudém stala nehrající kapitánkou družstva.^[1][2][3] Na funkci rezignovala po listopadovém finále Fed Cupu 2016 v souvislosti s těhotenstvím. Nahradil ji Yannick Noah. Od roku 2019 plní tuto roli Julien Benneteau.

Historie

Francouzský tým ve finále Fed Cupu 2016 (zleva): kapitánka Amélie Mauresmová, Caroline Garciaová, Kristina Mladenovicová, Alizé Cornetová a Pauline Parmentierová

V prvních deseti ročnících, mezi roky 1963–1972, zaznamenaly Francouzky stabilní výsledky a nikdy neopustily soutěž před branami čtvrtfinále. Tato výkonnost pokračovala do počátku osmdesátých let, kdy celkový poměr výher a proher činil 63 %. Do té doby si tým čtyřikrát zahrál semifinále a v roce 1982 vyhrál turnaj útěchy pro poražené v úvodním kole.^[1] Kvalitativní pokles z průběhu osmdesátých let, s nízkou 40% úspěšností výher mezi roky 1983–1989, se zastavil v sezóně 1992, kdy Francie postoupila poprvé po šesti letech do čtvrtfinále. Následovaly čtyři ročníky 1993, 1994, 1995 a 1996, v nichž tenistky dohrály v semifinále.

Zlepšení výsledků se projevilo roku 1997 premiérovým postupem do světového finále. V něm zdolaly Nizozemsko 4:1 na zápasy a dosáhly na první titul, především díky tenistkám stabilně figurujícím v elitní světové dvacítce žebříčku WTA. Dva body z dvouher získala Sandrine Testudová, třetí přidala Mary Pierceová a čtyřhru za rozhodnutého stavu ovládl pár Alexandra Fusaiová a Nathalie Tauziatová.^[1][4] K druhé trofeji v sezóně 2003 je dovedly především výkony příští světové jedničky Amélie Mauresmové,^[5] která v osmi dvouhrách světové skupiny vybojovala všech osm bodů. V moskevském finálovém duelu Francouzky zdolaly Spojené státy 4:1 na zápasy.

Garciaová vyhrála ve finále 2016 proti Češkám obě dvouhry

Nejlepší období Francouzek pokračovalo finálovými účastmi z let 2004 a 2005, když v obou případech nestačily na Rusko.^[6] Bodový zisk francouzskému družstvu v listopadu 2003 zajistil debutový posun do čela žebříčku ITF. Francouzky se tak od jeho zavedení staly druhým týmem na 1. místě, a k roku 2017 patřilo k pěti takovým družstvům.^[7]

V roce 2011 zůstávala francouzská reprezentace posledním účastníkem Fed Cupu, která nikdy nesestoupila ze světové skupiny.^[8] Prohraná baráž se Španělkami 1:4 ji však premiérově poslala do druhé světové skupiny 2012.^[8] Návrat do nejvyšší etáže se uskutečnil v roce 2015 po zvládnuté baráži 2014 nad Američankami v poměru 3:2. V sezóně 2014 Francouzky zaznamenaly nejnižší postavení na žebříčku ITF, když jim patřila 18. příčka.^[1][7] Po osmi letech se v roce 2015 opět probojovaly do semifinále, v němž nenašly recept na Češky. Proti stejnému soupeři v listopadu 2016 podlehly ve finále světové skupiny, do nějž postoupily po jedenácti letech. V zápase přitom nevyužily vedení 2:1. Třetí trofej Francouzky vybojovaly v roce 2019, když v perthském finále porazily Austrálii 3:2 na zápasy. Duel rozhodla až závěrečná čtyřhra. Tři body získala Kristina Mladenovicová, která druhý hrací den porazila i světovou jedničku Ashleigh Bartyovou. V deblu pak Mladenovicová s Garciaovou zdolaly pár Bartyová a Stosurová.^[9]

Chronologie výsledků

2011–2019

Rok	soutěž	datum	místo	povrch	soupeř	skóre	výsledek
2011	Světová skupina, 1. kolo	5.–6. února	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Rusko	2–3	prohra
	Světová skupina, baráž	16.–17. dubna	Lleida, Španělsko	antuka	Španělsko	1–4	prohra
2012	Světová skupina II	4.–5. února	Bratislava, Slovensko	tvrdý (h)	Slovensko	2–3	prohra
	Světová skupina II, baráž	21.–22. dubna	Besançon, Francie	tvrdý (h)	Slovinsko	5–0	výhra
2013	Světová skupina II	9.–10. února	Limoges, Francie	tvrdý (h)	Německo	1–3	prohra
	Světová skupina II, baráž	20.–21. dubna	Besançon, Francie	tvrdý (h)	Kazachstán	4–1	výhra
2014	Světová skupina II	8.–9. února	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Švýcarsko	3–2	výhra
	Světová skupina, baráž	19.–20. dubna	St. Louis, Spojené státy	tvrdý (h)	Spojené státy	3–2	výhra
2015	Světová skupina, 1. kolo	7.–8. února	Janov, Itálie	antuka (h)	Itálie	3–2	výhra
	Světová skupina, semifinále	18.–19. dubna	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Česko	1–3	prohra
2016	Světová skupina, 1. kolo	6.–7. února	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Itálie	4–1	výhra
	Světová skupina, semifinále	16.–17. dubna	Trélazé, Francie	antuka (h)	Nizozemsko	3–2	výhra
	Světová skupina, finále	12.–13. listopadu	Štrasburk, Francie	tvrdý (h)	Česko	2–3	porážka
2017	Světová skupina, 1. kolo	11.–12. února	Ženeva, Švýcarsko	tvrdý (h)	Švýcarsko	2–3	prohra
	Světová skupina, baráž	22.–23. dubna	Roanne, Francie	antuka (h)	Španělsko	4–0	výhra
2018	Světová skupina, 1. kolo	10.–11. února	Mouilleron-le-Captif, Francie	tvrdý (h)	Belgie	3–2	výhra
	Světová skupina, semifinále	21.–22. dubna	Aix-en-Provence, Francie	antuka (h)	Spojené státy	2–3	prohra
2019	Světová skupina, 1. kolo	9.–10. února	Lutych, Belgie	tvrdý (h)	Belgie	3–1	výhra
	Světová skupina, semifinále	20.–21. dubna	Rouen, Francie	antuka (h)	Rumunsko	3–2	výhra
	Světová skupina, finále	9.–10. listopadu	Perth, Austrálie	tvrdý	Austrálie	3–2	vítězství (3)

2020–2029

Rok	soutěž	datum	místo	povrch	soupeř	skóre	výsledek
2021	Finálový turnaj, základní skupina	1. listopadu	Praha, Česko	tvrdý (h)	Kanada	1–2	prohra
		3. listopadu			RTF	1–2	prohra
2022	Kvalifikační kolo	15.–16. dubna	Alghero, Itálie	tvrdý	Itálie	0–3	prohra
	Světová baráž	11.–12. listopadu	Apeldoorn, Nizozemsko	tvrdý (h)	Nizozemsko	3–1	výhra
2023	Kvalifikační kolo	14.–15. dubna	Coventry, Spojené království	tvrdý (h)	Velká Británie	3–1	výhra
	Finálový turnaj, základní skupina	8. listopadu	Sevilla, Španělsko	tvrdý (h)	Itálie	1–2	prohra
		10. listopadu			Německo	3–0	výhra
2024	Kvalifikační kolo	12.–13. dubna	Le Portel, Francie	antuka (h)	Velká Británie	1–3	prohra
	Kvalifikační kolo, baráž	listopad

Přehled finále: 6 (3–3)

Výsledek	Č.	Datum a místo konání	Francouzky	Soupeřky	Skóre
Vítěz	1.	Fed Cup 1997 4.–5. října 1997 's-Hertogenbosch, Nizozemsko koberec, Brabant Hall	Mary Pierceová Sandrine Testudová Nathalie Tauziatová Alexandra Fusaiová	Nizozemsko	4–1
				Miriam Oremansová Caroline Visová Manon Bollegrafová Brenda Schultzová
Vítěz	2.	Fed Cup 2003 22.–23. listopadu 2003 Moskva, Rusko koberec, Lužniki	Amélie Mauresmová Mary Pierceová Émilie Loitová Stéphanie Cohen-Alorová	Spojené státy	4–1
				Meghann Shaughnessyová Lisa Raymondová Alexandra Stevensonová Martina Navrátilová
Finalista	1.	Fed Cup 2004 27.–28. listopadu 2004 Moskva, Rusko koberec, Ice Stadium Krilackoje	Nathalie Dechyová Taťána Golovinová Émilie Loitová Marion Bartoliová	Rusko	2–3
				Anastasija Myskinová Věra Zvonarevová Světlana Kuzněcovová Jelena Lichovcevová
Finalista	2.	Fed Cup 2005 17.–18. září 2005 Paříž, Francie antuka, Stade Roland-Garros	Amélie Mauresmová Mary Pierceová Nathalie Dechyová Taťána Golovinová	Rusko	2–3
				Jelena Dementěvová Anastasija Myskinová Dinara Safinová Věra Duševinová
Finalista	3.	Fed Cup 2016 12.–13. listopadu 2016 Štrasburk, Francie tvrdý, Rhénus Sport	Caroline Garciaová Kristina Mladenovicová Alizé Cornetová Pauline Parmentierová	Česko	2–3
				Karolína Plíšková Petra Kvitová Barbora Strýcová Lucie Hradecká
Vítěz	3.	Fed Cup 2019 9.–10. listopadu 2019 Perth, Austrálie tvrdý, RAC Arena	Kristina Mladenovicová Caroline Garciaová Alizé Cornetová Fiona Ferrová Pauline Parmentierová	Austrálie	3–2
				Ashleigh Bartyová Ajla Tomljanovićová Samantha Stosurová Astra Sharmaová Priscilla Honová

Přehled ročníků

Ročník	1963	1964	1965	1966	1967	1968	1969	1970	1971	1972	1973	1974	1975	1976	1977	1978	1979	1980	1981	1982	1983	1984	1985	1986	1987	1988	1989	1990	1991	1992	1993	1994	V–P
Pohár federace
Světová skupina	QF	SF	SF	QF	QF	QF	QF	QF	SF	QF	1R	QF	SF	1R	QF	QF	QF	1R	2R	1R	1R	QF	1R	2R	2R	2R	1R	QF	1R	QF	SF	SF	42–32
Turnaj útěchy	nekonán						A	A	A	A	SF	NH	A	F	A	NH	A	F	2R	vítěz	2R	A	QF	A	A	A	2R	A	A	A	A	NH	13–5
výhry–prohry	1–1	3–1	2–1	1–1	0–1	1–1	1–1	2–1	2–1	2–1	3–2	2–1	3–1	2–2	2–1	2–1	2–1	3–2	1–2	4–1	0–2	2–1	1–2	1–1	1–1	1–1	0–2	2–1	1–1	2–1	3–1	3–1	56–37

Ročník	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	V–P
Fed Cup
Světová skupina	SF	SF	Vítěz	SF	QF	5.	3.	QF	Vítěz	F	F	QF	SF	QF	QF	QF	QF	A	A	A	SF	F	QF	SF	Vítěz	29–18
Baráž světové skupiny	A	A	A	A	A	A	A	NH	vítěz	A	A	vítěz	A	vítěz	vítěz	vítěz	prohra	A	A	vítěz	A	A	vítěz	A	A	7–1
2. světová skupina	A	A	A	A	A	nekonána					A	A	A	A	A	A	A	prohra	prohra	výhra	A	A	A	A	A	1–2
Baráž 2. světové sk.	A	A	A	A	A						A	A	A	A	A	A	A	výhra	výhra	A	A	A	A	A	A	2–0
1. sk. euroafrické zóny	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	A	0–0
výhry–prohry	1–1	1–1	3–0	1–1	0–1	2–1	3–1	1–1	4–0	3–1	2–1	1–1	1–1	1–1	1–1	1–1	0–2	1–1	1–1	2–0	1–1	2–1	1–1	1–1	3–0	94–59
Konečný žebříček								6.	1.	1.	2.	3.	3.	5.	11.	9.	15.	16.				2.	4.	3.	1.

Legenda
SR	poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným	W–L V–P	výhry–prohry
NH	daný rok se turnaj nekonal	A	turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ	prohra v (kole) kvalifikace	1k / 1R	prohra v daném kole turnaje
QF / ČF	prohra ve čtvrtfinále	SF	prohra v semifinále
F	prohra ve finále	Vítěz	vítězství v turnaji

Bilance hráček

Hráčka	výhry-prohry			první účast	odehráno utkání
	celkem	dvouhra	čtyřhra
Benedettiová, GailGail Benedettiová	27–26	14–16	13–10	1969	35
Cornetová, AlizéAlizé Cornetová	11–23	7–17	4–6	2008	24
Dechyová, NathalieNathalie Dechyová	17–15	13–7	4–8	200	10
Dürrová, FrançoiseFrançoise Dürrová	31–17	16–8	15–9	1963	27
Garciaová, CarolineCaroline Garciaová	23–8	14–7	9–1	2013	24
Halardová-Decugisová, JulieJulie Halardová-Decugisová	21–3	13–10	9–3	1990	19
Mauresmová, AmélieAmélie Mauresmová	32–11	30–9	2–2	1998	21
Mladenovicová, KristinaKristina Mladenovicová	27–11	11–8	16–3	2012	20
Parmentierová, PaulinePauline Parmentierová	7–14	6–13	1–1	2010	8
Pierceová, MaryMary Pierceová	18–14	16–10	2–4	1990	22
Razzanová, VirginieVirginie Razzanová	16–9	10–5	6–4	2001	9
Tauziatová, NathalieNathalie Tauziatová	33–21	13–12	20–9	1985	40

Kapitáni

Kapitán[10]	období[10]	zápasů	V	P	%	nejlépe	nejlepší hráčka
Lieffrigová, JanineJanine Lieffrigová	1963–1966	11	7	4	63,63	1964 – semifinále	Françoise Dürrová
Bensusan-Hamelinová, MoniqueMonique Bensusan-Hamelinová	1967–1968	3	1	2	33,33	1968 – čtvrtfinále	Rosy Darmonová
Kerminová, JacquelineJacqueline Kerminová	1969–1970 1973–1975 1977	20	13	7	65,00	1975 – semifinále	Gail Benedetti
Chatrier, PhilippePhilippe Chatrier	1971–1972	6	4	2	66,67	1971 – semifinále	Françoise Dürrová
Duxin, PhilippePhilippe Duxin	1976 1978 1992	10	6	4	60,00	1978 – čtvrtfinále 1992 – čtvrtfinále	Gail Benedettiová
Loth, Jean-PaulJean-Paul Loth	1979–1982	15	10	5	66,67	1979 – čtvrtfinále	Brigitte Simon-Glinelová
Dürrová, FrançoiseFrançoise Dürrová	1983 1993–1996	14	8	6	57,14	1993 – semifinále 1994 – semifinále	Julie Halard-Decugisová
Favière, PatrickPatrick Favière	1984–1985	6	3	3	50,00	1984 – čtvrtfinále	Catherine Tanvierová
Jauffret, FrançoisFrançois Jauffret	1986–1991	13	6	7	46,15	1990 – čtvrtfinále	Isabelle Demongeotová
Noah, YannickYannick Noah	1997–1998	5	4	1	80,00	1997 – vítězství	Nathalie Tauziatová
Forget, GuyGuy Forget	1999–2004	18	13	5	72,22	2003 – vítězství	Amélie Mauresmová
Goven, GeorgesGeorges Goven	2005–2008	9	5	4	55,55	2005 – finále	Virginie Razzanová
Escudé, NicolasNicolas Escudé	2009–2012	8	3	5	37,50	2009 – čtvrtfinále 2010 – čtvrtfinále	Virginie Razzanová
Mauresmová, AmélieAmélie Mauresmová	2013–2016	9	6	3	66,7	2016 – finále	Marion Bartoliová
Noah, YannickYannick Noah	2017–2018	4	2	2	50	2018 – semifinále
Benneteau, JulienJulien Benneteau	2019–	10	6	4	60	2019 – vítězství	Kristina Mladenovicová

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků France Fed Cup team na anglické Wikipedii a Squadra francese di Fed Cup na italské Wikipedii.

1. France Fed Cup team [online]. International Tennis Federation, 2023 [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
2. Nicolas Escude [online]. Association of Tennis Professionals, 2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. Amelie Mauresmo appointed France Fed Cup captain [online]. New Delhi Television Limited, 17 April 2011 [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-27. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. Singles Rankings [online]. Women's Tennis Association, 2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
5. Mauresmo excited about being No. 1 [online]. ESPN, 11 September 2004 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
6. Fed Cup Champions [online]. International Tennis Federation, 2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
7. Fed Cup Nations Ranking History. [s.l.]: International Tennis Federation, 2013. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
8. Lincoln, A. Spain brings an end to France's proud run [online]. International Tennis Federation, 17 April 2011 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
9. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
10. France-Allemagne, l'histoire [online]. Fédération Française de tennis, 21 January 2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-04. (francouzsky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související článek

• Daviscupový tým Francie
• Francie na Hopmanově poháru

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fedcupový tým Francie na Wikimedia Commons
• Fedcupový tým Francie na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)

Portály: Tenis