Závod míru (slovenskyPreteky mieru, ruskyВелогонка Мира, polskyWyścig Pokoju, německyFriedensfahrt, francouzskyCourse de la Paix) je cyklistický závod, který se původně konal jako největší amatérský podnik ve východní Evropě po druhé světové válce. Od sezony 2013 se jezdí jako jeden z nejprestižnějších etapových závodů pro národní týmy jezdců do 23 let.
Historie
První ročník Závodu míru se uskutečnil v roce 1948. Tehdy s ohledem na politickou situaci jako amatérský, tudíž byl vyloučen start „kapitalistických“ cyklistických hvězd té doby. Pořadatelé nicméně dokázali vtisknout podniku mezinárodní charakter díky startu závodníků ze socialistického tábora a své reprezentanty vyslaly i dělnické organizace z Itálie, Francie či Finska. V Praze tak mohlo pětačtyřicet let po pionýrském ročníku Tour de France vyrazit směrem do Polska sedm družstev, z Varšavy dokonce deset.
Závod se oficiálně jmenoval Slavjantour a jelo se mezi Prahou a Varšavou. Ve skutečnosti šlo o závody dva. Sedmietapový se startem v Praze a pětidílný z Varšavy. Z Prahy tehdy vyrazilo vstříc 1106 kilometrům 53 závodníků, do Varšavy jich po sedmi etapách dojelo 39. V opačném směru měřila trať 880 km a zdolat se ji v pěti dílech snažilo 65 jezdců, do Prahy však dorazilo 52. Žlutý trikot pro vítěze po vzoru Tour de France v obou cílových městech navlékli Jugoslávci: v Praze Alexander Zorič (35:53,16 hodin a průměrná rychlost 30,7 km/h), ve Varšavě Augustin Prosenik (26:52,25 h, 32,4 km/h).
Až v roce 1950 se oficiálně soutěžilo pod názvem Závod Míru.
Postupně závod získal na popularitě a významu, přestože zůstal vypsán jen pro amatéry. Od roku 1952 se mezi pořadatelské země přidalo tehdejší Východní Německo a závodilo se mezi Prahou, Berlínem a Varšavou. Místa startu úvodní etapy a cíle závěrečného dějství se střídala. V osmdesátých letech dvacátého století se pak do výčtu pořadatelských zemí zařadil i tehdejší Sovětský svaz.
Po rozpadu Československé federace se na jaře 1993 jelo poprvé téměř výhradně na území České republiky. O třináct let později se pak uskutečnil poslední ročník Závodu míru. Ekonomické problémy zapříčinily krach organizace.
Historicky nejvíce vítězství získal Němec Steffen Wesemann. Jeho pět triumfů se však datuje až do doby po roce 1989, kdy v Československu proběhla sametová revoluce. Čtyři vítězství ze Závodu míru má Polák Ryszard Szurkowski a Němec Uwe Ampler.
Mezi spurtery byl absolutním králem Němec Olaf Ludwig, který bodovací soutěž ovládl osmkrát. Tři celková prvenství získal Ryszard Szurkowski. V soutěži vrchařů jsou s třemi prvenstvími nejlepší Sergej Suchoručenkov z tehdejšího Sovětského svazu, Uwe Ampler a český závodník Jaroslav Bílek.
Povídka „Když ti to nejede“ z knihy Oty PavlaPlná bedna šampaňského popisuje závodníka Jana Veselého v 10. ročníku Závodu míru. Podle námětu Oty Pavla vznikl roku 1962 film Poslední etapa
V roce 2013 došlo k obnovení závodu, avšak se zcela jiným záměrem. Jde o závod národních týmů cyklistů do 23 let, přičemž od sezony 2015 jde o jeden ze tří dílů prestižního seriálu Nations Cup.
Zpočátku byly v programu závodu jen tři etapy, už během čtvrtého ročníku došlo k rozšíření na čtyři etapy. Na start závodu se v minulosti postavily hvězdy současného světového pelotonu jako Tadej Pogačar, Tao Geoghegan Hart, Julian Alaphilippe nebo Marc Hirschi.
Závod míru U23 se jezdí na mimořádně náročných tratích v Jeseníkách, tudíž je perfektní prověrkou kvality pro adepty World Tour.
„Každý rok vidíme, že na Závod míru jezdí silní kluci, které záhy najdete na soupiskách týmů z elitní divize. Jednotlivé reprezentace na Závod míru posílají nejlepší cyklisty. A všichni si pravidelně pochvalují, že naše etapy ukazují sílu všech kluků. Bez nadsázky můžeme říct, že jde o závod srovnatelný s těmi, které jsou někde v Pyrenejích či Alpách,“ říká Leopold König, ředitel Závodu míru do 23 let.
Juniorská soutěž
Několikadenní etapový závod určený pro juniory se každoročně konal v severočeském městě Terezíně a jeho okolí pod názvem Závod míru mládeže. Tento závod se koná dodnes pod mírně pozměněným názvem Závod míru juniorů.
Odkazy
Reference
Literatura
K. Małcużyński, Zygmund Weiss : Kronika wielkiego wyścigu, Ksiażka i wiedza, Warszawa, 1952.02. Adolf Klimanschewsky: Warschau-Berlin-Prag. Ein Erlebnisbericht von der Friedensfahrt 1952. Sportverlag, Berlin, 1953. (polsky)
Maik Märtin: 50 Jahre Course de la Paix, Agentur Construct, Leipzig, 1998. (německy)
Klaus Ullrich Huhn: Die Geschichte der Friedensfahrt. Spotless-Verlag, Berlin, 2001, ISBN3-933544-52-1. (německy)
Bogdan Tuszynski/ Daniel Marszalek: Wyscik Pokoju 1948-2001, Verlag FDK Warszawa, Warszawa, 2002, ISBN83-86244-33-X(polsky)
Andreas Ciesielski: Das Wunder von Warschau, Scheunen-Verlag, Kückenshagen, 2005, ISBN3-934301-83-5(německy)
Alan Buttler/Klaus Huhn: Wie die Friedensfahrt "ausgegraben" wurde, NORA Verlagsgemeinschaft Dyck & Westerheide, Berlin, o.J., ISBN978-3-86557-301-8(německy)
Rainer Sprehe: Alles Rower? Ein Wessi auf Friedensfahrt. Covadonga-Verlag, Bielefeld 2012, ISBN978-3-936973-70-9(německy)
KAŠPAROVÁ, Karolína. Historie cyklistického Závodu míru od roku 1948 do roku 1967. 2017 [cit. 2019-07-28]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. PaedDr. Jan Štumbauer, CSc.. Dostupné online.
ČAPKOVÁ, Markéta. Historie cyklistického Závodu míru od roku 1968. 2017 [cit. 2019-07-28]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce doc. PaedDr. Jan Štumbauer, CSc.. Dostupné online.
Audio/Video:
Kopfsteinpflaster und Asphalt. Radio-Feature des MDR. 1 CD. Pool Music und Media, 1998, 4260031180232.
Hagen Boßdorf: Geschichte der Friedensfahrt. VHS-Video. 1997, ISBN3-328-00770-9.
Friedensfahrt Course de la Paix 1978, Dokumentation des WDR, Köln, 1978
Damals in der DDR. 3 CDs, 2001, BMG 743218855023 (u. a. Friedensfahrt-Fanfare).