Beatriz Haddad Maiová (nepřechýleně Haddad Maia, * 30. května 1996 São Paulo) je brazilská profesionální tenistka s libanonskými kořeny, hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové a sedm deblových turnajů, včetně „doublu“ na Elite Trophy 2023. Po jedné singlové i deblové trofeji přidala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala sedmnáct titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 10. místě a ve čtyřhře v květnu téhož roku také na 10. místě. Trénuje ji Rafael Paciaroni. Dříve tuto roli plnil Larri Passos.[1][2]
Na Indian Wells Masters 2021 se výhrou nad třetí hráčkou klasifikace Karolínou Plíškovou stala první Brazilkou, která porazila členku elitní světové trojky žebříčku WTA. Na grandslamu si zahrála finále ženské čtyřhry Australian Open 2022. Po boku Kazachstánky Anny Danilinové v něm prohrály s prvním světovým párem Češek Barborou Krejčíkovou a Kateřinou Siniakovou.[3] Po semifinále French Open 2023 se stala první Brazilkou v elitní světové desítce žebříčku WTA ve dvouhře.
V brazilském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2012 základním blokem 1. skupiny Americké zóny proti Venezuele, v němž prohrála dvouhru s Gabrielou Pazovou. Brazilky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 19–10 ve dvouhře a 10–2 ve čtyřhře.[4]
Brazílii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Ve druhém kole dvouhry podlehla Slovence Anně Karolíně Schmiedlové. Do ženské čtyřhry nastoupila s Luisou Stefaniovou. Ve druhém kole nestačily na Britky Boulterovou s Watsonovou.
S tenisem začala v pěti letech v saopaulském klubu Sirio, v němž hrály také matka Lais Scaff Haddadová a babička Arlette Scaff Haddadová.[5] V juniorské kategorii se probojovala do dvou grandslamových finále ve čtyřhře a to vždy na Roland Garros. Z obou bojů o titul odešla poražena. Poprvé nestačila po boku paraguayské juniorky Montserrat Gonzálezové na French Open 2012 ruské dvojici Darja Gavrilovová a Irina Chromačovová až v supertiebreaku dvoubodovým rozdílem. O rok později si na French Open 2013 finále zopakovala, když v páru s Ekvádorkou Doménicou Gonzálezovou podlehly favorizovaným českým hráčkám Barboře Krejčíkové s Kateřinou Siniakovou ve dvou setech.
První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v roce 2010 v Brazílii. Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se pak stala kvalifikace quebeckého Bell Challenge 2012, v níž na úvod vypadla s Kanaďankou Heidi El Tabakhovou. Debutový titul na této ženské túře pak získala na antukovém Copa Colsanitas 2015, hraném v kolumbijské metropoli Bogotě. Ve finále čtyřhry s krajankou Paulou Cristinou Gonçalvesovou zdolaly americký pár Irina Falconiová a Shelby Rogersová až v supertiebreaku.
Po červencovém Wimbledonu 2019, kde v úvodním kole vyřadila Španělku Garbiñe Muguruzaovou[6] a poté podlehla Harriet Dartové, Mezinárodní tenisová federace oznámila, že byla 4. června 2019 na turnaji WTA 125 v Bolu pozitivně testována na zakázaný modulátor s podobnými vlastnostmi anabolickým steroidům. Montréalská laboratoř odhalila metabolity SARM S-22 a SARM LGD-4033. Do vyřešení případu jí byla pozastavena činnost.[7][8] Na odloženém BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells postoupila do hlavní soutěže až jako šťastná poražená. Ve třetím kole vyřadila třetí hráčku klasifikace Karolínu Plíškovou. Stala se tak první Brazilkou, která porazila členku elitní světové trojky na žebříčku WTA.[9] Následně však uhrála jen dva gamy na Estonku Anett Kontaveitovou.[10]
První singlový titul na okruhu WTA Tour získala na travnatém Rothesay Open Nottingham 2022 po třísetové finálové výhře nad Američankou Alison Riskeovou. Druhou trofej si odvezla o týden později z červnového Rothesay Classic Birmingham 2022. Na cestě do finále porazila dvě wimbledonské šampionky – v prvním kole Kvitovou a v semifinále Halepovou. V úvodní sadě závěrečného zápasu jí skrečovala Číňanka Čang Šuaj pro poranění zad. Bodový zisk ji na žebříčku poprvé posunul do světové třicítky, na 29. místo.[11] Na torontském National Bank Open 2022 přehrála ve druhé fázi světovou třináctku Leylah Fernandezovou. Následně poprvé v kariéře zdolala světovou jedničku, Polku Igu Świątekovou ve třech sadách. Potřetí v sezóně tak zvládla duel s členkou první světové desítky a stala se první Brazilkou ve čtvrtfinále turnaje WTA 1000.[12] Ani v něm ji nezastavila dvanáctá žena klasifikace Belinda Bencicová.
První grandslamové semifinále ve dvouhře si zahrála na French Open 2023. Do této fáze grandslamu postoupila jako první Brazilka od Marii Buenové na US Open 1968. Při předchozích jedenácti grandslamových startech nikdy nepřekročila hranici druhého kola.[13] Ve třetím kole odvrátila mečbol třiadvacáté nasazené Jekatěrině Alexandrovové.[14] V osmifinále pak otočila průběh zápasu se Sarou Sorribesovou Tormovou. Po ztrátě úvodní sady, prohrávala ve druhé 0–3 na gamy. Přesto po 3 hodinách a 51 minutách zvítězila v nejdelším zápase odehrané části sezóny, třetím nejdelším v historii ženského Roland Garros a desátém nejdelším v otevřené éře.[15][16] Mezi poslední osmičkou prohrála potřetí v řadě úvodní set a opět duel otočila, když vyřadila světovou sedmičku Ons Džabúrovou.[17] V semifinále však nestačila na obhájkyni trofeje a pozdější šampionku, světovou jedničku Igu Świątekovou. V tiebreaku druhé sady nevyužila setbol.[18] V následném vydání žebříčku WTA se jako první Brazilka stala členkou první světové desítky, kterou uzavírala. K posunu do Top 10 jí pomohly také čtvrtfinálové účasti na stuttgartském Porsche Tennis Grand Prix 2023 a římském Internazionali BNL d'Italia 2023.[19]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beatriz Haddad Maia na anglické Wikipedii.