Klub od svého založení až do historické sezóny 2017/18 nesestoupil z německé nejvyšší soutěže, proto obdržel přezdívku dinosaurus. Na stadionu po celou bundesligovou historii běžela časomíra, která ukazovala dobu, po kterou klub setrvával v nejvyšší německé lize.[1] Po sestupu pak byla časomíra přetočena na dobu, která plyne od založení klubu.[2]
HSV na severu vládl, ale v nově utvořené bundeslize si nedokázal zajistit další mistrovský titul, v sezoně 1965/1966 vyhrál HSV v 22. kole 8:0 nad Karlsruher SC, což je dodnes jeho nejvyšší vítězství.
1967–1987
V tomto období HSV vzkvétal, v letech 1978–1984 získal Hamburk 3x mistrovský titul a ve zbylých sezonách se umístil alespoň na druhém místě. V období od 16. ledna1982 až do 29. ledna1983 byl HSV v německé Bundeslize 36 zápasů v řadě za sebou bez porážky,[4]
tento výkon si až doposud drží rekord v historii klubu. V letech 1976 (x 1. FC Kaiserslautern 2:0) a 1987 (x 3:1 Stuttgarter Kickers) získal HSV i DFB-Pokal.
1987–1999
V těchto letech se HSV moc nedařilo a v bundeslize se posunul mezi průměr ligy. Málokdy se fanoušci dočkali místa pro Pohár UEFA. V několika herních situacích hrál HSV dokonce proti sestupu. Na začátku 90. let se musel HSV kvůli vysokým dluhům bát o svou existenci, klub byl ale zachráněn velice lukrativním přestupem tehdy nejlepšího hráče Thomase Dolla do Lazia Řím.
1999–2006
Teprve s dostavěním nového stadionu mohl Hamburger SV opět konkurovat v boji o úspěch. V sezoně 1999/2000 skončil HSV na třetím místě a dokázal se poprvé kvalifikovat do Ligy mistrů. Hned v prvním zápase se HSV střetl s vysoce favorizovaným Juventusem Turín a uhrál remízu 4:4, venku v Turíně HSV dokonce vyhrál 3:1, ve skupině ale skončil na 3. pozici a hrál pohár UEFA, tam ztroskotal na AS Řím. K prvnímu titulu po 16 letech se Hamburk dostal v roce 2003, a to výhrou poháru DFB (x Borussia Dortmund 4:3). V sezoně 2005/2006 vyhrál HSV opět obě utkání proti Bayernu Mnichov, to se podařilo naposledy v sezoně 1981/1982. V roce 2005 vyhrál HSV v konečném kole poháru Intertoto proti Valencii a dostal se do Poháru UEFA. Ve skupině skončil HSV na druhém místě a následně vypadl v osmifinále proti Rapidu Bukurešť. Na konci sezony 2005/2006 skončil HSV na třetím místě ligy.
2006–2009
Na začátku sezony 2006/2007 se hodně změnilo, odešli hráči jako Sergej Barbarez, Khalid Boulahrouz nebo Daniel Van Buyten. Tým se dokázal proti Osasuně (0:0 a 1:1) kvalifikovat do skupinové fáze Ligy mistrů. Ve skupině skončil HSV s pěti prohrami a pouze jednou výhrou na posledním místě. V bundeslize se Hamburger SV dostal po 20. kole na poslední místo. Vedení na tuto situaci zareagovalo vyhazovem trenéra Thomase Dolla, na jeho místo přišel Huub Stevens. Tomu se s HSV podařil velký posun dopředu, nakonec skončil na 7. místě a díky tomu, že 1. FC Norimberk získal DFB-Pokal se HSV dostal ještě do poháru Intertoto. V této sezoně si HSV připsal klubový rekord v průměrné návštěvnosti klubu (56. 000 diváků).
V sezoně 2007/2008 se HSV probojoval přes pohár Intertoto do Poháru UEFA. V lize se klubu vedlo o hodně lépe a téměř přes celý průběh soutěže se držel na špici. Po oznámení Stevense, že po sezoně opustí HSV a přidá se k PSV Eindhoven, trochu snížilo produktivitu hráčů, HSV tak opustil boje o Ligu mistrů. V posledním zápase proti Karlsruher SC se ale týmu povedl výsledek 7:0, díky němuž se následně dostali na místo zaručující účast v Poháru UEFA. Novým trenérem se stal další Holanďan, Martin Jol. Klub opustila velká opora a kapitán Rafael van der Vaart, který odešel do Realu Madrid. Díky příjmům za tento odchod si HSV dokázal mimo jiné dovolit hráče jako Thiago Neves, Alex Silva, Marcell Jansen nebo také Mladen Petrić (částečná výměna za Mohameda Zidana), kterému se zatím skvěle daří v nahrazování van der Vaarta.
Pod Martinem Jolem zaznamenal Hamburger SV v sezoně 2008/2009 největší úspěchy za posledních 26 let. Probojoval se do semifinále Poháru UEFA i DFB, v obou soutěžích však vypadl s místním rivalem Werderem Brémy. Nakonec si HSV díky pátému místu zajistil účast v nově vzniklé Evropské lize, nástupkyni Poháru UEFA.
Labbadia obdržel do další sezóny posily – dorazili americký forvard Bobby Wood či záložníci Alen Halilović a Filip Kostić.[8]
Severoněmecký celek se opět zapletl do záchranářských bojů, trenéra Labbadiu již na podzim nahradil Markus Gisdol. Před posledním 34. kolem byl Hamburk na 16. příčce se ztrátou dvou bodů na Wolfsburg a na domácím stadionu tak proto potřeboval vyhrát, aby se vyhnul playoff proti třetímu umístěnému týmu 2. Bundesligy.[9]
Byli to Vlci, kteří se dostali do vedení 1:0, jenže góly Filipa Kostiće a Luca Waldschmidta otočily výsledek zápasu na 2:1 pro domácí.[10]
1887 – SC Germania Hamburg (Sport-Club Germania Hamburg)
1919 – fúze s Hamburger FC a FC Falke Eppendorf ⇒ Hamburger SV (Hamburger Sport-Verein)
Rivalita
Severoněmecké derby
Úhlavním rivalem Hamburku je Werder Brémy, jejich souboj je nazýván Nordderby.[13]
Severoněmecká města Hamburk a Brémy, v minulosti města Hanzovní ligy, dělí přibližně 100 kilometrů.[14]
Oba kluby náleží mezi ty historicky nejúspěšnější v rámci Německa, počet vzájemných soutěžních střetnutí pak přesáhl číslo 150. Dne 10. června 2020 platilo, že přesný počet jejich vzájemných utkání se rovnal 151 (podle serveru Weltfussball.de, ovšem třeba anglická Wikipedie uvádí 154).[15]
Jak Hamburk, tak Brémy si i v roce 2020 drží místo mezi elitní pěticí nejúspěšnějších týmů od založení Bundesligy v její historické tabulce. Brémy jsou třetí a Hamburk čtvrtý (červen 2020).[16]
Poprvé si proti sobě tato mužstva zahrála dne 13. března 1927 v rámci severoněmecké ligové soutěže a sedm tisíc diváků pak bylo svědky výhry Hamburku 4:1. Brémy svého severnějšího soupeře nepřekonali ani v jednom z prvních 12 utkání a uspět se jim podařilo až listopadu 1952, počítají-li se soutěžní utkání.[14]
Po 2. světové válce do založení Bundesligy v roce 1963 se vzájemně střetávali o prvenství v Oberlize Nord, úspěšnější ale bylo HSV. To roku 1959 uštědřilo Werderu nejvyšší porážku v historii vzájemných střetnutí, když vyhrálo výsledkem 9:1.[14]
V ročníku 2013/14 – konkrétně dne 1. března 2014 – zavítal Hamburk do Brém, aby svého jižního soupeře konfrontoval v jejich 100. střetnutí v Bundeslize od jejího založení na začátku 60. let. Obě mužstva bojovala o záchranu, uspěli však domácí, a to po výsledku 1:0 gólem Zlatka Junuzoviće.[17]
Hamburské derby
Hamburger SV sdílí město Hamburk s klubem FC St. Pauli. Jejich vzájemná střetnutí nejsou pravidlem, historicky úspěšné HSV totiž po několik desetiletí působilo v 1. Bundeslize, oproti tomu St. Pauli o soutěž níže. Střetávaly se však již v předválečném období.[18]
Zatímco HSV je úspěšný klub s trofejemi představující odpověď severoněmeckého Hamburku na bavorský Bayern Mnichov, St. Pauli je k tomu se svou specifickou klubovou kulturou alternativou.[19]
Když se v 80. letech mezi příznivci německých fotbalových klubů objevovali také neonacisté, což neminulo ani větší z klubů Hamburku, stalo se St. Pauli klubem vymezujícím se proti tomu a orientujícím se více „doleva“.[19]
V ročníku 2010/11 se oba kluby střetly na prvoligové scéně, první zářijový zápas dopadl nerozhodně 1:1 poté, co na domácí trefu St. Pauli Fabiana Bolla odpověděl gólem Mladen Petrić.[20]
Únorové měření síl bylo zprvu odloženo kvůli dešti, odehrálo se tak až následujícího týdne. Oba celky se těšily dobré formě a bylo to domácí HSV, které svému sokovi podlehlo 0:1 díky gólu Geralda Asamoaha.[21]
St. Pauli svého rivala porazilo poprvé od roku 1977.[18]
Neúspěch v záchranářských bojích ale vyústil v sestup St. Pauli a na další souboj si fanoušci museli počkat do roku 2018.[19]
Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/- – rozdíl skóre, B – body, zlaté podbarvení – 1. místo, stříbrné podbarvení – 2. místo, bronzové podbarvení – 3. místo, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže
Hamburger SV II, dříve znám také pod názvem Hamburger SV Amateure, je rezervním týmem HSV. Největšího úspěchu dosáhl v sezónách 1989/90 a 1990/91, kdy se v Oberlize (tehdejší 3. nejvyšší soutěž) umístil na 5. místě.
Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/- – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže
↑STOKKERMANS, Karel. Hamburger SV's series of 36 matches unbeaten in the Bundesliga. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 1996-11-25 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Bayern Munich begin season with 5-0 rout of Hamburg. WorldSoccerTalk.com [online]. 2015-08-14 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑HOLDEN, Kit. Bundesliga 2015-16 season preview: Who can stop Pep Guardiola's Bayern Munich?. Daily Mail [online]. 2015-08-13 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Season Review 2015/16: Hamburger SV. Bundesliga.com [online]. 2016 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ How might Hamburger SV line up in 2016/17?. Bundesliga.com [online]. 2016 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Beer, tears: What to look for in the Bundesliga. citizentv.co.ke [online]. 2017-05-19 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Bundesliga season review: from Aubameyang to Lewandowski via Lahm's farewell. Bundesliga.com [online]. 2017 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcde"(F.R.) GERMANY - LEAGUE FINAL TABLES - German Empire until 1918, Federal Republic of Germany (Weimar Republic) 1918-1933, German Third Reich 1933-1945, Allied Occupation Zones 1945-1949, Federal Republic of Germany 1949 (including former German Democratic Republic since 1990)" [online]. webalice.it [cit. 2016-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy)
↑ abcde"Das Deutsche Fußball-Archiv (1900 bis heute)" [online]. f-archiv.de [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (německy)
↑RHIND-TUTT, Archie. Flares and loathing in the Bundesliga: The bitter rivalry between Hamburg and Werder Bremen. The Set Pieces [online]. [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abc Battle for bragging rights up north. FIFA.com [online]. 2011-02-17 [cit. 2020-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10. (anglicky)
↑ abGAULT, Matt. A Tale of One City: Hamburg. These Football Times [online]. 2015-09-23 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcFORD, Matt. Hamburg vs. St. Pauli: One city, two clubs, different worlds. Deutsche Welle [online]. 2018-10-01 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑ FC St. Pauli - Hamburger SV 1:1. Eurofotbal [online]. [cit. 2020-06-20]. Dostupné online.
↑ St. Pauli bere z hamburského derby tři body. Eurofotbal [online]. [cit. 2020-06-20]. Dostupné online.
↑ Bayern je po třech letech mistrem, titul slaví šest kol před koncem. iDNES.cz [online]. 2013-04-06 [cit. 2013-04-06]. Dostupné online.