Armáda spásy (zkratka AS, anglickySalvation Army) je křesťanská církev s kvazivojenskou strukturou a zároveň charitativní organizace, kterou tato církev provozuje a která je známa především péčí o bezdomovce. Byla založena v Anglii roku 1865. Působí v mnoha státech světa, celkem udává 1,5 milionu členů označovaných jako vojáci, důstojníci, souhrnně salutisté. Učení Armády spásy se také označuje jako salutismus.[1]
Historie
Armádu spásy založil metodistickýkazatelWilliam Booth (1829–1912) v roce 1865, i když jeho původním úmyslem nebylo zahájit nové náboženské hnutí.[2] Od chvíle, kdy se jako dospívající chlapec obrátil ke křesťanství, měl Booth velký zájem o chudé a nevěřící lidi ve svém městě Nottinghamu v Anglii. V roce 1865 se setkal se skupinkou křesťanů, kteří pořádali setkání ve Východním Londýně, což byla jedna z nejchudších čtvrtí města. Booth se stal vedoucím této skupiny a doufal, že víra promění životy lidí, kteří se pak přidají k místním církvím. Avšak ti, kteří se pod jeho vlivem obrátili, chtěli zůstat s ním a připojit se k jeho službě – a tak začala práce, která byla napřed známa jako „Misie Východního Londýna“ a později jako „Křesťanská misie“. V roce 1878 změnila tato organizace název na Armádu spásy. Během desetiletí se hnutí rozšířilo mimo Británii. Dobře se zavedlo hlavně v Severní Americe.
Na území Československa a Česka
Armáda spásy zahájila svoji činnost v Československu v roce 1919, registrována byla v roce 1921.[3]
Přečkala obtížnou dobu okupace (1939 až 1945). Komunistický režim však její existenci v tehdejším Československu zcela ukončil. Početná skupina jejích členů byla dokonce uvězněna. Krátce po „Sametové revoluci“ v listopadu (1989), požádala skupina křesťanů Armádu spásy, aby zvážila obnovení práce. Tehdejší federální československá vláda měla také velký zájem o odborné a praktické zkušenosti Armády s řešením problémů lidí bez domova. Prezident Václav Havel se setkal s generálkou Evou Burrowsovou a byly navázány přímé kontakty s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Armáda spásy v České republice byla registrována MV ČR dne 17. května 1990 jako občanské sdružení.
Armáda spásy v ČR má sídlo v Praze. V jejím čele stojí národní velitel pro Českou republiku. Národní Ústředí zajišťuje styk s Ústředními orgány ČR, koordinuje práci v celé republice, udržuje kontakt s mezinárodní Armádou spásy a vede centrální účetnictví pro veškerá zařízení Armády spásy v ČR.
Duchovní práce je soustředěna do tzv. sborů, v jejichž čele stojí důstojníci Armády spásy. V současné době je v každém městě působení jeden sbor Armády spásy. Jednotlivá sociální zařízení jsou vedena zahraničními i českými odborníky.
Sociální práce zahrnuje např. péči o bezdomovce, staré a nemocné občany, matky s dětmi, děti a mládež, ale i další formy pomoci podle aktuálních potřeb.
Speciální projekty jsou Domovy Přístav v Ostravě – pobytové zařízení se zvláštním režimem pro lidi bez domova v seniorském věku a služby následné péče v Havířově – nabízejí možnost těm, kteří se rozhodli bojovat se závislostmi na alkoholu a gamblingu a potřebují podporu na cestě k trvalé abstinenci.
Dobročinná akce Armády spásy v ČR „Strom splněných přání 2011“ v Praze 6
Dne 25. září 2013 se Armáda spásy stala oficiální registrovanou církví v České republice.[4][5] Občanské sdružení tímto automaticky nezaniklo.
Moto Armády spásy
Armáda spásy provozuje dvě Ordinace pro chudé, první otevřela v roce 2018 v Ostravě, druhou v roce 2022 v Praze-Holešovicích.[6] V roce 2021 navázala spolupráci se spolkem Medici na ulici, v němž zdravotnickou asistenci bezdomovcům poskytují studenti medicíny.[7]
Celosvětová expanze Armády spásy
V současné době působí Armáda spásy ve 127 zemích na světě. Její mezinárodní ústředí vede v Londýně generál André Cox. Přes 1 100 000 vojáků a 100 000 zaměstnanců pracuje v rozvojových komunitních programech, azylových zařízeních pro bezdomovce, dětských domovech, rehabilitačních centrech, centrech pro děti a mládež, domovech pro seniory, nemocnicích a projektech pro služby vojenským složkám, vězňům a vyhledávání pohřešovaných osob.
↑VOJTÍŠEK, Zdeněk. Polévka, mýdlo, spása. 15. výročí Armády spásy u nás připomnělo i starší minulost. DINGIRonline. duben 2006, roč. 9., čís. 1., s. 8 - 9. Dostupné online. ISSN 1212-1371
↑SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor. Praha: Portál, 2010. ISBN978-80-7367-681-0. Kapitola Česká organizovaná občanská společnost ve 20. století, s. 55.
↑Výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností: Armáda spásy [online]. Ministerstvo kultury ČR, rev. 2013-10-29 [cit. 2013-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03.
