90. léta („devadesátá léta“ nebo zkráceně „devadesátky“) byla dekádou, která začala 1. ledna 1990 a skončila 31. prosince 1999. Tato dekáda je často považována za „období po studené válce“ a kulturně bývá vymezována jako období mezi pádem komunismu v Evropě a teroristickými útoky z 11. září 2001. Rozpad Sovětského svazu znamenal konec statusu Ruska jako supervelmoci, ukončení multipolárního světa a vzestup protizápadních nálad. Čína se stále zotavovala z politicky a ekonomicky turbulentního období, což umožnilo Spojeným státům americkým stát se jedinou světovou supervelmocí a přinést relativní mír a prosperitu mnoha západním zemím. Během této dekády vzrostla světová populace z 5,3 na 6,1 miliardy lidí.
Devadesátá léta 20. století se vyznačovala větším důrazem na multikulturalismus a rozvojem alternativních médií. Ve vyspělých zemích bylo díky osvětě o bezpečném sexu zpomaleno šíření viru HIV.
Ekonomická a politická moc se konsolidovala prostřednictvím neoliberalismu, globalizace a konce studené války. Rozvoj nových médií, jako byl internet, přinesl rozšíření síťové kultury a novou možnost samostatného publikování webových stránek a vytváření kontaktů na profesní, politické a zájmové úrovni. Digitální propast byla zřejmá, přístup k internetu byl omezen na ty, kteří si mohli dovolit vlastnictví počítače a uměli jej ovládat.
Mnoho zemí zažívalo ekonomickou prosperitu a těžilo z globalizace. Naopak HDP států bývalého Sovětského svazu klesal v důsledku neoliberální restrukturalizace. Mezinárodní obchod posílil díky vytvořeníEvropské unie v roce 1993, Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) v roce 1994 a Světové obchodní organizace (WTO) v roce 1995. Ekonomiky Asie a Tichomoří, jako jsou čtyři „asijští tygři“, ASEAN, Austrálie a Japonsko, byly zasaženy asijskou finanční krizí v roce 1997 a recesí na počátku 90. let.
První webový server na světě měl Tim Berners-Lee na svém stole v CERNu. Fotografie pochází z muzea CERNu v roce 2005.
Britský fyzik Tim Berners-Lee během svého působení v CERNu v roce 1990 vytvořil značkovací jazyk HTML a protokol HTTP, které se staly základem služby World Wide Web. Ta se po několika letech stala dominující službou na Internetu.
90. léta 20. století znamenala pro Českou republiku přechod od komunistické diktatury a plánovaného socialistického hospodářství k demokracii západního typu a tržní ekonomice. Vznikly nové politické strany, které se začaly utkávat ve svobodných volbách. Řadoví občané více cestovali, neboť každý mohl získat cestovní pas. Byly zrušeny devizové přísliby, výjezdní doložky a postupně všechny evropské země zrušily vízovou povinnost pro československé občany. Někteří začali podnikat či pracovat v zahraničí. Mladí lidé mohli studovat bez kádrových posudků na českých školách a také v cizině. Délka povinné základní vojenské služby byla postupně zkrácena ze 24 na 12 měsíců s možností volby civilní služby. Pádem železné opony se znovu sjednocovaly rodiny a domů se vrátilo mnoho emigrantů či exulantů se zkušenostmi ze západních zemí. V obchodech mohli zákazníci nakupovat západní výrobky. Trh byl nasycen dříve nedostatkovým zbožím jako elektronika, automobily, toaletní papír či exotické ovoce. Byly zrušeny pracovní soboty.
Po desítkách let se také objevili první nezaměstnaní a bezdomovci. Lidé přicházeli o peníze ve zkrachovalých bankách. Stoupla násilná i majetková kriminalita. Proti vůli většiny Čechů se Československo rozdělilo na dva státy. Při kupónové privatizaci některé investiční fondy vytunelovaly majetek svých klientů. V roce 1998 se díky Opoziční smlouvě dvě nejsilnější politické strany s protichůdným programem dohodly na toleranci menšinové vlády a řada voličů to považovala za selhání parlamentní demokracie. Na konci 90. let se u části populace začala objevovat nostalgie po předrevolučních poměrech.
V rámci Války v Zálivu zahájila 17. ledna 1991 mezinárodní koalice armád pod vedením USA operaci Pouštní bouře proti Iráku. Součástí koalice byl i Československý protichemický prapor. 26. ledna začala tzv. Malá privatizace, při níž se převáděl státní majetek (především provozovny maloobchodu a služeb) nestátním subjektům. Celkem bylo takto v následujících třech letech převedeno přes 23 000 podnikatelských jednotek za více než 31,7 miliardy korun. Prezidenti Československa, Polska a Maďarska založili 15. února alianci Visegrádská trojka. 23. února se vládnoucí Občanské fórum rozdělilo na několik subjektů. Nejvíce členů přešlo do Občanské demokratické strany, která byla založena 20. dubna pod vedením ministra financí Václava Klause. O týden později vzniklo z Občanského fóra Občanské hnutí pod vedením ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera. Odsun sovětských vojsk z Československa byl dokončen 21. června. Představitelé států Varšavské smlouvy podepsali 1. července v Černínském paláci v Praze protokol o zániku tohoto vojenského paktu. Rozpadem Rady vzájemné hospodářské pomoci v červenci také zaniklo členství Československa v této organizaci.
1. ledna 1993 vznikly dva samostatné státy Česká republika a Slovenská republika. Prvním českým prezidentem byl 26. ledna 1993 zvolen Václav Havel. 8. února zanikla československá koruna a byla zavedena česká koruna. Druhé vlny kupónové privatizace se v říjnu a listopadu 1994 účastnilo 6,16 milionu občanů a 353 investičních fondů. V obou vlnách privatizace tak byl přesunut majetek za více než 360 miliard korun.
V parlamentních volbách 1. června 1996 zvítězila Občanská demokratická strana se ziskem 29,6 % hlasů a společně s KDU-ČSL a Občanskou demokratickou aliancí vytvořila menšinovou vládu s premiérem Václavem Klausem. V listopadu 1996 proběhly první volby do Senátu, ve kterých zvítězila ODS a prvním předsedou Senátu se stal bývalý český premiér Petr Pithart za KDU-ČSL.
V červenci 1997 při povodních na Moravě zemřelo 49 lidí. Po finančním skandálu s fiktivními sponzory ODS 23. října na protest odstoupil ministr zahraničí Josef Zieleniec a 7. listopadu ministr vnitra Jan Ruml. Ten společně s ministrem financí Ivanem Pilipem 28. listopadu vyzval Václava Klause k rezignaci na předsedu ODS. Mediálně se pro toto vystoupení později ujalo označení Sarajevský atentát. Premiér Václav Klaus o dva dny později podal demisi. Prezident Václav Havel ve svém "rudolfinském" projevu k oběma komorám parlamentu kritizoval aktuální poměry, které vedly k politické krizi a 16. prosince jmenoval premiérem dosavadního guvernéra České národní banky Josefa Tošovského.
Josef Tošovský 2. ledna 1998 sestavil novou úřednickou vládu. Václav Havel byl 20. ledna 1998 opětovně zvolen českým prezidentem. Z opoziční frakce ODS vznikla 22. ledna strana Unie svobody s předsedou Janem Rumlem. Nestabilní politická situace vedla k předčasným parlamentním volbám, v nichž 20. června zvítězila Česká strana sociálně demokratická pod vedením Miloše Zemana se ziskem 32,3 % hlasů. Ten 22. července sestavil menšinovou jednobarevnou vládu díky dohodě (tzv. Opoziční smlouvě) mezi ČSSD a ODS.
12. března 1999 Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem vstoupila do vojenského paktu NATO. Bývalí studentští vůdci se 17. listopadu iniciativou Děkujeme, odejděte! vymezili proti Opoziční smlouvě a podpořil je i prezident Václav Havel.
