Eurovision Song Contest

Eurovision Song Contest
Pódium Eurovision Song Contest 2024
Základní informace
Původní název	Eurovision Song Contest Concours Eurovision de la Chanson Eurovision Song Contest Grand Prix Grand Prix Eurovision de la Chanson Européenne
Žánr	písňová soutěž
Předloha	Sanremo Music Festival
Námět	Marcel Bezençon
Skladatel znělky	Marc-Antoine Charpentier
Úvodní znělka	Te Deum: Prelude (Marche en rondeau)
Jazyky	angličtina francouzština
Obvyklá délka	~2 hodiny (semifinále) ~4 hodiny (finále)
Produkce a štáb
Hudba	Marc-Antoine Charpentier
Produkční společnost	Evropská vysílací unie (EVU)
Premiérové vysílání
Formát obrazu	576i (SDTV) (1956–současnost) 720p (HDTV) (2003–současnost) 1080i (HDTV) (2007–současnost) 4K (UHDTV) (2013–současnost)
Vysíláno	19560524a24. května 1956 –
Posloupnost
Související	Eurovision Young Musicians (1982–) Eurovision Young Dancers (1985–) Junior Eurovision Song Contest (2003–) Eurovision Dance Contest (2007–2008)
Oficiální webové stránky Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítězka Eurovize 2012 Loreen, jejíž singl „Euphoria“ bodoval mimo jiné i v českých hitparádách

Eurovision Song Contest (česky Velká cena Eurovize, francouzsky Concours Eurovision de la chanson, doslova Písňová soutěž Eurovize, též jenom Eurovize) je každoroční hudební soutěž pořádaná Evropskou vysílací unií (EVU). Každou zemi reprezentuje interpret s jednou soutěžní písní, o vítězi následně rozhodují poroty a diváci ze zúčastněných zemí.

Soutěž byla inspirována italským hudebním festivalem Sanremo, který se v zemi koná od roku 1951. Eurovize se koná nepřetržitě od roku 1956 (vyjma roku 2020), což z ní dělá nejdéle vysílanou mezinárodní televizní hudební soutěž a jeden z nejdéle vysílaných televizních programů. Soutěže se mohou účastnit aktivní a přidružení členové EVU; k roku 2023 se alespoň jednoho ročníku zúčastnilo 52 zemí. Každá země posílá do soutěže jednu originální píseň dlouhou maximálně 3 minuty, kterou musí interpret nebo skupina zazpívat živě, přičemž na pódiu může být maximálně 6 osob, všechny ve věku minimálně 16 let. Každá země po odezpívání všech písní uděluje body od 1 do 8, 10 a 12 celkem deseti písním, hlasy odevzdávají poroty složené z hudebních profesionálů a diváci. Píseň, která získá nejvíce bodů, vyhrává. Kromě soutěžících jsou součástí programu také úvodní či intervalové akty, kterých se účastní hosté z hudebního průmyslu i jiných uměleckých odvětví – v minulosti se na pódiu představili například Cirque du Soleil, Madonna, Justin Timberlake, Mika nebo Rita Ora. Původně se soutěž konala pouze jeden večer, po rozšíření o další země (včetně zemí mimo Evropu, jako například Izrael nebo Austrálie), byla v 90. letech 20. století zavedena kvalifikační pravidla a na začátku 21. století byla zavedena semifinálová kola. K roku 2023 se soutěže nejčastěji účastnilo Německo, které chybělo pouze jedenkrát. Nejvíce titulů mají Irsko a Švédsko, a to 7.

Tradičně se soutěž koná v zemi, která zvítězila v předchozím ročníku. Eurovize umožňuje turistickou propagaci hostitelského města i celé země, každého ročníku se účastní tisíce diváků. Soutěž se vysílá v řadě zemí na celém světě, od roku 2001 je k dispozici také online na oficiálních webových stránkách. Eurovize každoročně patří mezi nejsledovanější nesportovní akci, celosvětově ji sledují stovky milionů diváků. Účast na soutěži pomohla řadě interpretů ke slávě, v minulosti se jí zúčastnili například ABBA, Céline Dion, Julio Iglesias, Cliff Richard nebo Olivia Newton-John; některé z nejprodávanějších singlů měly premiéru na eurovizním pódiu.

Přestože soutěž získala oblibu u diváků po celém světě, stala se také terčem kritiky kvůli kvalitě některých interpretů nebo politice. Z důvodu blízkého přátelství či rivality některých zemí se objevují obavy, že může docházet k ovlivnění výsledků. V minulosti došlo k několika kontroverzním momentům, například k odstoupení těsně před konáním soutěže, cenzuře vybraných soutěžních momentů v některých zemích nebo k odstoupení z politických důvodů. Eurovize si ale získala popularitu například díky kýčovitosti nebo propagaci rozmanité hudby od mezinárodních stylů až po etnické písně. Díky tomu vznikla i řada podobných akcí, které organizuje EVU či jiné vysílací organizace.

Finská kapela Lordi, představitel tvrdší hudby a extravagantního stylu

Účast

Související informace naleznete také v článku Seznam zemí na Eurovision Song Contest.

Účast zemí:

     Účastnily se aspoň jednou

     Nikdy se neúčastnily, i když jsou k tomu oprávněny

     Měly se účastnit, ale rozhodnutí stáhly

     Účastnily se jako součást jiné země, ale nikdy jako suverénní země

Účast v Eurovizi je podmíněna aktivním členstvím v Evropské vysílací unii (EVU) či Radě Evropy. V Česku tuto podmínku splňuje Česká televize a Český rozhlas.^[1] Faktické umístění zemí v Evropě není přímo závazné - soutěže se účastní několik zemí nacházejících se alespoň zčásti v přilehlé části Asie (Gruzie, Ázerbájdžán, Izrael, Kypr, Turecko), neboť kulturně inklinují k Evropě. Jedinou africkou zemí, která se soutěže dosud zúčastnila, bylo Maroko (1980). Od roku 2015 je pravidelným účastníkem také Austrálie.

V současné době probíhají spekulace o možné budoucí účasti Kazachstánu, Lichtenštejnska a Kosova.

Do finále soutěže od roku 2000 automaticky postupují země, které nejvíce přispívají do rozpočtu EVU. Součástí skupiny, nazývané jako Velká čtyřka, jsou Francie, Německo, Španělsko a Spojené království, ke kterým se v rámci svého návratu do soutěže v roce 2011 přidala Itálie, čímž se z nich stala tzv. Velká pětka. Automatickou účast ve finále má kromě těchto pěti zemí také vítěz posledního ročníku.

Soutěže se dosud alespoň jedenkrát účastnilo 52 zemí.^[2] V následující tabulce jsou seřazeny podle roku první účasti.

Rok Debutující země 1956  Belgie  Francie  Německo[a]  Itálie  Lucembursko  Nizozemsko  Švýcarsko 1957  Rakousko  Dánsko  Spojené království 1958  Švédsko 1959  Monako 1960  Norsko 1961  Finsko  Španělsko  Jugoslávie[b] 1964  Portugalsko 1965  Irsko

Rok Debutující země 1971  Malta 1973  Izrael 1974  Řecko 1975  Turecko 1980  Maroko 1981  Kypr 1986  Island 1993  Bosna a Hercegovina  Chorvatsko  Slovinsko 1994  Estonsko  Maďarsko  Litva  Polsko  Rumunsko  Rusko  Slovensko 1998  Severní Makedonie

Rok Debutující země 2000  Lotyšsko 2003  Ukrajina 2004  Albánie  Andorra  Belgie  Srbsko a Černá Hora 2005  Bulharsko  Moldavsko 2006  Arménie 2007  Česko  Gruzie  Černá Hora  Srbsko 2008  Ázerbájdžán  San Marino 2015  Austrálie

Vítězové

Ročník	Stát	Píseň	Interpret	Počet bodů
1956	Švýcarsko	„Refrain“	Lys Assia	—
1957	Nizozemsko	„Net Als Toen“	Corry Brokken	31
1958	Francie	„Dors, Mon Amour“	André Claveau	27
1959	Nizozemsko	„Een Beetje“	Teddy Scholten	21
1960	Francie	„Tom Pillibi“	Jacqueline Boyer	32
1961	Lucembursko	„Nous les amoureux“	Jean-Claude Pascal	31
1962	Francie	„Un premier amour“	Isabelle Aubretová	26
1963	Dánsko	„Dansevise“	Grethe & Jørgen Ingmann	42
1964	Itálie	„Non Ho L'Età“	Gigliola Cinquetti	49
1965	Lucembursko	„Poupée de cire, poupée de son“	France Gall	32
1966	Rakousko	„Merci Chérie“	Udo Jürgens	31
1967	Spojené království	„Puppet On A String“	Sandie Shaw	47
1968	Španělsko	„La La La“	Massiel	29
1969[c]	Španělsko	„Vivo Cantando“	Salomé	18
	Spojené království	„Boom Bang-a-Bang“	Lulu
	Nizozemsko	„De Troubadour“	Lenny Kuhr
	Francie	„Un Jour, Un Enfant“	Frida Boccara
1970	Irsko	„All Kinds Of Everything“	Dana	32
1971	Monako	„Un Banc, Un Arbre, Une Rue“	Séverine	128
1972	Lucembursko	„Après Toi“	Vicky Leandros	128
1973	Lucembursko	„Tu Te Reconnaîtras“	Anne-Marie David	129
1974	Švédsko	„Waterloo“	ABBA	24
1975	Nizozemsko	„Ding-A-Dong“	Teach-In	152
1976	Spojené království	„Save Your Kisses For Me“	Brotherhood of Man	164
1977	Francie	„L'Oiseau Et L'Enfant“	Marie Myriam	136
1978	Izrael	„A-Ba-Ni-Bi“	Izhar Cohen & Alphabeta	157
1979	Izrael	„Hallelujah“	Gali Atari & Milk and Honey	125
1980	Irsko	„What's Another Year?“	Johnny Logan	143
1981	Spojené království	„Making Your Mind Up“	Bucks Fizz	136
1982	Německo	„Ein Bisschen Frieden“	Nicole	161
1983	Lucembursko	„Si La Vie Est Cadeau“	Corinne Hermès	142
1984	Švédsko	„Diggi-Loo Diggi-Ley“	Herreys	145
1985	Norsko	„La det swinge“	Bobbysocks!	123
1986	Belgie	„J'aime La Vie“	Sandra Kim	176
1987	Irsko	„Hold Me Now“	Johnny Logan	172
1988	Švýcarsko	„Ne Partez Pas Sans Moi“	Céline Dion	137
1989	Jugoslávie	„Rock Me“	Riva	137
1990	Itálie	„Insieme: 1992“	Toto Cutugno	149
1991	Švédsko	„Fångad av en stormvind“	Carola	146
1992	Irsko	„Why Me“	Linda Martin	155
1993	Irsko	„In Your Eyes“	Niamh Kavanagh	187
1994	Irsko	„Rock 'n' Roll Kids“	Paul Harrington & Charlie McGettigan	226
1995	Norsko	„Nocturne“	Secret Garden	148
1996	Irsko	„The Voice“	Eimear Quinnová	162
1997	Spojené království	„Love Shine A Light“	Katrina and the Waves	227
1998	Izrael	„Diva“	Dana International	172
1999	Švédsko	„Take Me to Your Heaven“	Charlotte Nilsson	163
2000	Dánsko	„Fly On The Wings Of Love“	Olsen Brothers	195
2001	Estonsko	„Everybody“	Tanel Padar, Dave Benton & 2XL	198
2002	Lotyšsko	„I Wanna“	Marie N	176
2003	Turecko	„Everyway That I Can“	Sertab Erener	167
2004	Ukrajina	„Wild Dances“	Ruslana	280
2005	Řecko	„My Number One“	Elena Paparizou	230
2006	Finsko	„Hard Rock Hallelujah“	Lordi	292
2007	Srbsko	„Molitva“	Marija Šerifović	268
2008	Rusko	„Believe“	Dima Bilan	272
2009	Norsko	„Fairytale“	Alexander Rybak	387
2010	Německo	„Satellite“	Lena Meyer-Landrut	246
2011	Ázerbájdžán	„Running Scared“	Eldar a Nigar	221
2012	Švédsko	„Euphoria“	Loreen	372
2013	Dánsko	„Only Teardrops“	Emmelie de Forest	281
2014	Rakousko	„Rise Like a Phoenix“	Conchita Wurst	290
2015	Švédsko	„Heroes“	Måns Zelmerlöw	365
2016	Ukrajina	„1944“	Džamala	534
2017	Portugalsko	„Amar pelos dois“	Salvador Sobral	758
2018	Izrael	„Toy“	Netta Barzilai	529
2019	Nizozemsko	„Arcade“	Duncan Laurence	498
2020	Zrušeno kvůli pandemii covidu-19.[3]
2021	Itálie	„Zitti E Buoni“	Måneskin	524
2022	Ukrajina	„Stefanija“	Kalush Orchestra	631
2023	Švédsko	„Tattoo“	Loreen	583
2024	Švýcarsko	„The Code“	Nemo	591

Počet výher jednotlivých zemí

Mapa zemí podle počtu vítězství (2021)

Stát	Vítězství	Roky[d]
Irsko	7	1970, 1980, 1987, 1992, 1993, 1994, 1996
Švédsko		1974, 1984, 1991, 1999, 2012, 2015, 2023
Nizozemsko	5	1957, 1959, 1969, 1975, 2019
Spojené království		1967, 1969, 1976, 1981, 1997
Lucembursko		1961, 1965, 1972, 1973, 1983
Francie		1958, 1960, 1962, 1969, 1977
Izrael	4	1978, 1979, 1998, 2018
Itálie	3	1964, 1990, 2021
Dánsko		1963, 2000, 2013
Norsko		1985, 1995, 2009
Ukrajina		2004, 2016, 2022
Švýcarsko		1956, 1988, 2024
Rakousko	2	1966, 2014
Německo		1982, 2010
Španělsko		1968, 1969
Portugalsko	1	2017
Ázerbájdžán		2011
Rusko		2008
Srbsko		2007
Finsko		2006
Řecko		2005
Turecko		2003
Lotyšsko		2002
Estonsko		2001
Jugoslávie		1989
Belgie		1986
Monako		1971

Pořadatelství

Globen, Stockholm, místo konání Eurovize 2000 a 2016

Dle pravidel od roku 1958 soutěž tradičně pořádá vítěz předchozího ročníku. Přípravy dalšího ročníku započnou většinou již několik týdnů po skončení soutěže – vítězná země vybírá pořádající město a arénu, zajišťuje zázemí pro zahraniční delegace. Během Eurovize je cestovní ruch pořadatelského města silně ovlivněn pobytem tisíců fanoušků ze všech koutů světa.^[zdroj?]

Většinu nákladů pokryjí sponzoři a příspěvky účastnících se zemí. Část rozpočtu uvolňuje vláda země. V roce 2005 pořádající Ukrajina upustila z důvodu pořádání Eurovize od vízové povinnosti cizinců.^[4] Největší přispěvatelé do soutěže jsou země tzv. Big5, tedy: Německo (ARD), Itálie (Rai), Francie (France Television), Španělsko (TVE) a Velká Británie (BBC).

Pokud vítězná země není z nějakého důvodu schopna uspořádat následující ročník, převezme tento úkol jiná účastnící se země – jedná se o případy finanční vytíženosti pořadatelského vysílatele, přestože v posledních letech byly ročníky v Srbsku a Rusku zamýšleny k přesunutí z bezpečnostních důvodů (nikdy však k takovému kroku nedošlo). Výjimkou v pořádání soutěže bylo těchto šest ročníků:

• 1960: Nizozemsko nebylo schopné soutěž uspořádat kvůli nákladům, pořadatelem byl Londýn a BBC (Spojené království v roce 1959 obsadilo druhé místo).
• 1963: Francie nebyla schopná soutěž uspořádat kvůli nákladům, pořadatelem byl Londýn a BBC (Spojené království v roce 1962 obsadilo až čtvrté místo, ovšem druhé Monako a třetí Lucembursko soutěž také odmítly pořádat).
• 1972: Monako nebylo schopné pro soutěž najít vhodné místo konání, pořadatelem byl Edinburgh a BBC (Monacká televize se obrátila na britského vysílatele díky předešlé zkušenosti).
• 1974: Lucembursko nebylo schopné soutěž uspořádat kvůli nákladům, pořadatelem byl Brighton a BBC.
• 1980: Izrael nebyl schopen soutěž uspořádat kvůli nákladům, neboť soutěž pořádal i v roce 1979. Na den finále (19. duben) navíc připadal svátek Jom ha-zikaron, během něhož by izraelský umělec nemohl veřejně vystoupit. Pořadatelem byl nizozemský NOS a Haag, neboť jiní vysílatelé včetně BBC odmítli pořádání soutěže.
• 2023: Ukrajina nebyla schopná zajistit bezpečnost soutěže, kvůli ruské invazi. Pořadatelství převzal Liverpool a BBC.

Odkazy

Poznámky

1. Před znovusjednocením Německa v roce 1990 se soutěže pod názvem „Západní Německo“ účastnila pouze Německá spolková republika. Německá demokratická republika se soutěže neúčastnila.
2. Do roku 1991 jako Socialistická federativní republika Jugoslávie, v roce 1992 jako Svazová republika Jugoslávie
3. V roce 1969 vyhrály 4 země, protože v té době ještě neexistovalo pravidlo pro remízu.
4. Rok 1969 je označen kurzívou, která naznačuje společné vítězství čtyř zemí.

Reference

1. EVU. Membership conditions [online]. 2006-02-22 [cit. 2006-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-06. (anglicky) 
2. Eurovision Song Contest: History [online]. Eurovision.tv [cit. 2009-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
3. Eurovision 2020 in Rotterdam is cancelled [online]. Eurovision.tv, 2020-03-18 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
4. FAWKES, Helen. Ukrainian hosts' high hopes for Eurovision [online]. BBC, 2005-05-19 [cit. 2009-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurovision Song Contest na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• ESC Arena, český web o Eurovizi
• EuroContest, český web o Eurovizi

Portály: Hudba | Televize